Stavba rodinného domu je rok od roku nákladnější, proto není tedy divu, že nebohý domkař již ve fázi projektu přemýšlí, na čem ušetřit a co vynechat. Bohužel to velice často „odnese“ i spalinová cesta, kterou někteří stavebníci považují za přežitek. Rozhodnutí ušetřit na komínu se však nevyplatí, a to dokonce ani v případě, že nepočítáte hned od začátku s kamny či krbem.
Moderní doba spojená s tepelnými čerpadly, plynovými kotli či solárními panely v nás vytváří mylný dojem, že dostupná energie je samozřejmost a klasické spotřebiče na pevná paliva nejsou potřeba. Ve skutečnosti se však stáváme jen čím dál tím závislejší na dálkových dodávkách či technických zařízeních. Stačí obyčejná závada, odstávka či kalamita a domácnost se ocitne zcela bez zdroje tepla. To může být v zimě velice nepříjemné.
Pokrok nezastavíš!
Rozlučte se s představou komínu jako jednoduché roury, kterou odchází kouř z našich topidel. V současnosti je to složitý systém, který svou kvalitou musí odpovídat úrovni dnešních moderních spotřebičů. Klasický komín z počátku minulého století byl většinou z cihel a byl určen téměř výhradně pro odvod spalin z tuhých paliv, kterými bylo uhlí či dřevo.
Pro spalování moderních druhů paliv, především zemního plynu či topného oleje, už ale tyto jednoduché komíny nevyhovují. Při nižších teplotách spalování se v nich totiž tvoří vlhkost, kterou klasické komíny nestačí odvádět a která je postupně poškozuje. Naproti tomu moderní komínové systémy mají zabudovaný ventilační systém, díky němuž vlhkosti odolávají.
Jedině systém
Při výběru kamen, kotle či krbu se rozhodně nenechte uchlácholit štítkovými hodnotami spotřebiče. I když například výrobce uvádí u krbových kamen účinnost 86 % při topení dřevem s vlhkostí do 20 %, předpokládá, že máte v pořádku komín. Ani technologicky sebelepší kamna naložená špičkově připraveným topivem nezastoupí roli komínu, který může být rozhodujícím pro činnost a výkon celé otopné soustavy.
V praxi to poznáme například podle černajících skel krbové vložky či krbových kamen, ale zda klesne výkon o 10 % či více procent, laik nepozná. Přitom však mohou být tepelné ztráty poměrně velké, což se samozřejmě odráží na ekonomice provozu, ale velmi výrazně i na ekologii – z komína stoupá kouř plný škodlivých exhalátů.
Rezervní komín
V poslední době se sice v oblasti novostaveb rodinných domů odehrává cosi jako renesance lokálních topenišť, a to zejména z designových důvodů, řada stavebníků se ale například kvůli stísněným dispozicím raději omezí na jediný primární zdroj tepla. Zodpovědnější by však bylo nechat si navrhnout alespoň tzv. univerzální rezervní komín, který by počítal s možností budoucího napojení spotřebiče.
Náklady na vybudování rezervního komína se pohybují v řádech desítek tisíc korun, ve vztahu k celkové pořizovací ceně nemovitosti tedy nejsou zase tak dramatické – běžně činí pouze 1–3 %. Vybudovat toto zařízení již v rámci novostavby je rozhodně levnější a technicky jednodušší a spolehlivější než dodatečná konstrukce.
Na univerzální rezervní komín lze napojit prakticky libovolný spotřebič na pevná paliva. Jeho kouzlo spočívá především v tom, že dopředu řeší časově nejnáročnější pasáž spojenou s vybudováním systému pro odvod spalin. Rychlá instalace doplňkového spotřebiče paliv již pak může být záležitost jediného dne.
V některých zemích je rezervní komín povinný ze zákona a majitel s ním musí počítat při výstavbě domu. V České republice tomu tak zatím není, ovšem některé stavební úřady vyžadují, aby komín byl součástí projektu.
Dodatečný komín je dražší
Dodatečná vestavba komínu je samozřejmě možná, ovšem musíme počítat s vyššími náklady, které mohou dosáhnout i trojnásobku oproti komínu, který byl již od počátku součástí projektu a stavebních prací. Navíc se při takovém „opomenutí“ dům promění opět na staveniště, protože pro dodatečnou stavbu komínu je nutné složitě provést otvory ve stropech a střeše. Proto je ideální variantou postavit komín rovnou s hrubou stavbou. Určitě je to moudré rozhodnutí a dobrá, i když nemalá investice.
Pokud, jak to bývá poměrně časté, dojdou v důsledku stavebních prací peníze, pak lze nákup a instalaci krbu, krbových či kachlových kamen odložit na pozdější dobu. Opačný postup, tzn. vestavět komín dodatečně, se opravdu prodraží.
Správný tah
Aby měl komín správný tah, měl by splňovat následující předpoklady:
- správně zvolený průměr komínové vložky: podle výkonu spotřebiče a účinné výšky komínu,
- dodržení minimální účinné výšky 5 metrů od zapojení spotřebiče do komína po jeho vyústění,
- nadstřešní výška: pokud je komín umístěn do 2 metrů od hřebene střechy, musí být ve výšce 65 cm nad hřeben střechy,
- pro tuhá paliva se používají následující průměry komínových vložek: 160 mm, 180 mm, 200 mm a více. Doporučení pro krby je například 200 mm.
Komíny pro pasivní domy
Komín již dávno není jen „nějaký“ svislý otvor, do kterého se může připojit cokoliv. A pro pasivní domy to platí dvojnásob, protože se vyrábí stále více spotřebičů, které mají vyšší účinnost na úkor snižování výstupní teploty spalin. Na daný typ spotřebiče a komína by mělo být pamatováno již v projektové dokumentaci a vše by mělo být podloženo výpočtem spalinové cesty.
Komín i v pasivním domě musí samozřejmě splňovat základní požadavek normy, tedy za všech okolností bezpečně odvést spaliny od spotřebiče do volného ovzduší. Kromě toho však musí, oproti komínům instalovaným v běžných domech, splňovat ještě další požadavky. Pro pasivní dům musí být komínový systém vzduchotěsný, takže nesmí mít větrací mřížku. Cihelná obálka komína a její správné provedení při stavbě toto zajišťuje. Stejně tak jako odpovídající konstrukce komína, která nepřenáší teplo do pasivního domu a nezpůsobuje jeho nežádoucí ohřívání.
Nezbytné prvky
Komín i v pasivním domě musí být kontrolovatelný a čistitelný. To je možné zajistit komínovými dvířky se speciálním těsněním. Odvod kondenzátu je zajištěn vrapovou hadicí, ze které musí být zhotoven pomocí dodané pomůcky „sifon“, aby komínový průduch nenasával „falešný“ vzduch. Napojení pak může být na kanalizaci, nebo do nádobky na kondenzát, podle druhu použitého spotřebiče a množství vznikajícího kondenzátu při provozu spotřebiče.
Připojení kouřovodu do sopouchu musí být opět vzduchotěsné, proto se pro tyto účely nepoužívá standardní čelní izolační deska, ale čelní deska pro přetlak. Pro zajištění dokonaleného utěsnění se ještě doporučuje místa průchodů opatřit silikonovým tmelem pro vysoké teploty.
Komín by měl být opatřen omítkou, která zajistí celistvost komínového systému, překryje různé drobné nedostatky, ke kterým mohlo dojít při stavbě komína. V neposlední řadě má tato úprava i estetický charakter finálního pohledu na komín jak v interiéru, tak v exteriéru.
Zaujalo nás |
Společnost Heluz nabízí svým zákazníkům pro pasivní domy hned tři druhy komínových systémů. Jejich výběr závisí na typu spotřebiče, který bude do komína později napojen. Bohužel v praxi chce stavebník dodat komín a ještě neví, čím bude topit a jaký spotřebič použije. To je pak velký problém pro výběr vhodného komínového systému. U většiny pasivních domů je dnes požadavek i na přívod spalovacího vzduchu komínovým systémem. Všechny tři druhy komínových systémů Heluz tuto možnost nabízejí. Podle velikosti připojeného spotřebiče a podle požadavku na množství vzduchu se tento může přivádět buď meziprostorem samotného komína a v případě větší potřeby vzduchu pak poloviční šachtou, nebo celou komínovou šachtou. Vybrat si můžete ze tří možností:
|
Text: Adam Krejčík, foto: archiv