Náplní práce takového ateliéru je zjednodušeně řečeno projektová dokumentace, sloužící jako „manuál“ budoucího stavebního díla. Hlavním smyslem všech těch složitých výpočtů a výkresů ovšem rozhodně není jen naplnění preambule stavebního zákona či uspokojení úředního šimla. O práci projektanta jsme hovořili s majitelem projektového ateliéru Thermo Plus Ing. Karlem Peterkou.
Říká se, že projektant někdy musí vrátit architekta zpátky do reality. Jinými slovy – platí v téhle branži, že zatímco stavební, bytový či zahradní architekt vymýšlí věci hezké, technik, třeba právě projektant, navíc i funkční?
Máte pravdu, architekt není většinou v takové míře zatížen konstrukcí, což je dobře, protože se dokáže „víc odvázat“. A projektant je ten, kdo ho vrací zpět na pevnou zem.
Naprosto ideální kombinací je tedy architekt, který si zároveň sám zpracovává projektovou dokumentaci a pak ještě tomu, co vymyslel, vdechne život.
Vyzkoušel jsem si to na vlastní kůži. Ačkoliv nejsem profesí architekt, ale stavební inženýr, navrhl a vyprojektoval jsem si rodinný dům a o pár let později doslova postavil i ateliér.
Kdy jste pak kreslil svůj vůbec první projekt a který z těch následujících spatřil světlo světa i ve své naturální, tedy stavební podobě?
První skici rodinných domů jsem si kreslil na čtverečkovaný papír už na základní škole při hodinách „občanky“ a od šesté třídy jsem chtěl jít na stavební průmyslovku. Mým prvním projektem byla stavba chaty rodičů ještě za studií na vysoké škole před 35 lety, kterou jsme pak spolu s otcem svépomocí postavili.
Určitě existuje rozdíl mezi projektováním staveb před čtvrtstoletím a dnes. V čem se liší a změnila se za tu dobu i související pravidla „hry“?
Projektant stojící u rýsovacího prkna s pauzákem a pery je už historií. Svět ovládly počítače a čím dál tím víc se zdokonaluje i projektantský software. Nicméně prvotní nápady se v obou případech rodí v hlavě, odkud vede cesta ke skicáku a teprve následně přijde na řadu technika, umožňující snadněji provádět všechny změny a úpravy podle přání klienta. Ten si pak může dům posadit na konkrétní pozemek, virtuálně si stavbu prohlédnout, projít se celým domem.
Pravidla „hry“ se ale v principu nezměnila – projektování je dialog mezi architektem a klientem. Důležité je umět dobře naslouchat potřebám klienta, na zdravém jádru jeho představ vytvořit návrh domu a vysvětlit mu, v čem jsou jeho některé požadavky nereálné. Rozhodně však není dobré nechat se dotlačit do stadia „nakreslím vám, co chcete, i když s tím vnitřně nesouhlasím“.
Která z variant (katalog, inspirace z internetu nebo časopisu, návštěva projekčního ateliéru atd.), případně jejich kombinací je dle vás nejoptimálnější?
Každý klient, který uvažuje o stavbě rodinného domu, by si měl nejprve položit otázku, jak velký dům chce, zda to má být dům přízemní či vícepodlažní, jaký by měl mít dům architektonický výraz, zda preferuje zděný dům nebo dřevostavbu atd. A tady mu mohou pomoci časopisy nebo třeba internet. Poté rozhodně doporučuji navštívit projekční ateliér.
A co když se rozhodnu pro individuální řešení, což může vést až k extravaganci?
Každý z nás jsme originál, máme jiný životní styl, jiné estetické vnímání věcí kolem sebe a z toho logicky vyplývají různorodé představy o ideálním bydlení. Individuální projekt dokáže nejlépe všechny tyto atributy splnit, proto náš ateliér, ačkoliv má poměrně bohatou nabídku typových projektů, preferuje domy „šité klientovi na míru“. A pokud se týká extravagance, proč ne? Je však třeba přistupovat k projektu s pokorou k lokalitě a okolní krajině. Extravagantní stavba je solitér, je třeba jí dát potřebný prostor. Jinak nevyzní…
Zkusme zalistovat „katalogem“ vaší firmy. Co bychom v něm našli?
Náš katalog obsahuje 55 typových projektů rodinných domů, různých velikostních kategorií, které upravujeme podle požadavků klienta. Řada realizací získala různá ocenění – např. rodinný dům Zuzka 1. místo v internetovém hlasování v anketě Dům roku 2013 vyhlášené časopisem Můj dům, následoval dům Valentýn v roce 2014, Vojta o rok později a Diana v roce 2017. Rodinný dům Milan získal titul Vox Populi v soutěži Brick Award 2014. Největším úspěchem je pak vítězství v soutěži o nejlepší typovou a individuální stavbu, uspořádané časopisem Můj dům, kde dům Iveta získal titul absolutní vítěz Dům roku 2016.
Navrhl jste někdy studii, kterou jste si pak jako projektant sám zkritizoval a upravil do proveditelné podoby? Nebo malujete a zároveň už retušujete?
Občas se mi stává, že když navrhuji nový typový projekt, smetu ho ze stolu, založím do šuplíku a vrátím se k němu třeba po půl roce. Časový odstup je někdy ku prospěchu věci.
Vitruvius ve svých knihách o architektuře uvádí, že kvalitní architektura musí vždy splňovat tři základní kritéria – Firmitas, Utilitas a Venustas, neboli stavba musí být pevná, trvanlivá, funkční a estetická.
Stavby by měly být jednoduché, funkční a oku lahodící, neboť architektura je věc veřejná.
Kontakt: Projektový ateliér THERMO PLUS
Text: Petr Saulich, Foto: Archiv Thermo Plus a redakce