Předchozí část seriálu najdete zde.
Průkopnická léta alternativních zdrojů energie jsou za námi, k mání jsou dnes velmi vyspělé technologie. Fototermické systémy jsou založeny na průtoku kapaliny (topného média) kolektorem, kde se ohřívá a následně teplo předává vodě v zásobníku. Toto teplo lze využívat i k předehřevu topné vody. Metr čtvereční plochého kolektoru je schopen ročně vyrobit mezi 500 až 570 kWh energie, stejně velký trubicový kolektor pak 650 až 730 kWh energie. V přípravě teplé vody to představuje 40 až 75 % potřebné energie.
Teplo ze vzduchu
Mezi nejpoužívanější alternativní zdroje energie patří tepelná čerpadla, využívající teplo z okolního vzduchu v místě instalace.
Kupříkladu japonská technologie EcoCute umožňuje vysokoteplotnímu vzduchovému tepelnému čerpadlu Sanden AquaEco o výkonu 3,5–4,5 kW (využívá venkovní nebo odpadní vzduch čili princip rekuperace) efektivně ohřívat vodu na teplotu 65 °C i při venkovních teplotách až –15 °C.
Pokud uvažujete o pořízení TČ k vytápění, vyplatí se využívat ho i k přípravě teplé vody. Nabízí se i varianta kombinace bojleru s integrovaným čerpadlem, fungujícím na principu TČ vzduch/voda. V porovnání s klasickým elektrickým bojlerem může ušetřit 70 až 75 % nákladů.
Příklady využití slunce a vzduchu |
|
Slunce: Pokud čtyřčlenná rodina spotřebuje na přípravu teplé vody kolem 22 kWh/den, při jejím ohřevu plynem vynaloží zhruba 19 500 Kč a v případě elektřiny až 25 000 Kč/rok. Pokud však slunce dokáže ušetřit v průměru 60 % těchto nákladů, pak pro domácnost s plynem to představuje úspory ve výši asi 11 500 Kč, v domě s elektroohřevem dokonce až 15 000 Kč ročně. Návratnost nákladů je však vždy třeba posoudit individuálně a v konkrétních podmínkách. Vzduch: Jestliže rodina při ohřevu vody spotřebuje elektřinu za cca 25 000 Kč ročně, pak při využití bojleru s integrovaným tepelným čerpadlem ušetří cca 17 500 Kč ročně. Pořízení takového bojleru může stát zhruba od 45 000 Kč. |
Okna jako místo ztrát i zisku
Velká okna (prosklené plochy) jsou z hlediska komfortu bydlení velmi žádaná, rubovou stránkou věci jsou však energetické ztráty, popřípadě naopak přehřívání interiéru. Při výměně starších oken za nová můžete zlepšit nejen tepelněizolační vlastnosti skel, ale zajímejte se i o možnost instalace oken s tzv. rekuperačními rámy, které předehřívají infiltrovaný čerstvý vzduch.
Kam mizí voda
Sprchování a koupání představuje 38 %, splachování WC 27 %, úklid včetně praní spolyká 13 %, na vaření a mytí nádobí spotřebujete 8 %, při běžném mytí rukou odteče 5 %, na zalévání padne 6 % a zbylá 3 % vody vypijete. Naprostá většina velmi drahé komodity tedy odteče do kanalizace, což rovněž zaplatíte (ve stočném).
Napustíte‑li vanu až po okraj studenou vodou, utratíte asi 8 Kč. Jiné je to pak s odebíranou teplou vodou nebo s vodou, kterou ohřejete. Pak už jedna vana přijde i na více než 80 korun. Pokud byste si horkou koupel dopřávali obden, pak zaplatíte asi 15 000 korun ročně. Selský rozum velí, vanu 1x týdně, jinak sprcha.
I tady se dá ušetřit, neboť jestliže běžnou hlavicí proteče za minutu asi 20 až 25 litrů, úspornou zhruba jen 10 litrů/min. Spousta vody pak doslova „jen tak“ proteče do kanálu při splachování toalety. Běžně rozšířené jsou dnes různé úsporné splachovací systémy, např. tlačítka s tzv. malým a velkým splachováním, přičemž spotřeba vody se snižuje až na 3 l na jedno spláchnutí. Systém Watersavers WC stop dokáže ušetřit až 30 % vody potřebné k běžnému spláchnutí.
Největšími polykači vody jsou pračky, starší typy na jedno vyprání potřebovaly až 100 litrů, nové si podle způsobu praní vystačí i s méně než polovinou. Obdobné je to s ručním mytím nádobí, natož pod tekoucí vodou, a mezi myčkou. Ta si bohatě vystačí asi s 15 litry vody (existují však i přístroje se spotřebou méně než 10 l). Výrazné úspory může přinést i výměna starých kohoutků a baterií za termostatické baterie.
Jak ušetřit za svícení
Světlovod představuje chytré a úsporné řešení všude tam, kde nelze instalovat okno. Obecně je znám jako trubicové střešní okno nebo zrcadlový tubus. Zařízení sestává z kopule, zachytávající maximální množství světla a lámající ho do potrubí (tubusu), jímž se paprsky dostávají na místo určení. Tubus je uvnitř pokrytý extrémně reflexním materiálem, schopným odrazit 95 až 99,7 % světla k difuznímu sklu na stropě místnosti, které paprsky rozlije po celé místnosti. Ve sklepních prostorách se uplatní také tzv. anglické dvorky. Jde v principu o světlík, jímž ovšem lze také větrat. Jinými slovy – ať si s čerstvým vzduchem a tmou poradí zadarmo sám „den“.
Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce
