Rozhovor: Hydrogeolog na stavbě

Opravdu můžete být jako hydrogeolog pro klienta užitečný?Jak a proč?

Stavební předpisy předepisují připojit k dokumentacím potřebným k umístění stavby geologický posudek a hydrogeologický posudek. Zní to podobně, ale kvůli geologickému posudku by se měli stavebníci vždycky obracet na inženýrského geologa. My hydrogeologové děláme to, co je spojeno s vodou. Vsakování srážek a odpadních vod z domovních čističek, zřizování studní a vrtů pro tepelná čerpadla a odvodňování.

Stabilní základy domů a stabilní svahy vám ale může zaručit jedině kvalifikovaná obhlídka terénu a laboratorní zkoušky vzorků, odebraných z jádrového vrtu, nebo kopané sondy inženýrským geologem. Nemůže ho nahradit ani náš, ani radonový posudek.

Viděl jsem hodně potrhané domy, založené v nevhodných podmínkách na základové desce, o které se tvrdívá, že je vždycky stabilní. A úplně zbytečně, protože cenu inženýrsko-geologického průzkumu většinou zaplatí už jen cena ušetřeného železa do základové desky, pokud je možné místo ní založit dům na patkách anebo na základových pasech.

Hydrogeologa je potřeba oslovit jako prvního všude, kde se mají likvidovat dešťové vody vsakem, protože vzniklé škody nemusí jít dodatečně napravit. V přírodních podmínkách odtéká podzemním odtokem jen kolem 5 až 10 % dopadlých srážek. Když jich budete vsakovat ze všech nepropustných ploch satelitního městečka 100 %, nemusí být země schopná takové množství vody pojmout. Pak je třeba začít jednat o vybudování dešťové kanalizace. Okamžitě, dokud je ještě čas. Až bude území zastavěno a pozemky převedeny na stavebníky, vznikly by všem rodinám obrovské a individuálně neřešitelné problémy.

Vzpomenete si na příklad, kdy jste klientovi pomohl dobrou radou ušetřit nemalé finanční prostředky?

Od roku 1999 provozuji bezplatnou internetovou poradnu, týkající se podzemní vody, studní a zdrojů primárního tepla pro tepelná čerpadla země/voda a voda/voda. Přes deset let mám vlastní doménu a stránku http://www.studny.info. Za ta léta se na ní nahromadilo veliké množství odpovědí na nejrůznější dotazy technické, geologické, ale i vodoprávní povahy. Kolik to ušetřilo, nevím, zpětná vazba bohužel chybí. Navíc si mnohé vrtné firmy ty odpovědi, které jim vyhovují, od nás okopírovaly a pověsily si je pod svou hlavičkou na své stránky.

U dotazů vázaných na místní hydrogeologické poměry zpětnou vazbu máme, protože je prodáváme. Na základě rešerše map a geologických podkladů České geologické služby sdělujeme klientům náš názor na reálnost jejich záměru a odhad, na kolik by je přišel. Když je pro ně schůdný i ekonomicky, doověříme ho při návštěvě pozemku a teprve potom dohodneme případnou další spolupráci.

V loňském roce jsme například ve dvou případech posuzovali reálnost zřízení studny zájemcům o koupi stavebního pozemku v místě, kam nepovede vodovod, ale vždy záporně, kvůli nedostatečnému, již nyní přetíženému povodí.

V jednom případě jsme byli příliš pozdě požádáni posoudit pozemek s čerstvě provedeným 80 m hlubokým vrtem (kvůli malému povodí by musel být téměř dvojnásobný) a v jednom případě jsme podávali informaci o hydrogeologické situaci v místě předpokládané nacistické podzemní továrny.

Také jsme u pěti stavebníků posuzovali vyvstalé střety zájmů, z toho ve třech případech jsme zájemcům o naši vodoprávní pomoc radili, že nemá smysl se hádat.

S jakým největším „zvěrstvem“ jste se coby hydrogeolog setkal?

V jednom z výše uvedených pěti případů střetů zájmů jsem oponoval již povolené vsakování srážkových vod do sesuvného svahu, který by odnesl nejenom dům pod ním, ale i tramvajovou trať. Nebo jiný případ: majitel, aby ušetřil, objednal si k vyhloubení studny lomařskou vrtačku. Zpackaný a neopravitelný vrt, z něhož tekla jen kalná voda, ho stál téměř tolik co další, nový vrt, provedený vrtnou soupravou Rotamec AC, který už odpovídal podmínkám závazné normy ČSN 75 5115.

Záměrně jsem pominul nové rodinné domy u bývalé okresní skládky, odkázané na domovní studny, a stále ještě rostoucí satelitní městečko, které vyplavuje při každém delším dešti vsakováním srážek starou zástavbu pod sebou. Za největší zvěrstvo totiž považuji změnu stavebních předpisů, která zrušila v 90. letech povinnost provádět pro územní plánování inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum vhodnosti území. Ruka trhu je příliš krátká.

Uplatnil jste někdy svou odbornost při navrhování vlastní nemovitosti nebo při práci na projektu pro někoho blízkého? Jakou zkušenost jste při tom získal?

Projektoval jsem a řídil prohloubení studny pro svoji bývalou ženu. Ale protože jsem věděl, že ji dělá nejšpičkovější studnař, tak jsem přitom žádné zvláštní vzrušení necítil.

Co je podle vás ve vašem oboru to nejdůležitější? Jak se pozná dobrý hydrogeolog?

Nejdůležitější je odmítnout dělat anebo orazítkovat to, o čem nic nevíte, nebo něco, o čem víte, že je to profesně vadné anebo dokonce škodlivé.

Podle ČSN 75 5115 a podle geologického zákona musí být prakticky každá studna provedena na bázi průzkumného díla, které musí vyprojektovat, řídit a vyhodnotit odpovědný řešitel, fyzická osoba s osvědčením o odborné způsobilosti. Skutečnost je ovšem jiná. Většina studní je objednána u vyučeného zámečníka. Ten ji někde umístí, nějak vyvrtá a potom vyplní předtištěný papír, na který mu někdo, kdo to nikdy neviděl, pravidelně dává svůj kulatý štempl. Myslíte, že je to dobrý hydrogeolog?

Text: Adam Krejčík, Foto: Archiv, Shutterstock.com