ROZHOVOR – Kvalitní bydlení je pro každého něco jiného. My se snažíme klienty kultivovat a především vystihnout, co přesně tito lidé potřebují. Pro mě osobně je kvalitní bydlení dobrá rodina, nikoliv sebekrásnější dům. Tedy vztahy a prostředí, jaké si vytvoříme.

Čím začíná vaše práce, když navrhujete rodinný dům pro konkrétního klienta a na konkrétní místo?

Musím o něm a jeho rodině vědět všechno. Samozřejmě si s ním o všem hodně povídám, ideální je s danou rodinou pár dní přímo bydlet, abych zjistil, jaké jsou každodenní činnosti, zvyky a opravdové potřeby. Zjišťuji přitom i netušené věci. Například: Trendem jsou otevřené společné prostory, které se teď hodně navrhují. Ale většina lidí – včetně mě – potřebuje také pocit bezpečí, mít doma i své „schovávačky“, které zaručí ochranu a soukromí.

Do jaké míry o řešení rozhoduje pozemek?

Pozemek je samozřejmě zásadní, protože v sobě nese určitý genius loci, který udávají krajina, stavby a další prvky v jeho okolí. Pokud na toto jako architekt nenavážu, tak popřu jak genius loci, tak i kvalitu budoucí architektury. Sebekrásnější dům ztrácí hodnotu a smysl, pokud není správně zasazen na pozemek a nenavazuje na své okolí.

Stává se vám, že vás osloví klient s představou domu, který se na jeho pozemek vůbec nehodí? Jak takovou situaci řešíte?

Ano. Lidé k nám vlastně přicházejí se svými sny, ale stává se, že koupí pozemek, který je zcela nevhodný pro zástavbu, nebo dokonce jejich sen není vhodný ani pro vybranou parcelu, ani pro ně samotné. Snažíme se to řešit s velkou diplomacií, kultivací klienta, a v nemalém procentu i odmítáme takové zakázky.

Architektura se historicky řadí mezi umělecké obory. Považujete práci architekta spíše za službu, nebo za tvorbu?

Ať už se jedná o návrh obytného domu, nebo o administrativní či komerční objekty, vždy je to podle mého názoru služba. Ale pokud podmínky zadání a požadavky klienta neodpovídají mým profesionálním znalostem a principům, pokud je považuji za nevhodné a nedokážu klienta přesvědčit, aby změnil názor, vždy mám možnost takovou zakázku odmítnout a také se to v našem ateliéru stává.

V našem oboru lze rozeznat dva přístupy k práci – tzv. americký styl a evropský styl. Zjednodušeně řečeno, v Americe převládá trend maximálně vyhovět klientovi, zatímco v Evropě jsou architekti sebevědomější a více se snaží klienta přesvědčovat a vést k lepšímu řešení.

Podle čeho může investor poznat dobrého architekta? Existuje nějaké vodítko? Nemám tím na mysli architektonický styl, ale přístup ke klientovi, styl práce…

Vodítkem je určitě poctivost, otevřenost a zodpovědnost. Hodně se dá vyčíst již na první schůzce, ale i tak to může být obtížné. Lidé často na začátku dostanou slibné skici nebo vizualizace, ale potřebují i prováděcí projekt, autorský dozor a především technické znalosti. A do podrobnějších fází projektu už se některým ateliérům nechce. Nejkvalitnější technické vzdělání dnes stále poskytuje ČVUT, ale i přesto zjišťuji, že hlubší znalosti některých oborů stavařiny řadě architektů chybí. Nemluvě o zkušenostech z praxe.

V povědomí panuje představa, že kvalitní bydlení = drahé bydlení. Souhlasíte?

Rozhodně ne. Jak jsem již uvedl, kvalitní bydlení je pro mě především moje rodina. Jistě, s velkými investicemi lze dosáhnout vysoké technické i estetické kvality, ale to ještě nezaručuje, že budou lidé v takovém domě šťastní. Dá se udělat spousta radosti i za méně peněz. Záleží především na dobrých nápadech.

Co je – kromě pozemku – podstatnou investicí pro kvalitní bydlení? A co se dá považovat za nadstandard?

Samozřejmě lze obecně říci, že důležité a nezbytné je to, co zajišťuje účelnost a funkčnost. Když jsem podobnou otázku položil svému šestnáctiletému synovi, tak mi odpověděl: Kvalitní bydlení pro mě znamená dobrá manželka. A nadstandard je krásná manželka. (Ovšem krásná žena nemusí být vždy dobrou manželkou.)

Měl by architekt, který navrhuje dům, navrhnout také vybavení interiéru?

Určitě ano. Dům a interiér jedno jsou a stavební kámen je stůl stejně jako cihla. Ale většinou klientům po dokončení stavby domu nezbývají peníze. A podobně je to se zahradou. Mám dlouhodobou zkušenost, že když do prostoru dobře navrhnete vestavěný nábytek, vůbec nepotřebujete velké místnosti. Sedmdesátimetrový obývák nemusí vyhovovat, když ho nedokážete rozumně zařídit. A naopak dobře zařízený třicetimetrový pokoj může bohatě splnit všechny vaše potřeby.

Z dnešních moderních bytů téměř zmizely knihovny, obrazy, pokojové květiny a další věci, které byly dříve samozřejmé. Co to o nás vypovídá? Není to znamení určité prázdnoty v životě?

Dnešní obýváky většinou obsahují hlavně sedačku a televizi, případně ještě krb a – podle nedávných výzkumů překvapivě – vysavač. Pro další věci už lidé nenacházejí ve svém životě a tudíž ani v bytě prostor. Květiny zmizely z řady důvodů – většinou v bytě hynou, protože už je neumíme pěstovat, knihy nahradily počítače, tablety a mobily… Já osobně mám obrazy i knihy rád, mám doma hodně knih, především pro děti, ale i historické knihy a další. Ale moje děti už knihy nepotřebují. Na jednu stranu mě trápí, že celý večer sedí u mobilu, na druhou stranu ale žasnu, jak jsou nesmírně komunikativní a kolik mají sociálních kontaktů.

Myslím, že styl bydlení prochází určitým vývojem. Zajímavou zkušenost mám z Rakouska, kde jsem déle působil a sledoval domácnosti řady známých. Tyto rodiny, jak začaly bohatnout, nejdřív investovaly do aut, na konci 90. let začaly investovat do interiérů svých domácností, pak do nemovitostí a do zahrad. A podobný trend teď vidím i u nás. Lidé budou čím dál více investovat do svých domů.

Věnujete se intenzivně rekonstrukcím památek. Inspiruje vás to při navrhování bydlení?

Záleží na konkrétním příkladu. Ale obecně určitě ano, poznal jsem z historie mnoho různých přístupů k bydlení a mnoho různých řešení, a to přináší velký inspirační potenciál. Také mě to naučilo lépe se dívat, vnímat kontext a genius loci a chápat, že někteří lidé mají odlišný pohled na bydlení.

Měl by se architekt zaměřovat na určité zakázky (třeba malé ateliéry se věnují jen bydlení), nebo pracovat na všech typech projektů?

Za náš ateliér mohu říci, že široký záběr od bytových staveb přes kanceláře až po třeba zdravotnictví nám přináší mnoho zkušeností a mnoho různých pohledů na věc. I zakázka pro zdravotnictví nás může poučit pro navrhování obytných staveb. To ale vůbec neznamená, že ateliér, který se zaměřuje jen na obytné stavby, odvádí horší práci – má jen odlišnou zkušenost.

Historicky se architektura vyvíjela v rámci určitých slohů – od gotiky přes renesanci po baroko, klasicismus, secesi. Každý měl své charakteristické tvarosloví, velký důraz byl kladen na vnější vzhled – na kompozici, vzhled fasád atd. Dnes lze o nějakém jednotném tylu těžko mluvit. V čem dnes spočívá kvalita architektury?

Dnes vládne jediný styl – ekonomická architektura. Používají se technologie a průmyslově vyráběné prvky, které jsou na všech stavbách stejné, prakticky zmizel originální detail a ruční práce. Pro mě osobně kvalitu architektury tvoří stále totéž – umístění v krajině, proporce, schopnost vystihnout místo. (Perfektní funkčnost a technická kvalita by měly být samozřejmé.) Ale i v období gotiky nebo baroka se stavěly nekvalitní stavby. Ty byly pak strženy nebo přestavěny, takže do našich dob se zachovaly jen ty lepší.

Při pohledu na dnešní výstavbu se zdá, že vývoj architektury určují především technologie, zvláště u developerských projektů. Není to trochu smutné vítězství hmoty nad duchem?

Bohužel ano. Obrovské prostředky plynoucí do developerských projektů jsou investovány převážně ekonomicky, nikoli s ohledem na nadstavbu, jako je estetický vzhled, originalita, zeleň a celková kvalita prostředí. Proto se musíme snažit kultivovat veřejný prostor, a kultivovat také vnímání a názory veřejnosti. A předávat toto cítění našim dětem. Jsem rád, že nový Metropolitní plán města Prahy věnuje velkou pozornost právě veřejnému prostoru, a doufejme, že péče o něj se nám v budoucnu vrátí v lepší kvalitě života.

Architekt Jakub Masák (1973)

Autorizovaný architekt, odborné zkušenosti získal při práci v zahraničí, v Rakousku, Německu atd. V roce 1996 založil ateliér Masák & Partner, který dnes čítá několik desítek zkušených architektů a specialistů. Dlouhodobě se zaměřuje na rekonstrukce našich památek, včetně těch nejvýznamnějších (objekty na Pražském hradě, Státní opera, Národní hřebčín v Kladrubech, zámek Veltrusy, interiéry Špitálu na zámku Kuks, Centrum stavitelství v klášteře Plasy atd.). Věnuje se i komerčním stavbám a developerským projektům, s důrazem na nízkoenergetický a pasivní standard (Bytový dům Primátorská, lofty Palmovka atd.). Kontakt: www.masak-partner.com

Text: Jitka Pálková
Foto a vizualizace: Masák & Partner

Poslat Messengerem

03.03.2021 | Stavba