Materiálů pro zateplení fasády domu je na našem trhu velký výběr. Zajímavé je na tom to, že i když stále přibývají nové typy, ty staré nevyklízejí pozice.

Zateplení budov - ať už v rámci dotace Zelená úsporám či bez ní - je tématem, které bude hýbat naší současností ještě dlouhou dobu. Finanční úspory, které zateplení přináší, jsou totiž natolik velké, že budou atraktivní i při očekávaném zdražení, které přinese zvýšení DPH. Půjde totiž nejenom o zdražení služeb a materiálu, ale i o zdražení tepla.

Ruku v ruce s klimatickými změnami, jež jsou v posledních letech stále citelnější, bychom měli dodat, že zateplení domu sehrává svou velmi pozitivní roli i v létě - šetří energii za chlazení. Této úvaze nahrává i fakt, že většina rodinných domů je u nás stále ještě z dob, kdy úspory energií nehrály tak důležitou roli jako dnes. V případě takových objektů lze zateplení například spojit podle principu „když už, tak už" s nutností opravy chátrající fasády. Moderní zateplovací systémy jsou pak ideální příležitostí, jak zabít dvě mouchy jednou ranou.

Ale ať už zdůrazňujeme jakékoli výhody a nutnosti dodatečného zateplování rodinných domů, faktem zůstává, že vždy jde o stavební úpravu finančně náročnou, kdy volba materiálu a technologie může velmi výrazně ovlivnit cenu výsledného díla, ale i funkčnost a životnost zateplení.

Deset důvodů pro zateplení domu

1) snížení nákladů na vytápění 2) snížení nákladů na klimatizaci 3) ochrana životního prostředí 4) menší zdroj tepla 5) kratší topná sezona 6) bezpečná a návratná investice 7) optimální využití prostoru 8) odstranění kondenzace vodní páry na stěnách 9) eliminace tepelných mostů 10) prodloužení životnosti obvodové konstrukce

Zateplovací systém vlastními silami?

Existence velkého množství materiálů pro zateplení na našem trhu není samoúčelná. Každý z nich může mít své opodstatnění vzhledem k určitým stavebním souvislostem či ekonomickým možnostem investora. Ať už se rozhodnete svěřit zateplení odborné firmě, či se do toho pustíte vlastními silami, bez určité míry znalostí o těchto materiálech se neobejdete. V prvním případě proto, abyste si u stavební firmy byli jisti, že doporučuje řešení, které je skutečně pro vás nejvýhodnější, v druhém případě proto, abyste nezplakali nad investicí. Jsou známy případy, kdy si podnikavci pod dojmem, že na tom nemůže být nic tak moc složitého, zakoupili „co nejvýhodněji" všechny potřebné materiály a zateplovací systém si realizovali vlastními silami.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Nestačili se pak divit, co si nadělali škod a kolik je jejich sanace bude stát. Podobně je to i s tzv. firmami, které sice vytvářejí dojem, že mají všechno v malíčku, jejich znalosti však nepřevyšují nabídku nejbližších stavebnin. Proto je nutné o materiálech něco vědět a důvěřovat jenom těm stavebním firmám, které jsou schopny svoji odbornost doložit například certifikátem. Podobné je to i u nových domů - různé firmy a ateliéry nabízejí různá zaručená, většinou typová řešení, jejichž individuální hodnotu musíme posoudit a zaplatit sami. Orientace na nízkoenergetické standardy je u nových domů samozřejmostí, v tomto smyslu i zde hrají izolační materiály pro zateplení jednu z rozhodujících rolí.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Logika zateplení

Certifikovaný zateplovací systém zajistí souvislé překrytí všech tepelných mostů vzniklých při stavbě nosné konstrukce (betonové překlady a věnce, velké spáry ve zdivu apod.). Pokud zateplíme obvodovou stěnu z plných cihel tloušťky 45 cm (součinitel prostupu tepla U = 1,40 W/m²K) zateplovacím systémem s izolací z pěnového polystyrenu tloušťky 10 cm, získáme konstrukci s U = 0,30 W/m²K.

Orientační úspora energie na 1 m² je pak 0,34 GJ/rok. Při ceně zemního plynu 457 Kč/GJ jde o roční úsporu 155 Kč/m². Při ceně elektrické akumulační energie 648 Kč/GJ jde o roční úsporu 220 Kč/m². Cena zateplení je cca 1 000 Kč/m². 10 cm izolantu tvoří 6-8 % ceny! Prostá návratnost investice do zateplení je tedy 6,5 roku pro zemní plyn, resp. 4,5 roku pro akumulační elektrickou energii. Ve skutečnosti se bude návratnost díky rostoucím cenám energií zkracovat.

Skladba zateplovacího systému

1) podklad 2) lepicí hmota DEKkleber 3) tepelná izolace EPS 70 F - Styrotherm Plus 4) talířová hmoždinka 5) stěrková hmota DEKkleber 6) výztužná skleněná síťovina 7) penetrační nátěrová hmota 8) dekorační omítka

Dobře zateplená fasáda znamená...

Pokud plánujeme opravu fasády, bude návratnost investice do izolace ještě kratší, protože část nákladů na opravu fasády bychom, jak již bylo výše řečeno, vydali tak jako tak. Dodejme však, že dobře zateplená fasáda znamená - zejména u rekonstruovaných staveb staršího data - i izolaci spodní stavby, a to jak z hlediska ochrany před vlhkostí, tak i před únikem tepla.

V neposlední řadě by nám do obvodové konstrukce nemělo zatékat, což znamená kvalitní střešní systém se všemi náležitostmi. Bude-li vlhkost vzlínat či zatékat do konstrukce, pak jsou veškeré výše uvedené výpočty jen akademickou záležitostí. Právě v těchto souvislostech nabývá na významu výběr správného izolantu.

Polystyreny

Pro zateplování fasád je v ČR stále jedním z nejpoužívanějších materiálů pěnový polystyren. Je velmi lehký - obsahuje 98 % vzduchu a přitom má velmi dobré mechanické vlastnosti. Žádný jiný materiál nemá při váze kolem 15 kg na kubický metr takovou pevnost. Je možné jej bez problémů brousit, řezat, lepit nebo kotvit hmoždinkami. Pěnového polystyrenu je několik druhů a pro lepší orientaci používají výrobci určitá označení, přičemž všichni se shodnou na EPS 50 Z, EPS 70 Z a EPS 100 Z. Jde o desky z pěnového (expandovaného = EPS) polystyrenu v základním provedení. Číslo - například 50, znamená pevnost polystyrenu - napětí v tlaku při 10% lineární deformaci v kPa. Označení Z znamená základní provedení.

Použití těchto desek je hlavně do podlah. EPS 70 S, EPS 100 S, EPS 150 S, EPS 200 S jsou označení pro desky z pěnového (expandovaného) polystyrenu ve stabilizovaném provedení. EPS 70 F, EPS 100 F je označení pro desky z pěnového (expandovaného) polystyrenu ve fasádním provedení. Jde o polystyren vhodný k použití ve vnějších kontaktních zateplovacích systémech, je stabilizovaný a jsou u něj kladeny zpřísněné požadavky na rozměry a průhyb. Často je tendence nahrazovat tento typ polystyrenu nejtvrdším typem, kterým je extrudovaný polystyren.

Zeptali jsme se Kamila Kracíka, produktového manažera Divize tepelné izolace společnosti Dektrade

Jak se budou dále vyvíjet materiály pro zateplení vnějšího pláště domu? V současné době spotřebovávají budovy významné množství energie. V Evropě, ale i jinde na světě, bude kladen stále větší důraz na energetickou soběstačnost regionů, měst i jednotlivých budov. Z této snahy vyplývá tendence neustálého zpřísňování požadavků na spotřebu energie na vytápění. V blízké budoucnosti bude požadováno, aby nově postavené i rekonstruované budovy měly téměř nulovou spotřebu energie. Tímto trendem budou ovlivňovány také nároky kladené na tepelněizolační materiály. Vzhledem k vysokým požadavkům na tepelněizolační vlastnosti materiálů a zároveň na rozumné tloušťky obalových konstrukcí budou upřednostňovány tepelněizolační materiály s velmi nízkým součinitelem tepelné vodivosti. Například bílý pěnový polystyren bude plně nahrazen šedivým polystyrenem s příměsí grafitu. Ve velké míře budou využívány materiály na bázi polyuretanové (PUR) nebo častěji polyisokyanurátové (PIR) pěny, které mají ještě lepší tepelněizolační vlastnosti, než je tomu u šedivého polystyrenu. Významně se rozšíří také používání tepelné izolace na bázi fenolické pěny, která svými tepelněizolačními vlastnostmi umožní ještě výraznější zlepšení tepelné izolace konstrukcí. V budoucnu lze počítat také s hojnějším využitím vakuových tepelněizolačních panelů, u kterých v současné době probíhá výzkum nejvhodnějšího způsobu aplikace tak, aby byl dlouhodobě zachován jejich vynikající tepelněizolační účinek.

Izolace soklů a spodních staveb

Expandovaný polystyren sice není tak tvrdý jako extrudovaný, ale jeho určitá měkkost umožňuje fasádním deskám snadno absorbovat rozpínavost danou teplotními změnami. Tvrdé desky tento tlak absorbují v mnohem menší míře, takže může dojít k poškození vnější vrstvy různými trhlinami a vybouleninami. Tento typ polystyrenů je vhodný zejména pro vysoce zatížené konstrukce průmyslových podlah, terasy, pojížděné střechy, izolace soklů a izolace spodních staveb a je nezastupitelný pro obrácené střechy.

Do nové generace polystyrenových izolantů patří šedé polystyrenové desky vyvinuté na bázi nanotechnologie, které mají až o 20 % lepší tepelněizolační vlastnosti než klasický EPS. Obsahuje velmi jemný grafitový prášek, který slouží jako absorbér infračerveného záření. Tím, že grafitový prášek částečně pohlcuje a zároveň i odráží složku šíření tepla způsobenou infračerveným zářením, dochází ke zlepšení izolačních vlastností. Šedý polystyren je ideálním izolačním materiálem pro nízkoenergetické a pasivní domy.

Pro izolaci soklů se používají broušené desky perimetr, které jsou vyráběné expanzí do forem s vysoce uzavřenou buněčnou strukturou. Jde o desky s vysokou pevností, minimální nasákavostí, odolávající velkému tlaku zeminy a teplotám pod bodem mrazu. Desky se podle jednotlivých výrobců mohou barevně lišit, například Dektrade má soklové desky Dekperimert SD v barvě zelené, společnost Rigips zas ve skupině růžových desek.

Co ukazuje součinitel U

- Hodnota, označována také jako součinitel prostupu tepla, ukazuje, jaké množství ztrátového tepla unikne z budovy za určené časové období plochou jednoho metru čtverečního stavebního materiálu použitého na obvodové konstrukce domu, činí-li rozdíl teplot vnitřního a vnějšího prostoru budovy jeden stupeň tepla. Zateplovací materiály obvodových konstrukcí zvyšují tepelný odpor stavebních konstrukcí a snižují hodnotu koeficientu prostupu tepla stavebními konstrukcemi. Podle ČSN 73 0540 se od roku 2002 v souladu s evropskými předpisy používá označování tohoto parametru U. Tato jednotka se udává ve W/m2K.

Vrstvené konstrukce šetří místo

- Při realizaci úsporných opatření v oblasti budov je hodnota součinitele U užitečnou informací. Proměnné veličiny při výpočtu hodnoty součinitele U jsou tloušťka stavební konstrukce a specifická tepelná vodivost konkrétního stavebního prvku. Je-li hodnota součinitele tepelné vodivosti materiálu například u obvodového zdiva ve srovnání s jiným zdivem dvojnásobná, musela by rovněž tloušťka tohoto zdiva vykazovat pro dodržení hodnoty stejné vodivosti rovněž zhruba dvojnásobek původní tloušťky - tedy místo 44 cm 88 cm, aby bylo dosaženo stejných tepelněizolačních parametrů. Přehnaně silné stěny ale znamenají navýšení spotřeby materiálu, delší čas na jejich výstavbu a tím i více finančních prostředků. Proto je výhodnější realizovat obvodové konstrukce, například stěn a střech, pomocí dostatečné tepelné izolace. Vícevrstvé konstrukce je totiž možné při obdobných tepelněizolačních vlastnostech postavit hospodárněji.

Minerální vlna

Jiná je situace, pokud chceme kontaktní systém použít na vlhké nebo vlhnoucí zdivo. V takovém případě je nutné zvolit mezi tzv. prodyšnými izolanty umožňujícími odvětrání vlhkosti, která by jinak kondenzovala v obvodové konstrukci. Výborným izolačním materiálem pro tyto - a nejenom tyto - případy je minerální, resp. kamenná vlna. Dříve se používala převážně vlákna skleněná, dnes se používají především vlákna minerální, impregnovaná vodoodpudivými látkami. Tyto materiály se prodávají ve formě pásů nebo obkladových desek.

Prostor mezi vlákny vyplněný vzduchem slouží jako bariéra proti odvodu tepla z vnitřních prostorů budov. Díky vysoké propustnosti pro vodní páru umožňuje kamenná vlna domu „dýchat". Minerální vlna také patří do nejbezpečnější třídy hořlavosti. Výborná je i životnost izolace z kamenné vlny, která je více než padesát let. Slabinou minerálních izolantů je někdy až přílišná propustnost a zejména citlivost na vlhkost, která výrazně snižuje izolační účinnost.

Záleží samozřejmě na skladbě a kvalitě lepicích tmelů, stěrek a omítek, které mohou v rámci zateplovacího systému tyto vlastnosti značně redukovat. Materiály se prodávají v různých tloušťkách pod obchodními názvy například Isover, Rockwool a další.

Snížení nákladů na vytápění

Jednorázovou investicí do zateplení snížíme trvale náklady na vytápění, které obvykle činí

- starý dům: 200 kWh/m²/rok - běžná výstavba: 115 kWh/m²/rok - nízkoenergetický dům NED: 50 kWh/m²/rok - pasivní dům PD: 15 kWh/m²/rok

Materiály nové generace

Tepelná izolace na bázi tuhé fenolické pěny Kingspan Kooltherm K5 se vyznačuje výrazně lepšími tepelněizolačními vlastnostmi než pěnový polystyren nebo minerální vlna. Je určená pro tepelnou izolaci obvodových stěn budov v kontaktních zateplovacích systémech a postup zpracování je velmi podobný jako při zateplování obvodových stěn polystyrenem. 10 cm této tepelné izolace má stejný tepelněizolační účinek jako 18,5 cm polystyrenu.

Při jejím použití se tedy výrazně snižuje celková tloušťka zateplené stěny. Praktickým příkladem může posloužit ostění oken. Velká tloušťka tepelné izolace zvětšuje šířku a tím zhoršuje výhled z okna a snižuje denní osvětlení v místnosti. S tepelnou izolací Kingspan Kooltherm K5 lze zachovat rozumnou šířku ostění oken i při vysoké míře zateplení stěn domu.

Výhoda nízké tloušťky tepelného izolantu se projeví také tam, kde by použití běžného izolantu znamenalo zmenšení sousedícího užitného prostoru, například na balkonech nebo lodžiích. Je velký rozdíl, zda se balkon šířky 1 m zmenší zateplením o 10 cm, nebo o skoro 19 cm. Tento tepelný izolant lze využít jak pro potřeby novostaveb, tak pro rekonstrukce. S výhodou se používá zejména u nízkoenergetických nebo pasivních domů.

text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem

Poslat Messengerem

18.02.2013 | Stavba