Platí tedy, že normy jsou v podstatě „jen“ kvalifikovanými doporučeními, nikoli příkazem. Jejich používání je dobrovolné, nicméně výhodné. Slouží kupříkladu jako nezbytná podmínka pro volný oběh zboží a služeb, jako určité měřítko úrovně výrobku či služby a zároveň jako kritéria bezpečnosti. Normy podporují vyrovnaný vztah mezi kvalitou a náklady, v obchodních vztazích se proto považují za závazné. A konečně – protože jsou normy povinně vyžadovány u veřejných zakázek, stávají se efektivním nástrojem konkurenčního boje.
Dříve povinnost, nyní doporučení
V minulosti bylo postavení technických norem v ČR jiné, avšak v souvislosti se začleňováním České republiky do EU došlo i k řadě změn v oboru normalizace a zkušebnictví. Byl zrušen zákon o českých technických normách č. 142/1991 Sb. a zákon o státním zkušebnictví č. 30/1968 Sb. Problematiku nyní upravuje zákon o technických požadavcích na výrobky č. 22/1997 Sb. spolu s navazujícím souborem vládních nařízení. Od dřívější zákonné povinnosti používání technických norem se přešlo k současnému postavení TN jako doporučeného předpisu, nabízejícího správné a ověřené postupy.
Třídy stavebních norem |
V současné době zde platí několik stovek norem. Podle oborů jsou rozděleny do čtyř tříd: – třída 72 – normy, které se zabývají stavebními dílci a materiály – třída 73 – normy pro projektování, provádění a kontrolu staveb – třída 74 – normy týkající se oken, dveří a dalšího vybavení staveb – třída 75 – normy týkající se vodohospodářských staveb – soustava norem týkajících se zatížení, oceli, dřeva, betonu, zdiva atd. byla zrušena a nahradily ji normy EN (Eurokódy) – soubor původních (starých) norem ČSN byl rovněž zrušen a například pro návrhy stavebních konstrukcí platí pouze soubor Eurokódů (normy označené ČSN EN) |
Normalizační úřady
Tvorbou a schvalováním norem se dříve zabýval Český normalizační institut (ČSNI). Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) však rozhodlo o zrušení této příspěvkové organizace k 31. 12. 2008, takže tvorbou a vydáváním českých technických norem (ČSN) se od 1. 1. 2009 zabývá Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), kde vznikl nový odbor technické normalizace.
Můj dům doporučuje |
– Normy se bezprostředně týkají také stavebních materiálů a surovin. Zajímejte se ale nejen o technické vlastnosti dílčích stavebních produktů, snažte se získat také dostatek informací o jejich prodejcích. Přesvědčte se například, že ve skladu je dostatečná zásoba materiálu – to je určitá záruka hladkého průběhu díla bez posunu termínu dokončení kvůli novým objednávkám u výrobců. Trvejte rovněž na fyzické kontrole kvality zboží (zkontrolujte neporušenost balení, souběh „šarží“ jednotlivých balení, datum spotřeby či trvanlivosti atd.). Nedílnou součástí renomovaných stavebnin by mělo být obchodní oddělení s proškolenými odborníky, někdy je ale přesto lepší svěřit fyzický nákup profesionálním řemeslníkům. Známkou serióznosti je i dodržení avizované cenové nabídky včetně vedlejších nákladů (dopravné aj.) a bonusů (slevy, montáže). Velmi důležitou známkou kvality je také certifikát systému jakosti prodeje podle norem ISO 9001:2001. A konečně – sledujte v nabídce i tzv. pomocnou ruku při výstavbě (projekční činnost, konzultace, zvýhodněné montáže, odborné poradenství, jednání s příslušnými institucemi, vybavení nejrůznějších povolení apod.). |
Normy ve stavebnictví
A jak je to s dodržováním norem ve stavebnictví? Podle Stavebního zákona jsou normy v ČR platné, nikoli závazné. To znamená, že projektant (statik) může projektovat libovolně: podle platných norem, podle neplatných (u nás zrušených nebo zahraničních), podle odborné literatury, nebo vlastními postupy. Záleží na smlouvě mezi investorem a projektantem. Dodržování norem má ale své výhody – v případě sporu (např. soudního) projektant pouze potvrzuje, že postupoval podle platné normy a nezkoumá se faktická správnost výpočtu.
V případě ostatních postupů je nutné prokázat faktickou správnost použitých postupů. Projektanti proto většinou upřednostňují platné normy.
Směrnice pro stavební výrobky |
(Construction Products Directive – CPD)Požadavky na stavby jsou rozpracovány v souboru Evropských technických předpisů, které zahrnují obecně dva druhy dokumentů: |
Účinný regulační nástroj
Stavební normy slouží jako regulační nástroj a závaznými se stávají v případě, že je to doslovně uvedeno ve smlouvě. Týkají se návrhu i praktické realizace díla, zabývají se dobou životnosti, zahrnují mj. kritérium snadnosti používání stavby a její údržby, otázky odstranění stavby po jejím dožití a jiné. Mezinárodní normy pak slouží k vytvoření společné terminologie, což umožňuje vzájemnou komunikaci výzkumníků, výrobců, projektantů a samozřejmě i prodejců nejen v Evropě, ale po celém světě. Mezinárodní normy také řeší možné důsledky výrobku nebo služeb na zdraví, bezpečnost a životní prostředí a v tomto směru poskytují dostatečné záruky.
Více článků z rubriky STAVBA najdete na www.dumabyt.cz. |
text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce