Je prokázáno, že kvalitní tepelnou izolací budov je možné snížit spotřebu energie na vytápění až o 60 %, u nízkoenergetických a pasivních domů až o 90 % oproti stávající výstavbě. Nedostatečná tepelná izolace naopak způsobuje nejen tepelné ztráty a stále vyšší náklady na vytápění, ale i rizika poruch zdiva v důsledku jeho promrzání. Přitom ekonomická návratnost investic se pohybuje od několika měsíců do několika let. Dobře navrženým zateplením novostavby můžeme významně vylepšit parametry konstrukce, a přitom dokonce ani nemusíme navýšit původní rozpočet.
Navíc, i když se vžilo používání slova „zateplení“, neměli bychom zapomínat, že zdaleka nejde jen o náklady na vytápění. Změny klimatu, které přivádějí teplejší a dusnější léta i do našich končin, stále dramatičtěji zvyšují náklady i na chlazení a klimatizaci. Rozdíl mezi jednotlivými ročními obdobími bezesporu nejvíce pociťují majitelé půdních nástaveb a vestaveb. Stačí, když během několika dnů za sebou vystoupí teplota nad třicet stupňů a útulná podkrovní ložnice se rázem změní v noční saunu. Doby, kdy se mezi krokve dávalo 14 až 20 cm izolace z minerální vlny, jsou už prostě dávno pryč.
Průvzdušnost u různých druhů okenních těsnění |
 |
Nová doba, nové nároky
Zatímco ještě v 60. letech minulého století se potřebná tloušťka tepelné izolace u obvodových konstrukcí objektu stanovovala s ohledem na to, aby se při nízkých venkovních teplotách nesrážela vodní pára na vnitřním povrchu konstrukce, dnes jsou nároky úplně jinde. Běžně dosahované tepelnětechnické vlastnosti obvodových konstrukcí jsou totiž dnes již takové, že nebezpečí povrchových kondenzací dávno nepředstavuje problém. Rozhodujícím se stává hledisko energetické – to znamená, že na izolační vlastnosti stěn, podlah a střech jsou kladeny takové nároky, aby se dosáhlo co největších úspor energie na vytápění daného objektu.
Při návrhu skladby stavební konstrukce je třeba vždy vycházet z několika poměrně jednoduchých zásad, které se vyplatí dodržovat. Patří k nim především snaha omezit, případně zcela vyloučit kondenzaci vodní páry v konstrukci, dále používat co nejsušší materiály a nezapomínat ani na problémy spojené se statikou konstrukce a s jejími objemovými změnami. Všechny tyto otázky vyvstanou zvláště u dodatečného zateplování již existujících stavebních konstrukcí.
| Více článků z rubriky STAVBA najdete na www.dumabyt.cz. |
Z pětačtyřicítky třicítka
V nových evropských normách a dalších předpisech se tak setkáváme s účinnými tepelnými izolacemi ve výrazně zvýšených tloušťkách, které jsou běžně 10-25 cm. Mezi nejpoužívanější tepelněizolační materiály patří pěnový polystyren. Například obyčejná stěna z plných cihel tloušťky třicet centimetrů, opatřená kontaktním systémem s tepelnou izolací tloušťky čtrnáct centimetrů, se obratem stává konstrukcí s lepšími parametry než celá řada nejnovějších jednovrstvých staviv. Neméně důležité pro volbu správného zateplení ovšem také je, v jakém stavu se předmětné zdivo nachází.
Koeficienty a hodnoty tepelných odporů se stanovují laboratorně při ideálních podmínkách. Při aplikaci těchto materiálů však stěží kdy dosáhnete ideálních laboratorních podmínek. To v praxi znamená, že pětačtyřiceticentimetrová zeď, která z nějakých důvodů začne vlhnout, má pak sníženou izolační účinnost a je z ní rázem „třicítka“. Pro názornost dodejme, že zdivo s 0 % vlhkosti má 100% izolační schopnost, 4 % vlhkosti již znamenají ztrátu 50 % izolačních schopností, 10% vlhkost ve zdivu snižuje izolační schopnost na 23 %. Podobné hodnoty platí i pro izolant (i když prodyšný) použitý ve vnějších kontaktních zateplovacích systémech.
Důsledkem chybějící či nevhodné tepelné izolaci pak může být ztráta více než poloviny vyprodukovaného tepla a zároveň nutnost v létě místnosti klimatizovat. Proto se dnes u novostaveb zatepluje již od projektu a u rekonstrukcí starších domů se provádí dodatečné zateplení obvodové konstrukce pláště. Například pro zateplení nejrozšířenější obvodové zdi v ČR, což je stěna 45 cm z plných cihel, vychází výpočtem podle ČSN 73 05 40 tloušťka izolantu z expandovaného polystyrenu na 10 cm.
Vlastnosti obvodových konstrukcí |
 |
Poměr výkon/cena
Zatím nejrozšířenějším způsobem, jak dosáhnout zateplení s nejlepší účinností v porovnání s vynaloženými finančními prostředky, jsou kontaktní zateplovací systémy buď s deskami z minerálních vláken, anebo polystyrenu. Každý z těchto izolantů má své výhody a nevýhody, ale vzhledem k poměru cena/užitná hodnota a pracnost/výsledný efekt, vítězí polystyren. Je mu sice vytýkána malá prodyšnost, ale uvědomme si, že u řady obvodových konstrukcí jde o difuzi v řádu jednoho až tří procent, což je vlhkost, která se dá bez problému vyvětrat okny.
Jiná je situace, pokud chceme kontaktní systém použít na vlhké nebo vlhnoucí zdivo. V takovém případě je nutné zvolit mezi tzv. prodyšnými systémy, umožňujícími odvětrání vlhkosti, která by jinak kondenzovala v obvodové konstrukci.
Typy tepelných izolantů používaných ve vnějších kontaktních zateplovacích systémech |
|
Zateplení vyžaduje odborné posouzení
Minerálním izolantům je naopak zase vytýkána až přílišná propustnost a citlivost na vlhkost. Záleží pak samozřejmě i na skladbě a kvalitě lepicích tmelů, stěrek a omítek, které mohou tyto vlastnosti značně redukovat.
Ať už zvolíme kterýkoli z izolantů, zateplení vždy vyžaduje odborné posouzení podkladu a z něj vyplývající skladby. Proto je na místě své záměry přinejmenším konzultovat s odborníkem.
text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem
