Pvní způsob tepelné izolace spočívá ve vkládání izolačních desek (rouna) zevnitř půdního prostoru mezi konstrukční prvky krovu. Výhodou je jednoduchá montáž a zachování vzhledu domu (celkový objem střechy a výška hřebene se nemění).
Z energetického hlediska lze za výhodnější považovat nadkrokevní zateplení, a to především kvůli možnosti aplikace relativně libovolné tloušťky tepelné izolace (podle typu i více než 300 mm), aniž by se snížil nebo zmenšil prostor podstřeší. Výhodou jsou i minimální nebo prakticky žádné stavební zásahy do interiéru. Montáž se provádí zvenčí, po rekonstrukci se však mění vzhled domu (pozor na požadavek stavebního povolení!).
Součástí běžného zateplení podkroví šikmých střech je parozábrana (parotěsná zábrana), která poměrně striktně odděluje vnější a vnitřní prostředí.
Parozábrana a její role
V zateplené střeše smí kondenzovat jen velice omezené množství vodních par (max. 500 g/m2/rok) a všechny tyto kondenzace musí mít možnost se z konstrukce během roční bilance odpařit. Po většinu roku se vodní páry tlačí do konstrukce ze strany interiéru.
Platí, že čím větší je teplota a relativní vlhkost v interiéru a čím menší je možnost odpařování vodních par z konstrukce do exteriéru, tím vyšší jsou požadavky na kvalitu a provedení parozábrany.
Pokud tato vrstva v konstrukci chybí nebo pokud je nekvalitně provedena, v konstrukci dochází ke kumulaci vlhkosti. Následkem jsou plísně, hniloby, výrony nebo dokonce vytékání kondenzátu do interiéru a destrukce nosných konstrukcí střechy.
Další funkcí některých parozábran může být i reflexní schopnost odrazu sálavého tepla zpět do interiéru objektu. Funguje však pouze v případě, kdy je mezi reflexní stranou fólie a podhledem (např. sádrokartonovým) vytvořena uzavřená vzduchová mezera.
Nadkrokevní výhody
Často se při mezikrokevním způsobu zateplení zapomíná na to, že krokve jsou z vnější strany vystaveny teplotním a vlhkostním poměrům exteriéru, zatímco na jejich protilehlé straně (ze strany interiéru) existují zcela odlišné parametry.
Lepších fyzikálních parametrů dosahují celoplošné nadkrokevní izolanty, většinou opatřené doplňkovými vrstvami, které garantují správnou funkci střešního pláště. Výjimkou jsou snad jen desky Thermo Tetto z EPS Neopor, vypěňované ve speciálních formách, v nichž kromě tvaru získají slinutý povrch. Jsou pak hydrofobní s vysokým difuzním odporem a nepotřebují doplňkové fólie.
Výrobci střešních krytin často nabízejí i vlastní izolační systém. Příkladem je BramacTherm na bázi tenké vrstvy polyisokyanurátové pěny (PIR) v několika variantách či nadkrokevní izolace KM Beta z tuhé fenolické pěny Resol. Multifunkčním materiálem je i nelisovaná dřevovláknitá deska Hofatex (UD, Kombi).
Foukaná izolace
Pro rekonstrukce starých střech s obtížně přístupnými místy se jako výhodné řešení nabízejí foukané (stříkané) izolace. Oceníte je i tehdy, když nehodláte (nebo vám situace neumožňuje) podstoupit složité martyrium demontáže původních konstrukcí.
Nejběžnějším typem foukané izolace je recyklovaný novinový papír – celulózové vlákno, aplikované za sucha nebo jako nástřik do tloušťky 15 cm (objemová hmotnost zhruba od 30 kg/m3 u vodorovných až do asi 70 kg/m3 u svislých konstrukcí). Existuje také foukaná izolace z minerální vlny (např. Climastone), polystyreny s příměsí grafitu (Easy-fill) zafoukávané do konstrukcí trvale vystavených vlhkosti apod.
Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce
Zanechat komentář