Geometrie břitu a broušení nástrojů

Stavba

Fotogalerie:

Dnes si řekneme něco o geometrii břitu a podrobně se budeme zabývat vlastním broušením nástrojů.

Tvar břitu (odborně geometrie břitu) má pro správnou pracovní funkci nástroje kardinální důležitost. Břit je tvořen dvěma plochami, plochou čela a plochou hřbetu (u břitů jednostranných) nebo dvěma čelními plochami (u břitů symetrických). U každého ostří rozeznáváme úhel hřbetu, který svírá rovina hřbetu s obráběnou plochou, úhel břitu (svírá ho čelo nástroje s plochou hřbetu) a úhel čela, který svírá plocha čela s rovinou kolmou k obráběné ploše.

Nesprávně zvolené řezné úhly mají vliv na otupení nástroje a zvýšení řezného odporu, což vede k větší námaze při práci s nástrojem. Například čím větší je úhel břitu, tím hůře nástroj vniká do obráběného materiálu, ale na druhé straně stoupá jeho pevnost a odolnost.

Pravidlem je, že pro řezání do měkčích materiálů volíme malé úhly břitu, pro tvrdé a houževnaté materiály volíme úhly břitu větší. Záleží také na druhu nástroje - pro škrabky, sekáče a některé vrtáky to může být i 90°, pro řezbářské nože a dláta to bývá mezi 20 a 30°.

Druhy ostří

Ostří ručních nástrojů dělíme na jednostranná (dláta, hoblíková železa) nebo symetrická (kuchyňské či řezbářské nože). Podle příslušného druhu ostří je třeba zvolit vhodný způsob broušení daného nástroje.

Broušení jednostranných břitů

K nástrojům s jednostranně broušenými břity patří většina dlát, hoblíkových želez, pořízů či nožů do hoblovacích válců atd. Postup ostření takových nástrojů si můžeme rozdělit na čtyři základní fáze:

První fáze - hrubé broušení. Při něm jde o to, abychom upravili břit do požadovaného tvaru. Za tímto účelem je nejlepší použít kotoučovou brusku. Bruste zásadně proti ostří nástroje.

Druhá fáze - úprava geometrie břitu. V této fázi jde o docílení správných úhlů břitu a přímosti ostří, odstranění běžného opotřebení a drobných poškození břitu apod. Brousíme na obtahovacích kamenech menší zrnitosti a současně větší tvrdosti.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Třetí fáze - obtahování. Toto je velmi důležitá fáze, protože jejím cílem je odstranění tzv. jehly, která zákonitě vzniklá během předchozího broušení navalováním broušeného materiálu po směru broušení. Dalším cílem je vytvoření minimálního poloměru zaoblení břitu, odstranění běžného opotřebení.

Obtahování je nutné provádět na kameni vlhčeném olejem (ne potravinářským). Nepřerušujte kontakt nástroje s kamenem, nástrojem pohybujte ve směru přibližně kolmém na ostří břitu a odklon od kolmice měňte střídavě na obě strany. Přitom vyvíjejte větší tlak při pohybu nástroje proti ostří.

Čtvrtá fáze - lapování. Cílem je obnovení nejvyšší kvality funkčních ploch břitu. Před lapováním musí být nástroj bezpečně zbaven jehly (viz třetí fáze). K lapování je nutné použít brusivo o nižší zrnitosti. Při lapování na měkkých podložkách, na kůži či gumě pohybujeme nástrojem zásadně proti ostří. Lapují se obě plochy břitu střídavě. Na kotoučích se lapují nástroje vždy po ostří.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Ostření symetrických břitů

Pro všechny nástroje se symetrickým břitem (většinou nože) půjde opět o čtyři základní technologicky odlišné fáze, s tím rozdílem, že nástroj brousíme po obou stranách břitu a broušené strany střídáme pokud možno co nejčastěji.

Ostření nůžek

Nůžky se brousí na čelní ploše břitu. Hřbetní plocha nůžek by při ostření měla zůstat nedotčena, neboť i velmi malé zaoblení hřbetní plochy vede ke ztrátě střihací schopnosti. Při broušení ve svěráku je vždy jedna polovina nůžek vybočena špičkou proti brusiči. Proto buďte maximálně opatrní a volné části nůžek zabezpečte např. návleky z kousků plastových hadiček. U naostřených nůžek promažte spojovací čep.