Předchozí díl seriálu najdete zde.
V domě jsou většinou sedmdesátky či osmdesátky zdi stavěné z kamene a zasažení vlhkostí bylo opravdu znatelné.
Podřezávání ani injektáže nepřipadaly v úvahu, bylo by to velmi nákladné a obtížně proveditelné, navíc s nejistým výsledkem. Proto pan Milan zvolil osvědčený způsob sanace vlhkosti pomocí obkopání obvodových i vnitřních zdí po celém obvodu. „Cílem této části sanace bylo provést odvětrání, odvést vlhkost a zateplit podlahy. Když jsem všechno vykopal, na dvoře vznikla obrovská hromada hlíny,“ směje se pan Milan. „Sousedi si mysleli, že zde stavím metro.“
Obkopání stěn
V každé místnosti v přízemí pan Milan nejprve odstranil podlahy včetně podkladu a poté vykopal po obvodu zdí šedesát cm hlubokou spáru. Totéž provedl zvenku kolem celého domu, zde sahala hloubka výkopu až na spodní rovinu základové spáry. Tuto hloubku je třeba dodržet, protože pokud byste se dostali pod základovou spáru, mohly by se základy vyvalit, stěny popraskat a dům by se mohl dokonce i zřítit. Venkovní obkop pan Milan provedl na šířku lopaty, vysypal štěrkem, položil drenážní trubku a dosypal štěrkem. Sokl domu ještě zvenku ochránil pomocí nopové fólie a některá místa zateplil extrudovaným polystyrenem o tl. 5 cm.
Ochrana soklu
Výkopové práce odhalily, že kamenný základ není všude úplně rovný. V těchto místech posloužil polystyren jako vyrovnávací prvek a teprve na něj přišla nopová fólie, ale u valné části plochy soklu bylo souvrství obráceně: nejprve nopková fólie a teprve na ni vrstva polystyrenu. „Dnes bych to udělal jinak,“ svěřil se nám stavebník. „Nejprve bych vápennou maltou vyrovnal ‚uskočené‘ základy, a teprve pak bych položil nopovou fólii a polystyren. Extrudovaný polystyren tak dobře chrání fólii před protlačením pohybem terénu.“
Drenážní trubka
Základem odvodu vlhkosti v přízemí je instalace drenážní trubky kolem všech stěn z obou stran – uvnitř i vně. Stavebník použil drenážní trubku o průměru 10 cm, ale dnes by použil větší a dal by z každé strany dvě. Drenážní trubky jsou mezi sebou propojeny a jsou vyústěny do sklepa pod schodištěm. Jeden konec slouží k nasávání vzduchu a druhý konec je vyveden do komína v chodbě. Tím vzniká tah a vzduch samotíží odvádí trubkami přebytečnou vlhkost komínem pryč z domu.
„Dnes bych drenážních trubek udělal víc. Čím víc drenážních trubek nainstalujete, tím lépe systém pracuje. Ale toto řešení i v této podobě funguje, vlhkost se objevuje pouze v jediném místě, v rohu. Nepatrně se tam krabatí omítkový nátěr, ale to souvisí i se salinitou.“
Drenážní trubka se klade na vyrovnávací vrstvu štěrku a celá spára se pak štěrkem zasype. Čím vyšší je spodní štěrková vrstva, tím méně spodní stavba promrzá. V základech není přítomna spodní voda, a proto nebylo nutné sanační výkopy spádovat. Pouze nopová fólie je kvůli dešťové vodě ohnuta cca metr od domu.
Opuka vlhkost potřebuje |
| Stoprocentní sanace vlhkosti nemusí být pro kamenné domy či domy se smíšeným zdivem vůbec ideální. Přesvědčilo se o tom mnoho majitelů historických domů – příliš odvlhčené stěny začaly praskat a ztratily pevnost. Rozumné minimum vlhkosti zvyšuje pevnost a soudržnost zdiva. |
Další díl seriálu najdete v této rubrice příští středu.
Text: Adam Krejčík, Foto: Jiří Hurt
* * *
Přečtěte si také seriál o rekonstrukci venkovského rodinného stavení
na našem partnerském webu Dumabyt.cz.
