Přirozeně usazená do zeleného sadu leží moderní novostavba obložená lamelami z cedrového dřeva. Půdorysem i měřítkem vypráví příběh dvorcové zástavby jihomoravské vesnice, dává mu však zcela nový obsah z dílny architekta Ondřeje Pšenčíka.
Když městská rodina se dvěma malými dětmi hledala řešení nového bydlení v čistší a zdravější lokalitě, měla přesnou představu o rodinném domě obklopeném ovocnými stromy a lesy. Starý sad i okolí vesnice odpovídají vysněnému prostředí. Uprostřed nových sousedských vztahů brzy začnou děti chodit do místní školy a jejich rodiče mohou bez obav dojíždět za prací do blízké moravské metropole.
S respektem ke kořenům
„Pro mladou dvojici jsme před časem s kolegou architektem Róbertem Semančíkem navrhovali interiéry jejich kanceláře. Spolupráce dopadla dobře, a tak bylo jasné, že bude pokračovat dál,“ říká architekt Ondřej Pšenčík.
„Od počátku jsme se shodovali na vytvoření moderní stavby, která své okolí nepoškozuje a nenárokuje si víc, než jí náleží. Umírněností přístupu a přirozeným usazením objektu do terénu jde v podstatě o ekologické pojetí stavby. Snažili jsme se o bezkonfliktní spojení se zahradou, vyhýbali jsme se také kácení stromů. Chtěli jsme zapadnout do okolí vesnice.“
Za jednoduchou kompozicí stavby však nevězí jen touha nevyčnívat a nerozbíjet tradiční vazby bezduchou modernou. „Tehdy za tím bylo víc. Studoval jsem venkovskou zástavbu typickou pro danou oblast. Komponoval jsem hmotu domu, její soukromý a veřejný prostor, který dům svou polohou definoval,“ vypráví o genezi projektu architekt.
Objekt má podlouhlý charakter, jako by stál na místě po staletí. Použité materiály jsou lokální, nadčasové a přitom tradiční. Čitelným tvaroslovím a obsahem však odkazuje k moderní době.
„Do místního kontextu nepatří kompaktní hloubková zástavba, ale domy podlouhlé, přimknuté k cestě tak, aby formovaly uliční čáru. Za nimi navazuje dvůr. Zvolili jsme modernější převyprávění toho, co se zde po architektonické stránce odehrávalo v minulosti. Také proporčně jsme zůstali ve stejných relacích,“ říká autor návrhu. Možná právě úcta a respekt k tradici dokázaly udržet reakce místních obyvatel v pozitivních intencích a stavba byla dokončena, aniž by vzbudila negativní ohlasy.
Logická dispozice
Bílá betonová dlažba obklopuje jednoduchý kvádr s pultovou střechou otevřený z jižní a východní strany do zahrady, zatímco uzavřená uliční fasáda je otočena do ulice k severozápadu. Vnější obálku domu tvoří provětrávaná fasáda z neošetřeného cedru, který se po čase zapouzdří do stříbrošedé barvy a přestane stárnout. S bílým povrchem terasy koresponduje bíle pojednaná omítka ploch zanořených do objektu.
Vnější barevná kompozice volně přechází do interiéru založeného na akcentech béžových a šedých odstínů s převažující bílou barvou. Vzdušný světlý prostor nasvícený nenápadným systémem osvětlení protepluje dubová olejovaná podlaha.
Jednoduchá koncepce stavby následuje logickou kompozici vnitřních místností – podélná chodba dělí dispozici na užitnou plochu s technickou místností, WC a spíží obrácenou do ulice. Protilehlá strana vnitřní osy skrývá za trojími dveřmi koupelnu a dva dětské pokoje otevřené do zahradního traktu. Na vzdálených koncích ústí chodba z jedné strany do intimní ložnice majitelů, ze strany druhé do rozlehlé společenské místnosti obklopené terasou. Díky proskleným dveřím i výstupu do zahrady tvoří chodba optickou osu domu s výhledem na místní rybník.
„Jednoduchá dispozice soustředěná kolem centrální podélné osy je koncipovaná jako bezbariérové bydlení,“ říká architekt Pšenčík a dál popisuje způsob osazení domu do pozemku: „Aby dům po stávajícím lehce svažitém terénu klouzal, zvedli jsme část s garáží a skladem – nasedající na ložnici majitelů – o několik stupňů výš, což pomohlo při hmotové kompozici objektu. Vyhnuli jsme se tak zídkám, které by zbytečně tříštily celkový dojem z kompaktně uchopené realizace.“
Slovo architekta |
|
„Snažili jsme se do krásného, až panenského prostředí vstoupit co nejšetrněji. Všechny, kdo o stavbě rozhodovali, vedl velmi silný pocit respektu, s jakým se má dům chovat vůči vesnici a okolí, jak má být posazený do sadu. Vzhledem k tomu, že investoři jsou také dobrými kamarády, jsem se navíc cítil svázaný hlubší odpovědností za výsledek realizace i proces jejího stárnutí.“ |
Text: Daniela Rígrová, Foto: Jiří Ernest
Technické údaje
Technické údaje:
Dispozice: 4 + 1
Užitná plocha: 140 m2
Konstrukce: nepodsklepená stavba z tvárnic Porotherm, založena na betonových základových pasech, zateplena minerální vatou; větraná fasáda – cedrové lamely v kombinaci s bílou klasickou omítkou
Střecha: pultová, opatřena hydroizolační fólií se stojatou drážkou
Podlahy: keramická dlažba v koupelnách a technické místnosti; ložnice, dětské pokoje a hlavní obytná místnost – masivní dřevěná podlaha s olejovaným povrchem
Okna: hliníkové rámy, izolační trojskla
Vytápění: ústřední teplovodní, elektrokotel s napojením na topná tělesa a podlahové konvektory, krb s teplovodním výměníkem ohřívá vodu a je napojen i na ohřev topného okruhu, v koupelnách otopné žebříky
Autoři:
Ing. arch. Ondřej Pšenčík (1982), Ing. arch. Róbert Semančík (1983)
Spolupráce: Ing. Petr Zámečník, Ing. Petr Kučera
Architektonické studio Pšenčík Semančík
Vzniklo v roce 2010. V současné době pracuje jako tým architektů a stavebních inženýrů, který navrhuje a realizuje stavby od prvotního nápadu až po předání hotové stavby investorovi. Sídlí v Brně a ve Zlíně, služby ale nabízí v celém Jihomoravském a Zlínském kraji. Tvoří vstřícnou, svěží a tradice znalou architekturu.
Kontakt: Psenciksemancik.com
