Příjezdová cesta k domu musí mít hlavu i patu

Při tvorbě zahrady je důležité zvolit hlavně vyhovující styl, který určí atmosféru celého díla. Někdy se tu dá docela i experimentovat a vymýšlet různé prvky, které zahradu ozvláštní a vy se tak v ní nebudete nikdy moc nudit. Co ale zvláštní experimenty moc nesnese, je příjezdová cesta na pozemek. u ní vede na plné čáře efektivita. Vzhledem k vysokým finančním nákladům se v jejím případě volí jednoduchý tvar a hlavně účelnost.

Hlavním cílem je propojení veřejné komunikace s prostorem v osobním vlastnictví, a to za splnění hned několika kritérií. Především je nutné splnit předepsané parametry pro bezpečný vjezd i výjezd vozidel. Příjezdová komunikace musí umožnit také pohodlný pohyb osob, a to za každého počasí, proto je důležité odvodnění a samozřejmě také výběr vhodného materiálu. Za další musí být vytvořena s ohledem na zatížení při pojezdu vozidel, v čemž se ale v praxi často hodně chybuje.

Příjezd může mít více podob

Finanční náklady jsou často tím kritériem, které rozhodne o konečné podobě. Zvláště pokud je cesta dlouhá, je na zvážení, zda bude dlážděná v celé šíři nebo se zvolí podoba jen dvou pojezdových pruhů, mezi nimiž vznikne prostor pro vegetační úpravy. Zatímco cesta zpevněná v celé šíři umožňuje opravdu pohodlný pohyb a nehrozí ani vjíždění kol do vegetačních ploch, nevýhodou je celková zadlážděnost či zhoršený průsak dešťové vody, což je znatelné hlavně u přívalových dešťů, takže je hlavně ve svazích nutné řešit odvod povrchové vody.

Jednolitá zadlážděná plocha se navíc více rozpaluje během horkého počasí, což ovlivňuje celkové mikroklima zahrady. Velkou nevýhodou jsou pak zvýšené náklady na realizaci. Toto řešení bývá oblíbené hlavně tehdy, když příjezdová cesta propojuje veřejnou komunikaci s garáží, která je umístěna jen několik metrů od hranice pozemku. I tak lze ale zvolit variantu s pojezdovými pásy, mezi nimiž lze založit trávník nebo jinou výsadbu.

Také čtěte: Zahrada ve svahu: komplikace, nebo výzva?

Ačkoli nejoblíbenějším povrchem mezi pruhy zpevněné pojezdové plochy je trávník, i ten může vzít během horkého léta za své. Od zpevněných povrchů se totiž může vypalovat, proto je nutné ho zvláště v letních měsících více zavlažovat. Nebo je možné zvolit suchovzdornou alternativu v podobě výsadby zahradních sukulentů a půdopokryvných trvalek. Je ovšem nutné volit nízký sortiment, který ani v době květu nepřesáhne výšku deset centimetrů. Kromě mateřídoušek (Thymus) tu mohou vedle sebe růst různé druhy netřesků (Sempervivum) a rozchodníků (Sedum), kterým nebude vadit ani sucho a dokonce ani chyba řidiče, kvůli níž občas vjede pneumatika i do prostoru výsadby. Povrch tohoto suchovzdorného záhonu je ideální zamulčovat kamennou drtí, kačírkem nebo štěrkem.

Zapomeňte na složitý tvar

Příjezdová cesta musí mít hlavně jednoduchý tvar, aby se po ní snadno vjíždělo, ale abyste po ní snadno i vycouvali do ulice, proto nemá smysl vymýšlet složitý tvar. Vsaďte na jednoduché linie a důkladné zpevnění pomocí obrubníku, který vymezí jasné hranice dlažbě nebo jinému materiálu, který cestu pokryje.

Větší kreativitu dovoluje spíše výběr samotného materiálu, ale i tady je dobré vsadit na střídmost. Materiály tlumených barev na sebe nestrhávají tolik pozornosti a umožňují vyniknout jiným prvkům na zahradě. Měly by ale být protiskluzové, odolné vůči pojezdu i odírání v různých podmínkách, tedy za deště i v zimě při námraze.

Bez čeho to nepůjde

Parametry samotného vjezdu i cesty rozhodnou, jak snadno se vám bude na pozemek zajíždět a zda se k vám v případě nutnosti dostane i těžká technika, která by se sem měla dostat hlavně v době stavby nebo rekonstrukce. Právě na to, že se na pozemek budou muset dostat i rozměrnější vozidla, se často zapomíná, a šíře vjezdu bývá poddimenzována. Jaké rozměry se tedy považují za standard?

Za dostačující bývá považována šíře vjezdu pro osobní automobil nad 2,5 m, přičemž samotná vrata by tomuto rozměru neměla ubrat více než 20 cm. Pokud to ale prostor umožňuje, snažte se vjezd trochu rozšířit pro snadný vjezd rozměrnějších vozidel. Uvedená šíře totiž nemusí dostačovat hlavně v případě nájezdu z úzké obecní komunikace, která neumožňuje pohodlné vytočení vozidel. Oblouk vjezdu by pak měl dosahovat poloměru 3 až 3,1 m. Parametry pro vjezd nákladních automobilů bývají ovšem zcela jiné. Šíře vjezdu je v tomto případě 3,5 m a poloměr oblouku až 12,5 m.

Nepřehlédněte: Cesty k zahradní dokonalosti

Na samotnou příjezdovou cestu není třeba nechat vypracovat projektovou dokumentaci, nicméně bývá součástí projektu k rodinnému domu včetně vymezení parkovacích stání. Každý pozemek by měl být napojen přímo na veřejnou komunikaci, ne vždy tomu ale tak bývá, pak je samozřejmě nutné řešit zřízení cesty s místními úřady.

Pod příjezdovou cestu se často také pokládají inženýrské sítě, a ačkoli se do jisté míry jedná o logický krok, je dobré i toto rozhodnutí zvážit. V případě poruchy některé ze sítí by totiž došlo i k narušení zpevněného povrchu při následných úpravách, proto je jistější sítě umístit vedle příjezdové komunikace, pokud to prostor dovoluje.

Betonová dlažba, kámen, cihly i zatravňovací dlaždice

Celkový dojem z příjezdu ovlivní především výběr vhodného materiálu, který bude mít vliv i na postup při realizaci povrchu. Na plné čáře u majitelů pozemků vede betonová dlažba, která je dostupná v různém tvarovém i barevném provedení. Povrch dlažby bývá upraven pomocí zrnění, otryskávání nebo broušení, díky čemuž se docílí různých efektů. Betonová dlažba mívá výborné mechanické vlastnosti a je pro ni typická dlouhá životnost.

Poměrně nákladným řešením je pak příjezdová cesta z kamene, ten mívá podobu štípanou, řezanou nebo přírodní. Je to spolehlivý materiál s vysokou nosností a s dobrými mechanickými vlastnostmi, je ale vhodné zvolit kámen stabilní a nerozpadavý. Ideální je žula, břidlice či kvarcit. V případě kamene jsou oblíbené hlavně dlažební kostky v různých rozměrech, ale nosnou cestu lze vybudovat i z kamene štípaného, díky čemuž vznikne povrch originálního vzhledu.

Zpevněnému povrchu budou slušet také lícové cihly. Postup při pokládce je obdobný jako u kamene. Vzhled cesty ovlivňuje hlavně způsob pokládky cihel.

Další, stále ještě hodně využívanou možností je zatravňovací dlažba nebo také tvárnice. „Zatravňovačky“ bývají vyráběny nejčastěji z betonu, ale v úvahu připadá i tvrzený plast. Dobrou volbou budou hlavně tehdy, když je důležité na malém pozemku zachovat každý metr čtvereční zeleně a už tak malou plochu netříštit velkými plochami dlažby. Perfektního trávníku se v této dlažbě dočkáte jen za splnění poměrně přísných podmínek. Trávník totiž i v těchto tvárnicích poměrně trpí suchem, proto je nutné počítat s navážkou kvalitní zeminy a ideálně také s instalací automatického závlahového systému. Jedině tak bude porost funkční po celou sezonu, hlavně tedy v suchém létě, kdy mu o to víc nebude vyhovovat pojezd automobilů.

Čtěte také: Beton na zahradu patří. Na co všechno ho můžete využít?

Text a foto: Lucie Peukertová