Přírodní zahrady nemají žádný předem připravený scénář. Vynikají svojí originalitou. Učí majitele pozorovat přírodu a občas jí vyhovět, případně pomoci přirozeným procesům. „Příroda sama velmi dobře ví, co má dělat. Lidé by jí neměli překážet. Já nejsem zahradník, ale spíše pozorovatel.
Občas samozřejmě musím přiložit ruku k dílu, ale je to dnes spíše práce s kamenem,“ vypráví majitel, který zahradu neustále zvelebuje a chystá se budovat na přilehlém pozemku ještě další propojená jezírka. Více než devítisetmetrový pozemek v obci Rváčov u Hlinska má bohatou tradici. S budováním venkovské chalupy se zahradou začal již majitelův pradědeček. Zahrada dostala dobrý základ. Sázely se stromy, převážně jehličnany, byl dán prostor vřesům, okrasným travám a rododendronům.
Na začátku minulého století ovšem chalupa vyhořela a byla přestavěna do dnešní podoby. Současně s ní rostla i nová, rozsáhlejší zahrada. S oplocením pozemku si majitelé nikdy nedělali starosti. „Myslím si, že ploty k přírodě nepatří a navíc rozdělují lidi,“ říká razantně současný majitel. Pomyslnou hranicí pozemku je hromada naskládaných kamenů, jakási nedokončená „suchá zídka“.
Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz. |
Vše roste tak, jak příroda dala
Majestátně vzrostlé stromy ovšem navozují atmosféru vznešené starobylé zahrady a částečně vymezují daný prostor. „Tajemná zákoutí vznikají sama o sobě, hlavně působením času,“ vysvětluje majitel a ukazuje na zbytky kamenné stodoly porostlé břečťanem, která dokresluje onu atmosféru starobylé přírodní zahrady. Na otázku o současné skladbě flóry odpovídá lakonicky. „Vše roste tak, jak příroda dala,“ a poukazuje na množství barevných rostlin a keřů, kterým se nebývale daří. Nechybí jasmín (Jasminum officinale) ani kalina obecná (Viburnum opulus), voní tady levandule (Lavandula), myrta (Myrtus communis) a různé druhy bylinek. Originální „řazení“ nejrůznějších kamenů dotvářejí vzrostlé borovice, smrky, jalovce, okrasné trávy, kříženci kakosty, vytrvalé máky a vřesy.
Často se tady vyskytuje například zlatice prostřední neboli zlatý déšť (Forsythia × intermedia), tavolník van Houtteův (Spiraea x vanhouttei) či keř s názvem vajgélie (Weigela florida ‚Bristol Ruby‘), který kvete nádhernými červenými zvonkovými květy v období června až července, ale dokáže i remontovat, takže se květy objevují v průběhu celého léta. Na procházkách přírodní kamennou zahradou zaujmou skupiny rozkvetlých trvalek, kouzlo jí dodávají opadavé dřišťály (Berberis), nádherné skalníky (Cotoneaster), výrazná udatna (Aruncus) či nenáročná škumpa orobincová (Rhus typhina), která se vybarvuje od šarlatově červené přes oranžovou až do žluté.
! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Kamenná zahrada s jezírky
Žluté a oranžové odstíny nabízejí také kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica), rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides), dlužicha (Heuchera) a přirozeně i celá řada dalších keřů a rostlin rozlehlé přírodní zahrady. Majitel pozemku si rozkvetlých rostlin a keřů váží, bere je však pouze jako určitý (přírodní) bonus k původní myšlence vybudovat stylovou kamennou zahradu s jezírky. „Když jsem se vrátil trvale na venkov, dostal jsem několik cenných rad od kamaráda zahradníka a dále jsem se řídil vlastním citem a intuicí,“ dodává trochu provinile a vede nás ke spodní části pozemku, kde vybudoval velké přírodní jezírko.
Je hluboké dva metry, má stálý přítok a plavou v něm sumci a okrasní kapři. „Když prší, hromadí se voda na přepadech, bublá, a to mě velmi uklidňuje,“ vysvětluje majitel ve stínu šumějících olší, které se sklánějí nad jezírkem. Rozlehlé přírodní zahradě v obci Rváčov na Hlinsku nechybějí ani stylové dřevěné mostky, takže v některých částech může dokonce připomínat japonskou nebo čínskou zahradu. Majitel tady plánuje vysázení bonsají a zvažuje vybudování dalších přírodních jezírek a vodopádů, které veškerou vodu na zahradě propojí. „Zahrada je práce pro generace, v ideálním případě by ji měl děda zakládat pro svého vnuka,“ podotýká na závěr a zve nás na další návštěvu.
text: Vlastimil Růžička, foto: Vavřinec Menčl