STŘECHY, část 2.: Domy se šikmou střechou

Předchozí část seriálu najdete zde.

Nejčastějším řešením je sedlová střecha různého sklonu (od 10° do 45°), nesená trámovým krovem nebo vazníkovou konstrukcí. U moderních domů se hojně využívá i střecha pultová, rovněž s obdobnou konstrukcí.

Výběr vhodného řešení ovlivňuje rozměr, rozpětí, sklon a tvar střechy podle dispozice stavby. Roli hraje i způsob užívání objektu, např. půdní vestavba s vikýři, střešními okny či světlíky. Důležité je i dodržení technologických postupů montáže.

Pravda o střechách šikmých

Není od věci připomenout, že velikost i tvar střechy výrazně ovlivňují celkovou energetickou náročnost a s tím spojené provozní náklady domu. Logickou snahou by proto mělo být zmenšování plochy všech ochlazovaných konstrukcí (střechu nevyjímaje) na minimum. Nejlépe jsou na tom jednoduché střechy s nízkým sklonem (a střechy ploché). A naopak, čím strmější a členitější střecha, tím větší je nebezpečí vzniku tepelných mostů a jiných poruch.

Moderní střechy se skládají z více vrstev, které je třeba velmi precizně napojovat. Rozdíly jsou tedy i v množství materiálu, v nutnosti využití specializovaných profesí a v pracnosti, což vždy představuje vyšší finanční náklady.

Synonymum moderní tesařiny

Vedle klasické rukodělné „tesařiny“ se dnes hojně využívají alternativní sestavy nosných krovových konstrukcí – sbíjené, šroubované, lepené nebo montované vazníky a samonosné rámové konstrukce. Způsob „tovární“ výroby s dopravou na stavbu a rychlé i přesné montáže se využívá nejen u lehkých sendvičových dřevostaveb, ale i na zděných novostavbách a při rekonstrukci poškozených a nefunkčních krovů.

„Výhodou je použití tenčího řeziva,“ uvádí tesař Martin Hýsek z firmy Krovmont, „dále možnost překlenout až několikanásobně větší vzdálenosti než v případě rostlého dřeva, tvarová i rozměrová přesnost a stálost, pohledová kvalita. Na druhé straně se z mistrů tesařů někdy stávají spíše montéři.“

Skladba střešního pláště

Tradiční skladba šikmého střešního pláště zahrnuje obvykle (v pořadí od exteriéru k interiéru): střešní krytinu, větranou vzduchovou vrstvu, doplňkovou hydroizolační vrstvu, tepelnou izolaci, parotěsnou a podhledovou vrstvu. Velmi často se však realizují tzv. difuzně otevřené střešní pláště, což jsou skladby, kde parozábranu nahrazuje tzv. parobrzda. Vodní páry volně procházejí konstrukcí a jejich kondenzace ve střeše je buď zcela vyloučena, nebo velmi výrazně omezena. Tím se významně prodlužuje životnost i funkčnost celé střechy.

Velmi sledovaným ukazatelem jsou tepelné ztráty, neboť střechou a skrz podstřeší z domu uniká až 35 % tepla, což je v průměru o 5 % více než obvodovým pláštěm. K zateplení se používají minerální izolace, komponenty z extrudovaného polystyrenu, PUR pěna, stříkaná a foukaná minerální nebo celulózová izolace a další materiály.

V případě šikmé střechy v podstatě existují dvě nejpoužívanější zateplovací koncepce – mezi a nad krokvemi. První způsob spočívá ve vkládání izolačních desek (Nobasil, Isover aj.) zevnitř půdního prostoru mezi krokve (a vzhledem k rostoucím požadavkům na izolaci někdy i nad či pod krov).

Druhou metodou je nadkrokevní izolace, která má výhodu jednolité celistvé plochy bez tepelných mostů. Zvyšuje se však hřeben střechy (existují např. systémy BramacTherm, nadkrokevní izolace KM Beta, Dekpir TOP 022 a další).

Nosné konstrukce bez dřeva

Patří sem například montovaný konstrukční střešní systém Ytong Komfort, sestávající z železobetonových nosníků a pórobetonových vložek. Střecha se montuje stejným postupem jako tradiční strop (vybetonují se pouze žebra do úrovně stropních vložek, zároveň se betonuje věnec). Střešní nosníky tvoří příhradová prostorová svařovaná výztuž kotvená do betonové patky, střešní vložky jsou z pórobetonu tř. P4-500, vyrábějí se ve 3 rozměrových řadách.

Systém je vhodný pro nízkoenergetické i pasivní stavby, výhodou je jeden dodavatel systému. „Masivní střecha z Ytongu je schopna nahradit klimatizaci,“ říká Ing. Lucie Šnajdrová, technický poradce Xella, „neboť teploty v interiéru ani v tropických dnech nepřesahují 25 °C. Předností je i jednoduchá montáž, což například svépomocným stavebníkům šetří finanční prostředky. “

Těžká šikmá střecha Heluz

Alternativou k tradičnímu řešení střechy s nosnou dřevěnou konstrukcí je i systém těžké šikmé střechy Heluz. Tvoří jej keramobetonové panely, které se pokládají na štítové stěny, případně na vnitřní příčné stěny. Nutností je horizontální ztužující obvodový věnec. Podélné styky panelů se zalévají betonem.

Na dokončenou nosnou konstrukci se montuje izolační souvrství se spojitou tepelnou izolací. Může to být systém s minerální vatou Toprock, systém s tuhými PIR deskami Dekroof, BramacTherm Kompakt a další.

Systém těžké šikmé střechy Heluz je optimální pro sklony do 25°, připravuje se i pro sklony do 40°. Určen je na jednodušší dispozice. Vyniká přitom rychlostí provádění a jednoduchostí.

Díky tomuto řešení se zlepšuje mnoho parametrů konstrukce i stavby. Měření prokázala, že konstrukce má velkou schopnost akumulace tepla, odolává teplotním výkyvům a udržuje v zimě i v létě v interiéru stabilní teplotu. Zlepšuje se vzduchová neprůzvučnost (Rw > 50 dB), snáze se dosahuje vzduchotěsnosti obálky domu (prokazování blower-door testem), neprovádějí se žádné izolační vrstvy zdola (parotěsné fólie apod.), odpadá nutnost konstrukční ochrany dřeva a riziko jeho biologického napadení.