Kreativní autoři …a realisté

Asi bychom měli nejprve objasnit, kdo to vlastně je projektant, jaké musí splňovat profesní požadavky, co je výstupem jeho práce a jak je jeho činnost honorována?

Projektant obecně je především vysokoškolsky vzdělaný odborník – specialista. Po ukončení studia a nejméně tříleté praxi může složit zkoušku odborné způsobilosti a stát se samostatným autorizovaným inženýrem nebo architektem. Tuto zkoušku skládá u jedné z profesních komor, České komory architektů (ČKA) nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Výstupem jeho práce je návrh stavby (nebo její specializované části). A pokud jde o honorář, ten se odvíjí podle typu a složitosti zadání, které řeší. Obecně lze říci, že hodinová sazba se pohybuje od 300 do 1 000 Kč. 

Skutečně platí, že projektant někdy musí vrátit architekta zpátky na zem, do reality?

Otázka maličko navozuje dojem, že architekt není projektant. Ale tak to není.

Jak to tedy je?

Architekt jako autor návrhu a koordinátor projektu musí do jisté míry znát všechny navazující profese. A inženýr-specialista zase musí do detailu znát svou profesi a sledovat aktuální trendy a vývoj v daném oboru. Pokud bych to měl uvést na jednoduchém příkladu, tak architekt třeba musí vědět, že rozvaděč má určitou stavební hloubku, musí to v návrhu zohlednit, pro takové zařízení rezervovat místo a nezapomenout ani na příslušné trasy kabelů. Projektant-specialista elektro pak do tohoto místa navrhne konkrétní rozvaděč a spolu s architektem a klientem řeší, co všechno musí elektroinstalace zvládnout.

Obě profese tedy spolu musí velmi úzce spolupracovat. Přinejmenším musí být naladěni na stejnou „notu“. 

To je jasné. Bez těsné spolupráce architekta s inženýry samozřejmě nemůže vzniknout kvalitní dům.

Dá se tedy říci, že ideální kombinací je architekt, který si zároveň sám zpracovává projektovou dokumentaci a pak ještě to, co vymyslel, v průběhu realizace dozoruje?

Souhlasím. Platí ale, že architekt si většinou zpracovává pouze stavební část s potřebnými detaily. Specialisté-inženýři pak pod jeho vedením pracují na svých částech. Je však důležité, aby architekt koordinoval projekt už ve stadiu přípravy. Jednotlivé profese pak mají přesně vymezený prostor, a pokud přece jen dojde k vzájemnému křížení, všichni s tím počítají.

Navrhl nebo „namaloval“ jste někdy studii, kterou jste si pak jako projektant sám zkritizoval a upravil do proveditelné podoby? Nebo navrhujete a zároveň s tím už retušujete?

Já beru projekt v kterékoli jeho fázi jako návod, jak stavět. Proto už při návrhu přemýšlím o jednotlivých detailech a jejich proveditelnosti a nestalo se mi, že bych nakreslil něco nerealizovatelného. K úpravám ale samozřejmě dochází, třeba kvůli finální ceně stavby. Ve chvíli, kdy připravíme rozpočet a klient zjistí, že je návrh v některých položkách nad jeho možnosti, hledáme cesty, jak a kde ušetřit, při maximálním zachování původních nápadů.

Stejně si myslím, že se někdy musí tyto dvě profese – ve vašem případě vnitřně – jedna s druhou prát. Rád byste třeba na domě viděl nějaký zajímavý architektonický prvek, ale jako projektant to považujete za zbytečně složité a nákladné.

Na jednu stranu se to ve mně trochu pere. A vím, že některé detaily třeba na fotkách vypadají skvěle, ovšem technicky jsou tak obtížné a drahé, že se je nevyplatí projektovat. Příkladem jsou okna v líci fasády. Já zastávám názor, který vyslovil již Vitruvius ve svých knihách o architektuře, že kvalitní architektura musí vždy splňovat tři základní kritéria. Firmitas, utilitas a venustas neboli stavba musí být pevná a trvanlivá, musí být funkční a musí být estetická, krásná. Pokud některá z těchto vlastností stavbě chybí, je to špatně.

Co praxe? Jak to funguje ve vztahu k investorovi? A zpětná vazba? 

Investor je zadavatel úkolu. Tedy hlavní osoba, a to nejen proto, že to celé financuje. Dům je podle mne nutné investorovi připravit na míru tak, aby splňoval jeho konkrétní potřeby. Většinou to funguje tak, že si investor buď na základě doporučení, nebo referencí vybere a osloví architekta. Architekt potom s investorem připravuje studii, poznává klienta a jeho rodinu, jejich individuální potřeby. A pak, ve fázi územního řízení nebo stavebního povolení, si architekt do týmu podle uvážení přizve další specialisty. Zpětná vazba může fungovat už v průběhu stavby, ještě lépe až po jejím dokončení, a nejlépe po několika měsících užívání domu. Nedávno mě navštívila bývalá klientka s tím, že by na domě ani po několika letech užívání neměnila naprosto nic. Co víc si přát…

text: Petr Saulich, foto: Tomáš Veselý, Robert Žákovič