Skip to content

Pocta Janu Kaplickému: Kde je psáno, že domy mají být hranaté?

Za všestrannou uměleckou osobnost světového formátu lze označit architekta a designéra Jana Kaplického. Nabídl nový pohled na veřejné budovy i soukromé stavby. Prosazoval prvorepublikový styl, který dále rozvíjel do nevšedního konceptu organické architektury nového tisíciletí. 

Jan Kaplický byl svou filozofií a založením především architekt, jeho nezaměnitelný rukopis je však patrný i v mnoha dalších uměleckých disciplínách. Osobitý design vychází z přírodních tvarů, inspirací jsou mu, jak sám říkával, motýlí křídla, rybí šupiny nebo temné pavoučí sítě.

Dokázal mistrně pracovat s high-tech materiály, uměl v prostoru sladit staré, pomalé a nostalgické s moderním, rychlým a digitálním. Jeho interiéry jsou promyšlené takřka do posledního detailu a nadmíru inspirativní. Kaplického architektura by byla bez osobitého interiérového designu a uměleckých artefaktů neúplná, vše se vzájemně prolíná a pulzuje rytmem současného světa. Snad proto, že odmítal kompromisy, zůstala celá řada jeho staveb pouze na papíře.

„Kde je psáno, že domy mají být hranaté? Jsou snad hranatí lidé?“ říkával na přednáškách Jan Kaplický.

Nerealizovaný projekt pražské knihovny (Prague Library 2005). Návrh osmipodlažní budovy organického tvaru s výškou 48 metrů, postavenou nad elektronicky ovládaným skladem knih. V nejvyšším patře se nachází čítárna s nádherným výhledem na Prahu.

Vize moderního bydlení 

Všestrannost a cit pro urbanismus, architekturu a organický design lze demonstrovat i na českých projektech, přestože se řada z nich nerealizovala (například známý spor o knihovnu na Letné či o koncertní sál Rejnok v Českých Budějovicích, který má podle posledních informací více šancí).

Kaplický byl více ceněn za hranicemi než ve své rodné vlasti. Vize moderního bydlení uplatnil v tuzemsku společně s dalšími renomovanými architekty zejména v projektu s názvem Resort Konopiště, který sestává z luxusních loftů, střešních apartmánů s terasou, z rodinných domů a individuálně navržených vil obklopených rozlehlými, upravenými zahradami.

Najdeme tady kromě jiného i park, náměstí, botanickou zahradu, celou řadu vodních ploch, jesle či zajímavě řešený společenský klub. Součástí nádherných zahrad jsou sochy a specifické zahradní stavby. Obyvatelé dostali možnost individuálního výběru vybavení interiérů a přilehlých zahrad od profesionálních architektů, designérů a výtvarníků. Na projektu se podílelo jedenáct architektů, po kterých jsou objekty pojmenovány.

Koncept resortu zahrnoval vedle společenského klubu Volavka od Jana Kaplického dva apartmánové domy Kunc a Maura, 15 rodinných domů Maura a 21 vil, mezi nimiž byla například Vila Stempel, Vila Sládeček, Vila Eichler, Vila Kavánová, Vila Palaščák, Vila Fránek, Vila Lampa, Vila Bachleda a samozřejmě také Vila Kaplický.

Autoři projektu tak navázali na ušlechtilou tradici první republiky, kdy bylo zvykem, že díla autorů nosila jejich jména, popřípadě jména majitelů domů. Architekt byl považován za důležitou součást vytváření historie země a genia loci.

Návrh moderních vil na Konopišti přesně vyjadřuje filozofii tvorby Jana Kaplického, v tomto případě navíc s přidanou hodnotou, která spojuje moderní způsob bydlení a východní filozofii ve vytváření minimalistických intimních vnitřních prostor, včetně úzkého spojení s přírodou, která je jakoby přenesena dovnitř objektu. Architekt poeticky navazuje na venkovní podloubí relaxačním bazénem zakončeným zahradní otevřenou kuchyní s nábytkem a prostorným patiem pro rozmanitá setkávání.

Hlavní část nerealizovaného projektu Konopiště Resort (2008) s názvem Klub Volavka. Měl být ústředním bodem setkávání rezidentů a jejich přátel (1)

Cit pro umění a harmonii

Na svých přednáškách Jan Kaplický často hovořil o návratu ke společenskému životu éry první republiky a o možnostech přirozeného spojení s moderní organickou architekturou a designem a ptal se svých studentů, proč by měly být domy fádně hranaté, když mají lidé a zvířata tak ušlechtilé tvary a duši. Svá slova vždy dokumentoval snímky oblíbených staveb a jmenoval deset hlavních témat: svoboda, kreativita, lidé, krása, elegance, plasticita, senzualita, barva, inovace a inspirace.

Proslavil se zejména stavbami mediálního centra na londýnském kriketovém stadionu a nákupním střediskem sítě Selfridges v Birminghamu. Spolupracoval s předními světovými architekty, například s Richardem Rogersem či Normanem Fosterem. S neméně významným Davidem Nixonem, společníkem ve vlastním studiu Future Systems, pracovali i na projektech NASA.

Za svou práci obdržel mnohá ocenění. Mezi nejprestižnější patří britská cena za architekturu Stirling Prize, udělená za stavbu již zmíněného mediálního centra na kriketovém stadionu Lord’s Cricket Ground v Londýně. Česká ocenění odmítl po bouřlivé diskusi okolo návrhu ze soutěže na stavbu Národní knihovny na pražské Letné.

Jan Kaplický

Narodil se v roce 1937 do umělecké rodiny, vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Od roku 1968 žil ve Velké Británii, v letech 1969–1971 pracoval v ateliéru Denys Lasdun and Partners, poté v ateliéru Renza Piana a Richarda Rogerse, kde se podílel na projektu pařížského Centre Georges Pompidou (realizováno 1971–1977). V r. 1979 založil společně s Davidem Nixonem vlastní architektonické studio Future Systems. Zemřel 14. ledna 2009 v Praze.

Mezi jeho poslední architektonické návrhy patří koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka v Českých Budějovicích (Rejnok), Národní knihovna na Letné v Praze, Dům ve svahu Slope House Prague, Vila Kaplický a Klub Volavka pro projekt Konopiště Resort, Naples Subway University, Project Zed London, Green Bird, Muzeum Maserati v Modeně.

Text: Vlastimil Růžička, Foto: Kaplicky Centre

Zanechat komentář

Váš email nebude zveřejněn.

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025