Důraz na co nejlepší tepelně- izolační vlastnosti stavebních konstrukcí se pochopitelně dotkl i okenních systémů. Naše domy se staly dokonale utěsněnými, což se u budov v pasivně energetickém standardu prokazuje blower-door testem, tedy měřením vzduchotěsnosti obálky budovy. To na jedné straně neuvěřitelně snížilo náklady na vytápění, ale na straně druhé začaly vznikat problémy s nedostatkem čerstvého vzduchu, s vlhkostí a plísněmi. Výše uvedené problémy sice řeší systémy nuceného větrání, ale ty není možné z nejrůznějších důvodů instalovat do každého domu.
U klasických dřevěných oken vnikal vzduch do interiéru přirozeně drobnými netěsnostmi rámů, u moderních dobře těsněných profilů byli výrobci nuceni vytvořit režim tzv. mikroventilace. V praxi jde o polohu okenního kování, kdy mezi křídlem a rámem okna vznikne asi 5 mm široká větrací spára. Většinou mikroventilaci aktivujete přesunutím okenní kliky do mezipolohy (obvykle mezi „otevřeno“ a „vyklopeno“) a tím dojde k odtěsnění. Křídlo zůstane přivřené, ale umožní přívod vzduchu do interiéru. Mohlo by se zdát, že je problém s čerstvým vzduchem v interiéru vyřešen, ale není to tak.
Úskalí mikroventilace
V současné době však příliš mnoho odborníků mikroventilaci nedoporučuje. Proč? „Přivětrávání s pomocí mikroventilace by se rozhodně nemělo používat dlouhodobě. V jeho důsledku totiž dochází k ochlazování venkovní komory okna, které vede k riziku vzniku kondenzátu v drážce mezi křídlem a rámem, což může vyústit i ve vznik námrazy,“ říká Ing. Miroslav Culka, obchodní ředitel společnosti DAFE-PLAST a doplňuje: „V současnosti se daleko více preferují systémy řízené výměny vzduchu a rekuperace ve spojení s co nejtěsnějšími okny. Tak se zajistí dostatečný přívod čerstvého vzduchu bez nežádoucích tepelných ztrát. V takových případech je pak mikroventilace naprosto zbytečná.“
I když váš dům či byt není vybaven rekuperací, můžete využívat mnohem efektivnější a šetrnější způsoby výměny vzduchu, než je mikroventilace. Například otevřít okno dokořán na kratší dobu, během které dojde k nárazové výměně velkého objemu vzduchu.
Okna s rekuperací
K nejkomfortnějším a nejméně rizikovým řešením výměny vzduchu patří inteligentní okna s rekuperačním prvkem. Ten do interiéru přivádí čerstvý vzduch, aniž by přitom došlo ke zhoršení akustických a tepelněizolačních vlastností okna. Celý systém tak představuje zajímavé řešení pro domy, u kterých nejde z nejrůznějších důvodů instalovat vzduchotechnické systémy a zasahovat do fasády. Výhodou inteligentních oken je také to, že při průchodu přívodního vzduchu rámem dochází k jeho částečnému ohřátí, a eliminuje se tak riziko kondenzace na povrchu profilů a ostění.
Chytrá okna
Problémy s nedostatkem kyslíku nebo ochlazováním interiéru s nežádoucí kondenzací vlhkosti lze elegantně vyřešit rekuperační jednotkou integrovanou do rámu okna. To předpokládá dostatečně kvalitní a nadstandardně tuhý rám, který umožňuje dovnitř profilu zabudovat celý větrací systém. Kromě toho, že je vše vtipně ukryto, systém umožňuje větrat, odvádět vlhkost a současně filtrovat přicházející vzduch zvenčí přes protipylový a protiprachový filtr 24 hodin denně. A to vše při zavřeném okně. Navíc zařízení je dokonale tiché, takže jej bez problémů můžete použít i v ložnicích.
Jak to funguje?
Automatický systém větrání nasává (zpravidla mřížkou v rámu) současně vzduch z místnosti a čerstvý vzduch z venku a přivádí je do výměníku tepla. Z teplého vydýchaného vzduchu v místnosti se odebere teplo, které ohřeje chladný čerstvý vzduch. Tak se získá až 71 % energie zpět. Můžete volit mezi čtyřmi stupni intenzity větrání podle aktuální potřeby. Díky integrovanému filtru se dovnitř nedostane prakticky žádný pyl. Nehrozí ani žádný průvan, neboť vzduch je velmi rychle rozptýlen. Ovládání oken může být manuální nebo automatické, záleží na vašem výběru.
Text: Adam Krejčík, Foto: Archiv firem
