Pasivní dům ve svahu

Pozemek na Brněnsku, kde dnes dům stojí, mladí manželé objevili už v roce 2011. Tehdy zde stál jen mobilní domek, ale cena byla na tehdejší dobu poměrně vysoká. Hledali dál v okolí Brna a asi po roce se jim shodou okolností podařilo tento pozemek koupit za výhodnější cenu. Po dvou letech začali stavět, a protože byl tehdy vyhlášen dotační program Nová zelená úsporám, nechali si dům navrhnout jako pasivně energetickou stavbu.

Architekt Vladimír Schmid navrhl dům zapuštěný do terénu, který neruší okolí ani sousedské vztahy. Využil svažitosti terénu k „zamaskování“ dvoupodlažní stavby, která od příjezdové cesty vypadá jako jednopodlažní. „Od počátku jsem chtěl stavět pasivní anebo nízkoenergetický dům. Z toho důvodu jsme zvolili jednoduchý tvar kostky a požadovali jsme návrh malého levného domu, abychom se vešli do našich finančních představ a možností. Ve skutečnosti má dům 100 m2 užitné plochy, přitom zastavěná plocha je kolem 50 m2. Nám to ale k životu bohatě stačí,“ vysvětluje majitel.

V rámci programu Nová zelená úsporám bylo potřeba projekt dopodrobna rozkreslit a spočítat. Stavebníci se obrátili na firmu Michaela Jaďudě, projektanta a zároveň majitele stavební firmy, která má na svém kontě už několik pasivních domů v rámci Zelené úsporám úspěšně zadotovaných. „Pan Jaďuď nám rozkreslil i prováděčku se vším všudy, a když nacenil stavbu na 5 milionů, tak jsme se zděsili. Několik našich známých nám říkalo, že tak malý dům musíme v pohodě postavit za dva miliony. Ale z poctivě vypracovaného rozpočtu jsme viděli, že cena je adekvátní kvalitě. Dnes je nám jasné, že to byla dobrá volba, protože mnoho firem vás naláká na příznivou cenu a pak vám naúčtují vícepráce, kdežto pan Jaďuď svou prvotní cenovou nabídku dodržel.“ 

V horním podlaží se nachází vstup do domu a soukromá obytná sekce s ložnicí a dvěma pokoji s koupelnou. Ložnicová sekce se dá oddělit pomocí posuvných dveří, takže návštěva může projít po schodech rovnou do hlavní obytné místnosti v nižším podlaží. Zde se nachází i kuchyňská část a pracovna, rovněž oddělitelná posuvnými dveřmi. V hlavní místnosti tráví manželé většinu času. Součástí dispozice je také WC, koupelna a technická místnost.

V obci není zaveden plyn, proto je hlavním zdrojem tepla elektřina, která napájí konvektory s ventilátory a sálavý panel v pracovně. Kromě toho jsou v jednotlivých místnostech malé přímotopy s výkonem 500 W. Soustavu „sleduje“ osm interních čidel pro osm topných okruhů a jednotku BMR, která řídí a spíná teplotu v každém z okruhů. V domě je řízené větrání s rekuperací a s tepelným čerpadlem, které ohřívá užitkovou vodu, ale pomáhá i přitápět a chladit. Rozvody řízeného větrání jsou ukryty v podhledech. Elektřinu dodává střešní elektrárna s 15 fotovoltaickými panely, s celkovým výkonem 25 kW/h v létě, v zimě 8 kW/h. Pomocí počítačové aplikace, kterou si pán domu sám vytvořil a naprogramoval, může sledovat spotřebu i výrobu elektřiny. Díky tomu zjistil, že celkové náklady na provoz domu se vejdou do 15 000 Kč za rok. 

Interiér je propojen velkoformátovým prosklením s terasou a zahradou, kde dal pán domu postavit malý sklípek ze systému ztraceného bednění. Okolí domu ale není ještě dokončené, zbývá jej zatravnit a nechat obrůst sklípek.

Na otázku, jak se v domě bydlí, nám dal pán domu jednoznačnou odpověď: „Skvěle. Je to zde oáza klidu, i sousedé jsou příjemní. Nacházíme se v jediné části v okolí Brna, odkud je výhled na Brno, a když je dobrá viditelnost, vidíme Pálavu i Alpy.“ 

Autor domu: Ing. arch. Vladimír Schmid

Text: Adam Krejčík, Foto: Petr Adámek