K současným trendům patří stolování ve společném obývacím prostoru, který představuje obývací pokoj, jídelnu a kuchyň v jednom. Jídelní stůl se doporučuje umístit co nejblíže kuchyni tak, aby obsluha a úklid použitého nádobí stály co nejméně času a námahy, ale aby nepřekážel běžnému provozu domácnosti.
Kromě vzdálenosti od kuchyně je určitě důležitý hezký výhled a dobré osvětlení. Od jídelního stolu byste neměli hledět přímo na kuchyňskou pracovní plochu (se vším nepořádkem a odloženým nádobím), ani na sousedovu garáž. Vybraná pozice by měla nabízet dostatek místa pro všechny osoby u tabule a také pohodlný přístup. Pamatujte na to, až budete zvát prarodiče nebo osmdesátiletou tetičku na narozeninovou večeři.
Kolik místa zabere?
Nejoblíbenějším tvarem stolu zůstává obdélník. Zpravidla se počítá s délkou stolu nejméně 65–70 cm na osobu, šířka tabule je minimálně 80 cm. Pohodlný stůl pro 4 osoby má rozměry cca 150 x 80/90 cm, plně obsazený obdélníkový stůl s židlemi pro 4 osoby zabere 150 x 200 cm. Stůl pro 6 osob (3 + 3) by měl být dlouhý cca 2 metry, stůl pro 8 osob 2,5 až 3 metry. Oblíbené jsou i stoly kruhové – počítejte s průměrem 100–110 cm a celkovou plochou 200 x 200 cm, případně stoly oválné. K základní ploše je třeba přičíst volnou přístupovou cestu v šířce nejméně 80 cm.
A kolik nohou bude pod stolem?
Kromě těch vašich se tu objeví i ty, které tvoří podnož nábytku. Správné rozměry jsou totiž pro pohodlné posezení podmínkou nutnou, nikoliv však dostačující. Důležitý je také volný prostor pro nohy (stolujících) a pevná a stabilní konstrukce. Někteří designéři a konstruktéři se začínají vracet k tradičním řešením, objevují se modely, připomínající sváteční jídelny našich babiček, kterým vévodila neochvějně stabilní tabule spočívající na ústřední masivní noze. Jiní vytvářejí originální atypické podnože, kde je statika maskována kreativitou.
Materiály a detaily
Výběr materiálů určuje trojice požadavků: trvanlivost, nadčasovost a snadná údržba. Zdá se, že trend nábytku ze skla a oceli poněkud pominul a nastal návrat k tradičním „solidním“ materiálům. Na špičce zůstává stále přírodní dřevo, stolové desky jsou masivní, zdobí je krásná kresba dýhy nebo jsou sestaveny z masivních prvků – z fošen či hranolů. Oblíbený je také mramor a další hladké povrchy, které se snadno udržují – lakované dřevo, tónované tvrzené sklo (uložené na podkladní desce), různé kompozitní materiály imitující kámen, beton nebo dokonce kov. K novinkám patří vysoce odolná povrchová úprava z keramiky k nerozeznání od přírodního mramoru.
Konstrukce podnože jsou nejčastěji dřevěné nebo ocelové – z kartáčované nebo broušené nerezi, z lakované oceli a v dalších variantách provedení.
Zaujalo nás |
![]() |
Text: Jitka Pálková, Foto: Archiv