Do redakce časopisu Můj dům přišel dotaz, který s problematikou umísťování staveb přímo souvisí. Konkrétně s procesem pořizování územních plánů.

Z dotazu čtenáře vyjímáme následující: „Před několika lety při změně územního plánu byla zakreslena přes náš pozemek nějaká komunikace (obecní silnice), a to bez projednání s námi. V roce 2007 jsem se rozhodl pro stavbu rodinného domu na tomto pozemku a ani tehdy nepovažoval starosta za nutné mi toto sdělit. Dokonce mi dal potvrzení, že mnou zamýšlená stavba je v souladu s územním plánem. Jeho změnu jsem zjistil až po nesouhlasném stanovisku stavebního úřadu. Mezi tím jsem však nakoupil tvárnice, plány a další materiál na stavbu, který mi  nyní leží na pozemku. Stavba se zdrží o cca dva roky, některý materiál bude znehodnocen a oběhávání úřadů také není zadarmo. Starosta mi řekl, že obec nechá územní plán předělat, ale přesto by mě zajímalo, zda si tohle obecní úřad může k občanům dovolit a jestli lidé mají možnost se proti takovému jednání nějak bránit." (L. P.).

Střežte si svá práva!

Tazateli a dalším čtenářům vzkázuje JUDr. Pavel Kumprecht jediné: střežte si svá práva, a to v pravý čas, jinak se budete dostávat do podobných situací, a dlužno poznamenat, že i svojí vinou. Pořízení územního plánu totiž není nic tajného, je to veřejný proces, v jehož průběhu máte dostatek příležitostí k uplatnění svých práv a oprávněných zájmů, přičemž právě jejich využitím se můžete spolupodílet na jeho konečné podobě.

Třeba přitom zdůraznit, že pořízení územního plánu není nějaký jednorázový akt, nýbrž dlouhý proces, jehož etapy jsou v dnešní době upraveny v § 43 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), dále jen „SZ". Podrobný rozbor tohoto procesu však přesahuje možnosti daného článku, proto bude dále věnována pozornost spíše možnostem občanů hájit v něm svá práva.

Územní plán

Zákon v praxi: umísťování staveb (ilustrační fotografie).Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Je to prostě základní dokument obce, na jehož základě dochází k jejímu dalšímu rozvoji, respektive nelze realizovat novou výstavbu nebo změny v užívání staveb v rozporu s ním.

Ostatně při posuzování záměru žadatele v územním řízení posuzuje stavební úřad předně to, zda je v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území atd. (viz § 90 písm. a/ a b/ SZ). Rovněž změna v užívání stavby (oproti dosavadnímu účelu užívání vymezeném zejména v kolaudačním rozhodnutí) musí být v souladu se záměry územního plánování (viz § 126 odst. 3 SZ).

Náležitosti obsahu územního plánu a obecné požadavky na využívání území pak stanoví prováděcí právní předpis (vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti).

Pořízení územního plánu

Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce. Územní plán se vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu. O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce

a) z vlastního podnětu,
b) na návrh orgánu veřejné
správy,
c) na návrh občana obce,
d) na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce.

Úhrada nákladů na pořízení územního plánu

Náklady na zpracování územního plánu projektantem hradí obec, kte­rá rozhodla o pořízení. Nákla­dy spojené s projednáním územního plánu hradí pořizovatel (definice pojmu je v § 2 odst. 2 písm. a) SZ, obvykle obecní úřad). Pokud je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradní potřebou na­vrhovatele (např. jako právě u našeho tazatele), může obec podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na její zpracování a na mapové podklady navrhovatelem.

Návrh zadání územního plánu

Návrh na pořízení územního plánu se podává u obce, pro jejíž území se územní plán pořizuje. Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního plánu pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje návrh zadání územního plánu. V něm stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu. Návrh zadání územního plánu je zaslán dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu, přičemž se zajistí zveřejnění návrhu zadání územního plánu a jeho vystavení k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednávání zadání na úřední desce obce. V uvedené lhůtě může každý uplatnit své připomínky.

Tedy již zde mají občané možnost aktivně vstoupit do děje spojeného s tvorbou územního plánu nebo s jeho změnou. K připomínkám uplatněným po lhůtě se nepřihlíží. Na základě uplatněných požadavků a podnětů (podle mého tím nutno rozumět i připomínky občanů) pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem upraví návrh zadání a předloží jej ke schválení zastupitelstvu obce, pro jejíž území je územní plán pořizován (viz § 47 odst. 4 SZ). V odůvodněných případech nebo z podnětu dotčeného orgánu zastupitelstvo obce uloží v zadání zpracování konceptu územního plánu ověřujícího variantní řešení územního plánu.

Koncept územního plánu

Pokud je tak stanoveno v zadání územního plánu, zajistí pořizovatel pro obec zpracování konceptu územního plánu. O konceptu územního plánu se koná veřejné projednání.
Pořizovatel oznámí místo a dobu veřejného projednání spojeného s výkladem veřejnou vyhláškou nejméně 15 dnů předem a zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl koncept územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán pořizuje. Do 15 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky.

Ve stejné lhůtě mohou vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti uplatnit své námitky. K později uplatněným připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Na základě výsledku projednání konceptu územního plánu zpracuje pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh pokynů pro zpracování návrhu územního plánu, včetně návrhu rozhodnutí o výběru výsledné varianty řešení.

K návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel připojí odůvodnění, které mimo jiné obsahuje i vyhodnocení, jak byly zohledněny námitky a připomínky. Pokyny pro zpracování návrhu územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce.

Návrh územního plánu

Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec zpracování návrhu územního plánu. Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu územního plánu nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci, pro kterou je územní plán pořizován, a sousedním obcím. Návrh územního plánu posuzuje před řízením o jeho vydání krajský úřad.

Řízení o územním plánu

O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu se koná veřejné projednání. Pořizovatel zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl návrh územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán pořizuje.

Námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti (viz § 52 odst. 2 SZ). Nejpozději při veřejném projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle odstavce 2 námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené orgány uplatní na závěr veřejného projednání své stanovisko k připomínkám a námitkám. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny.

Přezkoumání a odůvodnění návrhu územního plánu

Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných ke konceptu i návrhu územního plánu. Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu územního plánu, koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů. Stanoviska dotčených orgánů, námitky a připomínky lze uplatnit nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim nepřihlíží.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Vydání územního plánu

Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na vydání územního plánu s jeho odůvodněním. Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, s výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů nebo stanoviskem krajského úřadu.

Zákon v praxi: umísťování staveb (ilustrační fotografie).V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem územního plánu nebo s výsledky jeho projednání, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě a novému projednání, nebo jej zamítne.

Co říci na závěr?

Sledujte úřední desky na vašich obecních úřadech, neboť právě prostřednictvím nich probíhá v mnoha věcech komunikace s vámi. Rozhodně nepředpokládejte, že když nejste osobně úřadem obesláni, že se nic neděje (viz úvodní dotaz).

Zákonu bývá učiněno zadost i tehdy, je-li vám písemnost doručována prostřednictvím veřejné vyhlášky, tak jako tomu bylo nepochybně i v dané věci. Tazatel se tak může zjevně zlobit jen sám na sebe, a je jedno, zda v jeho případě bylo postupováno ještě podle starého stavebního zákona. Principy účasti veřejnosti při projednávání územně plánovací dokumentace byly totiž v zásadě stejné, odhlédneme-li od pojmosloví, kvůli aktuálnosti jsme však již vycházeli z úpravy stanovené novým stavebním zákonem.

Pokud nemá stavebník přivolení stavebního úřadu k provedení stavby, je z jeho strany vždy nerozumné zásobovat se předem stavebním materiálem s kratší životností či dokonce si „kupovat dokumentaci". Vždyť nemůže vědět, zda mu vůbec k něčemu bude, zda podle ní bude stavba povolena. Za případné škody v takovýchto případech státní správa rozhodně neodpovídá.

text: JUDr. Pavel Kumprecht, ilustrace: Pavel Dufek

logo MessengerPoslat Messengerem