Stavební právo: Zateplení na hranicích pozemku

DOTAZ

Jsem vlastníkem domu, jehož jedna obvodová stěna je přímo na pozemkové hranici. Ve stavebním zákoně jsem se dočetl, že zateplení pláště stavby je stavební úpravou, tedy nikoliv přístavbou, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje. Co to znamená ve vztahu k majiteli sousedního pozemku?

V. M., Praha

celý text

ODPOVĚĎ

Předně nutno předeslat, že nelze vzájemně ztotožňovat tytéž právní pojmy použité v různých právních předpisech, neboť názvem totožné pojmy v nich obvykle nemají stejný obsah a význam. Např. pojem stavba je rozdílně vymezen a chápán v občanském zákoníku či v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jinými slovy a krátce řečeno, co má za stavbu stavební úřad, nemusí být stavbou podle občanského zákoníku.

Váš dotaz je toho vzorovým příkladem. Stavební zákon rozděluje v § 2 odst. 5 písm. a) až c) změny stávajících staveb na nástavby, jimiž se stavby zvyšují, přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadními stavbami, a stavební úpravy, při kterých se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.

Zateplení pláště stavby

Přitom zároveň stanoví, že za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby. Podle stavebního zákona je tedy zateplení stavby stavební úpravou, přestože se jím stavba půdorysně rozšiřuje. Pro přivolení stavebního úřadu k jejímu provedení by proto měl stačit průkaz o tom, že je stavebník vlastníkem objektu, o jehož zateplení jde. Z hlediska občanského zákoníku tomu však ve vašem případě není a být nemůže.

Je totiž třeba si uvědomit, že ono zateplení by ve vašem případě přesahovalo bez právního důvodu na sousední pozemek, a sice o jeho tloušťku, a šlo by tak o neoprávněný zásah do vlastnického práva vašeho souseda. Vlastnické právo k pozemku totiž zahrnuje i prostor nad jeho povrchem. Bez souhlasu vašeho souseda, nejlépe v podobě věcného břemene, proto uvažované zateplení provést nemůžete. Jednalo by se o neoprávněnou stavbu z pohledu občanského zákoníku.

text: Jaroslav Recht, foto: archiv