Zahradní architektka Danuše Vaňková doporučuje začínat s malými plochami v nádobách a teprve poté přejít na velké plochy. „Spojení kamene s rostlinami má přinášet jasné a čisté kontrasty živého a neživého; sytých barev rostlin s nenápadnými odstíny kamene, protiklady rozmanitých tvarů a povrchů. To vše nám připomíná něžnost a křehkost živých květin, které se přes všechny nepřízně dokážou přizpůsobit nehostinným skalám,“ připomíná renomovaná zahradní architektka.
Skalničky na slunce i do stínu
Mezi skalničky se dnes počítá mnoho různých rostlin, které musí vyhovět jednomu společnému požadavku – a tím je schopnost růst mezi kameny v propustné půdě. A nemusejí to být jen rostliny, které si libují na slunci, skalku můžete osadit stínomilnými skalničkami na severní straně nebo pod stromy, jiným rostlinám zase vyhovují východní polostinné svahy. Ovšem pozor – mnohé krásné skalničky původně rostly na vápencových horninách a většina z nich nebude tolerovat jiný než vápnitý substrát.
Existují ale i skalničky, které vápno v půdě přímo nesnášejí, a jsou naštěstí i takové, kterým je to úplně jedno. Dalším důležitým požadavkem je obsah vody a živin v půdě. Druhy pocházející z teplých a suchých stanovišť většinou snášejí chudé půdy, ale (opět) nemusí tomu tak být vždycky. Důležité je podrobné seznámení se s danou rostlinou a zajištění optimálních podmínek pro její růst. Platí to i pro cibuloviny, které jsou krásným a nepostradatelným doplňkem zahradních skalek. Přinášejí nejenom jarní, ale také letní až podzimní květy a dokážou spolehlivě zahradní skalku doslova rozsvítit.
Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz. |
Nenáročná skalka
Danuše Vaňková klade při setkání s klienty vždy zásadní otázku: „Kolik času a energie můžete do péče o vybrané rostliny vložit?“ Při omezeném časovém limitu může být řešením zmenšení prostoru a snížení náročnosti údržby, působivé jsou i menší útvary nebo miniskalky v nádobách. Méně náročná může být i skalka napodobující kamennou strž, v níž převažují kameny a prostory mezi nimi jsou vysypány drtí, takže substrát, ze kterého by mohl růst plevel, je výrazně omezen. Za náhradu přírodní skalky bychom mohli považovat i štěrkové záhony s dekorativními většími kameny, ovšem za předpokladu, že půda pod štěrkovým mulčem a netkanou textilií bude upravena na propustnou.
Skalka pro náročné
Chcete-li se věnovat klasické přírodní skalce, musíte mít dostatek času. Vyžaduje pravidelnou péči během celé sezony. Začít byste měli důsledným odplevelením, inspirací z přírody a poradou s odborníky. „Taková skalka se snadno zakládá třeba i na rovině, pokud máte zdroj stavební suti, která vytvoří propustný základ zásadité reakce, na níž se poté rozmístí vápencové kameny a škvíry mezi nimi se vysypou substrátem,“ radí Danuše Vaňková, která se nechává inspirovat dříve zakládanými skalkami, kde nechyběly vápnomilné rostliny jako hlaváčky, hořce, koniklece, prvosenky a další klasické druhy.
Nové skalky buduje na svahu, přičemž jim nejvíce vyhovují jihovýchodní a jihozápadní svahy. Vždy je základem vrstva 30 až 40 cm propustné (písčité, štěrkovité) půdy, na kterou se kladou kameny z jednoho druhu horniny, zvětralého vzhledu. Ideální jsou vápence, pískovce, případně rula; méně vhodné jsou oblé valouny nebo ostrý lomový kámen. Kameny se ukládají co nejvěrněji s přirozeným vzhledem – například kámen s vrstevnatou strukturou se uloží přibližně ve směru vrstevnic svahu, na němž je skalka stavěna.
Začít můžete i na podzim
Při vytváření rozlehlé skalky, na kterou se rozhodnete umístit více kamenů a rostlin s různými nároky, doporučuje Danuše Vaňková načrtnout situaci a v plánku vymezit oblasti – slunce, polostín, keře, vodní nádrž, oblast s vápnomilnými rostlinami, s vápnostřežnými rostlinami a také chodníček, abyste se mezi skalničkami mohli pohodlně pohybovat Voda a keře jsou v sousedství skalky vždy výhodné, neboť některé druhy skalniček mají rády polostín a případně vyšší vzdušnou vlhkost.
Podle nároků skalniček se pak namíchá substrát pro jejich pěstování, jehož základem je drnovka, písek a rašelina. Vápnomilným rostlinám je zapotřebí do výsadbového substrátu přidat mletý vápenec, kyselomilným více rašeliny (apod.). Skalku lze vybudovat na podzim, aby se kameny, půda i substrát usadily, a s výsadbou rostlin můžete vyčkat na jaro.
text: Vlastimil Růžička, foto a návrh: Danuše Vaňková