Slovo „věník“ označovalo ve staré češtině svazek. Jde tedy o shluk větví vyrůstajících z jednoho místa a vytvářejících množství pupenů. Příčinou tohoto nezvyklého stavu asi nebude „magie“, ale přirozené příčiny, které lze rozdělit do dvou skupin.
Za vznikem první skupiny čarověníků stojí viry, houby, fytoplazmy, vyšší rostliny nebo živočichové. Tyto organismy na rostlině parazitují, a proto dochází k růstovým anomáliím. Tato poškození vídáme nejen na dřevinách, ale i na bylinách. Nestálost forem, předčasné hynutí a obtížné množení je příčinou, že se s nimi v okrasném školkařství prakticky nesetkáte.
Naproti tomu druhá skupina zahrnuje čarověníky vznikající jako důsledek pupenové nebo gametické mutace, které dávají vzniknout těmto přírodním „bonsajím“.
Různé druhy mutací
Mutace jsou projevem nestálosti genové výbavy a představují významnou sílu ve vývoji živých organismů. Podle příčiny se rozlišují mutace spontánní a mutace indukované, tj. vyvolané uměle. Od původního typu k novému probíhají mutace přímé, ale mutant se může začít vracet i k původnímu typu, pak jde o mutaci zpětnou neboli reverzní. To lze vidět často u jednoho z nejpěstovanějších čarověníkových kultivarů Picea glauca ‚Conica‘. Z něj také vzniklo další mutací několik nových kultivarů, které se rovněž pěstují (např. ‚Laurin‘, ‚Alberta Blue‘, ‚Alberta Globe‘).
Některé formy jsou u různých druhů podobné, například převislé (‚Pendula‘ formy). U nich se dá předpokládat obdobný mechanismus genové změny. U jehličin jsou čarověníkové formy daleko častější nežli u listnáčů.
Nejčastější výskyt čarověníků
V přírodě je výskyt čarověníků častější na místech, která jsou nějakým způsobem extrémní. Mohou to být rašeliniště, písčité půdy nebo porosty nad ložisky kovových rud. Jejich vyhledávání se může stát koníčkem, ba přímo vášní. V západních státech a zvláště v USA si velké školkařské firmy dokonce platí sběrače, aby pak tyto rostliny množily ve velkém. Nový kultivar může jeho nálezce či pěstitel nejen pojmenovat, ale i nechat zaregistrovat pod ochrannou známkou.
Nález čarověníku neznamená ovšem jenom radost, ale i počátek práce. Už dostat z něj nějaké ty větvičky může znamenat náročnou, ba i nebezpečnou akci, protože vylézt do koruny stromu vůbec není maličkost. Leckdy pomůže profesionál vybavený stoupacími železy. Krajní možností je po dohodě s majitelem lesa pokácení celého stromu, ale osobně bych se přimlouval za zachování čarověníku v přírodě.
Množení čarověníků
Rozmnožování čarověníků se nejčastěji děje roubováním na podnož, kterou tvoří stejná nebo blízce příbuzná rostlina – a to u jehličnanů i listnáčů. Některé jehličnaté odrůdy lze množit i jednodušším způsobem, řízkováním. Pro roubování odebírejte materiál v zimních měsících asi od poloviny listopadu, pouze při teplotách nad 0 °C a nikoli bezprostředně po silných mrazech. Rouby lze skladovat v chladírně, v lednici, kratší dobu i ve studeném sklepě. Před vyschnutím je chraňte polyetylenovými sáčky a kontrolujte, zda je nenapadla plíseň.
Jehličnaté čarověníky se množí buď v zimě ve vytápěném, nebo počátkem jara v nevytápěném skleníku. První způsob je energeticky náročnější, avšak přináší lepší výsledky. Takzvané vysoké roubování je možné provádět brzy na jaře způsobem do boku (na zarážku) na vrcholový výhon. Je to však náročné a v praxi se praktikuje velmi málo.
Řízkovat jehličnaté čarověníky lze ve studeném skleníku od poloviny srpna do konce září. Vybírejte pouze dobře vyzrálé řízky, namočte do roztoku stimulátoru a po zakořenění nahrnkujte. Listnaté čarověníky se roubují a ujímají daleko snáz. Leckdy stačí místo skleníku pařeniště nebo i venkovní stanoviště.
Náš tip |
| Možnosti uplatnění čarověníků jsou velmi různorodé, především v menších zahrádkách a předzahrádkách, ve skalkách, vřesovištích a také na střešních zahradách. Lze je pěstovat i v nádobách podobně jako bonsaje. Oproti nim mají tu výhodu, že nepotřebují tak častou a pravidelnou údržbu. V neposlední řadě jimi lze zkrášlit hroby, pokud nemůžete pravidelně zalévat a ošetřovat drobné rostliny, jako jsou letničky. Dnes je na trhu množství specializovaných firem, které nabízejí hotové rostliny nejrůznějších kultivarů čarověníků. Zde vám také poradí, co by se hodilo právě do vašich podmínek. |
Odborný poradce Pavel Kukal: Pracuje jako zahradník na České zemědělské univerzitě (ČZU) v Praze-Suchdole. Zabývá se rovněž psaním odborných článků a přednáškovou činností.
Text: Pavel Kukal, Foto: Pavel Kukal redakce
