Původní větrný mlýn byl staticky a stavebně sanován, poškozené prvky, jako například stropy a krov, se vyměňovaly nebo doplnily. V patrech jsou nyní obytné prostory s novými schodišti. Později se investor rozhodl zbourat novodobou a nefunkční přístavbu, z níž zůstal zachován pouze sklep. Na jejím místě nyní stojí nový obytný dům se sedlovými střechami. Toto rozhodnutí vzešlo také díky již zmizelé historické stopě, u mlýna totiž původně stála budova, v níž jeho majitelé bydleli.
Autoři projektu novostavbu řešili v souladu s dnešními požadavky na bydlení. Přesto zvolili tradiční formu blízkou venkovským stavením, navíc se rozhodli, že fasády a střechu pokryjí štípaným šindelem.
Šindele na fasádě a na střeše
„Půdorysem nezvyklá hvězdicová podoba novostavby svou velikostí neohrožuje dominantu bílé válcové hmoty kamenného mlýna. Nenarušuje ani pohledové osy, které k němu směřují. Respektovali jsme izolovanou a osamocenou polohu historické stavby a vytvořili samostatný ostrovní systém. Mezi výběžky přístavby jsme navrhli soukromé prostory, částečně kryté před větrem a pohledy zvenčí. Dům přitom komunikuje s okolím a otevírá se do zahrady a do zeleně,“ říká architekt David Kotek a dodává: „Zapojením vnitřních prostor původního mlýna do celkového obytného a uživatelského prostoru umožňuje měnit pocit z bydlení – moderního, čistého, úsporného s jednoduchými materiály i tradičního pocitu z masivních omítaných zdí a bytelné historické stavby.“
Dům byl realizován jako zděná přízemní stavba na monolitických základech a patkách s použitím tvárnic ztraceného bednění. Ponechaný suterén se sanoval a nově zastropil. Nosné konstrukce tvoří kombinace zděného keramického zdiva s železobetonovými věnci s částečnou nosnou ocelovou rámovou konstrukcí. Doplňují ji dřevěné fošnové stropy spřažené s konstrukcí jednoduchého sedlového krovu.
Také se podívejte: Přestavba větrného mlýna ve středních Čechách aneb s větrákem v zádech
U obvodových konstrukcí a u podlahy byly použity tepelné izolace na bázi EPS – PUR a minerální vaty, doplněné hydroizolačními vrstvami. Fasáda má provětrávanou konstrukci s vnějším obkladem štípaným modřínovým šindelem. Sedlové střechy mají vícevrstvé provětrávané skladby s krytinou opět tvořenou štípaným modřínovým šindelem. Výplně fasádních otvorů tvoří dřevohliníková okna a dveře s tepelně izolačním sklem, některé fasádní prvky lemují antracitové plechy.
Vnitřní povrchy jsou v jednoduché kombinaci obkladových desek z překližky a betonové hlazené podlahy s vytápěním. Atypické jsou pouze sociální a mokré provozy se stěrkovými vrstvami.
Vlastní voda i energie
Objekt má novodobou vrtanou studnu a původní kamennou studnu, dále síť dešťové kanalizace s retenční nádrží a vsakem dešťových vod. Splašková kanalizace je přes septik svedena do dvoustupňové kořenové čističky. Dům vytápí vlastní fotovoltaická elektrárna s doplňkovými solárními panely pro TUV. Vyjma elektrické energie je stavba v zásadě soběstačná a snaží se šetrně zacházet s vodami dešťovými i splaškovými.
Základní údaje:
Autor: PROJEKTSTUDIO EUCZ, s. r. o. – Ing. arch. David Kotek, Ing. arch. Lenka Měchurová, Ing. Pavel Nitra
Realizace: Jaromír Weiss – WEISS INTERIER – stavební práce; Roman Myslikovjan – zámečnické prvky; Vaculík topení, s. r. o. – elektro topení; Vladimír Hlobil – dodávka tesařských konstrukcí a šindele s klempířskými prvky; Roman Chovanec – stolařství – okna a dveře; Voda-Plyn-Topení Milan Svačina – zdravotechnika; Pavel Bajgar – elektroinstalace; Střechy Majer, s. r. o. – klempířské prvky; Purstav Izolace, s. r. o. – PUR izolace; KAHIM stavby, s. r. o. – EPDM krytina; Style Floor Products, s. r. o. – interiér; Flode premium design floors, s. r. o. – interiér; Studio 4DECO, s. r. o. – interiér; Tesařství Šeděnka – tesařské konstrukce; Robert Kupčík Interiéry – nábytek
Obestavěný prostor přístavby: 820 m2
Zastavěná plocha přístavby: 157 m2
Hybridní ostrovní systém: |
V rámci šetrného přístupu k ekologii stavby i jejímu provádění byly použity materiály z odstraněného objektu. Na realizaci se podílely místní firmy s krátkou dojezdovou vzdáleností. Kamenné dlažby pocházejí z materiálu vytěženého na místě stavby. |
Článek byl publikován na webu stavbaweb.cz
Text: Hana Vinšová, foto: Nadace ABF/Jakub Zdechovan