Aby se dům stal skutečným domovem, nemusí být ani velký, ani honosný. Naopak dobrým základem je dostatek slunce, čerstvý vzduch a tepelná pohoda v ideální kombinaci s lidmi, kteří v něm společně žijí. Stavební styl, výběr materiálů či třeba barevnost jsou až v druhé linii. A alchymie ideálního výsledku tkví v citlivém poměru přísad.
Majitelé domu ve východních Čechách měli při plánování svého bydlení jasnou představu nejen o jeho funkčnosti, ale zvažovali také pečlivě i výtvarnou stránku. Čtyřčlenné rodině měl poskytnout dostatek soukromí, co nejvíce světla, a důležité byly mimo jiné i nízké provozní náklady. Za zásadní považovali též bezbariérové uspořádání a promyšlené propojení hlavní obytné místnosti s venkovní krytou terasou a zahradou.
V symbióze s okolím
Výchozím bodem pro příjemné bydlení byla zvolená lokalita – klidná, okrajová část vesnice v blízkosti lesů a řeky Tichá Orlice. Sousední stavby nemají jednotný ráz, jde spíše o solitérní objekty různého stylu a stáří, a územní plán zde nepředpisuje předpokládaný vzhled novostavby.
Také jsme navštívili: Dům jako životní restart
Pro architekty byl tedy určující pouze charakter parcely a její orientace vůči světovým stranám. Podélný, mírně svažitý pozemek s přibližně třímetrovým výškovým rozdílem mezi horní a dolní hranou je orientován mírně k jihovýchodu a poskytuje výhled do údolí řeky a široké krajiny. Dům je tedy zasazen co nejvíce k severní hranici parcely tak, aby bylo možné jeho obytnou část otevřít zmíněnému výhledu a zahradě.
„V procesu navrhování stavby jsme využili svažitost terénu,“ vzpomíná Maja Horecká Nalevanková, „dům je proto na severní straně mírně zapuštěný do svahu, aby bylo možné pohodlně napojit jižní terasu na přilehlou zahradu. Díky tomu mohla být také z velké části zachována zahrada a co nejvíce vzrostlých stromů z původního ovocného sadu.“
| Názor architektů: |
| Výrazná horizontála domu je inspirována okolní krajinou, dům je sice vsazen do svahu, ale výhled na řeku a široká pole, jimiž protéká, navozuje klid a harmonii. Naší snahou bylo, aby dům působil nevtíravě a mírně pro okolí i své obyvatele. Pro nás je zpětná vazba ohromně důležitá, vždy se klientů po určité době, kdy se s domem již sžili, ptáme, zda se vše povedlo tak, jak bylo v plánu, nebo zda by něco udělali jinak. Život někdy přinese situace, na které ani při velké pečlivosti architekt nedohlédne… V tomto případě dům funguje tak, jak jsme chtěli. |
Ideálně bez schodů jak uvnitř, tak i venku
Stavebníci se s architekty Patrikem Zamazalem a Majou Horeckou Nalevankovou znali a ateliér MOLO architekti oslovili na základě osobní vazby. „Majitelé měli od počátku o stavbě celkem jasnou představu,“ říká Maja Horecká Nalevanková, „preferovali neutrální barevnost a výrazně horizontální bezbariérovou stavbu se skrytou konstrukcí. Na těchto základech pak vznikala v průběhu osobních schůzek finální studie.“
Přízemní stavba podélného půdorysu a jednoduchého kubického tvaru je usazená po vrstevnicích a orientovaná k jihu a do údolí řeky a koresponduje tak nenásilně se svým okolím. Nejvýraznějším architektonickým prvkem je plochá střecha s velkým přesahem. Zakrývá a chrání dřevěnou terasu na jižní a západní straně a rovněž vstupní dveře, současně propojuje dům a garáž. Základní barevnost je založena na kombinaci černé a bílé barvy, která zvenku i v interiéru kontrastuje s proměnnou barevností zahrady během roku.
Vstup do domu je situován k východu, velkorysé prosklení otevírá pobytovou část domu na západní a jižní stranu a nabízí široké výhledy do okolní krajiny, směrem k severu je fasáda uzavřenější, zde se nachází zázemí domu a pokoje využívané zejména v noci – ložnice rodičů a pokoj pro hosty.
Mohlo by se vám také libít: Dům s výhledem a krytými zády
Komentář majitelů
„Z domu jsme pořád nadšení a po dvou a půl letech bydlení bychom na něm nic neměnili. Jsme rádi, že jsme si koncept domu s architekty důkladně promysleli a naplánovali přesně podle našich představ. Nejvíce si užíváme velký obývací pokoj spojený s kuchyní, kde trávíme všichni většinu času. Každé ráno se těšíme, až roztáhneme závěsy a pohltí nás výhled do přírody kolem. Ten pohled nás snad nikdy neomrzí! Moc si také chválíme zastřešení terasy, v létě chrání před sluncem a využívat ji můžeme i v dešti.“
Text: Dana D. Daňková, foto: Lukáš Žentel
Technické údaje
Technické údaje:
- Dodavatel: N – stavby, částečně svépomocí
- Užitná plocha: 134 m2
- Zastavěná plocha: 165 m2
- Konstrukce: založení na základových patkách, podlaha – betonová mazanina, protiradonová izolace, tepelná izolace a roznášecí a nášlapná vrstva, nosná konstrukce rodinného domu – hybridní, plochá střecha – dřevěný nosný rošt na ocelových sloupech a průvlacích, zateplení nadkrokevní izolací, zateplení obvodového pláště – souvrství reflexních fólií v tloušťce cca 30 mm, doplněné akustickou izolací, fasádní obklad z desek Cetris.
- Objekt garáže: zděný plášť, strop dřevěný
- Výplně otvorů: okna dřevohliníková, izolační trojskla + bezrámové zasklení izol. trojskly
- Energetická náročnost budovy: kategorie velmi úsporná B
- Předpokládaná roční spotřeba tepla domu: 4,7 kWh/rok
- Předpokládaná tepelná ztráta domu při -17 °C: 5,4 kW
| Autoři: |
| MgA. Maja Horecká Nalevanková Studovala design na Fakultě umění v Košicích a architekturu na VŠUP v Praze v ateliéru A III profesora Petra Keila. Absolvovala studijní stáž v německém Wuppertalu na BUGH Wuppertal a na KTH Stockholm ve Švédsku. V roce 2008 začala pracovat v ateliéru MOLO architekti s.r.o., kde působí dodnes. MgA. Patrik Zamazal Autorizovaný architekt ČKA. Vystudoval architekturu na VŠUP v Praze v ateliéru A III profesora Petra Keila, kde byl také asistentem, dále absolvoval odborné stáže v zahraničí (v Helsinkách a v Utrechtu). V roce 2000 zahájil vlastní projekční činnost, v roce 2008 založil ateliér MOLO architekti s.r.o. Zabývá se problematikou nízkoenergetických staveb a dřevostaveb, zúčastnil se řady odborných konferencí, workshopů a architektonických soutěží. Kontakt: www.moloarchitekti.cz |
