Zákon v praxi: Okno do (cizí) zahrady

Okno k sousedovi, ze kterého je vidět do vaší zahrady, samo o sobě protiprávní není. Proti obtěžování pohledem se podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu musíte chránit hlavně sami – záclonou, plotem nebo zelení; soud zasáhne jen při mimořádném a soustavném narušování soukromí. Jiná situace nastává, když soused okno vybudoval bez povolení: to je věc stavebního úřadu. A silné světlo z okna může být imisí podle § 1013 občanského zákoníku.

Dotaz čtenářů

Zakoupili jsme starý dům s velkou zahradou pro odpočinek a relaxaci v důchodu. Ve stěně sousedního domu, směrem do dnes již naší zahrady, zřídil soused bez povolení stavebního úřadu a bez povolení bývalých majitelů, respektive jejich dědiců, v době, kdy v domě nikdo nebydlel, plastové okno. To okno nám vždy vadilo, ale bylo jen z málo frekventované chodby. Vloni ale sousedé udělali rozsáhlou rekonstrukci domu a dnes je za oknem do zahrady kuchyňský kout, takže nás při každém pohybu ve vlastní zahradě stále někdo obtěžuje pohledem. Přitom se v zahradě stále zdržujeme. Večer je pak svitem z okna osvětlována téměř půlka zahrady. Na žádost o zrušení okna u stavebního úřadu jsme dostali odpověď, že je to v řízení a že když se nám to nelíbí, máme se obrátit na soud. Na to však jako důchodci nemáme peníze. Přitom kvůli té zahradě a kvůli soukromí jsme opustili panelák.

Odpověď

Uvedeným steskům samozřejmě rozumím a chápu je. Vždyť realizace nových či změny stávajících staveb v našem bezprostředním okolí se nemohou neprojevit na dosavadních poměrech v území. Nicméně každému bych doporučoval přistupovat při formování postoje k podobným situacím s jistým nadhledem. Uspořádání území, v němž žijeme, není konečné a neměnné. Mění se naši sousedé, mění se jejich potřeby, a to vše vede k tomu, že se mění i naše okolí. Uvědomme si přitom, že okno samo o sobě za nic nemůže, a že pokud skrze něj budeme obtěžováni, tak jedině v důsledku chování našich sousedů. Soused je však zároveň i tím, kdo vám může v nouzi pomoci jako první, např. při zdravotní komplikaci nebo při vloupání, vidí-li na vaši nemovitost. Sousedské vztahy proto doporučuji řešit pokud možno vzájemnou dohodou a s respektem. Soudní cestu pokládám až za krajní řešení, i když je často nezbytná.

Co se v článku dozvíte:

• Musíte strpět okno k sousedovi, ze kterého je vidět do vaší zahrady?
• Kdy je obtěžování pohledem nebo světlem z okna imisí, proti které se dá bránit u soudu.
• Co může udělat stavební úřad, když soused okno vybudoval bez povolení.
• Jak získat právní pomoc, i když si advokáta nemůžete dovolit.

Okno k sousedovi a obtěžování pohledem

Odpověď na otázku, zda se lze bránit pohledům ze sousedního okna, dává rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1629/99, na který soudy odkazují dodnes. Podle něj těm, kdo mají faktickou možnost nahlížet do cizích oken (ale i jinam), nelze zpravidla uložit, aby provedli taková opatření, kterými by tuto možnost vyloučili. Jinak by vlastníci nemovitostí museli své domy ohradit tak, aby z nich nebyl výhled na cizí pozemky, případně zřizovat okna jen tam, odkud sousední nemovitost není vidět. Stejně by bylo třeba ohradit veřejná prostranství, ze kterých je vidět do oken bytů.

Proto je v souladu s dlouhodobě respektovanými zvyklostmi na tom, kdo se cítí být obtěžován pohledem, aby provedl opatření, která tomuto obtěžování zabrání. Tomu odpovídá praxe pořizování záclon, žaluzií, neprůhledných plotů nebo živých plotů těmi, kdo nechtějí být obtěžováni, nikoli těmi, kdo by mohli nahlížet.