Beton může mít díky různým způsobům opracování mnoho tváří (vymývaný, kartáčovaný, leštěný, litý s otiskem bednění). Slouží i k výrobě nejrůznějších prefabrikátů, od konstrukčních prvků až po dlažby, zahradní prvky, doplňky.
Velmi působivým moderním zpracováním je technologie Japonce Tadaa Anda (omývání kyselinou solnou s dalšími úpravami). Výsledek naprosto ojedinělé a unikátní technologie byste pak našli na budově muzea v Lichtenštejnsku, kde fasádu brousili, leštili a nakonec napouštěli speciálním voskem.
Vraťme se ale k použití betonu ve výstavbě rodinných domů. Právě tady je participace architekta a projektanta na výsledku přímo povinností. Výrobní a montážní technologie a především přízeň architektů a projektantů ukázaly, že beton může být velmi atraktivní i na pohled – tzv. pohledový beton je úžasný materiál, s nímž do interiéru přímo demonstrativně vstupuje síla, stabilita i krása. Materiál je až překvapivě tvárný a ve své přirozené konzistenci, ale i ve formě vizuálních „náhražek“ a imitací ho najdete i tam, kde byste to rozhodně nečekali.
Imitující stěrky
Imitace pohledového betonu je v podstatě technika, při níž se za pomoci stěrek na stěny nanáší speciální hmota a následně gletováním (též kletováním), což je speciální technika hlazení betonového povrchu, vytváří bezespárová plocha. (Podlahy se provádějí jako lité ze samonivelačních hmot.)
Ideálním podkladem je zde armovací síťka s flexibilním lepidlem k zamezení nežádoucích prasklin. Imitaci je možné použít všude tam, kde chcete stávajícímu povrchu dát betonový vzhled s dobrou odolností proti opotřebení, existují i stěrky vhodné do koupelen či bazénů, které odolávají vodě. Lze je zakomponovat i při rekonstrukcích a renovacích starších interiérů nejen v klasické šedé barvě, ale i v celé řadě odstínů a struktur, od moderního minimalistického vzhledu až po efekt stařičké patiny. V moderním ztvárnění pak „frčí“ přiznaná struktura bednění či vzhled broušeného betonu apod.
Zděná stěna s povrchovou imitací betonového povrchu je z hlediska provedení jednoznačně jednodušší a levnější než litá monolitická zeď. Imitace je na dotek velice příjemná, nepotřebuje náročnou údržbu. K nejběžnějším variantám dekorování povrchu patří broušení, leštění, hlazení, škrábání a vymývání. Výsledný povrch může být hladký, hrubý i plastický, matný i ve vysokém lesku. Do imitace betonu je možné pomocí formy otisknout různé vzory, třeba povrch kopírující strukturu dřeva.
Další betonové alternativy
Stačí rozhlédnout se kolem a připomenout pár příkladů. Patří k nim třeba natural dlažby Presbeton a mnoha dalších výrobců, působící jako dokonalá imitace přírodních materiálů. Z jednotlivých dlažebních desek můžete vytvářet klasické zpevněné plochy i originální plochy různých tvarů a velikostí. Ba co víc, dokonalá je i imitace dřeva (např. dlažba Bark), která barevností i strukturou reliéfů – kůra, pražec, prkno, trám, pařez, letokruh – velmi věrně připomíná rostlé přírodní dřevo. Aplikuje se ve formě nášlapných desek nebo z ní lze vyskládat i celou pochozí plochu v zahradě, na terasách či v altánech.
Hodnověrně působí i imitace břidlice (třeba betonové šlapáky Dakar) s patinou, staré kamenné dlažby s ohlazeným reliéfem, dlažební kostky apod. Známý je i betonový kámen (Luminta), k obkládání budov s imitací různých druhů kamene nebo cihel a garantující lepší tepelnou a zvukovou izolaci, ochranu před vlhkostí a před mechanickým poškozením.
„Betonový“ nábytek |
Při představě betonových povrchů v interiéru si nejčastěji vybavíte stěrku na podlaze nebo na stěně. Moderní technika imitace betonu ovšem vyšla vstříc i požadavkům architektů na nové povrchy i u nábytku. Výhodou ručního nanášení, přesněji „natahování“ tenké vrstvy materiálu na sádrokarton, dřevo a komponenty z dřevní hmoty, zdivo, omítku aj. je jednak rychlost povrchové úpravy, jednak možnost snadné opravy defektů s výběrem libovolných barevných odstínů. Finální úprava, například lakováním, pak dává celku do vínku odolnost vůči vlhkosti, mastnotám a špíně. |
Text: Petr Saulich, Foto: Archiv redakce