Najít tiché, klidné místo pro stavbu domu, daleko od silnic, dálnice, železnice i letiště, ale zároveň v dobré dopravní dostupnosti od města, to je tak trochu protimluv a v dnešní době spíše zázrak.
Hlučné prostředí má negativní vliv na lidské zdraví, především na psychiku, ale i na kardiovaskulární systém a další vnitřní orgány. Kromě vnějších zdrojů hluku (doprava, staveniště v okolí apod.) leckdy řešíme i hluk z ostatních prostor domu (hovor, hudba), hluk nesený konstrukcí (kroky, dveře) a hluk z provozu technických zařízení (topení, ventilace).
Uživatelský komfort budovy ovlivňují všechny zmíněné vlivy a síla jejich působení je nepřímo úměrná akustické pohltivosti stavebních materiálů. Zvuková neprůzvučnost materiálů se označuje písmenem Rw, jednotkou hluku je decibel (dB). Čím je hodnota Rw vyšší, tím je tlumení hluku účinnější.
Celková neprůzvučnost sousedících místností představuje schopnost celé konstrukce, např. dělicích příček společně se stropem, podlahou a spojovacími prvky, izolovat zvuky, které se šíří vzduchem nebo stavebními prvky. Podle některých předpisů činí minimální hodnota neprůzvučnosti bytových prostor 50–60 dB.
Celková neprůzvučnost | Jak vnímá hluk uživatel |
30 dB | Rozhovor ve vedlejší místnosti je jasně slyšet a je mu rozumět. |
35 dB | Rozhovor je slyšet, ale není mu rozumět. |
40 dB | Rozhovor je slyšet nejasně. |
50 dB | Rozhovor není slyšet. |
Přenos zvuku
Stavební akustika rozlišuje dvě skupiny zdrojů hluku: první jsou zvuky vysílané do vzduchu (hlasy, zvuky, hudba apod.). Zvuk dopadá na stavební prvky, šíří se konstrukcemi chvěním a následně vyzařuje zpět do místnosti. Druhou skupinu tvoří zdroje zvuku v přímém kontaktu se stavebními prvky, do nichž vnášejí mechanické impulzy. Příkladem je chůze osob, šoupání nábytku. Používá se i termín kročejový zvuk.
Použití izotropního materiálu Silka |
Silka je izotropní materiál, umožňující výstavbu masivních akustických stěn bez nutnosti přidávat dodatečné plnivo do tvárnic. Je méně náchylná na geometrickou přesnost a díky izotropnosti (jednolitosti) dokáže akusticky účinně oddělit i zkosené či zaoblené tvary konstrukcí. Řešení se Silkou vyhovuje řadě požadavků na akustický útlum. Zásadní je výběr mezi konstrukcemi s plošnou hmotností 100–720 kg/m2 stěny. Tvárnice o tloušťce 115 mm má v závislosti na objemové hmotnosti akustický útlum Rw = 43–48 dB, tvárnice tloušťky 240 mm 50–56 dB. Do České republiky se dováží tvárnice Silka s vyšší objemovou hmotností 1 900–2 200 kg/m3, lze tak bezpečně splnit požadavky na akusticky namáhané konstrukce. |
Jak lze tlumit hluk
Z konstrukčních materiálů určených k tlumení hluku známe například tzv. akustické zdicí prvky (cihly Heluz, Porotherm, speciální tvárnice Ytong). Další možností jsou prvky vkládané do skladby konstrukcí: zvukověizolační komponenty (např. Isover), konstrukční, obkladové, stropní a podlahové desky (Rigips, Knauf, Fermacell), speciální fólie i podložky podlahových krytin (Mirelon), stříkané pěny a samozřejmě konstrukční řešení oken či dveří.
Každého stavebníka by prvoplánově měla zajímat schopnost stavebních konstrukcí a povrchů utlumit (pohltit) hluk. Významnou roli hraje i hmotnost konstrukcí. Obecně platí, že čím těžší je materiál (při stejném objemu), tím lépe pohlcuje hluk. Měření prokázala, že každé zdvojnásobení plošné hmotnosti dělicí konstrukce zvyšuje vzduchovou neprůzvučnost o 6 dB.
Akustické cihly |
Příkladem z nabídky akustických cihel je třeba početná rodina zdicích bloků a příčkovek Porotherm (Wienerberger) s „přídomkem“ AKU (např. Porotherm 30 AKU Z, neprůzvučnost 57 dB), prakticky všechny s vynikajícími parametry. Dalším příkladem je cihla Heluz AKU 17,5 MK, určená pro nosné zvukověizolační zdivo. Její parametry (Rw = 53 dB) ji přímo předurčují pro stavbu rodinných domů. nosné a příčkové prvky Liapor se stejnou identifikací AKU a další produkty. |
Akustika dřevostaveb
V případě konstrukčně lehkých staveb (např. sendvičových dřevostaveb se sádrokartonovými příčkami) se u potenciálních stavebníků často objevují pochybnosti o jistotě domovního klidu. Zbytečně. Výhodou suché výstavby (ze SDK nebo sádrovláknitých desek) je využití tzv. principu kmitajících membrán s pohltivou vrstvou vloženou do mezery mezi nimi. Takové konstrukce splní stejnou neprůzvučnost jako konstrukce masivní, ovšem při nesrovnatelně menší hmotnosti.
Příklad: vzduchovou neprůzvučnost Rw = 49 dB zajistí stěna ze železobetonu tl. 100 mm, stěna z plných cihel tl. 150 mm, ale také stěna s modrou, akustickou SDK deskou tl. 100 mm o hmotnosti pouhých 28 kg/m2. Pomocí sádrokartonových desek lze vybudovat i tzv. předstěnu ke zvýšení neprůzvučnosti původní konstrukce.
Vynikajících parametrů dřevostavby nedosahují díky vysoké objemové hmotnosti stavebních dílů, ale kombinací materiálů a skladbou konstrukce. Zvukový útlum (vzduchový nebo kročejový) konstrukce ovšem závisí na vlastnostech jednotlivých vrstev (opláštění), na způsobu spojení jednotlivých vrstev v celek, na způsobu vyplnění dutého prostoru mezi opláštěním příčky a u kročejové neprůzvučnosti sem spadá i vliv vrchní krycí vrstvy, položené na nosné stropní konstrukci.
Přínos organických materiálů
Jde zejména o produkty z dřevní hmoty, také o korek, slámu, rákos, bambus i praktické využití papíru. Snad nejznámějšími „papírovými“ výrobky jsou sádrokarton a sádrovláknité desky (např. Fermacell). Výrobky na organické bázi splňují a mnohdy dokonce překračují parametry i předepsané normy zvukové izolace.
Příkladem může být třeba deska Diamant (Knauf), disponující vylepšenými zvukověizolačními vlastnostmi (lze dosáhnout snížení hladiny zvuku až o 8 dB). Nabízí se i robustní stavební panel z lisované slámy (Ekopanel). Neprůzvučnost jednoduché příčky je 33 dB, dvojité příčky pak 45 dB.
Je dobré vědět… |
|
Text: Petr Saulich, Foto: Archiv redakce a firem