V období po záplavách obsahuje i venkovní vzduch velké procento vlhkosti, což zhoršuje možnosti přirozeného vysoušení. V těchto případech je třeba přírodě pomoci vhodnou vysoušecí technikou.
Vysoušeče se dělí na absorpční (někdy se označují jako kondenzační) a horkovzdušné vysoušeče. Při jejich používání absorpčních vysoušečů dochází ke srážení (kondenzaci) vlhka obsaženého ve vzduchu, ale je nezbytné důsledně dodržet pravidla pro jejich používání. Jinak je jejich účinnost výrazně snížena.
Horkovzdušné (teplovzdušné) vysoušeče jsou většinou plynové, naftové nebo elektrické zářiče. Pracují tak, že zvyšují teplotu vzduchu a zdiva, a tím napomáhají k urychlení odpařování vody z interiérů. I tady je třeba dbát pravidel k jejich používání. Ve vypjatém období těsně po povodních se dají vysoušeče zapůjčit od hasičů či humanitárních organizací, nebo přímo z půjčoven, kde si obvykle vzhledem k situaci účtují jen minimální půjčovné.
Upozorňujeme, že žádný „vysoušeč“ není všemocný prostředek, který nám v několika dnech upraví vlhkost zdiva na původní hodnoty. Jejich správným použitím může dojít pouze k urychlení procesu vysychání promočeného zdiva. Je třeba mít na mysli, že se vždy jedná o dlouhodobý proces.
Jak používat absorpční vysoušeč
Aby vysoušeč splnil to, co od něho očekáváte, je nutné dodržet několik důležitých zásad. Před zapojením přístroje je třeba odstranit všechny nečistoty způsobené povodní. Například ze zdiva odstranit malbu a stěny omýt vodou. Je-li nutné osekat omítky, začněte s vysoušením až po jejich osekání a odstranění z místnosti. Vysoušeč se volí podle velikosti prostoru, který je třeba vysušit.
Každý vysoušeč má jinou kapacitu – při poddimenzování kapacity dochází ke kondenzaci vlhkosti na stěnách a oknech, při předimenzování ke zbytečné spotřebě elektrického proudu. Při vysoušení je nutné zabránit přístupu vzduchu z jiných místností nebo z venku. Je třeba utěsnit všechny otvory ve vysoušené místnosti tak, aby bylo maximálně zabráněno přístupu přirozeně vlhkého vzduchu do místnosti (po záplavách je vlhkost vnějšího vzduchu obzvlášť vysoká).
Teplotu vzduchu ve vysoušené místnosti udržujte mezi 20-30°C (čím vyšší teplota, tím rychleji dochází k odpařování vlhkosti ze zdiva). Zbytečně nevětrejte! Do místnosti vcházejte jen ze účelem vylití vody z nádobky vysoušeče (obvykle stačí jednou za 12 hodin). Vysoušeč musí běžet nepřetržitě 24 hodin denně! Jejich vypínáním (přes den větrat, v noci vysoušet) je negativně narušen proces vysoušení a v konečném výsledku nedojde k žádné úspoře elektrické energie!
Je-li dům podsklepen, je třeba zajistit nejdříve vysoušení sklepních prostor. Sníží se tím vzlínání vody do vyšších pater. Vysoušeče nechte nepřetržitě pracovat v jednom prostoru minimálně 3-4 dny. Pak je možné je přemístit do jiné místnosti. Po navzlínání vody k povrchu zdiva je třeba proces znovu opakovat. Vysoušení je pozvolný a dlouhodobý proces. Také vám doporučujeme provádět průběžné měření vlhkosti zdiva kvalitními měřícími přístroji. Dobře zaškolený pracovník by měl dokázat určit dobu, kdy je třeba vysoušení pomocí přístrojů ukončit.
Na co si dát pozor |
|
Při používání horkovzdušných vysoušečů je nutné:
|
Horkovzdušné vysoušeče
Horkovzdušné vysoušeče je vhodné využívat mimo jiné zvláště tam, kde nelze užít kondenzační vysoušeče, např. v prostorách, které nelze uzavřít (chodby atd.), v příliš velkých místnostech nebo v místnostech, kde bylo méně než 20 cm vody. Horkovzdušný vysoušeč nenechávejte sálat na zeď z menší vzdálenosti než 70 cm. Míří-li proud horkého vzduchu přímo na zeď, je nutné vysoušeč přibližně po půl hodině posouvat dál.
Na rozdíl od absorpčních vysoušečů je třeba při použití horkovzdušných vysoušečů nutné zajistit větrání do volného prostoru mimo budovu. Není vhodné používat v jedné místnosti horkovzdušné vysoušeče s otevřeným plamenem a vysoušeče kondenzační. Při spalování dochází ke vzniku vodních par a jejich hromadění v uzavřeném prostoru.
text: Adam Krejčík
