Co je překližka

Překližka je deska vytvořená obvykle z lichého počtu dřevěných dýh na sebe kolmo naklížených. S překližkou lze dále pracovat, například ji ohýbat, natírat, tvarovat, laminovat. Různé metody jejího zpracování měly a mají zásadní vliv na historii sedacího nábytku.

Kdo zná Tapiovaaru?

V historii ohýbaného nábytku se zapomíná na finského designéra Ilmariho Tapiovaaru, který podobně jako Alvar Aalto experimentoval s překližkou v Korhonenově továrně v Turku. Působil také v ateliéru Le Corbusiera.

K nejproslulejším Tapiovaarovým židlím navrženým pro finskou firmu Asko patřil poválečný model Domus z roku 1947, jehož originál určený pro studentskou kolej Domus Academy v Helsinkách zachycuje černobílý snímek. Židle se pak vyráběla ve Švédsku, Velké Británii a USA, kde ji firma Knoll prodávala pod obchodním názvem Finnchair. Vyrobilo se jí 750 000 kusů! Úspěšnou konstrukční koncepci použil autor i u židle Aslak z roku 1958, kterou dodnes v několika barevných provedeních nabízí firma EFG Asko.

Kdo zná Wirkkalu?

Finové se v poválečných 50. letech dostali na výsluní slávy světového designu, a to i v tvorbě s překližkou. Finský výtvarník, sklář, sochař a grafik Tapio Wirkkala z ní navrhl na konci padesátých let několik nábytkových kusů. Velká mísa ve tvaru listu vyrobená z tvarované vrstvené překližky získala v roce 1951 americkou cenu za nejkrásnější předmět světa a společně s dalšími objekty i několik ocenění na milánském trienále v tomtéž roce. T

apio Wirkkala předvedl překližku ve zcela jiné podobě, než to doposud činili všichni designéři. Pokoušel se využívat vrstvení březových dýh tak, aby prosvítala jejich struktura. Výsledkem byla plocha s grafickým nebo abstraktně fantazijním obrazcem, s nímž pak dále pracoval. Úspěchy sklízel v Německu, Francii, USA i na světové výstavě EXPO v roce 1958.

Padesátá léta - Dánové a Italové

Doslova ráj představovala pro vývoj nábytku z překližky padesátá léta. Ve stejné době, kdy Američané Eamesovi uskutečňují své významné objevy, experimentuje se podobným způsobem pod vlivem rozvoje materiálů v leteckém průmyslu i v Evropě, především ve Velké Británii. Poté, co v polovině čtyřicátých let uveřejnil italský časopis Domus dílo manželů Eamesových, se zrodilo pod jejich vlivem i mnoho atraktivních italských návrhů sedacího nábytku z překližky.

V padesátých letech zasáhli do vývoje nábytku radikálně také dánští designéři, mezi nimiž vyniká Arne Jakobsen s překližkovými židlemi potvrzujícími skandinávskou senzitivitu.

Dodnes oblíbená židle na třech nohách Mravenec z roku 1951 a 1952 dostala název díky své podobě s tělíčkem tohoto hbitého hmyzu. Vyrobila ji (a stále vyrábí) dánská firma Fritz Hansen, stejně jako další skupinu proslulých Jakobsenových židlí série 7, které mají sedáky z tvarované překližky nasazené na nohách z trubkové oceli.

Fritz Hansen rozvíjel metodu ohýbání dřeva od roku 1915. K 125. výročí založení firmy vyrobilo studio proslulou limitovanou sérii křesel PK od Poula Kjaerholma, jejíž prototyp vznikl v roce 1952.

Také židle Dána Hanse Wegnera patří k ceněné světové klasice. Z celkového počtu 500 navržených modelů se ty, které využívaly překližku, zařadily do hnutí „Dánské moderny".

A co dnes s překližkou?

S překližkou pracují stále a rádi Finové (Artek, EFG Asko, Isku, Korhonen, Martela ad.), Dánové (BCI, Bent Kroh, Botium, Frederica, Fritz Hansen, Radius aj.), Švédové (Lammhults, Iform aj.) - včetně firmy IKEA, která v ní vidí materiál pro „demokratický design" určený co nejširším zákaznickým vrstvám.

Od let sedmdesátých se výrazně na mezinárodní scéně zapisují také Norové (např. firmy HAG, Stokke, Hov Dokka, Foraform). Z překližkové rostoucí dětské židle Petera Opsvika Tripp Trapp (viz MD 3/2001) se stal nehynoucí a na celém světě kopírovaný hit. Norové přišli rovněž s pohupovadly a klekosedy, u nichž se často používá překližka v kombinaci s lamelovou konstrukcí.

V Evropě nelze opomenout ani španělskou nábytkovou tvorbu, v níž se samozřejmě objevuje překližka v různých podobách. K dobrým firmám, které překližku používají ve svém výrobním programu, patří například Amat3, Enea, Indecasa, Miscel-lania de Merce, Mobles 114, Punt Mobles, Sellex, Stua. K designérům, kteří ji bravurně v nábytku uplatňují, patří Jorge Pensi, Josep Llescá, Oscar Tusquens, J. María Vela a další.

Nové typy židlí a stolků v duchu Bauhausu

Oblíbenou překližku neopustila nikdy ani firma Thonet, která ji tvořivě aplikuje od počátečních dob. V roce 1997 vypsala firma Thonet Vienna mezinárodní soutěž na nové typy židlí a stolků v duchu Bauhausu, které se do výroby dostaly v roce 1999.

O tom, co dokáží s tímto materiálem podnikat kreativní Italové, se lze snadno poučit ze záplavy objektů předváděných na veletrzích i v showroomech firem.

K nejznámějším firmám, které používají překližku, patří Alias, Bieffe, Bross, Brunati, Calligaris, Frigetto, Desalto, Lapalma, Kartell, Molteni & C, Origlia, Porada, Potocco, Vibieffe, Vibiemme, Zanotta ad. Mezi italskými designéry se nenajde snad jediný, který by po ní někdy v nějaké formě nesáhl.

text: Lenka Žižková, foto: Schnakenburg & Brahl fotografi, archiv firem