Jednou z klíčových otázek pro toho, kdo staví či rekonstruuje rodinný dům, je způsob jeho vytápění. Pokud v dnešní energeticky značně nejisté době nezvolíte variantu dokonale zatepleného pasivního domu, je dobré nespoléhat se na jediné topné médium.

Můžete volit mezi kotlem (na uhlí, na biomasu, na zemní plyn, na kapalná paliva či na elektřinu), elektrickými přímotopnými nebo akumulačními systémy (konvektory, akumulační kamna, sálavé topné panely), krbem, krbovými či kachlovými kamny, tepelným čerpadlem a solárními kolektory.

Své dotazy pokládejte v PORADNĚ ZDE.

Na vytápění jsou přitom kladeny náročné a často protichůdné požadavky: nízké investiční náklady, dostupnost zdrojů, úsporný a pokud možno ekologický provoz, komfort obsluhy...

Ekonomika provozu

Co se týče provozních nákladů, jen solární kolektory vás nestojí takřka nic (jedině nutnou údržbu, tj. finanční položku do 2 000 Kč ročně). Problém je ovšem v tom, že v našich podmínkách slunce nedokáže celoročně vytápět rodinný dům - dokonce ani tehdy, když má vysoce nadstandardní tepelnou izolaci. V zimě, kdy potřebujete nejvíc tepla, je totiž u nás slunečního svitu nejméně.

Na druhém místě v ekonomice provozu stojí kotle na dřevo. Pro dům s běžnou spotřebou tepla (tepelná ztráta objektu 10 kW) zaplatíte za vytápění 6 000-7 000 Kč ročně. Skoro stejnými provozními náklady se mohou pochlubit krby, krbová a kachlová kamna (mohou být vybaveny rozvody teplého vzduchu do dalších místností nebo tepelným výměníkem). Následují kotle na rostlinné pelety (cca 9 tis. Kč), tepelná čerpadla (10 000-12 000 Kč), kotle na uhlí (hnědé uhlí 10 000 Kč, černé uhlí 12 000 Kč, koks 15 tis. Kč), kotle na obilí (12 000 Kč) a kotle na dřevní brikety či pelety (14 000-15 000 Kč). Pod 20 000 Kč se můžete - při kvalitní akumulaci tepla ve stěnách či podlaze - dostat ještě u elektrického infratopení.

Provoz dalších topných médií sice nabízí komfort obsluhy, ale je citelně dražší. U kondenzačního kotle na zemní plyn počítejte s náklady 22 000-24 000 Kč, u běžného plynového kotle kolem 26 000 Kč. Pod třicet tisíc byste měli roční náklady stlačit rovněž u kotle na lehký topný olej a u elektrických akumulačních kamen. Provoz přímotopných konvektorů a elektrokotle stojí zhruba stejně - cca 33 000 Kč. Na vrcholu pomyslného žebříčku stojí kotel na propan (36 000-38 000 Kč ročně).

Pro objektivní výpočet nákladů během celého roku ovšem musíte započítat nejen náklady vyplývající z vlastní spotřeby energie, ale rovněž dodatečné provozní náklady, údržbu a roční odpisy vstupní investice. Z tohoto pohledu vychází z komfortních systémů vytápění (elektřina, plyn, lehký topný olej) stále nejlevněji tepelné čerpadlo (veškeré roční náklady cca 23 000 Kč), ale již jen o málo dražší je plynový kondenzační kotel (cca 26 000 Kč). U nízkoteplotního olejového kotle počítejte s celkovými náklady kolem 35 000 Kč ročně.

Ekonomické stavby sází na tepelná čerpadla

Snaha o nízké provozní náklady vede některé stavební společnosti ke snižování tepelné náročnosti konstrukcí nabízených domů. Postupně se zvyšuje množství izolace a využívají se okna s lepšími parametry prostupu tepla. Často používaným řešením se staly nízkoenergetické domy (NED). Tato snaha však musí jít ruku v ruce s úsporným vytápěním. Mnoho zájemců o tepelné čerpadlo zpočátku odradí relativně vysoké pořizovací náklady. Na tyto náklady je však třeba pohlížet z hlediska perspektivy. Platí zde jednoduchá úměra: čím dražší jsou ceny energií, tím rychleji se investice vrátí. Při současných cenách energie se návratnost pohybuje kolem osmi let, ale pak už jen šetříte - spotřeba elektřiny se sníží zhruba o dvě třetiny. Uvažovat o tepelném čerpadle by měl především ten, kdo plánuje stavbu nového domu, a také lidé, kteří provádějí celkovou rekonstrukci. Čerpadlo může být vhodné i v situaci, kdy stávající otopný systém dosluhuje a je třeba vyměnit ho za nový. V těchto případech si od nákladů na zřízení tepelného čerpadla můžete odečíst náklady na klasický otopný systém, jehož instalaci byste museli provést tak jako tak. Tepelné čerpadlo se nehodí pro starší objekty s nedostatečnou tepelnou izolací. Na instalaci tepelných čerpadel vsadila také společnost Ekonomické stavby, která každoročně realizuje v České republice a na Slovensku přes 300 zděných rodinných domů. Ekonomické stavby chtějí vždy nabízet něco navíc - kromě kvality, příznivé ceny a široké nabídky služeb, která sahá od indivi­duálního projektu přes vyřízení stavebního povolení a zajištění financování až po samotnou realizaci, začaly také jako jedna z prvních stavebních firem u nás zajišťovat progresivní systém vytápění domu tepelným čerpadlem.

Smysluplné kombinace

Dnes je však opravdu těžké předvídat dlouhodobý vývoj cen energií. Jediná jistota je, že komfortní energie rozhodně nebudou levnější. Proto se jeví jako nanejvýš rozumné nespoléhat jen na jediný zdroj tepelné energie.

Které kombinace dávají smysl? Takové, které nabízejí vedle jednoduché a pohodlné obsluhy především dostupnost zdrojů, úsporný provoz a šetrnost vůči životnímu prostředí. Hledět na investiční náklady (nenutí-li vás k tomu ekonomická nutnost) je v tomto případě krátkozraké.
Jako smysluplné a ekonomikou provozu výhodné vycházejí kombinace automatických kotlů na pevná paliva se solárními kolektory, plynových kondenzačních kotlů se solárními kolektory a tepelných čerpadel se solárními kolektory. Příjemný komfort pak nabízí kombinace plynových či elektrických systémů s krbem, krbovými nebo kachlovými kamny.

A co životní prostředí?

Kdo myslí na život generace svých dětí, tomu by neměl být lhostejný ani ekologický pohled. Energeticky úsporná výstavba a vytápění mohou výrazně přispět k potřebnému snížení emisí oxidu uhličitého - a tím i k ochraně zemské atmosféry. Chcete-li být důslední, nestačí dům „jen" důkladně tepelně izolovat. Je třeba se ptát, kolik daný „energetický nosič" vyprodukuje CO2. Z tohoto pohledu se rozhodně nehodí topit uhlím ani elektrickými systémy vytápění, jen o málo šetrnější je lehký topný olej. Výrazně nižší emise CO2 produkuje plynový kondenzační kotel a nejšetrnější z komfortních otopných systémů je tepelné čerpadlo. Na jeho instalaci navíc můžete získat i finanční podporu, ale je třeba myslet a jednat včas: dotační prostředky jsou každoročně omezeny a zdaleka ne na každého se dostane.

Systémové řešení

Energetická kvalita budovy se dá objektivně zhodnotit podle celkové potřeby primární energie. Tu určuje součet všech součástí tepelné techniky. Proto by vždy mělo jít o systémové řešení: jen perfektně vzájemně sladěné prvky snižují potřebu primární energie na minimum. U novostaveb je navíc vhodné provázat tepelnou techniku s architektonickým řešením a kvalitní izolací budovy, aby vše dohromady tvořilo logickou ucelenou koncepci.

Málo platný vám bude například nejvyšší stupeň účinnosti kotle, pokud je v systému propojen s bojlerem, který způsobuje vysoké pohotovostní ztráty tepla. Ideální je, když všechnu techniku pořídíte od jedné značky. To by vám mělo poskytovat záruku, že jsou všechny složky vzájemně sladěny.

Více článků z rubriky STAVBA najdete na www.dumabyt.cz.

Tradiční fosilní zdroje: plyn a olej

Moderní plynové a olejové kotle se konstruují jako nízkoteplotní nebo kondenzační.
Nízkoteplotní kotle přizpůsobují plynule teplotu kotlové vody aktuální potřebě tepla v budově. Účinnost těchto kotlů dnes může přesahovat 90 % díky skutečnosti, že povrchové ztráty činí jen 2 až 3 procenta (k jejich snížení přispívá i vysoce účinná vrstvená tepelná izolace). Optimální provoz se neobejde bez použití moderní regulace, která řídí plynulý pokles teploty vody. Nutné je dodržovat teplotu spalin nad 100 ˚C: kondenzace vodní páry, která začíná při spalování zemního plynu za teploty 57 ˚C a v případě topného oleje za teploty 47 ˚C, je v tomto případě nežádoucí, protože vlhkosti by byl vystaven kotel i komín.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

V  případě kondenzačních kotlů je kondenzace topných plynů nejen žádoucí, ale dokonce úmyslně řízená. Jak kotel, tak i komínové zařízení jsou konstrukcí a materiálem přizpůsobeny tak, aby vlhkost nemohla způsobovat škody. Tím se otvírá možnost získat zpět latentní teplo, které je přítomno ve vodní páře topného plynu (v případě nízkoteplotních kotlů tato energie uniká komínem). Výrazné snížení teploty spalin (na cca 40 ˚C) umožní lepší využití citelného tepla. Dodatečný energetický zisk z kondenzace plynů zvyšuje v případě nízké zátěže účinnost nad 100 %, z čehož plyne, že kondenzační kotle jsou v porovnání s nízkoteplotními ještě efektivnější.

Obnovitelné zdroje z přírody

Mezi obnovitelné zdroje energie patří biomasa, tepelná čerpadla a solární systémy (pro vytápění a ohřev vody termické kolektory, pro získávání elektřiny fotovoltaické panely).
Většina odborníků se shoduje v tom, že právě kotle na biomasu a tepelná čerpadla jsou a budou provozně nejlevnějšími (a vzhledem k obnovitelnému charakteru energie vysoce perspektivními) zdroji tepla pro vytápění rodinných domů. Automatický kotel na pelety dnes nabízí i velmi solidní komfort provozu. Stačí jednou ročně navézt palivo do skladu a řekněme jednou týdně vysypat popel.

Tepelná čerpadla pracují na principu „obrácené chladničky" (odebírají teplo z vnějšího prostředí a dopravují je do obytných prostor) a mají v rukávu ještě jeden trumf: jejich provoz nabízí nejen úsporu ve srovnání s uhlím či dřevními peletami, ale zároveň i komfort zcela bezobslužného provozu na úrovni plynových či elektrických kotlů. Proto není náhoda, že již dnes je u nás technologií tepelného čerpadla vybaveno více než 10 % nově stavěných domů.

Více článků na Dumabyt.cz.

Ohřev vody

S otopným systémem vždy úzce souvisí příprava teplé užitkové vody. K ní lze s úsporou využít také druhý zdroj a vytvořit bivalentní termický systém se solárními kolektory.

Co charakterizuje komfort zásobování teplou vodou? Stálá teplota v místě odběru a maximální výkon odběru teplé vody. V průměru musíte vycházet z potřeby 30 až 60 litrů vody o teplotě 45 ºC na osobu a den. Pokud vodou zbytečně neplýtváte, vychází následující výpočet: průměrný rodinný dům (obytná plocha 150 m²) stabilně obývaný čtyřmi lidmi má denní potřebu teplé vody cca 160 litrů. Potřebné množství tepla, jehož pomocí se denně ohřeje 160 l vody z přívodní teploty 10 ºC na výstupní teplotu 45 ºC, představuje 6,5 kW. Pro správné dimenzování zdroje tepla je však třeba podívat se především na požadovaný tepelný výkon. V extrémním případě totiž můžete téměř celou denní spotřebu tepla (160 l) vyplýtvat najednou v průběhu několika minut - například v případě klasické koupele ve vaně.

Chcete-li v klasickém otopném systému šetřit investiční náklady, zpravidla si nepořídíte bojler s objemem nad 200 litrů. Po naplnění vany ovšem musí být zdroj tepla schopný poskytnout krátkodobě vysoký výkon, aby objem zásobníkového ohřívače v rozumném čase opět ohřál. Právě tento výkon dnes představuje rozhodující kritérium pro dimenzování zdroje tepla v dobře izolovaných domech, protože převyšuje výkon potřebný na vytápění místnosti. Z tohoto důvodu by měl mít kotel rodinného domu (i v případě stavby nízkoenergetického standardu) jmenovitý tepelný výkon minimálně 15 kW.

Pokud použijete bivalentní systém se solárními kolektory, budete však nutně potřebovat větší objem bojleru. Doba slunečního svitu je totiž nepravidelná, a proto musíte akumulovat teplo na delší dobu než jeden den. K přípravě teplé užitkové vody pro čtyřčlennou rodinu tvoří minimum tři kolektory se zásobníkem objemu 300 litrů. Jmenovitý tepelný výkon kotle může být naopak o trochu nižší: v bojleru je větší rezerva teplé vody, zbytek lze ohřát aspoň zčásti sluncem.

text: Vít Straňák, foto: archiv firem

Poslat Messengerem

14.12.2015 | Stavba