Skip to content

Nové trendy v kořenovém čištění

Kořenové čistírny odpadních vod dnes bezproblémově slouží obyvatelům mnoha rodinných domů i obcím, přesto i tak dobře zavedený systém čištění vody lze posunout ještě dál. Novým trendem je systém s vertikálním pulzně skrápěným filtrem, který se již hojně využívá v Rakousku a v Německu.

Galerie

Na úvod porovnejme kořenové čistírny s konvenčními biomechanickými aktivačními čistírnami. Hlavní rozdíl je patrný nejenom v rychlosti čištění, ale také v objemu samotného čištění.

U aktivačních čistíren celý proces probíhá v malém objemu vody a trvá několik hodin. U kořenové ČOV čištění vody zajišťují organismy, které žijí na štěrkové náplni kořenového filtru a na kořenech mokřadních rostlin, stejně jako ve volné přírodě. Čištění probíhá ve velkém objemu filtru po dobu několika dní za působení fyzikálních, chemických a biologických procesů. Vyčištěná voda je odváděna buď do vodoteče (potok, řeka), nebo se zasakuje do terénu. Ovšem nabízí se tu i její využití pro zalévání zahrady či splachování WC.

Takto vypadá kořenová čistička po dvou letech provozu v Jiřetíně pod Jedlovou. Kořenovka je vhodná i pro objekty s nárazovým provozem, jako jsou například penziony či rekreační střediska.

Věděli jste, že…

• kořenová ČOV, ať už v rodinném domě nebo pro celou obec, je plnohodnotnou náhradou za mechanicko-biologickou čističku?
• u nárazově využívaných objektů (rekreační domy, hotely, penziony) je kořenová ČOV dokonce vhodnější, protože je schopna nárazový provoz bez problémů zvládat.
• z hlediska ochrany přírody je kořenová čistírna často upřednostňována, zejména proto, že její čisticí účinek je stabilní a kořenové filtry se mohou stát vhodným prostředím pro užitečný hmyz – motýly, včely, čmeláky. Výpar vody z filtrů navíc zlepšuje mikroklima v okolí.

Kořenové ČOV v minulosti

V devadesátých letech se v ČR začaly stavět kořenové čistírny odpadních vod s horizontálními kořenovými filtry. Tyto vegetační systémy uměly odstraňovat organické látky reprezentované chemickou spotřebou kyslíku, ale nebyly dimenzovány na odbourávání amoniaku, nicméně ani dnešní platná legislativa pro malé čistírny odpadních vod odbourávání amoniaku nevyžaduje. Problémem těchto čistíren bylo nedokonalé mechanické předčištění v podobě septiků či štěrbinových nádrží a také infiltrace dešťových vod, vyplavování kalů do kořenových polí a následný nepříjemný zápach.

V celém profilu kořenové čističky neustále probíhají oxidačně-redukční a biologické pochody, které mění nebezpečné složky do forem zcela neškodných pro životní prostředí.

Vertikální filtrace

Nejnovějším řešením jsou systémy s vertikálními pulzně skrápěnými filtry. To znamená, že hned za anaerobním separátorem (vícekomorový septik či sedimentační nádrž) je umístěna pulzní šachta, která po dosažení určité hladiny předčištěné vody zaplaví síť perforovaného plastového potrubí a rovnoměrně zkropí kořenové filtrační pole. Tato voda pak vertikálně protéká filtrem a čistí se. Pulzní šachta nevyžaduje elektrickou energii, protože funguje čistě na fyzikálním principu.

U kořenových čistíren s vertikálním pulzně skrápěným filtrem je tedy znečištěná voda v určitých intervalech rovnoměrně distribuována v malém množství na celou plochu čističky a pomalu prosakuje nezatopeným tělesem filtru z velmi jemného štěrku. Za přístupu vzduchu zde dochází k účinnému odbourávání znečišťujících látek. Velkou výhodou těchto čistíren je schopnost dobře odbourávat amoniak, podstatně lépe odbourávají i organické látky, nerozpuštěné látky i amoniakální dusík. Některé sofistikované systémy kombinující vertikální filtry s horizontálními odbourávají i celkový dusík (čištěná voda je opakovaně vháněna do horizontálního kořenového pole).

Kořenová čistírna odpadních vod u rodinného domu v Řeži u Prahy. Kromě toho, že čistí vodu, zkrášluje kořenovka okolí a má pozitivní vliv na život ostatních rostlin a hmyzu (Korenova-cisticka.cz)

Vhodné rostliny

Pro kořenové čističky s vertikálním pulzně skrápěným filtrem jsou vhodné veškeré druhy mokřadních rostlin. „V minulosti se čistírny často osazovaly rákosem, ale vzhledem k tomu, že rákos je hodně invazivní a hodně prorůstavá rostlina, spíše ho nedoporučujeme. Zejména kvůli obtížnější revitalizaci,“ říká Michal Šperling ze sdružení Kořenovky.cz.

Doporučuje se zkombinovat několik druhů. Ty kvetoucí budou užitečné i krásné (kyprej vrbice, kosatec žlutý, vrbina obecná, tužebník jilmový, bazanovec kytkovitý, šmel okoličnatý). Vhodné jsou i traviny, například chrastice rákosovitá, zblochan vodní, skřípinec jezerní, zevar vzpřímený, sítina rozkladitá, ostřice pašáchor, ostřice kalužní, skřípina lesní. Některé z mokřadních rostlin lze využít jako léčivky – kyprej nebo tužebník.

Rostliny se na kořenových čističkách jednou za rok sklízejí. Na začátku zimy se obvykle pokosí a ponechají jako tepelný kryt. Pouze stálezelené druhy, jako je sítina, není vhodné sekat.

Anatomie kořenové ČOV

Každá kořenová čistírna – ať s vertikálními filtry či horizontálními – se skládá z vícekomorového anaerobního separátoru pro oddělení tuhých částic, kořenového filtru a vyústění do zasakovacího objektu či do vodoteče. Kořenový filtr je naplněn jemnými kamínky osídlenými bakteriemi, které zajišťují čisticí proces. Rostliny vysázené na kořenovém filtru mají doplňkovou funkci – částečně odsávají živiny, dodávají kyslík, na jejich kořenech sídlí bakterie a v zimě působí jako tepelná izolace. Mezi kořenový filtr a vyústění je možné instalovat šachtu pro odběr vody k zalévání zahrady či splachování toalet.

Anatomie kořenové ČOV

Text: Adam Krejčík, Foto: Kořenovky.cz

Zanechat komentář

Váš email nebude zveřejněn.

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025