Nabídka tapet je až neuvěřitelná. V současnosti si můžete vybrat z tisíce různých tapetových vzorů ze stovek sérií, a to v mnoha různých šířkách. Oproti standardním papírovým tapetám, které se musely obtížně a pracně lepit, nejsou výjimkou ani tapety samolepicí, omyvatelné či fototapety.
Designové tapety
Moderní tapety vás oproti klasickým tapetám překvapí mnohem výraznějšími vzory i barvami. Proto se dnes hovoří o designových tapetách. Moderní tapety se hodí převážně do jednodušeji zařízených pokojů či do interiérů v minimalistickém stylu, ale k mání je i velké množství retro dekorů, které navazují na tapety, jak je známe např. ze zámeckých sídel. V tomto případě modernost nespočívá ani tak v dekoru, jako spíš ve schopnostech a vlastnostech materiálů tapet.
Klasické tapety
Barvy nejsou tak výrazné jako u moderních tapet, využívají se spíše pastelové barvy. Jsou vhodné do klasičtěji zařízených pokojů nebo pro osoby, které upřednostňují tradiční tapetové motivy před moderními výraznějšími vzory. Rozhodně zde ale nejde o nudu či unylost, spíš o měkkost a romantické vyznění. Do této skupiny řadíme též tapety saténové nebo látkové. Jde o speciální materiály, většinou se zámeckými a klasickými dekory, které imitují starožitné vzory a které se hodí do místností v historizujícím stylu.
Nezapomeňte |
| Než vyrazíte do obchodu, změřte si plochu, kterou budete tapetovat. Tapet s velkými vzory se na sebe mnohem hůře napojují, proto počítejte s rezervou a kupte o jednu roli víc. Tapety pro jednu stěnu by měly mít na etiketě stejné výrobní číslo, tak budete mít jistotu, že jednotlivé role nebudou mít barevné odchylky. |
Vliesové tapety
Dnes nejžádanější tapety, které se lepí takzvaně za sucha. Lepidlo se nanáší válečkem nebo štětkou přímo na stěnu a suchý pás tapety se poté na stěnu přiloží a suchým kartáčem vyhladí, eventuálně se zahladí tapetářskou stěrkou. Přebytečné lepidlo se očistí vlhkým hadrem nebo houbou, a to jak z tapety, tak ze zdi. Vliesové tapety jsou z vláknité buničiny, takže jsou dokonale prodyšné. Před vlastním lepením vliesových tapet je třeba důkladně připravit povrch stěn. Stěny místnosti pečlivě očistěte a upravte nerovnosti např. vyrovnávací hmotou.
Staré tapety a vodou rozpustnou malbu odstraňte. Vlhké podklady nejsou pro tapetování vhodné, proto nejprve proveďte kontrolu vlhkosti stěny. Čerstvou omítku, sádrokarton a veškeré savé podklady nejprve opatřete penetrací, která podklad dokonale sjednotí. Penetraci podkladu můžete provést penetračním nátěrem, případně lepidlem na tapety podle návodu výrobce.
Pokud je podklad výrazně barevně odlišný nebo jinak vzorovaný než zvolená tapeta, je lépe jej natřít penetrací v odstínu tapety (jinak by podklad přes vliesovou tapetu prosvítal). Pokud budete tapetu přetírat, podklad může být barevně odlišný. Máte-li tedy podklad čistý, suchý, pevný a zbavený všech mastnost a nečistot, můžete přistoupit k lepení.
Víte, že |
| Nejlevnější jsou papírové tapety, jsou však méně odolné a obtížněji se lepí. Vliesové tapety jsou omyvatelné, stálobarevné a na rozdíl od papírových tapet se s nimi velmi snadno pracuje. Vinylové a vliesové tapety jsou dražší než tapety papírové, ale jsou mnohem odolnější, barevně stálejší a snadno se udržují. |
Do koupelny a kuchyně
Samostatnou kategorii představují tapety do koupelen a kuchyní. Většina koupelnových a kuchyňských tapet je vyrobena z odolného vinylu, který dostatečně vyhoví náročným vlhkostním požadavkům i na snadnou údržbu. Na těchto tapetách většinou najdete jednoduché vzory a často imitují obkladový materiál (cihly, obkladačky, dřevo, kámen).
Přetíratelné tapety
Pokud si nejste jisti konečným odstínem a rádi experimentujete, můžete vyzkoušet přetíratelné tapety. Jejich barvu totiž můžete průběžně měnit. Tapety jsou vyrobeny z odolného vliesu, aby vydržely několikanásobné přetření barvou, a můžete je použít i pro plochy s drobnými nerovnostmi. Do skupiny přetíratelných tapet řadíme i tapety dřevovláknité, které se dají použít na problematické podklady, jako jsou např. silně popraskané stěny, kde potřebujeme zakrýt trhliny. Tyto tapety pak přemalujeme klasickými interiérovými barvami, např. Primalexem.
Dětské tapety
U tapet pro dětské pokoje je kladen velký důraz na maximální zdravotní nezávadnost. Mezi nejčastější vzory patří postavičky z pohádek a komiksů, zvířata, sportovní tematika či jednoduché ornamenty. U malých dětí byste měli při výběru částečně přihlížet i k povaze své ratolesti.
Pokud je dítě tiché a málo aktivní, je dobrou volbou sytá červená, žlutá nebo zelená. Naopak je-li dítě hyperaktivní, lze mu vytvořit uklidňující prostředí použitím světle modrých, nevýrazných zelených nebo jiných krémových odstínů tapet.
Fototapety
Hitem poslední doby jsou fototapety, na kterých jsou reálné fotografie nebo obrazy. Mezi časté náměty patří moře, příroda, města, zvířata, rostliny, vesmír či kulturní památky. Fototapety dávají místnostem neopakovatelnou atmosféru, ale pamatujte na to, že pro dosažení dokonalého efektu musíte mít od nich dostatečný odstup. Můžete je také doplnit tapetami určenými k polepu dveří, tzv. fotodveřmi.
| Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz. |
Textilní omítky
Do obsáhlé rodiny tapet řadíme i tzv. textilní omítky, nazývané též tekuté bezešvé tapety, bavlněné omítky apod. Tento způsob úpravy stěn pochází původně z Japonska, ale rozšířil se již po celém světě a po roce 1989 se dostal i k nám. Textilní omítky (neboli též bavlněné tapety) jsou složeny z přírodních vláken – převážně bavlněných – a vodou rozpustného lepidla, s příměsí zvýrazňujících prvků, jako jsou např. flitry. Po rozmíchání s vodou je můžete nanést na jakýkoli pevný povrch v interiéru.
Textilní omítku obdržíte v sáčku jako suchou směs a k vlastní montáži potřebujete jen kbelík, ve kterém se směs rozmíchá s vodou, a plastové hladítko, nebo běžnou pistoli na stříkání omítek. Při tloušťce natahované vrstvy 2 mm s jedním balením pokryjete plochu 3,5–4 m2. Textilní omítky mají řadu zajímavých vlastností, např. to, že zlepšují zvukovou a tepelnou izolaci místnosti, jsou stálobarevné, ekologicky naprosto nezávadné a regulují vzdušnou vlhkost v místnosti.
text: Adama Krejčík, foto: archiv
