Střechy odolné i slušivé

Každý materiál má svá specifika použití, své kvality technické i estetické. Navíc, je-li střecha korunou stavení, pak by měla skutečně zdobit.

Základními kritérii výběru jsou – vedle požadavků na vzhled domu – skon střechy, únosnost krovu a odolnost i životnost krytiny (zvláště v náročných klimatických podmínkách). Z tohoto hlediska jsou na tom nejhůře živičné šindele vyráběné z asfaltových pásů. Následuje cementovláknitá krytina (cement, voda, mletý vápenec a celulózová vlákna – např. Eternit).

Uvedené komponenty někdy mívají problémy s nasákavostí a nízkou odolností vůči mechanickému poškození. Naopak nejlepší volbou jsou z tohoto pohledu skládanky z betonových nebo keramických tašek, případně originální provedení z břidlice. Střecha z přírodního kamene je ovšem finančně nákladná a klade značné nároky na kvalitu řemeslné práce.

Na plochách od sklonu 15° (existují systémy s možností pokládky od sklonu 7°) se standardně používají betonové tašky a pálené tašky. Patří mezi krytiny s nejdelší životností, rubovou stranou mince je velká hmotnost.

Přednosti betonu a hlíny

Díky vlastnostem výchozí suroviny dostávají betonové tašky do vínku velmi malou nasákavost a extrémní mrazuvzdornost. Materiál v průběhu času zraje, čímž se zvyšuje jeho pevnost a odolnost. Betonové tašky jsou rovněž „imunní“ vůči znečištěnému, agresivnímu prostředí a samozřejmě proti ohni. Jistou nevýhodou je snad jen o něco vyšší váha dílčích prvků. Životnost „betonek“ přitom snadno přesáhne i 100 let.

Keramické střešní tašky se vyrábějí formováním z hlíny, jílu nebo jílovitých materiálů. Nezbytnou odolnost a další vlastnosti získávají pálením a povrchovou úpravou. Produkty se řadí k těžkým krytinám, které kladou zvýšené nároky na kvalitu a nosnost střešní vazby. Dílčí komponenty nesou – stejně jako tašky betonové – střešní latě a disponují dobrými tepelněizolačními a zvukoizolačními vlastnostmi. Životnost krytiny dosahuje bez problému 80, 100 a více let.

Plechové řešení

Plechové krytiny se vyrábějí z vysoce kvalitního, žárově pozinkovaného ocelového plechu různé tloušťky (např. 0,6 mm) s ochrannou a barevnou povrchovou úpravou několikavrstvým organickým polyesterovým lakem atd. Profilují se do tvaru klasických tašek s různou výškou vlny, dodávají se i deskové prvky vzhledu skládané krytiny, tabulové plechy, svitky pro falcovanou krytinu, šablony a falcované šablony různých velikostí, tvaru i barevného provedení.

Jinou variantou je velkoformátová profilovaná plechová střešní krytina s nízkou hmotností (do 5 kg/m2), s vrstvou polyesterového či polyuretanového laku, vyrobená z neželezného plechu (měď, hliník i titanzinek) v naturální, lakované či tzv. předzvětralé úpravě. A samozřejmě existují i varianty ušlechtilejších, a tudíž i o poznání dražších plechových krytin z mědi či hliníku.

Profesionální klempířina

Z oceli, titanzinku, ale i z hliníku, mědi a některých dalších materiálů se zhotovují kvalitní střešní šindele nebo šablony i pásová krytina, vyžadující tzv. falcování a značný fortel klempířského řemesla.

Kupříkladu hliníková střešní krytina (Prefalz Aluminiumprodukte), tedy šablony, tašky a svitkový plech, se právem řadí k TOP výrobkům (hmotnost pouze 2,3–2,6 kg/m2, 4 ks tašek stačí na pokrytí 1 m2 střechy). Povrchová úprava probíhá metodou coil coating (plynulé nanášení lakového povlaku na kovový pás pomocí speciálních válců) a nesporným pozitivem výrobků je 40letá záruka.

Falcované šindele zase spojují osvědčený kosočtvercový tvar s moderními vlastnostmi high-tech materiálu. Používají se i svitky a plechy pro vytváření štítů a úžlabí, lemů komínů a střešních oken, vikýřů, parapetů atd. Obdobně je na tom měď, jejíž nejvýznamnější vlastností je vysoká elektrická vodivost a odolnost proti korozi. Žel – měď má hodně fandů i mezi sběrači kovů!

Ryzí příroda

Břidlice je metamorfovaná hornina s jemnou zrnitostí (šedé až černé barvy). Může být štípaná (nepravidelné tvary) a řezaná (naopak). Používá se k pokrývání různých typů střech, a to i v roztodivných provedeních. V převážné míře se na střechy používají jílovité břidlice, opracované štípáním na desky 4 až 15 mm silné. Vyniká velmi dobrou odolností vůči povětrnostním vlivům a pevností v tahu i v ohybu. Pokrývačské břidlice se přímo na stavbě tvarují osekáváním do požadovaných rozměrů (250 x 250 mm, 300 x 600 mm aj.). K nejběžnějším formátům patří různě upravený čtverec, osmiúhelník, kosočtverec, kosodélník a další.

Především chalupářům, majitelům historických a památkově chráněných objektů, ale i roubených stavení se nabízí i tradiční slaměné a rákosové došky tloušťky okolo 30 cm, kladené na laťování. Variantou jsou dřevěné šindele, na jejichž výrobu štípáním či řezáním se používá smrk a modřín s velkým obsahem silic. Zcela samostatnou kapitolu tvoří zelené střechy.

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce