Domy s plochou střechou u nás byly dlouho zatracovány, aby pak prošly pro změnu módní vlnou. Ať tak či onak, plochá střecha nabízí spoustu zajímavých možností. Patří mezi ně nejen ekologická řešení (zelená střecha), ale také možnost originálního osvětlení shora.

Přirozené denní světlo má pro nás klíčový význam. Jeho dlouhodobý nedostatek zhoršuje nejen naše zdraví, ale i duševní kondici: jsme rozmrzelí, věčně ospalí a naše nálady se střídají jako na běžícím pásu. Nepohodou v důsledku chybějícího denního světla u nás podle studií trpí až 12 procent populace. Přitom řešení je vcelku jednoduché: zejména do ploché střechy lze světlo vpustit pomocí střešních světlíků či světlovodů.

Dotazy na téma STAVBA vám zodpovíme v PORADNĚ ZDE.

Světlíky

Levnější a ještě stále běžnější variantu prosvětlení ploché střechy, pultové střechy nebo sedlové střechy s mírným sklonem představují střešní světlíky. Díky tomu, že jde o přímé a nekomplikované osvětlení shora, nabízejí opravdu bohatý výběr. Základní typové rozdělení je na světlíky bodové a pásové. Bodové světlíky se dále dělí na kopulové a ploché.

U pásových světlíků můžete volit mezi obloukovým, sedlovým nebo tvarově atypickým (pilovým nebo tzv. shedovým). A pak jsou tu ještě speciální větrací světlíky a protipožární světlíky pro odvod tepla a kouře.

Mechanické i elektrické ovládání světlíků

Volba mezi kopulovým a plochým střešním světlíkem do značné míry závisí na tvaru střechy. Kopulové světlíky se hodí zejména pro ploché střechy a pultové střechy se sklonem cca do 20 stupňů, ploché světlíky jsou ideální pro sedlové střechy s mírným sklonem. Oba typy světlíků umožňují jak mechanické, tak i elektrické ovládání.

Kopulové světlíky se vyrábějí v různých tvarech (čtverec, obdélník, kruh) i rozměrech. Výplň světlíků se standardně nabízí z akrylátového skla (PMMA), na vyžádání je lze dodat z polykarbonátu (PC). V obou variantách může být „prosklení" buď v mléčné barvě (opál), nebo čiré, obě varianty jsou vybaveny ochrannou vrstvou proti UV záření. Materiály se liší v podstatě jen reakcí při požáru: zatímco akrylát skapává a padá dolů hořící, polykarbonát sice rovněž skapává, ale dolů padá již nehořící.

Provedení kopulových světlíků může být dvouvrstvé nebo třívrstvé. Prozíravému stavebníkovi rozhodně lze doporučit třívrstvé provedení: cenově světlík prodraží cca o 25 %, zato se však přidaná vrstva poměrně zásadně podepisuje na prostupu tepla (dvouvrstvý světlík vykazuje U = 2,7 W/m²K, zatímco třívrstvý má U = 1,8 W/m²K).

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Tepelná izolace bez kompromisů

Pak se ovšem vyplatí nešetřit ani na výšce zateplené manžety z tvrzeného, vysoce stabilního PVC po obvodu světlíku (standardně na výběr 15 nebo 30 cm, dvojnásobná vrstva světlík prodraží cca o 10 %). Celkově tak mezi nejlevnější a nejdražší standardní variantou vznikne cenový rozdíl okolo 40 %. Známá poučka ovšem říká, že při tepelné izolaci není radno dělat kompromisy: právě u kvalitního výrobku se velmi citelně projeví slabé místo, tzv. tepelný most.

Ploché světlíky jsou určeny jak pro osvětlení prostor denním světlem, tak i pro přirozené větrání. Nabízejí lákavou možnost výroby na míru přesně podle přání zákazníka, takže předem inzerovaného ceníku se od výrobce zpravidla nedočkáte. Výplň z dutinkového polykarbonátu tloušťky 16 mm (čirý nebo opál) dosahuje solidního koeficientu prostupu tepla (U = 1,8 W/m²K). Obvodové manžety mohou mít takřka libovolnou tloušťku, minimem je však 15 cm. Téměř vždy bývají ocelové, zateplené a bez vnějšího opláštění.

Prosvětlení interiéru v pásech

Chcete-li osvětlit shora velkou plochu, představují nejekonomičtější řešení pásové světlíky. Slouží k výraznému a levnému prosvětlení vnitřního prostoru: jsou totiž montovány sériově v dlouhých pásech, čímž se snižují výrobní náklady. Platí, že čím delší je pásový světlík, tím příznivěji vychází jeho jednotková cena.

Standardně bývají pásové světlíky vybaveny větrací klapkou s motorem, která umožňuje bezproblémové denní větrání. Mají zpravidla hliníkovou konstrukci a výplň z polykarbonátových dutinkových desek různé tloušťky (podle požadavku na tepelný prostup). Vzhledem k tomu, že používaný rozpon (šířka) světlíků může činit až 6 metrů, jsou ideální k prosvětlení skladových a výrobních hal nebo zemědělských staveb. Své uplatnění však najdou i v občanské a bytové výstavbě.

Ochrana prosvětlené střechy

Nejběžnější jsou obloukové pásové světlíky. Jejich princip vyjadřuje jednoduchá myšlenka: čím menší povrch světlík má, tím nižší jsou jeho tepelné ztráty. Válcový povrch obloukových světlíků spolu s maximální možnou odolností vůči atmosférickým vlivům vytváří spolehlivou ochranu prosvětlené střechy. Nosným prvkem jsou hliníkové oblouky rozmístěné v pravidelných vzdálenostech.

Sedlové světlíky vhodně doplňují sortiment tam, kde z technických nebo architektonických důvodů nelze použít světlíky obloukové. Nosný prvek tvoří zpravidla hliníková žebra ve tvaru trojúhelníku, rozmístěná opět v konstantních rozestupech. Variabilní jsou v tomto případě možnosti použití prosklívacích materiálů: nabízí se jak dutinkový polykarbonát, tak i sklo, případně kombinace s neprůhlednými materiály. Díky tomu mohou sedlové světlíky vytvářet výrazný architektonický prvek střechy.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz.

Světlovody

Nové možnosti prosvětlení interiéru přes plochou střechu či neobývané půdní prostory otvírají světlovody. Jde o pasivní osvětlovací systém, který dokáže přenášet světlo na velké vzdálenosti s pomocí odrazů od vysoce reflexního povrchu. Skládá se ze tří na sebe navazujících částí - rámu se zasklením (ten je viditelný na povrchu střechy), různě dlouhého tubusu (má kruhový profil a vysoce reflexní vnitřní povrch) a difuzéru rozptylujícího světlo do místnosti.

Světlovod lze vcelku pohodlně instalovat jak do ploché střechy, tak i do jakékoliv skládané střešní krytiny ve sklonu od 15 do 60 stupňů. Pro ploché střechy lze doporučit vnější povrch kopulovitého tvaru (aby přes zimu nezapadal sněhem), nespornou výhodou bývá možnost dlouhého tubusu bez zakřivení.

V pultové nebo sedlové střeše se světlovod může jevit buď podobně jako střešní světlík (vnější povrch má kopulovitý tvar), nebo jako ploché střešní okno menších rozměrů. Výhodou druhé varianty je především minimální narušení vzhledu střechy, delší životnost (tvrzené sklo tloušťky 4 mm ve srovnání s akrylátovou kopulí) a nenáročnost na údržbu díky samočisticí vrstvě, kterou je povrch skla opatřen.

Bodové osvětlení

Významný přínos znamenají světlovody zejména v prostorách uprostřed dispozice rodinného domu - na chodbě, schodišti, v koupelně či na WC. Sem totiž často nelze přivést denní světlo okny. V menší míře se pak tubusový světlovod uplatní i v obytných místnostech, ale tady slouží spíše jako doplňkové (byť příjemně rozptýlené a vysoce účinné) prosvětlení shora. Mimo bytový interiér světlovody výborně poslouží k bodovému osvětlení konkrétního pracovního místa (v kanceláři nebo manuální výrobě).

Rozhodně však není na místě, aby světlovod nahrazoval standardní osvětlovací prvky tam, kde jejich instalaci nic nebrání. Běžné okno (fasádní i střešní) totiž svým uživatelům přináší leccos navíc: můžete jím větrat, máte vizuální kontakt s okolím a přímé sluneční paprsky v místnosti znamenají i zdravotní přínos. Světlo přicházející okny navíc můžete regulovat, což u světlovodu možné není (proto nelze doporučit jeho instalaci do ložnice). Naproti tomu na schodišti či chodbě světlovod vhodně prosvětlí prostor, dodá mu plasticitu a zvýrazní jeho ráz.

Tady jeho instalace znamená nejen ekonomickou úsporu, ale i zdravotní přínos ve srovnání se světlem umělým.

Svítidlo pro celý den

Do tubusu lze zabudovat rovněž úspornou žárovku. Není to nutná podmínka, ale žárovka se jeví jako velmi praktický doplněk světlovodu. Za horších světelných podmínek (za šera či v noci) totiž můžete pouhým stiskem vypínače změnit světlovod v běžné svítidlo. V zahraničí je poměrně časté použití světlovodu se světelným čidlem, které reaguje na pokles venkovního světla zapnutím žárovky. Toto řešení jednoduše zajistí trvalé osvětlení chodby, schodiště či jiného prostoru, kde je neustálé světlo žádoucí.

Princip superreflexe

Jak probíhá přenos denního světla ve světlovodu? I v okamžicích, kdy Slunce „nesvítí" (je skryto za mraky), jeho rozptýlené paprsky zachycuje, vede a odráží směrem do interiéru superreflexní vnitřní povrch tubusu. Ten - případně ještě s pomocí speciálního řešení skla - zajistí téměř dokonalý odraz slunečních paprsků až do místnosti (například světlovod Lightway Crystal má odrazivost zrcadlového povrchu tubusu 99,8 %).

Díky tomu, že rozklad paprsku při dopadu na stěnu tubusu je menší než 4 %, dokáže i světlovod o malém průměru dodat místnosti výrazný sloupec přirozeného světla, které může působit ve dvou rolích zároveň: jako „bodová lampa" nad pracovním stolem i jako rozptýlené osvětlení pro celou místnost (zásluhou účinného difuzéru na vnitřním povrchu).

Po technické stránce jde o propracovanou sestavu prvků, které do sebe volně zapadají. Světlovod se tak dá zabudovat do stavby rychle a kdykoli - i dodatečně. Nevyžaduje žádné zvláštní nároky na stavební připravenost. Stačí vybrat vhodné místo a zkontrolovat, zda plánované trase tubusu nestojí v cestě některý prvek nosné konstrukce krovu. Zvláště u plochých střech tedy nevzniká žádný problém.

Průměr, délka, světelný výkon

Světlovod může mít velmi rozdílný průměr (od 15 cm až do jednoho metru) a díky tomu dosahovat také výrazně odlišné účinnosti. Ta se navíc proměňuje nejen v souvislosti s množstvím slunečního svitu, ale především s ročním obdobím.

Například anglický světlovod SunPipe (dováží ho firma American Bohemian Corporation) dokáže za jasné letní oblohy dosáhnout při průměru 23 cm světelného výkonu až 420 luxů (2,5x světelný výkon žárovky o příkonu 100 wattů), při průměru jeden metr činí jeho světelný výkon až 6 300 lx (výkon 37 stowattových žárovek). Při zatažené letní obloze platí pro průměr 23 cm světelný výkon 200 lx (těsně převyšuje stowattovou žárovku), pro metrový průměr hodnota 3 400 lx (20 žárovek o příkonu 100 W).

Roli hraje tvar či sklon střechy

Zisk denního světla ze zimní oblohy je ovšem podstatně nižší: za jasného dne dosahuje světlovod průměru 23 cm výkonu pouhých 75 lx (méně než polovina výkonu stowattové žárovky), pro největší průměr platí výkon 1 350 lx (8 stowattových žárovek).

Množství světla skutečně přivedeného do interiéru ovšem závisí na více faktorech. Svou roli hraje tvar či sklon střechy, orientace ke světovým stranám, délka tubusu (nejdelší instalace na území ČR má tubus dlouhý 47 m, realizace Lightway), jeho sklon (optimální svisle nebo mírně k jihu) a počet kolen (více než dvojí zakřivení tubusu by znamenalo extrémní ztrátu účinnosti). Podstatně vyšší účinnosti dosahuje pevný tubus, pokud to však komplikované podmínky ve střeše vyžadují, lze světlo vést i tzv. měkkým rukávem.

Světlovody násobí světelný efekt

Ideální je umístit horní vyústění světlovodu na nejvíce osluněnou část střechy (jih až západ). Důležitý je přitom dopad přímého - ničím nestíněného - slunečního světla: jen tak lze dosáhnout nejvyšší účinnosti systému. Světlovody totiž násobí světelný efekt slunečních paprsků, které vstoupí dovnitř. Čím více paprsků vstoupí do tubusu, tím větší je výsledný světelný výkon tohoto zařízení.

Pro konkrétní návrh světlovodu (stejně jako pro následnou montáž) je každopádně žádoucí kontaktovat odborníky. Neodpovídající výkon světlovodu vás totiž v důsledku vždy poškodí. Zdánlivě výhodný levný nákup znamená vyhozené peníze, pokud přivedené světlo nebude k osvětlení daného prostoru stačit. A naopak: světlovod přehnaně velkého průměru bude zbytečně drahý, bude vás oslňovat a poškozovat nábytek.

text: Vít Straňák, foto: archiv firem

Poslat Messengerem

13.07.2015 | Stavba