Zdálo by se, že u nízkoenergetických domů (NED) je vzhledem k malé spotřebě v podstatě jedno, jaké palivo a jaký typ otopné soustavy v nich zvolíme. Vytápění NED se však řídí složitějšími pravidly a zásadami. Kromě jiného se zde uplatní nízkoteplotní otopné systémy, které umožňují rychlou regulaci. V tomto smyslu nabývají elektřina a systémy, které ji využívají, znovu na významu.
Zděná stavba nabízí výhodu akumulace
Denní režim hraje v NED mnohem větší roli než například u rodinného domu běžného typu. Je rozdíl, když v domě bydlí rodina s malými dětmi, anebo dospělí obyvatelé, kteří jsou celý den v práci. Nemalou roli hraje i materiál, z něhož je dům postavený. Jiné jsou možnosti řešení NED ze zdiva či jiného „klasického“ materiálu, jiné jsou principy topení v případě dřevostaveb. Jde tedy o to, kdy teplo potřebujeme a jak je v danou dobu s co nejmenšími celkovými náklady vyprodukovat. Zděná stavba nabízí výhodu akumulace, ale musíme počítat s delší dobou vytápění, než zdi nahromadí dostatečné množství tepelné energie. Teprve pak v domě nastane tzv. tepelná pohoda.
U dřevostaveb je situace jiná. Dřevo je už svou podstatou neutrální – tzn. teplo neakumuluje, ale také nevyzařuje, proto je rychlá regulace teploty mnohem snazší. Objekt se rychle vytopí, ale také rychle vychládá. Výhodou je, že netopíte více, než skutečně v danou dobu potřebujete. Stačí tedy například půl hodiny před příjezdem do domu dálkově zapnout topení a přijedete do příjemně vytopeného interiéru. Topení pak stav tepelné pohody udržuje až
do chvíle, kdy objekt opustíte a topení vypnete. V našich zeměpisných šířkách ovšem dáváme stále přednost tradičním „těžkým“ a bytelným stavbám, ačkoli proto mnohdy není opodstatnění.
Plánování, ekologie a otázky
Osvícení investoři často plánují vybavit svůj nízkoenergetický dům moderními technologiemi, které jsou technicky progresivní a ekologické. „Filozofie“ NED je koneckonců s ekologií přímo spjata – je o úsporách a ohleduplnosti k životnímu prostředí, nelze ji ovšem prvoplánově omezit pouze na úspory v oblasti nákladů na topení. Samozřejmé je, že čím méně protopíme, tím méně bude odchozích produktů, znečišťujících životní prostředí. Pokud se ale rozhodnete například pro tepelné čerpadlo, měli byste si spočítat, jaká bude návratnost této investice.
Nízkoenergetický dům „pracuje“ s velmi malou spotřebou tepla, takže se návratnost takové investice několikanásobně prodlužuje. Životnost čerpadla je dvacet let a může se tedy stát, že se vám během své životnosti nezaplatí. Podobné je to i s fotovoltaickými panely: i zde je investice vysoká, ale v tomto případě tu jsou (alespoň zatím) dotované vysoké ceny výkupu solární elektřiny. Máte-li ekologické cítění, musíte ovšem do srovnání připočítat i náklady a potřebnou energii na ekologickou likvidaci takových zařízení.
| Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz. |
Teplo od podlahy
Pokud jde o vytápění, je proto dobré – v souladu s výše řečeným – zvážit i možnosti, které nejsou tak nákladné, jsou efektivní, a navíc mají opravdu dlouhou životnost. Nejen u nás, ale v celé Evropě se zvyšuje obliba podlahového a stále více i stropního vytápění. Výrazným rozdílem oproti tzv. bodovým zdrojům tepla je podstatně rovnoměrnější rozložení teploty v prostoru, omezení cirkulace a vysušování vzduchu. Tento typ vytápění je vždy úspornější, už proto, že díky velké ploše, z níž stoupá sálavé teplo, postačí pro dosažení srovnatelného tepelného komfortu o 2 až 3 stupně nižší teplota. Navíc podlahovým vytápěním dosahujeme současně vhodnějšího rozložení teploty v místnosti a následně omezení proudění vzduchu.
Se stále důkladnějším zateplováním staveb se však vyskytl obrácený problém, a sice že výkon topných prvků už je v zásadě zbytečně veliký. Například topné folie Ecofilm pod plovoucí podlahy byly doposud nabízeny pouze od výkonu 60 W/m². Protože reálně požadovaný výkon je u nízkoenergetického domu cca 30 W/m², měl uživatel dvě možnosti – buď pokryl vytápěním většinu plochy, čímž ovšem systém zbytečně předimenzoval, nebo vyhříval jen určité malé části podlahy, což však není ideální jak z hlediska rozložení teplot a tepelné pohody, tak i z hlediska vlivu na plovoucí podlahy.
Kategorie domů podle energetické spotřeby |
| ■ energeticky úsporný dům | 70 kWh/m²/rok ■ nízkoenergetický | 50 kWh/m²/rok ■ pasivní | 15 kWh/m²/rok ■ nulový nebo plusový | 0 kWh/m²/rok ■ u novostaveb v ČR činí průměrná hodnota spotřeby okolo 115 kWh/m2/rok |
S malým výkonem se podlaha přehřát nemůže
Nyní společnost Fenix vyrábí topné folie Ecofilm i ve výkonu 40 W/m². Díky nižšímu výkonu lze pokrýt většinu podlahové plochy, aniž by docházelo k nežádoucímu předimenzování. Odpadá tak nejen nutnost instalovat podlahové senzory, které u výkonnějších fólií chránily podlahu proti přehřátí, ale také obava z případného zakrytí vytápěné podlahy při změně rozmístění nábytku je bezpředmětná. S takto malým výkonem se podlaha prostě přehřát nemůže.
Inteligentní podlahové topení
Jiné řešení přináší firma Raychem, která uvedla na náš trh inteligentní podlahové topení T2Reflecta, jehož součástí je tzv. inteligentní topný kabel T2Red s neuvěřitelnou schopností rozpoznávat teplotu svého okolí. Jde o samoregulační schopnost kabelu, který dokáže na každém milimetru topit s jinou intenzitou. Princip je založen na vodivém jádru kabelu, kdy je mezi dvěma paralelními vodiči nataven polymer s vodivými částicemi uhlíku, které fungují –
obrazně řečeno – jako příčné elektrické odpory.
Když okolní teplota klesne, jádro se mikroskopicky smrští a počet elektrických cest v jádře se zvýší. Tím vzniká více tepla. Pokud okolní teplota stoupne, jádro se roztáhne a počet elektrických cest se sníží. Tím vzniká méně tepla. Zamezuje tak jiným způsobem nebezpečí, které s sebou topení podlahou často přináší: náhlé zisky od slunce nebo většího množství osob mohou být natolik významné, že teplota přestoupí únosnou mez. Samoregulační kabel T2Red snímá ostatní zdroje tepla, například sluneční záření, elektrická zařízení či osvělení, a automaticky podle nich přizpůsobuje topný výkon.
Více tepla vydává v chladných místech okolí oken a dveří a méně tepla v teplých místech pod koberci, nábytkem apod. V celé místnosti je tak zajištěno vždy rovnoměrné teplo a neexistuje nebezpečí přehřívání, což umožňuje neomezené přemísťování nábytku. Kromě zajímavého způsobu regulace přináší tento systém, který je vhodný pod všechny druhy podlah, také 20% úsporu energie.
Nízkoenergetický dům (50kWk/m2/rok) |
|||
Náklady na energie |
zemní plyn | elektřina | rozdíl |
| za 1 rok | 26 576 | 30 079 | – 3 503 |
| za 10 let | 265 760 | 300 790 | – 35 030 |
| za 20 let | 531 520 | 601 580 | – 70 060 |
Pořizovací náklady |
|||
| zemní plyn | elektřina | rozdíl | |
| 200 000 | 90 000 | 110 000 | |
| Z uvedeného srovnání podlahového vytápění elektrickými topnými kabely a fóliemi a teplovodního podlahového vytápění s plynovým kotlem vyplývá, že budeme-li počítat s tabulkovými náklady na energie, pak u nízkoenergetického domu s plynovým kotlem zaplatíme za energie ročně o 3 503 Kč méně. Za dvacet let tedy teoreticky uspoříme sedmdesát tisíc korun. Za pořízení topného systému jsme však hned na začátku zaplatili o 110 tisíc korun více. Znamená to, že ani za dvacet let provozu se nám v porovnání s elektrickým vytápěním investice do teplovodního systému nevrátí. | |||
| Podle teoretických výpočtů jsou roční provozní náklady u nízkoenergetických domů při vytápění plynem a elektřinou téměř shodné, u pasivních domů vychází elektřina dokonce levněji. V praxi pak díky vyšší účinnosti a lepší regulovatelnosti vychází elektrické přímotopné systémy ještě výhodněji. | |||
Topení stropem
Zajímavou alternativou k podlahovým typům elektrického topení je stropní elektrické topení.
Například stropní fólie Ecofilm C od Fenixu jsou určeny do sádrokartonových konstrukcí, které pak fungují jako stropní sálavé vytápění. Folie prohřívají sádrokartonové stropní desky, které se pak chovají jako sálavé panely. Jde o stejný princip, jako u panelů Ecosun od téhož výrobce, systém ale pracuje s polovičními teplotami, rozloženými do větší plochy. Sálání je méně intenzivní, místnost je lépe pokryta, a proto je tento systém komfortnější. Protože u stropní konstrukce na rozdíl od podlahy není na závadu vyšší teplota podhledu, vyrábějí se folie Ecofilm C ve výkonech 140 W/m² a 200 W/m². Šířka fólií je 50 a 40 cm, aby odpovídala systémovému rastru SDK konstrukcí.
text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem
