Kdy je dřevina dobře střižená? Na svatého Jana!

Březen je sice jakýmsi univerzálním termínem pro stříhání na zahradě, ale ne všem rostlinám (a vlastně ani sobě) tím pomůžete. Dalším důležitým časem je červen, kdy se tradičně na sv. Jana (24. 6.) stříhají živé ploty. Vedle toho je ale vhodné ostříhat i jiné okrasné dřeviny, pro které je to nejlepší termín.

Hlavní důvody pro řez okrasných dřevin

1. Rostlina zůstane zdravá, mladá a silná.

2. Podpoří se tvorba květů a případně plodů v náležité velikosti a kvalitě.

3. Upraví se charakteristický vzhled a velikost rostliny.

Střih až po odkvětu

Základní pomůckou pro termín stříhání okrasných kvetoucích dřevin je znalost doby, kdy keře a stromy kvetou. Jistě se o kvetení nechcete připravit, proto tomu přizpůsobte i dobu střihu. Nás teď budou zajímat hlavně ty druhy, které kvetou od dubna do června.

Druhy, které vykvétají na jaře, si totiž musí květy připravit již o rok dříve – jinak by to jednoduše nestihly. Když je v předjaří ostříháte, tak odstraníte i připravené květní pupeny a v tomto roce už nepokvetou! Proto je nejlépe ostříhejte až po odkvětu. Stihnou ještě vyrašit a připravit si květní základy pro příští jaro.

Jak a proč stříháme

Řez se provádí proto, aby rostlina dobře kvetla a zachovávala si stále pěkný vzhled a vhodnou velikost. Obecně je u většiny druhů tak jako tak prospěšné, když květy po odkvětu odstraníte – zabráníte zbytečnému vysilování při tvorbě plodů: rododendrony a azalky, šeřík, pivoňky, růže a mnoho dalších.

Mezi jednotlivými druhy jsou však často velké rozdíly, na které je třeba při řezu dávat pozor. Tak například různé druhy hortenzií nebo popínavého plaménku se řežou zcela rozdílně. U oblíbeného šeříku odstraňte ihned po odkvětu květenství i s krátkým stonkem jen po první dobře vyvinuté rozvětvení – podobně i tehdy, řežete-li je do vázy. Na pěnišníky a azalky (Rhododendron) se většinou bojíme sáhnout, ale ty se ihned po odkvětu naopak mohou zastříhnout bez obav. Rovněž nízké dřeviny a polokeře jako je vřesovec se musí pravidelně seřezávat, aby zůstaly nízké a od spodu zavětvené. Bujně rostoucí odrůdy pustorylu a zlatice vyžadují radikálnější řez.

Je zřejmé, že rostliny, které se úspěšně používají do tvarovaných živých plotů, snášejí pravidelný střih velmi dobře. Pro ty je druhá polovina června také nejvhodnější termín.

Možná nevíte…

Většina kvetoucích okrasných dřevin kvete dvěma možnými způsoby: První jsou rostliny, které kvetou na letorostech (jednoletém „dřevě“), tedy na výhonech, které na jaře vyraší a ještě v tu samou sezonu i vykvetou. Sem patří i růže, které zakvetou za 8–12 týdnů po vyrašení.

Druhou skupinu tvoří takové druhy, kterým jeden rok vyraší výhony s listy a květní pupeny se v tomto roce pouze založí. Ty pak vykvetou z jara až v roce následujícím – kvetou tedy na dvouletém „dřevě“.

Druhy řezů

Provedení řezu může mít několik podob. Záleží to na tom, zda je rostlina mladá nebo stará, zda je přiměřeně velká nebo přerostlá, zda je dobře zavětvená nebo málo kvete.

Běžně se používá tzv. řez udržovací, po dosažení potřebné velikosti se rostlina udržuje ve víceméně stejné formě. Údržba se omezuje na pravidelné lehčí odstraňování poškozených, odkvetlých a překážejících výhonů. Samozřejmě i v tomto případě ale rostlina stárne a tak je vhodné občas šáhnout i hlouběji a odstranit příliš staré výhony.

To už se ale dostáváme k radikálnějšímu způsobu, který se nazývá řez zmlazovací. Ten používejte hlavně tehdy, když je rostlina přestárlá a zanedbaná. Řežte pak hluboko, nejlepší mladší výhony silně zakraťte a ostatní přestárlé odstraňte. Můžete si to rozdělit do několika fází, kdy každý rok zmladíte jen 1/3 rostliny, nebo se řez neprovede tak hluboko. Pokud řežete za vegetace, je nutno, aby po zkrácení zůstalo na výhonu alespoň pár lístků pro transpiraci, jinak hrozí odumření této části rostliny.

Udržovací řez po odkvětu:

1. Odkvetlý keř s označením řezných bodů. Jeden starý a překážející výhon je odstraněn až u země, ostatní o 1/3 až 1/2 (pro přehlednost je kresba bez listí)

2. Keř po ostříhání – během vegetace musí na koncích i po řezu zůstat listy

3. Nový obrost ze starších výhonů zajistí požadovaný tvar a velikost rostliny, která se brzy olistí

Zmlazovací řez během vegetace:

1. Odkvetlý keř s označením řezných bodů. Dva staré a překážející výhony jsou odstraněny až u země, ostatní o 3/4 a více (pro přehlednost je kresba bez listí)

2. Keř po ostříhání – během vegetace musí na koncích i po řezu zůstat listy

3. Zbylé pahýly brzy obrostou a vytvoří nový a mladý keř, který se brzy olistí

Pravidla správného řezu:

1. Řez se vede vždy šikmo, jen několik milimetrů nad pupenem. Je-li rostlina olistěná, pupen se nachází v úžlabí mezi výhonem a řapíkem listu. Na výhonech vždy hledejte takové pupeny, které směřují z rostliny ven – korunka se pak lépe rozkošatí a uvnitř se nepřehušťuje.

2. Řez se nevede příliš vysoko nad pupenem, jinak zbývající pahýl odumírá až k pupenu a může ho poškodit.

3. Sříháte-li těsně nad pupenem, může se přerušit (vyschnout) tok šťávy a pupen zaschne.

4. Řez se nikdy nevede tak, aby řezná plocha směřovala šikmo k pupenu.