Před dvěma roky založená zahrada nemůže být vzrostlá a tajemná jako desítky let stará zahradní seniorka. Přesto v ní můžete najít romantické kouty, spoustu barev i zeleně, radosti i potěšení.

Při pohledu na nekomplikovaný rovinatý, ale blátivý jílovitý terén okolo domu na okraji Prahy se majitelům ani nechtělo věřit, že by se tu v dohledné době mohla zelenat za­hrádka. Po nerovném boji celé rodiny s plevelem do pasu se nakonec přece jen rozhodli svěřit založení zahrady do rukou odborníků.

Veselé představení sehrává levandule a tříbarevná kombinace nízkých keříků mochny.Přáli si zahradu, s níž nebudou mít příliš starostí, s prostorným trávníkem, na kterém se bude běhat a kopat s míčem, pár ovocných stromů a jehličnanů, ale hlavně - jako velcí milovníci vody - koupací rybníček. „Po pročtení patřičné literatury jsme možná trochu amatérsky, ale budoucnost ukázala, že úspěšně, vyznačili provázkem tvar je­zírka a pozvali bagristu," vzpomíná paní domu. „Hlíny bylo víc, než jsme čekali i v těch nejčernějších představách, ale naštěstí se ji všechnu podařilo rozhrnout po zahradě." Úroveň horní části zahrady tak vzrostla o pár centimetrů a zmizely některé terénní nerovnosti. Na nekvalitní půdu bylo ještě třeba navézt kvalitní zem ve vrstvě asi 5 cm.

Pod okny kuchyně a obývacího pokoje

Brzy nato přistály na zahradě tři obrovské pytle různých tříděných i netříděných kamenů z lomu a pak nastaly tři dny těšení i nervů, než pan „skalkař" vytvoří skalku. „Aniž by cokoli vyměřoval, dokonale ji vyskládat na terénní vlně pod okny kuchyně a obývacího pokoje. Vyložil taky cestičku od terasy k rybníčku a kameny obložil i rybníček," pochvaluje si paní Edita.

Denivka je trvalka s květy podobnými liliím. Dovede krásně rozzářit slunnou skalku a je i nenáročná na péči.Vyhloubená jáma pro rybníček s mělkým lemem pro vodní a bahenní rostliny vyhlížela jako jáma pro mamuta, ale poté, co ji zahradníci vyložili černou fó­lií, začala přece jen připomínat vysněné jezírko. Když se napustilo vodou, uložili do mělčin rostliny v květináčích. „Během léta se tak rozrostly, že se začaly převracet a bylo třeba přesadit je do větších plastových nádob," vzpomíná paní domu. „Vodní hladina hned přilákala vážky, motýly, manžel tu zahlédl dokonce čolka. Děti samozřejmě zaujalo, jak rostou z pulců žáby... Když jste se k rybníčku neslyšně přiblížili, mohli jste je vidět i na souši, jak svorně sedí na kamenech okolo," říká paní Edita.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Skákat do vody i po hlavě

Rybníček má 3 úrovně hloubek, 30 až 40 cm mají kapsy na rostliny, třetina plavací plochy je hluboká 1,20  m, zbytek přes dva metry, takže se dá skákat do vody i po hlavě z „můstku", vyskládaného z kamenů. Dospělý si na délku zaplave 12 temp. „Vodu jsme za sezónu připouštěli jen dvakrát, bylo ale deštivé léto," vzpomíná paní Edita. „Kupodivu rostliny ji stačily čistit, toho jsem se bála nejvíc, až na to, že se koncem léta začaly hlavně v mělčinách tvořit řasy. I když jsme je jednoduše vybírali podběrákem, do budoucna možná popřemýšlíme o filtraci vody, nicméně zatím jsme byli spokojeni, jsme zvyklí koupat se v řece, takže nějaká žába nebo řasa nás nezaskočí," hodnotí paní Edita.

Suchomilnému místu u terasy dodal barvu truhlík s vřesovci, který na rozdíl od trav potřebuje občas zalít.Společně s vytvářením rybníčku se začalo sázet. V jediném stinném místě za domem se zabydlely bobkovišně, jinak museli zahradníci vybírat rostliny, které snesou celodenní úpal, jak skalničky, tak nižší a vzrůstné keře k plotům. Ze stromů zatím zasadili jen třešeň, magnolii, vrby, liliovník a borovici černou. Zároveň se kopaly žlábky na umělou závlahu, a když se položila a zahrnula hlínou, zasel se trávník, nejdříve v horní časti zahrady, za dva týdny v dolní.

Kamenná drť

Vyrostl rychle, poprvé se sekalo po třech týdnech. Na předzahrádce se majitelé chtěli vyhnout tradičnímu květinovému záhonu, rozhodli se proto pro traviny a šalvěj, místo borky použili kamennou drť. Stejně tak před terasou.

„Neradi plejeme záhonky a hrabeme listí, toho si bohatě užijeme na chatě," říká paní Edita. Zatím máme bezvadný pocit, že se povedlo, aby byla naše za­hrada odpočinková. Otázkou je, jestli nás nezaměstná, až povyroste..."

text a foto: Šárka Drbohlavová

logo MessengerPoslat Messengerem