Harmonie stavby v jedné linii

Kromě obvyklé základní představy majitelů o velikosti a funkčním uspořádání hrála při navrhování tohoto domu výraznou roli také návaznost na bezprostřední okolí. Poměrně strmý svah s obtížným přístupem s sebou vždy nese určitá omezení, byť má příjemnou orientaci na jih a na západ. V tomto případě však architektka Ivana Dombková navíc hledala optimální řešení pro dva domy na dvou pozemcích nad sebou.

Jejím úkolem bylo tedy nejen navrhnout „chytrou“ dispozici a odít ji do elegantního pláště, ale také vytvořit harmonickou kompozici, která bude výchozím základem nerušeného, pokud možno přátelského soužití. Obě rodiny si přály žít bez dělicího plotu mezi sebou, ale zároveň tak, aby si navzájem neviděly do oken a parcely bylo možné v budoucnu v případě nutnosti oddělit. Zadání ne nepodobné pohádce o Chytré Horákyni nebo úloze, jak uplatnit princip „žít a nechat žít“ v praxi.

Vznikla sestava dvou obdélníkových na sebe kolmo orientovaných zděných domů, připomínající dvě pomyslná ramena písmene L. Navštívili jsme ten výše položený, podélnou osou orientovaný po vrstevnici. „Už na počátku jsme se s klienty shodli na tom, že stavba by měla zapadat do horizontu svahu a narušovat panorama co nejméně,“ vysvětluje Ivana Dombková. Obdélníková stavba s plochou střechou je proto ze severní strany z větší části zapuštěna do terénu, jižní a západní fasáda jsou prosklené a dávají hlavní slovo výhledům na Oderské vrchy.

Dění graduje v obývacím pokoji

K základním požadavkům majitelů patřil jednoduchý moderní styl a využití přírodních materiálů. Přáli si vytvořit oddělené pokoje pro dospělé děti (včetně vlastního zázemí a samostatného výstupu na vlastní terasu), relaxační prostory (saunu, posilovnu), a maximálně přitom využít hlavní přednost pozemku, krásný výhled. Vzhledem ke konfiguraci terénu jsou pokoje dětí umístěny v přízemí a hlavní obytný prostor v patře. Dispozice zděného domu se postupně rozvíjí od vstupu z ulice v podélném lineárním sledu a také směrem vzhůru, z přízemí do patra. Podélná chodba vede příchozí kolem šatny a technického zázemí po schodišti nahoru, dění graduje v obývacím pokoji propojeném s jídelnou a kuchyní, doznívá za prosklenými dveřmi na kryté terase. Princip lineární logické návaznosti budiž pochválen.

„Velikosti místností se odvíjejí od ergonomických zásad,“ vysvětluje architektka. „Chodba i kuchyň ve tvaru U mají základní nutnou šířku, rozměry navazující jídelny a sezení na straně západní a ložnice s koupelnou na straně východní také vycházejí z pravidel ergonomie, jejich složením jsme dospěli k celkovým rozměrům domu. Nikde není žádný zbytečný prostor navíc.“

Nábytek se doplňuje s architekturou

K maximální kvalitě bydlení přispělo také to, že architektka od počátku řešila zároveň zařízení domu. Vestavěný i solitérní nábytek, vyrobený převážně na míru, se přesně doplňuje s architekturou a představuje její integrální součást. I při jeho výběru hrála prim funkčnost. Velké a promyšleně řešené úložné prostory přispívají k zachování vzdušnosti a „čistoty“. Nikde není jediný zbytečný prvek, přívody elektřiny, zásuvky a další technické prvky jsou přesně tam, kde mají být, není potřeba nic měnit. Velký důraz byl kladen na dobré prosvětlení chodeb a schodiště, proto jsou zakončeny prosklenými dveřmi a nepřímé světlo na schodiště také přichází prosklenou plochou nad kuchyňskou linkou.

text: Jitka Pálková, foto: William Best, Jana Labuťová a Jiří Vaněk

Technické údaje

Autor

Ing. arch. IVANA DOMBKOVÁ (1965)

Narodila se v Opavě, vystudovala architekturu na VUT v Brně. V současné době je spolumajitelkou studia Design by Donlič. Realizovala řadu novostaveb i rekonstrukcí rodinných domů, půdní vestavby, bytové komplexy a interiéry.

Kontakt

Design by Donlič

Bílkova 13, Praha 1

tel.: 224 812 850

www.donlic.cz