Bambusy pro domácí pěstitele

Bambusy zpravidla vnímáme jako tajemnou exotiku, přestože se u nás některé pěstují už desítky let. Jsou to relativně velmi přizpůsobivé rostliny, mají mnoho tvarů, velikostí listů a odlišných strategií růstu, některé dokonce překvapí typickou vůní. O druzích vhodných pro české a moravské pěstitele jsme si povídali s Ing. Ludmilou Zažímalovou, zástupkyní Bambusaria Rosteto.

Bambusy si spojujeme spíše s exotickými krajinami a se světem pand. Jak se daří bambusům v našich podmínkách?

Prvními pěstiteli u nás byli většinou nadšenci a sběratelé, kteří měli kontakty hlavně s holandskými, německými a anglickými exportéry rostlin přímo z východní Asie. Nejznámější u nás jsou zřejmě právě pandí bambusy - například trsnatá keřovitá Fargesia nitida, dříve Sinarundinaria nitida.

Bambusy u nás zpravidla nemají největší problémy se zimou, mnoho z nich totiž pochází z nadmořských výšek okolo 1 000 až 2 000 m, ale spíš s vhodným použitím a péčí. Jsou to stálezelené rostliny, poměrně náročné na půdní i vzdušnou vlhkost. U nás jim většinou vadí dlouhé suché léto a hlavně dlouhá suchá zima, kdy je nejde kvůli mrazu zalévat. Přísušky ještě umocňuje těžká uléhavá nepropustná půda, ostré jarní slunce a mrazivý vítr.

Většinu bambusů je proto vhodné sázet na chráněné místo před větrem, do kvalitní propustné půdy vylepšené kompostem a pískem. Nejdůležitější je hlídat počasí a zalévat po celý rok podle nároku druhu, ročního období a kvality půdy. V písčitých půdách je zálivka nutná, ve vlhčích a jílovitých se musí dodávat opatrně, bambus není bažinatá rostlina, nesnáší přemokření. Slunná stanoviště snesou lépe velké tyčové výběžkaté bambusy, například Phyllostachysy nebo Semi­arundinarie, polostín zase trsnaté Fargesie a půdopokryvné velkolisté bambusy, které pocházejí většinou z podrostu, z lesů.

Při silných mrazech mohou bambusům opadat listy. Je to na škodu?

Při a po dlouhotrvajících mrazech a suchu mohou bambusům propadávat listy, někdy i polovina listové plochy rostliny. I přes sezonu je opad normálním jevem, bambusy jsou flexibilní rostliny a velmi rychle reagují na změny podmínek. Když je delší dobu sucho, shodí část listoví, aby zbytečně neodpařovaly vodu. Po dešti nebo zálivce jsou schopny i na podzim znovu listy obnovit. Na podzim většinou opět trochu propadávají, aby se připravily na zimu.

Například loni jsme pozorovali poměrně dost vysoký opad listů, jednak byl suchý srpen a jednak to s odstupem doby působí, jakoby bambusy tušily, že letos přijde tužší, mrazivější zima. Opadem, žloutnutím až hnědnutím listů však může bambus reagovat i na přemokření, přehnojení či otravu, například herbicidy. Při poškození listů mrazem spíše dochází k jejich stáčení a uschnutí „v zeleném stavu", k opadu dojde spíš až při rozmrznutí. S tímto se bambusy vyrovnávají různě, záleží na rozsahu a stádiu poškození. Když je o bambus dobře pečováno a má dobré podmínky, většinou však na jaře stébla znovu obrazí.

Pokud odumře celé stéblo, což se hlavně v podhorských a chladnějších oblastech občas stává, bambus má schopnost obrazit z kořenů. Nová stébla bývají menší než ta uhynulá, vitalita rostliny je poškozena, ale bambus se většinou při dobré péči během sezony až dvou vzpamatuje.

Které druhy bambusů byste doporučila právě do drsnějšího klimatu?

Opět je důležité vybírat chráněnější stanoviště s dobrou půdou. Důležité je vybrat kvalitní, dobře zakořenělé sazenice, pokud možno množené vegetativně. Vždy se setkává více faktorů a často je potřeba druhy zkoušet a mít trpělivost, to však platí obecně i v nižších oblastech. Zatím se asi nejvíc osvědčily trsnaté pandí Fargesie. Například nová generace z odkvetlé F. nitidy, která se označuje jako Fargesia jiuzhaigou.

Někteří pěstitelé a nadšenci z těchto našich chladnějších oblastí zkoušejí i velké výběžkaté bambusy jako Phyllostachys bissetii, P. nuda nebo P. aureosulcata. Jsou však většinou po zimě oschlejší a poškozenější než Fargesie, které se často schovají pod sněhem. Většinou také rostou pomaleji a méně do výšky než v teplých oblastech.

Říká se, že bambusy člověk vidí růst před očima. Jsou to trávy - potřebují  pravidelnou kúru, jako je stříhání nebo zbavování starých výhonů, stejně jako keře a stromy?

Bambusy skutečně rostou velmi rychle, i u nás 10 cm za den, je to však jen v určitém období roku. Většinou od konce dubna do srpna, když mají dostatek vláhy a teplo. V době, kdy začínají růst stébla, i na podzim, je dobré hlavně u čerstvě vysazených rostlin nové výhonky zalámat, aby se sazenice nevysilovala růstem nad zemí, ale aby spíš kořenila a připravila se na zimu. Co se týče údržby, záleží na tom, co od bambusů vyžadujeme. Pokud chceme mít výrazný solitérní velký bambus, který je ozdobný především silnými a vysokými stébly, je třeba rostlinu zapěstovat.

Začínáme v době, když dobře zakoření, to znamená asi po třech letech. Koncem léta vystřihujeme hned u země stará a tenká stébla. Pokud je bambus v dobré kondici, vyžene zpravidla další rok méně stébel, ale vyšších a silnějších. Stébla pak můžeme do výše 1 až 1,5 metru zbavit postranních větévek, abychom měli na pohled jen elegantní stébla. Pokud chceme mít jen bambusový hájek přírodního charakteru, vystřihujeme pouze poškozená a uschlá stébla, opět na konci léta a hned nad zemí.

Kolik vyžadují bambusy péče ve srovnání s jinými travami?

Traviny obecně jsou celkem nenáročné, ale velmi individuál­ní rostliny. Většina okrasných trav snese sucho lépe než bambusy. Proto je potřeba hlavně pamatovat na celoroční zálivku a případné hnojení, které se provádí buď každý rok na jaře, stačí asi 10cm vrstva uleželého hnoje nebo posekané trávy. Nebo můžete pohnojit 2 až 3krát v období od dubna do července, nám se osvědčilo hnojivo NPK, stačí hrst granulek pro jednu rostlinu a poté řádně zalít. Hnojivo se rozpouští vodou, na sucho může rostlinu popálit. Není dobré bambusy přehnojovat, mají pak sice velká stébla, ale křehká, lámou se a rostlina se zbytečně vysiluje. V srpnu můžeme použít ještě draselné hnojivo bez dusíku, které pomáhá zpevňovat pletiva před mrazem.

Jak docílíme, aby nám na zahradě vyrostl impozantní bambus, ve středoevropských podmínkách prý mohou dorůst výšky až 10 metrů...

Kromě vytvoření dobrých podmínek je velmi důležitá také trpělivost. Počkáme si 5 až 8 let, než bambus zesílí, aby mohl vyhnat vysoká stébla. Když máte štěstí, a jsou mírné zimy, kdy bambus není poškozen a může klidně zakořenit, má je z čeho vyhánět. Podle našich zkušenost jsou perspektivními druhy s vyššími stébly  Phyllostachys atrovaginata, P. Shanghai 3, P. kwangsiensis nebo P. rubromarginata. Náročnější je pak jeden z největších, Phyllostachys vivax a jeho variety.

Mnozí se bambusů bojí kvůli tomu, že nekontrolovaně odnožují, vlastně se rozrůstáním rozmnožují. Je řešením volit neagresivní druhy?

Jako u jiných podobných rostlin je důležité zvážit, co od bambusu očekáváme, jaké máme prostorové možnosti a podle toho volit druh. Výběžkaté bambusy lze samozřejmě omezit protikořenovou folií. Je třeba zakopat ji do hloubky 80 cm po celém obvodu prostoru, který chceme bambusu vymezit, počítat musíme minimálně s 3 až 5 m². Tyto bambusy potřebují vzhledem k velké listové ploše velký prostor, aby mohly úspěšně růst a přečkat zimu.

Pokud je jen málo místa - od 1 do 2 m², raději volíme trsnaté druhy, které mají sice menší průměr stébel a vypadají spíš jako obří „huňaté" trávy, ale nebudou nám později dělat starosti s rozpínavostí a nemusíme je ohraničovat protikořenovou folií. Výjimkou je výsadba k jezírkům z jemné jezírkové folie. I trsnatý bambus vysazený bezprostředně k okraji by ji mohl protrhnout ve snaze dostat se k vodě.

Jak si založit, vypěstovat a udržovat živý plot z bambusů?

Opět dobrou volbou stanoviště a druhu. Na živý plot se používají výběžkaté i trsnaté druhy. Záleží na tom, jak chceme mít plot hustý a vysoký. Trsnaté druhy však upřednostňují polostín. Rostliny sázíme obvykle ve vzdálenosti 1 metr od sebe. U výběžkatých druhů je třeba počítat se zakopáním protikořenové folie.

Bambusy se dají samozřejmě i tvarovat, výhodou je, že rostou jen jednou za rok, takže stačí jeden střih na konci léta nebo začátkem podzimu. Pokud je však suchý nebo jinak nepříznivý rok, nemusí plot působit úplně elegantně, většinou lépe vypadá, když je ponechán volně a zastřihují se jen stébla, která vadí ve výhledu nebo v cestě. Hlavně u velkých výběžkatých druhů s již většími stébly s „korunou" až nahoře by mohl po zastřižení zbýt jen „holý klacek".

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Jaké bambusy jsou u nás nejoblíbenější? Trsnaté, či výběžkaté? Ty, které zaujmou stébly nebo listy, nebo ty, vyžadující nejmenší péči?

Na výběr jsou bambusy trsnaté keřovité, vhodnější pro menší prostory, dále bambusy veliké až téměř stromovité, které mohou tvořit hájky, nebo výrazné solitéry díky barevným stéblům, i bambusy malé půdopokyvné do polostínu, které krásně zakryjí podklad a ještě mohou být dekorativní díky velkým či panašovaným listům.

Většinou lidé chtějí bambusy jako zástěnu nebo stálezelený živý plot, nebo si nadšenci a sběratelé přijdou pro konkrétní druhy, které je něčím zaujaly  - průměrem nebo barvou stébel, velikostí a tvarem listu, celkovým tvarem rostliny, nebo třeba odolností a relativní nenáročností i v našem podnebí. Případně jen chtějí zkusit něco nového, co je zrovna v módě. V současnosti je to pěstování bambusů jako nádobových rostlin na balkónech a terasách.

Většinou jde o inspiraci z dovolené ve Středomoří. Tento způsob pěstování však není v našem podnebí příliš vhodný, hlavně díky mrazivé zimě. Když nádoba, která bývá většinou celkem malá v poměru k ploše listů, v zimě promrzne, bambus se nedostane v malém prostoru k vodě a může kupodivu ne zmrznout, ale uschnout! Zem na zahradě většinou promrzá pomaleji a bambus v ní má mnohem větší síť kořenů, která ho zásobuje vodou a živinami i v nepříznivých podmínkách.

Bambusy kvetou jen výjimečně, některé druhy poté hromadně uhynou, ať rostou kdekoli na světě. Může se tato vzácnost, ke které dojde třeba jednou za sto let, přihodit i na naší zahradě?

Ano, fenomén kvetení bambusů je celosvětový. Není přesně znám spouštěcí mechanismus ani cyklus, bývá mezi 80, 120 až 150 lety, záleží na druhu. Je však jisté, že kvetení u trsnatých druhů vždy vede k úhynu všech rostlin daného druhu na celé zemi (u nás to jsou Fargesie, nebo interiérový tropický rod Bambusa). Nepomáhá ani sestřižení trsu až k zemi, rostlina sice pak chvíli živoří (výjimečně i 5 až 10 let), ale stejně časem uhyne. Kvést začínají nejdříve v domovině, v teplých oblastech, a poté se tomu nevyhnou ani jejich sazenice importované do našeho mírného pásma.

Asi před 20 lety začala kvést právě u nás oblíbená Fargesia nitida a všechny její kultivary. Nyní je však již v prodeji nová generace ze semen, která má před sebou kolem 100 let života, zastoupená odolnou Fargesia jiuzhaigou (v kutlivarech s čísly 1-9) nebo třeba v kultivarech F. jiuzhaigou ´Genf´ a ´Willumeit´. Vykvetla rovněž náročnější a u nás choulostivější Fargeia murielae. Rovněž i od ní jsou již k dispozici nové kultivary. Kvetou i některé půdopokryvné druhy Pleioblastů, u nich občas dojde k úhynu skoro celého porostu, někdy však pomůže sestřižení.

Mechanismus a následky kvetení u těchto rostlin nejsou však ještě dostatečně prozkoumány. Může se stát, že vykvete i výběžkatý bambus - například Phyllostachys aureosulcata ´Spectabilis´, většinou však vykvete jen jedno či dvě stébla, která proschnou. Vitalita rostliny je trochu omezená, ale zbytek porostu je bez větších změn a po roce po dvou se porost vzpamatuje a roste dál.

text a foto: Šárka Drbohlavová

Poslat Messengerem

20.12.2012 | Zahrada