Bazén je stále častější součástí nejen našich zahrad, ale už i domů. Kompromisem mezi venkovním a vnitřním bazénem je posuvné či pevné zastřešení, které dokáže významně prodloužit koupací sezonu. I tak je ale třeba počítat se značnými provozními náklady.

Venkovní, chcete-li, zahradní soukromé bazény dnes patří k běžnému standardu rodinné výstavby. Dávno přestaly být sezonní kratochvílí, jejich majitelé na ně začali mít větší nároky, než je jen osvěžení za horkých letních dní - nejraději by si jich užívali celoročně. To se v našich klimatických podmínkách ovšem v případě venkovních bazénů nedá zajistit bez nehorázných finančních nákladů na ohřev vody, a tak se hledají jiná řešení.

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

Teleskopické bezkolejnicové zastřešení Desjoyaux umožňuje využití celého odkrytého bazénu v sezoně. Je diskrétní, estetické – začlení se do krajiny a přizpůsobí se i architektuře (DESJOYAUX).Azur již postavených venkovních nádrží postupně zakrývají pevné i mobilní konstrukce a tam, kde to jde, se bazény „přitulují" k domu prostřednictvím náruče zimní zahrady. U nově budovaných koupališť se pak často už v projektu domu počítá s jeho zakomponováním do interiéru, například v suterénu, nebo se bazénu dopřeje jeho vlastní hala propojená bezprostředně s obytným prostorem. Všechny tyto varianty jsou možné, všechny ale mají kromě zjevných výhod i svá úskalí.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Technicky náročné vlnobití

Bazén by si nikdy neměl pořizovat člověk bez vřelého vztahu k vodě jako živlu. Celé stavební martyrium totiž není jen o barevných dlaždicích, protiproudech, chrličích, tryskách či umělém vlno­bití. Bazén - a o jeho interiérové variantě to platí dvojnásob - je projekčně, konstrukčně, stavebně i provozně skutečně náročné dílo. V případě novostaveb se proto řeší v kontextu s celou stavbou, neboť výrazně ovlivňuje především její statiku. Projekčně je nutné řešit i složitý systém vytápění a ještě složitějšího odvětrání, tedy vzduchotechniku a mnoho dalších detailů.

Jak venkovní, tak i vnitřní bazény mohou být zděné, betonové, ocelové, plastové nebo laminátové. Prim při rozhodování by ale měla hrát především technická, a nikoli estetická dokonalost celku. Počínaje energetickou náročností provozu, umístěním a funkcí strojovny s filtrační jednotkou, vybudováním nezbytného zá­zemí (WC, sprchy) přes provozní otázky až po hygienu a způsob pravidelné údržby.

Estetickou stránku projektu přesto nelze podcenit, budujete totiž dílo, které se opravdu nedá přehlédnout.

Na velikosti záleží

- Nádrž pro plavání by neměla mít menší rozměry než 600 x 250 cm s minimální hloubkou 120 cm. Velikost bazénu (interiérového zejména) souvisí s množstvím vody, s obsahem vany. Uvážíte-li, že 1 dm³ vody = 1 litr = 1 kg, pak při vzpomínané velikosti 600 x 250 x 120 cm jde téměř o astronomická čísla. Objem 18 000 litrů = 18 000 kg (bezmála 20 tun), kde na ploše 15 m2 tlačí na jediný m² více než tunová zátěž! Zanedbatelná není ani hmotnost betonové vany, což představuje až 25tunové „břemeno". Prostorově úspornější alternativu představují domácí whirlpooly. Nezaplavete si (půdorys 150 × 150 cm až 200 × 200 cm, hloubka kolem 60 cm), ale užijete si. Výhodou je malý obsah vody - 1 až 2 m³.

Můj dům doporučuje

- Bazén musí mít přívod a odvod vody. Zajišťuje se napojením na domovní síť a kanalizaci. Vodu je ovšem třeba upravovat, ošetřovat a „hýčkat" tak, abyste ji mohli využívat co nejdéle. Technologie úpravy vychází ze soustavné cirkulace v systému bazén - čerpadlo - filtr nebo bazén - filtr - čerpadlo. Cílem je mechanické předčištění, udržení potřebného pH vody, zamezení růstu řas, zabezpečení zdravotní nezávadnosti a ohřevu vody.

Suma přesných čísel

Představte si modelovou situaci, kdy při průměrném denním provozu 2 až 3 hodiny (o víkendech a prázdninách až dvojnásobek) a komfortu s průměrnou teplotou vzduchu mezi 26 až 30 °C (hodnota asi o 2 až 3 stupně vyšší než teplota vody) dochází k přirozenému odpařování, zvyšování vlhkosti vzduchu a následné kondenzaci vodních par na stavebních konstrukcích (sklo, strop, stěny). Tomuto efektu se říká neřízený výpar, v jehož důsledku se ztrácí tepelná energie, kterou voda předtím absorbovala. Mizí i voda jako taková. Obojí je nutné soustavně doplňovat, což ovšem vyžaduje další energii k dopravě (čerpadla) i k ohřevu.

Bazén se musí začlenit do prostředí zahrady svým tvarem, svými rozměry i umístěním. Na jejich správné volbě i na hloubce bazénu závisí pohodlí při jeho užívání (DESJOYAUX).Jak ušetřit za provoz bazénu

Přemýšlet je potřeba o příspěvku ze solárních panelů a fotovoltaických článků. V případě vnitřních bazénů pomáhají i speciální odvlhčovací jednotky, pracující na principu tepelného čerpadla. Zařízení recirkuluje vzduch, „odebírá" z něj vlhkost a do prostoru vrací suchý a teplý vzduch. Ve výsledku se omezuje kondenzace, snižují se náklady. Doporučená relativní vlhkost vzduchu kolísá v roz­mezí 55 až 65 % při teplotě vzduchu vyšší o 2 °C, než je teplota bazénové vody. K omezení kondenzace vodní páry samozřejmě přispívá i kvalitní tepelná izolace všech stavebních konstrukcí.

Teplo v bazénu i jeho okolí

K nejběžnějšímu způsobu ohřevu bazénové vody slouží tepelný výměník (zdrojem tepla je zpravidla centrální kotel). Modernější možností je vy­užití tepla získaného tepelným čerpadlem s přispěním solárních panelů. So­lární systémy s celoročním využitím reprezentují ploché kolektory, používané většinou pro nízkoteplotní ohřev do 100 °C a trubicové kolektory. K zajištění teploty v hale se osvědčilo teplovodní podlahové topení. Pod velkoplošnými skly bazénové haly je dobré umístit konvektory, eliminující množství vysrážené vo­dy na tabulích.

Kolektory v případě opti­málního zapojení mohou zabezpečit až 70 % z celoročního množství potřebné energie, systém dokáže získat z 1 m2 kolektorové plochy za rok asi 450 až 500 kWh tepla. V letních měsících to denně značí asi 50 litrů vody s teplotou 50-60 °C. V zimě jde spíše o předehřívání, tedy o úspory. Bazén integrovaný v zimní zahradě nebo v bazénovém křídle je dobré situovat na jižní stranu domu.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Základem je čistá voda

Kdo miluje vodu, ten si ji v takovém bazénu užije dosyta, ovšem za nemalou cenu.Mylná je představa, že od momentu napuštění bazénu se o vše postará chemie. Důležitým zařízením je úpravna vo­dy s čerpadly, filtry a ohřívači, s dávkovači atd. Systém zachycuje mechanické ne­čistoty, reguluje teplotu a působí jako hygienik. Stěny a dno je třeba ošetřovat speciálním vysavačem a chemickými přípravky, které nečistoty odpoutají od stěn a naženou je do hrdla lačného skimmeru, nebo je přímo zlikvidují.

Zastřešení bazénu se vyplatí

Doposud jsme uvažovali převážně o nárocích spojených s provozem interiérových bazénů, koupací sezonu však lze až dvojnásobně prodloužit také u venkovních bazénů instalací zastřešení, které má i solární efekt (uspoříte na ohřevu, snížíte přirozený úbytek vody, kdy z 1 m2 se za 24 hodin odpaří asi 1,1 litru, střecha nad hladinou chrání bazén před znečištěním a osoby i zvířata před rizikem úrazu. Prosklený příkrov působí také jako filtr proti UV záření. Praktické provedení a kvalita zastřešení bazénu souvisí s konstrukcí, s použitými materiály a technologiemi.

Velkorysé zastřešení bazénu, které připomíná zimní zahradu a nabízí kromě komfortu i výrazné prodloužení sezony.Lupa nad vodou

Tvar a způsob zastřešení bazénu ovlivňuje intenzitu ohřevu vody. Jako nejefektivnější se jeví kopule (kupolovité zastřešení) nad bazénem ve tvaru kruhu (resp. oválu). Vzniklý tvar „čočky" totiž nejlépe koncentruje a využívá sluneční energii. Konstrukce pevného za­střešení se prakticky v ničem neliší od stavby zimní zahrady. V případě mobilního zastřešení se dílčí segmenty z tepelněizolačních polykarbonátových desek nebo organického skla teleskopicky za­souvají do sebe. Segmenty mohou mít ko­lečka a pohybovat se po dláždění (bezkolejnicový systém) nebo jezdí v kolejnici podél bazénu. Konstrukce za­střešení bývá samonosná, z hliníkových, ocelových či plastových nosníků. Některé z možností najdete na fotografiích u tohoto článku.

text: Petr Saulich, foto: archiv

logo MessengerPoslat Messengerem