Fasádní obklady se prakticky aplikují dvojím způsobem – kontaktně nebo jako součást konstrukce odvětrávaných, tedy zavěšených fasád. Na výběr jsou dřevo, lomový a umělý kámen, beton, pálená keramika, kompozitní materiály, ale i kov (plech), plast a sklo. Všechny mají své přednosti i nedostatky, ovšem výběr by neměl podléhat pouze vkusu. Důležitým ukazatelem jsou v případě kontaktního obkladu stav a složení stávajícího zdiva, u odvětrané fasády pak hraje roli i hmotnost (určuje únosnost konstrukce) a další parametry.
Větrané fasády
Oproti klasickým obkladům zůstává u provětrávané fasády mezi vnějším pláštěm (obkladem) a primární konstrukcí vzduchová mezera, která umožňuje volné proudění vzduchu. Její šířka se u běžného obkladu rodinného domu zpravidla pohybuje od 4 do 8 centimetrů. K nesporným výhodám řešení patří kromě výše uvedeného také stálý odvod vlhkosti a zamezení kondenzace vodních par v obvodovém plášti. Konstrukce se dokáže vyrovnat s tepelnou roztažností i určitými nerovnostmi povrchu zdiva. Předností je i rychlá montáž suchou cestou, systém působí jako ochrana proti erozním účinkům a konečně je zde i estetický vzhled fasády. Jedinou nevýhodou je snad jen poněkud vyšší cena.
Lícová elegance
Lícové cihly (např. Terca Klinker – Wienerberger) našly široké uplatnění nejen na fasádách, ale dokonce v moderních interiérech (vnitřní lícové zdivo). U vícevrstvého zdiva, kde tvoří vnější přizdívku, kromě estetické funkce plní hlavně ochrannou roli, garantují dobré tepelně-akustické vlastnosti. Sortiment doplňují lícové pásky (např. pásky terca o tl. 20 až 25 mm ve formátech shodných s lícovými cihlami), které lze použít jako lepený obkladový prvek.
Podle odborníka na danou problematiku Pavla Korouse ze společnosti Wienerberger lze obkladové pásky lepit přímo na obvodové zdivo bez zateplení (nutno však aplikovat jádrovou omítku nebo stěrku z lepidla), nebo se mohou lepit i na zateplovací systém – polystyren nebo minerální vlnu s kolmým vláknem. V tomto případě je ovšem nutné připravit podklad – na izolant nalepit a přikotvit perlinku s vyšší gramáží.
Pásky se mohou lepit prakticky na všechny povrchy, jen u dřevostaveb je vhodné zjistit od výrobce skladbu nosných konstrukcí a podle toho případně upravit systém obkladu. Hmotnost obkladových pásků je od 20 do 50 kg/m2 a praxe ukazuje, že 90 % dřevostaveb je připraveno unést toto zatížení.
Slovo odborníka |
|
„Obkladové pásky se dělí na ražené (rustikální, ‚ostařené‘ s hrubou strukturou) a tažené (hladké jako starý kabřinec), přičemž více se prodávají pásky ražené. Vyrábíme pásky ve všech možných barevných variantách od jednobarevných až po melírované, takže zákazník si může vybrat kombinaci korespondující s odstínem oken, střechy, doplňků. Zhruba do roku 2010 se asi 90 % zakázek týkalo kompletních obkladů fasád, dnes patří k trendům spíše kombinovat obkladové pásky s omítkou jako ‚image‘ doplněk. To pak i z poměrně obyčejného ‚katalogového‘ domu učiní dům neobyčejný a zajímavý.“ |
Pavel Korous, specialista pro prodej lícových cihel a dlažby, Wienerberger cihlářský průmysl, a. s.: Betonové skládačky
Řadí se k nim například obklady Novabrik v několika variantách. Novabrik Therm je určený pro novostavby a snadno z něj vytvoříte tepelněizolační fasádu s parametry shodnými s 4 cm tepelné izolace. K rekonstrukcím starších objektů (pro odvětrávané fasády) je určen systém Novabrik Regular, fungující na bázi zadního komínového efektu.
Důmyslný tvar a průřez cihly je velice důležitý pro správný odvod dešťové vody z fasádního pláště a statický příklon cihel k obkládané stěně. Výrobky lze použít jak na nezateplené (jednovrstvé) zdivo, tak na izolované konstrukce. Podle Ing. Petra Dudy ze společnosti Novabrik je však třeba vzít v úvahu, z jakého materiálu je izolace provedena. Ideální jsou prodyšné materiály, např. minerální vata, bezespará pěna. Na stávající izolaci se připevní vymezovací rošt, ukotvený až do nosné části zdiva, a následně se postupuje standardně jako u nezaizolované stavby. Nedoporučuje se ovšem ponechávat polystyrenové izolace, jsou difuzně uzavřené – nepropustí vlhkost.
Slovo odborníka |
|
„Největší zájem byl vždy o fasády, umožňující odvod vlhkosti a tzv. odvětrání zdiva. V současné době je ale na místě zejména řešení kvalitního zateplení staveb. Této potřebě jsme se snažili vyjít maximálně vstříc, a to tepelněizolační fasádou Novabrik Therm. Jde o difuzně otevřený plášť, který dokáže spolehlivě propustit vlhkost do vnějšího prostředí a zároveň obvodové stěny dokonale zaizolovat. Je to takové ‚dva v jednom‘. Samotná cihla je vyrobena ze 100% přírodních materiálů a má izolační vlastnosti srovnatelné se 40 mm tepelné izolace.“ |
Ing. Petr Duda, inovace výrobků Novabrik: Dřevo – symbol tepla a pohody
Oblíbeným řešením je kombinace klasické omítané (případně režné cihelné) fasády s dřevěným obkladem. Používá se povrchově upravený nebo přírodní materiál – venkovní palubky. Obklad se nejčastěji zhotovuje ze svisle, vodorovně nebo diagonálně orientovaných palubek jako zavěšená fasáda na roštu.
Palubky by měly mít tloušťku minimálně 19 mm (pro překrývanou fasádu alespoň 25 mm) a šířku 80 až 150 mm, boční hrany jsou upraveny pro spojování systémem pero–drážka. Užší prkna vykazují lepší vlastnosti a méně se deformují (vlivem sesychání či bobtnání), roli hraje i kombinace prvků s odlišnou polohou letokruhů.
Pokud se palubky vzájemně překrývají, každá musí být na rošt připevněna zvlášť (jeden hřebík nesmí procházet skrz dvě palubky), neboť dřevo neustále pracuje a mohlo by dojít k popraskání. V současnosti se ale od tzv. plastických (překrývajících se) obkladů upouští a aplikují se spíše obklady hladké. Horní hrana palubek se překrývá ochrannou lištou s otvory pro lepší cirkulaci vzduchu v mezeře. K venkovnímu využití se ideálně hodí tepelně upravené dřevo – tzv. Thermowood, které má velkou trvanlivost a odolnost.
Prkýnkový nadstandard
Všeobecná „dřevománie“ z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let naštěstí pominula a architekti dnes s tímto přírodním materiálem pracují velmi citlivě. Používá se například smrk, borovice, méně často modřín. Povrch dřeva se někdy neupravuje, nechává se přirozeně stárnout, aby získalo patinu.
V posledních letech se stále více prosazují exotické dřeviny (bangkirai, tatajuba, massaranduba nebo angelim pedra), disponující značnou tvrdostí, odolností a tím i „bezúdržbovostí“. Odborníci však upozorňují na to, že ne všechny exotické dřeviny jsou pro naše klima vhodné, některé nesnášejí velké mrazy apod. Proto je třeba pečlivě vybírat.
Z plechu, plastu, kompozitů…
Obkladový systém vnějších stěn Twinson O-Wall sestává z komůrkových obkladových desek z dřevoplastu. Jde o směs dřevní hmoty a polymeru (60 % + 40 % aj.), kdy dřevo dává do vínku autentický přírodní vzhled, PVC pak trvanlivost, odolnost a minimální údržbu. Dutinový fasádní profil je odlehčený, vhodný pro horizontální i vertikální kladení. Alternativou jsou hliníkové obklady Premium, Twinson Premium, PVC obklady Premium nebo Standard, nebo obklady říms a podhledů Murvinyl (Inoutic).
Na trhu pak najdete rovněž vláknocementové komponenty s povrchem imitujícím třeba břidlici, kdy se desky kladou na kovový provětrávaný rošt. Nabízejí se i cementotřískové desky, např. obkladové prvky Cetris (63% dřevěná tříska, 25% portlandský cement, voda a přísady) v různých tloušťkách a barevném provedení. Používá se i umělý kámen (Stegu, Magicrete atd.), vláknocementové desky Cembrit Cembonit a mnohé další varianty.
Na fasádu i na střechu |
| Střešní a fasádní panel Prefa FX.12 (Prefa Aluminiumprodukte, s. r. o.) je vyroben z vysoce kvalitního hliníku tloušťky 0,7 mm. Je proto nejen velmi lehký (2,3 kg/m2), ale – vzhledem k materiálu – především nerozbitný, tvárný, mimořádně stabilní, korozivzdorný a také bezúdržbový. Vyrábí se ve formátech dlouhého (1 400 x 420 mm) a krátkého (700 x 420 mm) obdélníkového tvaru, což umožňuje skladbu na vazbu, která kromě zajímavého vzhledu přináší i vyšší pevnost. Výrobce nabízí i fasádní prvek Siding, fasádní šindele a šindele XL, dále fasádní šablony ve formátech 440 x 440, 290 x 290 nebo 200 x 200 mm a další prvky. |
Role přírodního kamene
Kámen ve stavebnictví hraje významnou roli odpradávna. Lze jej použít i k obložení obvodového pláště nebo zdůraznění některých fasádních prvků. Rozličné druhy hornin opticky zvýrazňují kresbu a barvu kamene, mnohem důležitější je však způsob zpracování (a těžby) hornin. Tedy zda jde o kámen surový, štípaný nebo řezaný. První dvě alternativy se hodí jak do exteriéru, tak dovnitř, třetí se používá převážně v interiérech (obklady a dlažba, pracovní kuchyňské desky, desky nástěnných topných panelů apod.).
Používají se různé povrchové úpravy (leštění, broušení, kartáčování, tryskání…), což má velký vliv na výsledný vzhled. Kámen jako ryze přírodní surovina disponuje nenahraditelnými technickými vlastnostmi – tvrdost, mrazuvzdornost, odolnost vůči otěru, vodě a vlhkosti, minimální roztažnost atd. Jednotlivé druhy se však svými vlastnostmi velmi liší, proto je třeba pečlivě vybírat (např. mramor se „chová“ jinak než žula nebo pískovec).
Přírodní kámen je elegantní, lze jej snadno kombinovat s ostatními materiály. Každý kus je jedinečný a stárnutím ještě získává na výjimečnosti. Při montáži je však třeba vzít v úvahu velkou hmotnost, což klade zvýšené nároky na nosnou konstrukci obkladu a její ukotvení.
Kameny a jejich vlastnosti |
|
K nejprodávanějším horninám se řadí porfydo z italských Dolomit, tridentský porfyr (patří mezi nejtvrdší a nejodolnější horniny) a tradiční břidlice (má mnoho druhů od černé až po šedou barvu). Pískovec se snadným opracováním (to je ale svým způsobem nevýhoda, neboť hrozí mechanické poškození) má v porovnání s adhezitem, břidlicí nebo žulou vyšší nasákavost. Žula – s přírodně drsným povrchem nebo naopak v leštěné podobě – je vhodná především k obkladům soklů, velmi oblíbený je travertin se zajímavou porézní strukturou a specifickým zabarvením, používají se i některé druhy čediče, španělský mramor, vápenec… |
Inteligentní fasády
Koncepce inteligentních fasád vychází z nejnovějších technických poznatků. Inteligentní fasády reagují dynamicky na aktuální klimatické nebo provozní podmínky. Jde především o koncept skleněných fasád, které jsou schopny regulovat propustnost slunečního záření aktuálně dle klimatických podmínek a energetických potřeb objektu (v létě eliminují průchod slunečního záření, v zimě naopak). Regulace propustnosti slunečního záření se děje buďto přímo na úrovni zasklení (např. s využitím tzv. úhlové propustnosti paprsků), jiným řešením je pak regulace intenzity proudění vzduchu v dutině fasády apod.
Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce
