Skip to content

Dřevo a stavby, část 4.: V dřevěném náručí a objetí

Pro atraktivní vzhled a výborné vlastnosti byly dřevěné obklady až donedávna spíše luxusem. Postupně se však staly užitečnou samozřejmostí obvodových plášťů i interiérů. 

Galerie

Předchozí část seriálu najdete zde.

Dřevo se od nepaměti využívá také jako exteriérový i interiérový obkladový, podhledový a pohledový, tedy ochranný a estetický prvek. Zdivo s obkladovou vrstvou totiž získává atraktivní vzhled, zlepšují se jeho tepelněizolační vlastnosti, palubky umně maskují případné nerovnosti a vady, v dutinách předstěn a podbitých stropů lze skrytě umístit energetické rozvody i tepelnou izolaci.

Prkýnkový nadstandard

„Dřevománie“ z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let už naštěstí pominula a architekti dnes s materiálem pracují velmi citlivě. V mnoha domácnostech také naštěstí zůstaly a dnes se renovují kdysi tak luxusní a praktické parkety, do interiérů vnikly podlahové krytiny z masivního dřeva a z jeho imitací. Sendvičové konstrukce dřevostaveb se oboustranně oplášťují dřevotřískovými nebo dřevoštěpovými komponenty, samozřejmostí jsou dřevěné lepené konstrukce krovů, k trendům se řadí dřevěné dekory keramických obkladů, dlažeb, vinylu, PVC, kuchyňských desek i fólií rámů plastových oken… Jakou roli však hraje a jak se tento ryze přírodní materiál chová v exteriéru stavby?

Vzájemné viditelné odlišení dvou obytných částí rodinného domu Atrium Exclusive Pallas zvýrazňuje i exteriérová omítka v bílé barvě a dřevěný fasádní obklad (ATRIUM)

Obklady fasády

Chcete-li si dřevem obložit fasádu, počítejte s tím, že u měkkých dřevin musíte vynaložit více péče na jejich ochranu. Lze vsadit na smrk, borovici, modřín. V posledních letech se pak prosazují exotické dřeviny (bangkirai, tatajuba, massaranduba nebo angelim pedra), disponující značnou tvrdostí, odolností a tím i „bezúdržbovostí“.

Tvrdost dřeva

Velmi měkká dřeva – do 350 kg/cm2: smrk, borovice, jedle

Měkká dřeva – 351 až 500: modřín, bříza, olše

Středně tvrdá dřeva – 501 až 650: jilm

Tvrdá dřeva – 651 až 1000: dub, ořech, javor, třešeň, jasan, buk, akát, habr

Dřevěný obklad se nejčastěji zhotovuje ze svisle, vodorovně nebo diagonálně připevněných palubek. Palubkový obklad se většinou realizuje jako zavěšená fasáda, kdy se na stěnu nejprve připevní nosný rošt a následně se připevní palubky se systémem pero drážka. Montáží se mezi stěnou a palubkou vytvoří žádoucí vzduchová mezera, sloužící k cirkulaci vzduchu. Větraná vzduchová mezera odvětrává tepelnou izolaci fasády a brání degradaci dřeva. Pokud se palubky vzájemně překrývají, každá palubka musí být na rošt připevněna zvlášť (jeden hřebík nesmí procházet skrz dvě palubky), neboť dřevo neustále pracuje a mohlo by dojít k popraskání obkladových prvků.

V současnosti se ale od tzv. plastických (překrývajících se) obkladů upouští a aplikují se spíše obklady hladké. Horní hrana palubek se překrývá ochrannou lištou s otvory pro lepší cirkulaci vzduchu v mezeře.

Význam povrchové úpravy

Dřevo, ostatně jako všechny organické materiály, podléhá rozkladu. To se týká především venkovních obkladů, vystavených působení klimatických vlivů. Zejména vlhkost ovšem může destruktivně působit i na dřevo instalované v interiéru. Kromě vlhkosti je třeba materiál účinně chránit také před napadením dřevokazným hmyzem. Proto se dřevo povrchově ošetřuje nejrůznějšími speciálními nátěry a laky, případně se napouští olejem nebo voskem.

Uzavřením pórů dochází ke zpevnění struktury dřevěné hmoty i k uchování její nezbytné optimální vlhkosti (pro obytné interiéry zhruba 10 %). Tím se ochrání i pevnost konstrukce. Povrchová úprava s pravidelnou údržbou a obnovou zároveň chrání materiál před opotřebováním a proniknutím nečistot do jeho struktury.

Na fasádách se někdy dřevěné obklady záměrně povrchově neupravují, časem zešednou a získají přirozenou patinu (pro tyto účely se nejčastěji volí neupravený modřín). Stavebníci však musí počítat s tím, že dům bude během let měnit svůj vzhled, a to někdy i nestejnoměrně. Plochy vystavené větru a intenzivnímu slunci budou mít jiný odstín než fasády severní nebo více zastíněné.

Masivní, mrtvé dřevo

Pravděpodobně nejsilnější zastoupení má masivní dřevo (venkovní palubky), případně produkty vyrobené z dřevní hmoty. Tradiční přírodní materiál a jeho přirozené stárnutí dům polidšťují, dávají mu plastičnost a autenticitu, vyžadují však hodně estetického cítění a soudnosti. Z klasického rodinného domu se totiž velmi snadno může stát horská „bouda“ či hájenka, které se sice hodí do Pošumaví, ale v příměstském satelitu působí jako pěst na oko. K nejoblíbenějším dřevinám patří dub, skandinávský smrk a hlavně sibiřský modřín s působivými „šedinami“ a stříbřitou patinou.

Mezi méně často používané obkladové materiály patří desky z dýhované překližky. Křížem lepené vrstvy zabraňují objemovým změnám a představují zajímavou alternativu tradičních palubek, která dodá stavbě atraktivní moderní výraz.

Tepelné zpracování dřeva

Technologie zvaná Termowood zvyšuje tvrdost, odolnost a stabilitu profilů ze dřeva zpracováním za vysoké teploty a tlaku (160 až 215 °C). V prvních třech výrobních fázích – tunelech – se řezivo suší a připravuje, následuje vlastní tepelné zpracování, poslední dvě operace slouží k chlazení, zvlhčování, provzdušnění a konečné normalizaci zpracovaného dřeva, k níž dochází pod tlakem po dobu 24 až 48 hodin před provedením dodatečných úprav. Kromě chemických změn se výrazně snižuje schopnost smršťování a roztahování dřeva – výsledná hodnota vlhkosti po tepelné úpravě dosáhne 4–6%. Tím se zásadně zlepšuje rozměrová stálost materiálu. Po rozkladu hemicelulózy se dřevo také zbaví výživných látek pro podporu růstu hub způsobujících hnilobu.

„Dřevosekaná“ v kompozitech

Materiálem, který vzhledem připomíná dřevo, ale nemá jeho nedostatky, je kompozitní materiál Wood-Plastic Composite (WPC). Jde o směs dřeva a polymeru (60 % + 40 %) v podobě dutého fasádního profilu, vhodného pro horizontální i vertikální kladení. Je odolný proti povětrnosti, zejména vodě, snadno se opracovává, nevyžaduje údržbu. Určitou nevýhodou je snad jen vyšší tepelná roztažnost než u dřeva, což si vyžádalo nový způsob montáže pomocí speciálních klipů.

Jinou variantou jsou vláknocementové komponenty s povrchem imitujícím třeba břidlici. Desky se kladou na kovový provětrávaný rošt. Nabízejí se i cementotřískové desky tl. 12 až 16 mm (jsou opatřeny polodrážkou, od 16 mm perem a drážkou).

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce

* * *

Čtěte také:

Dřevo a stavby, část 1.: Komponenty smloné vůně

Dřevo a stavby, část 2.: Když se člověk chopí pily…

Návštěva: Dřevostavba v borovém lese

Návštěva: Dřevostavba na louce mezi třemi horami

Návštěva: Netradiční dřevostavba v černé a červené

DŮM A BYT: Dřevostavba, dům na jedno použití?

Zanechat komentář

Váš email nebude zveřejněn.

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025