1) Nejvíce energie ušetřím, když dokonale utěsním okna
Dokonalým utěsněním oken sice zabráníme úniku tepla, zároveň ale příliš omezíme dýchání budovy a přirozenou výměnu vzduchu. Právě čerstvý vzduch potřebujeme pro bezpečnou funkci konstrukcí. Pokud se bude vzduch měnit pomaleji než polovina objemu místnosti za hodinu, zvýší se koncentrace škodlivin v bytě a s tím narůstá riziko alergií i stavebních havárií. Raději bychom tak měli hovořit o přiměřeném utěsnění oken. Nové typy kvalitních oken dnes proto umožňují tzv. odtěsnění, tedy přiměřené větrání prostor. Zároveň je důležité vybrat kvalitní okna s co nejlepšími tepelněizolačními vlastnostmi, protože stavebními otvory uniká z domu nejvíce vzácného tepla.
2) V důsledku zateplení narůstá pravděpodobnost kondenzace vodní páry a vzniku plísní
Je tomu právě naopak, vnější zateplení výrazně snižuje kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce. Teplota obvodových stěn je totiž na interiérové straně vyšší a vzdaluje se od teploty rosného bodu.
To navíc brání i vzniku plísní. A pokud se plíseň přece jen objeví, není to zapříčiněno vnějším zateplením, ale třeba utěsněním spár u oken a dveří, popřípadě nezateplením výrazných tepelných mostů v konstrukci.
3) Zateplením se obvodová konstrukce uzavře a dům nedýchá
Běžně používané konstrukce obvodových stěn nejsou určeny k tomu, aby zajišťovaly potřebnou výměnu vzduchu. Bez ohledu na to, jsou-li stěny zatepleny nebo ne. Asi 95 % výměny vzduchu zajišťují spáry v konstrukcích, netěsnosti oken a dveří a zařízení typu ventilátory a digestoře. I při vnějším zateplení obvodových stěn vnitřní vrstvy konstrukce stavby dále reagují na změny vlhkosti vnitřního vzduchu, tedy konstrukce tzv. „dýchá“.
Zateplování domů ovšem není pouze o zateplení jeho stěn, nutné je zapojit i další úpravy objektu tak, aby skutečně docházelo ke snížení úniků tepla. Svou roli zde proto hraje také výměna oken a opatření na otopné soustavě, tj. osazení termostatických ventilů, regulace otopné soustavy atd. Zapomenout bychom neměli také na zateplení střechy, a to ani v případě, že již byla provedena výměna hydroizolace.
| Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz |
4) Zateplení zvládnu hravě sám
Pověstné zlaté české ručičky by se v případě zateplování nemusely vyplatit. Pustit se do oprav vlastními silami totiž s sebou nese výrazné snížení pravděpodobnosti, že výsledek bude odpovídat původnímu záměru. Kýžené úspory energií tak nemusejí nikdy přijít. Při zateplování svépomocí běžně chybí energetický audit i projektová dokumentace. Tyto dva dokumenty jsou přitom velmi důležité – zhodnotí současný stav budovy a navrhnou úpravy pro optimální
úspory energií, stejně jako podrobný postup prací a popis zvolených materiálů a technologií. Chybí-li tyto podklady, nikdo nezaručí potřebnou životnost provedených prací. A to platí i o kvalitě a bezpečnosti – bez přesné znalosti všech komponentů zateplovacího systému lze jen s obtížemi dosáhnout potřebného výsledku.
Dobře zvolená stavební firma tak má hned několik výhod – kromě jiného ručí za výslednou kvalitu projektu. Přesto doporučujeme zajistit si stavební dozor, který „ohlídá“ využívání kvalitního materiálu a koordinuje veškeré práce. Stejně jako ve všech oborech, i zde existují mezi firmami obrovské rozdíly. Spolehlivou metodou, jak vybrat kvalitního dodavatele, je zjistit si reference z realizovaných zakázek, zaměřit se na firmy s certifikací (např. podle ISO 9000, osvědčení od profesních sdružení, dodavatelů apod.) a nevybírat jen podle ceny.
5) Polystyren po čase zmizí
Původ této pověry sahá do začátků používání pěnového polystyrenu (EPS) a týká se některých prohřešků při zacházení s ním. Tento izolační materiál totiž neodolá teplotám trvale se pohybujícím nad 80 °C ani působení organických rozpouštědel. Polystyren tedy „mizel“, když se používal pod černé či tmavě modré opakní sklo v prvních typech meziokenních vložek.
Nesvědčilo mu ani použití lepidel s organickými rozpouštědly. Nedávno však byla provedena studie na prvních aplikacích EPS v Německu, které byly realizovány před více než 50 lety. Výsledky prokázaly, že trvanlivost tohoto izolantu je srovnatelná s trvanlivostí ostatních materiálů stavby. O tom se můžeme přesvědčit na webových stránkách německé Asociace EPS izolací (www.ivh.de).
6) Je jedno, jakou tloušťkou zateplím
U vnějšího zateplení se často traduje, že není třeba, nebo že stačí „nahodit“ jen pár centimetrů. Nedostatečným či neúplným zateplením se však mohou vytvořit místa, kde stále dochází k únikům tepla a která znehodnotí veškeré investice do zateplení. Náklady na izolační materiál navíc tvoří jen asi desetinu celkových nákladů kompletní fasády. Uvažovat o tloušťce izolace menší než 10 cm je až na malé výjimky zcela nezodpovědné a neekonomické. S výhledem na příští desetiletí se jako optimální izolace jeví 15–20 cm, případně použití šedého EPS s lepšími izolačními vlastnostmi.
7) Nejlevnější zateplení získáme kombinací nejlevnějších součástí různých zateplovacích systémů
V každém zateplovacím systému působí dohromady všechny jeho složky. Tyto složky byly odzkoušeny tak, aby co nejlépe fungovaly právě společně. Kombinací součástí různých zateplovacích systémů získáme jakousi náhražku, ale bez vyzkoušených, a hlavně garantovaných vlastností. Největší riziko takto sestavených „systémů“ bývá v jejich trvanlivosti a stálobarevnosti. Nízká počáteční investice s sebou velmi často nese nejen zhoršenou kvalitu a vzhled, ale i kratší životnost.
text: Pavel Zemene, foto: sdružení EPS ČR
