Redaktoři časopisu Můj dům vybírají nejzajímavější domy z našich e-booků
Ing. arch. Jitka Pálková, editorka časopisu Můj dům
Nejenom odborná komise, ale také redakce časopisu Můj dům vybírá své favority. Pohledy odborníků a „laiků“ se mnohdy liší. Pojďme se proto podívat, které konkrétní domy z našich e-booků a proč, zaujaly naše kolegy.
Obsah:
- Domy do150 m2: Průhledy, knihy, umění
- Domy do „L“: Dům s vyhlídkou na pohádku
- Bungalovy: Pohoda schovaná za vraty
- Domy ve svahu: Vila nad vodopádem po Česku
- Vesnické domy: Dům nejen pro Vysočinu
- Domy nad dvacet milionů: Dvě desky nad Brnem
- Rekonstrukce: Mezi věží a lesem
Přepis rozhovoru:
- Dobrý den, milí posluchači a diváci, webináře Můj dům krok za krokem. Rádi bychom vám dnes představili nejzajímavější domy v jednotlivých kategoriích, tak jak je vytvořila redakce časopisu Můj dům krok za krokem. A v ucelených e-boocích jsou zdarma ke stažení pro členy klubu. Mluvit o jednotlivých domech bude architektka Jitka Pálková. Dobrý den.
Dobrý den.
- První kategorií jsou domy do 150 m², což třeba pro čtyřčlennou rodinu může být hraniční velikost. Pojďme si tedy ukázat, jaký objekt Z e-booku Můj dům zaujal zrovna vás.
Tak já jsem vybrala dům, který navrhli architekti z ateliéru Hipposdesign. Je to takový velmi jednoduchý dům. Myslím si, že má zastavenou plochu dokonce jenom asi něco přes 100 m². A vlastně jeho kouzlo spočívá v tom, že je to takový velmi kompaktní dům. Nemá skoro žádné chodby. Vstupuje se do malého zádveří a pak se jde přímo do hlavního obytného prostoru, který je středem domu. Je to takový velký prosklený prostor, otevřený do patra. Součástí domu je velikánská knihovna pro několik tisíc svazků. To bylo jedno z přání rodiny, která je velmi intelektuálně založená. Má ráda knihy, má ráda umění. Dům je plný různých grafik a obrazů atd. Díky takovému úspornému řešení se podařilo ušetřit místo. A tím, že i schodiště je v tom hlavním obytnému prostoru, tak se i na poměry malé půdorysné ploše podařilo vytvořit komfortní bydlení pro čtyřčlennou rodinu.
- Ta stavba rozhodně nezapře fascinaci funkcionalismem. Bílou barvou, těmi plochami. Byl to asi záměr?
To byl taky jeden ze záměrů architektů. Je to typická stavba kubického tvaru. Jsou tam pásové prosklené plochy. Je to dům celý otevřený do zahrady. To byl taky jeden ze záměrů. Na zahradě je starý zachovaný ovocný sad, na který chtěli koukat. Další zajímavý prvek je světlo shora. Tam je ve stropě kruhový otvor, kterým přichází světlo na společnou obývací část. To tam vytváří takovou zvláštní atmosféru a opticky zvětšuje prostor.
- Pro mě byla zajímavá spodní hala. Oni to mají obývací pokoj, ale funkcionalisti to nazývali halou. Pro mě je to poměrně zvláštní. Je to nádherný, otevřený prostor. Ale mě by zajímalo, jak se třeba uvažuje s vytápěním. Vytápět ten obrovský prostor třeba v zimních měsících může být problém. Samozřejmě, že ty izolační materiály jsou dneska zase jinde, než byly dřív. Ale zase taková pohodová teplota, 21 stupňů, už je jinde. Padla na tom řeč? Řešili to třeba?
Tak dneska u těch moderních domů, které jsou hodně izolované a kde se dělá podlahový vytápění, tak to zase není takový problém, aby vám tam byla zima.
- Fajn. Dobře, pojďme do další kategorie. To byla kategorie Domy do L. A vy jste si tam vybrala projekt Romantický dům s výhledem na pohádku. Tak se to jmenuje, tak jste ho nazvala, vy jste tam přímo i byla. Dům slibuje výhled na zámek. Nevím, jestli jsem byl dostatečně pozorný čtenář, ale nevím, jestli si přečetl, na jaký zámek je to výhled.
Tak to jsme záměrně vynechali kvůli přání majitelů domu, ale je to jeden z našich nejkrásnějších a největších zámků z 19. století v jižních Čechách. Myslím, že stačí, když to takhle řekneme. Jinak vlastně tady největší výhodou toho domu je právě ta parcela. To je ten svah s tím výhledem. Obecně domy do L mají tu výhodu, že uvnitř toho L vytvoří takový ten chráněný prostor, kde je soukromí. Většinou je tam terasa, je tam ta obytná část zahrady. Zase druhou stránkou tohoto řešení je to, že ty domy do L vyžadují většinou trochu větší Pozemek než běžný obdélníkový dům, takže s tím je potřeba počítat.
- Zajímavé je, že tento dům je složen ze tří odlišných kvádrů, které jsou na sebe nalepeny, včetně tím posledním, který tam vidíme, který končí tím kameninovým obkladem, který působí velmi impozantně až středomořsky. To bych vyzdvihnul, že to je velmi povedené na tom.
Tak to je rozdělený na společnou obývací část a ložnicovou část a uprostřed je takový mezičlánek, což je vstup, ale obě ty části jsou spolu otevřeně propojené. Tam nejsou skoro žádné vnitřní dveře, jenom do koupelen a ložnic. Vyplynulo to jednak z té polohy, ze situace na pozemku. Takhle často ty domy do L řešený jsou.
- Zajímavé bylo, že vy tam i píšete, že ten pozemek byl původně poměrně neatraktivní, ale oni tím, jak ho srovnali, a i to vidíme z tohoto pohledového záběru, vytvořili velmi útulný zázemí toho. A mimochodem jsme tam i viděli ten zámek, o kterém je řeč, takže myslím si, že ani nebylo třeba ho psát.
Tak, tady máme to L. V tomhle případě to není úplně pravoúhlé L. Je to trošku, myslím si, že je to 95 stupňů, a to je právě kvůli těm pohledům ven. Tam jsou naznačené takové ty pohledové čáry od sedačky a od jídelního stolu, takže tady je vidět, jak ten architekt třeba uvažuje, když ten půdorys kreslí.
- Bezva. Tak, pojďme dál. Máme další kategorii a tou jsou bungalovy. A vy jste tam v tom e-booku bungalovů vybrala Pohoda schovaná za vraty. A mě tam zaujala už jedna z prvních informací o tom, a sice, že tato jednopodlažní stavba byla postavena pro handicapovanou osobu. Nevím, do jaký míry o tom můžete říct něco dalšího, ale zaujalo mě to.
Tak právě proto jsem to vybrala, protože handicapovaná osoba nic jiného, než bezbariérový dům mít nemůže. Tady je takový koncept, který je založen na tom, aby ten pohyb v tom domě byl co nejjednodušší. Takže celým tím domem prochází taková dlouhá, 120 cm široká linie od hlavního vchodu až po opačný konec. A na tu se napojují jednotlivé funkční části toho domu. To je pracovna, pak je to obývací pokoj, kuchyň a ložnice. A mezi tyhle části jsou vložené takové niki nebo atria, která lze otevřít nebo naopak uzavřít posuvnými dřevěnými stěnami.
To je proto, že kolem toho pozemku prochází jedna z hlavních ulic v té obci, takže když majitelé chtějí mít soukromí, tak se tam prostě do toho atria zavřou. A je to také ochrana proti větru a prachu a i slunci, protože vlastně ta terasa v tom atriu je tímhle tím způsobem taky zastíněna. To mě právě zaujalo na tomhle řešení. Vlastně i když ty posuvné plochy jsou zavřené, tak ty prostory, jako je pracovna, obývací pokoj i ložnice, mají prosklené plochy do toho atria, takže ten dům není zavřený. Zůstává otevřený a opticky propojený.
- Takže ani není tam znatelný ubytek světla?
Ne, to určitě ne. Tady je to trošku vidět. Bohužel fotka v dešti.
- Mě na tom ještě překvapila jedna věc, lehce konstrukční. A sice, že tam je sedlová střecha, ale ten sklon je velmi mírný. Já jsem si nejdřív myslel z jednoho záběru, že to je pultovka, a pak jsem zjistil, že to je sedlová střecha, že téměř jako rovná. A předpokládám, že to je tím, že ten objekt je na Pálavě, a tam asi ty klimatické podmínky úplně nevyžadovaly šikmější střechu, po který by musel sjíždět ten sníh. Byl to asi ten důvod?
Tak ono je to také zbytečné. Čím máte šikmější střechu, tím větší prostor musíte vytápět. Možná, že tady byla i nějak omezená výška zástavby, to nevím. Přesně už si to nepamatuju, ale podle mě nad přízemním domem je zbytečný budovat jako klasickou šikmou střechu v 45 stupňů.
- Dobře, pojďme dál. Máme kategorii ve svahu. A z tohoto e-booku vy jste vybrala objekt, který je pojmenovaný Vila nad vodopádem po Česku. Je to určitý přirovnání nebo reminiscence na slavnou stavbu Franka Lloyda Wrighta. A mě by zajímalo a nevím, jestli jsem to z toho úplně pochopil, je tam opravdu nějaký vodopád a je slyšet?
Je tam vodopád. Tady si ho můžeme ukázat. Ten dům je opravdu přímo přilepený na skále. Zřejmě na pozemku nahoře nad tím byl nějaký potůček, takže majitelé to takto využili. Ten vodopád, to není jen na efekt, ale on tam zpříjemňuje to klima. Protože ten dům nemá klasickou zahradu, on má jen takový dvůr, který je v podstatě ze všech stran obehnaný betonem nebo skálou. Takže v létě by tam určitě byla rozpálená pec. A ten vodopád pomáhá tomu, že je tam vlastně velmi příjemně.
- Mě tam zaujalo několik věcí. Za prvé to terénní převýšení, které je 9 metrů. To je opravdu úžasné. A potom i ta lokace. Vy to tam uvádíte, asi to stavebníkovi nevadí. Je to v Lysolajském údolí na Praze 6, kde jsou kromě tohoto domu většinou zahrádky a zahrádkářská kolonie.
Tak ten pozemek, tam původně stál jakýsi polorozpadlý domek malý, který se nevyplatilo rekonstruovat, ale zřejmě kvůli výhodné ceně, majitel a architekt v jedné osobě, pan Sluka koupil a díky jeho fantazii se teda podařilo úžasně zužitkovat i pozemek a objekt, který se jevil jako neobyvatelný. A je to tím, že ten dům je do té ulice víceméně uzavřený. Tady máme vidět tu ložnicovou část, kterou vlastně do ulice má v podstatě jednu betonovou stěnu, jenom s dvěma okny, ale všechny ty ložnice i koupelna jsou vlastně obráceny k tomu vodopádu jakoby zády k ulici. A ta hlavní obytná část je úplně nahoře. Ta má zase tu výhodu, že je nad tou ulicí, už tam není tolik slyšet ten hluk a má úžasný výhled.
- Já jsem se ještě dočetl, že uvnitř objektu je rafinovaná soustava posuvných dveří a stěn, která trochu připomíná japonské domy a umožňuje to navzájem propojovat a udělovat jednotlivé prostory podle potřeby. Bylo to skutečně tak funkční?
No, zřejmě bylo. Když posuvný dveře jsou u nás dnes už běžně používané. Víceméně, co jsem se zatím setkala, tak majitelé je spíš nechávají otevřené a zavřou si třeba dveře do koupelny nebo do šatny, nebo je zavírají opravdu jenom, když mají potřebu.
- Tak, jdeme dál. Pasivní domy. Vy jste vybrala dům, který je pojmenovaný Bydlení mezi křivkami. Pro mě bylo nejzajímavější, a jsem rád, že to vidíme my a že to vidí diváci našeho webináře, že byť se jedná o pasivní dům, tak to není žádná kostka. Pořád ještě existuje v širším podvědomí lidí, že když máte pasiv, musí to být nevzhledná, ošklivá kostka, nemusí. Tady je to krásně vidět. Ten dům má nádherné linie, přesto je to tedy jaksi pasivní dům.
Ten dům je tady nedaleko Prahy na takovým mírně svažitým, ale velmi slunným pozemku, takže to je pro pasivní dům velmi výhodné. Pan architekt Aleš Gardlina se vyznačuje tím, že všechny ty jeho domy mají určitý originální tvar, takže on opravdu nestaví kostky. Tady právě ta křivka sleduje, jak to sluníčko jde od jihovýchodu přes jižní stranu až k jihozápadu, a to je vlastně orientace těch místností v tom domě. Takže tady ta křivka není samoúčelná, ale vlastně přímo odpovídá tomu chodu toho slunce na obloze.
- Píšete, že ten krásný dům je ve velmi fádní ulici. To mě taky ještě na tom zaujalo. A souhlasím s vámi, že má až takový středomořský dojem z něho mám. Je to tak, jako by byl někde ve Španělsku.
Je to tím tvarem pro nás atypickým. Paní majitelka si tam vytvořila takovou terasu, kde použila jehličnany, použila dlažby, které imitují kámen a tím tam navodila takovou atmosféru.
- A my se ze Středomoří pomaličku posuneme na Vesnici a sice do kategorie vesnických domů. Z toho e-booku vy jste vybrala dům nejen pro vysočinu. Ten dům se nejvíc ze všeho podobá stodole. A je takovým obrazem českého venkova. Mě na tom zaujalo to, že byť v té vesnici není stavební uzávěr ve smyslu toho, že by ten dům musel takhle vypadat, tak přesto oni šli tou cestou a chtěli, aby zapadl do tý zástavby. To je velmi pěkný přístup stavebníka.
Ten dům, jak tady vidíme, je inspirován klasickou stodolou. Obdélníková stavba se sedlovou střechou. Stodoly bývaly většinou průjezdné, takže měly veprostřed velká dřevěná vrata, tam vjel vůz. A druhou stranou vyjel ze stodoly na pole nebo na louku. Tady tenhle princip vtipně využil architekt k tomu, že do toho průjezdu umístil jídelní stůl a funguje to jako taková chráněná zakrytá terasa. Místo klasických vrat od stodoly jsou tady posuvné dřevěné dveře, které lze kdykoliv otevřít nebo zavřít podle potřeby, takže když majitelé si chtějí užít slunce a čerstvý vzduch, tak si to otevřou a když naopak není zrovna ideální počasí, tak si to můžou zavřít a klidně sedět venku za větrem a být na čerstvém vzduchu.
- Takže to nebylo tak, že by tam původně byla nějaká stodola, kterou oni zrekonstruovali?
Ne, to je úplně nová stavba a je to čistě záměr.
- Je napsáno v tom článku, že jsou tam i velmi moderní technologie, byť teda jaksi se jedná na pohled o staré stavení, takže jsou tam úsporné technologie taky v tom.
Je to zcela moderně koncipovaný dům, jsou tam okna s izolačními trojskly, je tam podlahové topení, je tam moderní krb, je to vlastně odpovídá to všem současným nízkoenergetickým standardům. To vůbec nezáleží ani tak na stylu toho domu, ty technologie dneska jsou skryté a dají se tyto technologie dát i do domu, který je postaven jako imitace venkovské chalupy.
- Tak, pojďme dál. Domy nad 20 milionů. Tam jste vybrala a udělala jste mi tím velikou radost, protože já mám rád funkcionalismus, a sice objekt, který jste pojmenovala, Dvě levitující desky nad Brnem. Povídejte o tom cokoliv, je to velice zajímavý dům.
Tak to je v takové nové městské čtvrti, která má krásný výhled na historické panoráma města. Takže majitelé samozřejmě si přáli to, co nejvíc využít, a přáli si, aby z každého místa v tom domě měli ten výhled. Další, co podmínilo ten charakter toho domu, je, že i ta okolní zástavba je koncipovaná v tom funkcionalistickém stylu. Takže stavebníci si vybrali brněnský Kareš a Rais, který se na tento typ architektury specializuje. Pánové architekti jsou žáci Ivana Rullera, což byl jeden z takových čelných představitelů brněnského funkcionalismu.
A je to na tom znát. Vidíme tady ty prosklené pásové plochy, ty přesahující betonové desky, ty železobetonové monieri. To jsou všechno znaky, podle kterých ten funkcionalismus se dá poznat už na pohled zvenku. Ten dům má takový úplně tradiční rozvrh. Má dispozici do L, rozdělenou na přízemí, na společnou obývací část a dětské pokoje. A v patře je potom velmi komfortní dispozice, kde jednu část tvoří velké apartmá rodičů s terasou a druhou část tvoří apartmá pro hosty. Ten dům je z části podsklepený, má velkou garáž, je to prostě maximální komfort.
- A ty výhledy jsou tam úplně neskutečný, protože vy sama píšete, že tam je vidět hrad Špilberk, je tam vidět katedrála sv. Petra Pavla, ale i silueta Pálavy, to je úplně neskutečný výhled. Ta konstrukce je podepřena 6metrovou železo-betonovou opěrnou stěnou?
To je z toho důvodu, že to je ve svahu, tak aby majitelé před tím domem mohli mít nějakou zahradu. Tak tam vytvořili násep, podepřený právě touto stěnou a tam mají trávník s bazénem, protože jinak by v tom převýšení si žádnou zahradu nemohli dopřát.
- Působí to na mě, že vůbec nejtěžší na tom bylo jednak se dostat k tomu pozemku Četl jsem, i že to museli postupně dokupovat ty části toho pozemku, než ho scelili do té podoby, aby tam mohli začít stavět. A i to upravit ho do té podoby, aby vůbec tam vznikla tahle stavební parcela, protože ten dům je poměrně rozlehlý jakoby, nebo působí jako poměrně monstrózně. Je to opravdu nádherná stavba. Opravdu je vidět, že tradice funkcionalismu v Brně jenom kvete.
Ještě bych k tomu vyzdvihla, že i v interiéru jsou použité materiály, které třeba v Brně můžou návštěvnicí obdivovat ve Vile Tugendhat. Je to prostě makasarová dýha, je to travertin, je to sklo. Takže i tady ty sloupky, které tady vidíme, není to prostě funkcionalismus jenom na oko, i když v dnešní moderní podobě, včetně těch špičkových technologií, o kterých jsme mluvili, tak ty jsou tady taky, ale jsou velmi schované.
- No a my se dostáváme k poslednímu e-booku a tím jsou rekonstrukce. A tady jste vybrala takové velmi roztomilé stavení, které jste pojmenovala Mezi věží a lesem, což je někdejší zřícenina starého stavení v malé obci na okraji Českomoravské vrchoviny. Má poměrně hezkou polohu, je tam zahrada, kde se dá dojít k potoku, k lesu, výhled je tam na kostel. Tak povídejte.
Tak já jsem ho vybrala, protože tohle je úplně typický venkovský český domeček. Bývalá usedlost, která obvykle měla jedno obytný stavení se štítem do návsi, s vraty, naproti měla další stavení, kde byly chlévy, nějaké hospodářské prostory, případně výminek. Mezi tím dvůr, kde dnes už neprobíhá žádná hospodářská činnost. Dneska se dvůr prostě proměnil v takovou krásnou rekreační zpevněnou plochu. Majitelé vlastně tenhle koncept víceméně zachovali, jen tu původní část teda velmi zmodernizovali. Když se podíváme na ten původní stav, tak to opravdu změnili k nepoznání, ale přitom zachovali ten autentický charakter toho domu.
Dneska na místě klasické světnice, jaké bývaly v těch všech chalupách, tak je takový velkorysý obývací prostor, otevřený do krovu, a odtud se taky jde po schodišti do obytného podkroví, kde jsou ložnice. Oni se snažili při té rekonstrukci zachovat maximum, co bylo z technického důvodu možného a co bylo na té stavbě hodnotného. Bohužel teda zůstaly v podstatě víceméně jen obvodové stěny, jinak stropy a krovy a celá střecha museli být odstraněny a nahrazeny. Ale využili to původní téměř metrové zdivo, které po oklepání omítek ukázalo svou tvář. Takže vznikla hezká stavba s kamennou fasádou a v patře ta nová část má teda klasickou omítku. Tady vidíme i takový náznak jakéhosi zápraží, které ty venkovské domy mývaly. Dneska je to terasa, která to připomíná.
- Ten proces musel být nesmírně složitý. To celé odkopat, odizolovat, odvlhčit. Kdo to nepodstoupil, tak si nedovede představit, co to obnáší. Já si vzpomínám na kamaráda, který si kdysi v jižních Čechách vyhlídnul takové nějaké nádherné stavení a ono navenek to vypadalo zašle, ale krásný to bylo pozičně. On si představil, jak to začalo a říkal, tak jsem to začal. Střecha byla shnilá, tak ta musela pryč, pak ty stěny byly vlhký. Nakonec nám tam zůstala jen jediná stěna, jsme řekli to nemá cenu, tak jsme do ní strčili bagrem a shodili jsme ji taky. Takže já obdivuji každého, kdo dokáže tyhle 100 a více let staré stavení dát do pořádku.
Tady majitelka, paní Blanka Tancerová, je architektka, takže si to jistě důkladně prozkoumala a věděla, do čeho jde. A kromě toho, ten dům, kromě hezkého místa, má také velký pozemek, má vzadu hezkou zahradu, louku, takže to byl taky jeden z důvodů, proč vlastně zvolili tenhle dům a tohle řešení.
- Tak, vážení diváci našeho webináře, pokud vás zaujalo, co paní architektka vyprávěla o jednotlivých domech, tak se můžete stát členy klubu a můžete si všechny ty e-booky zdarma stáhnout. Paní architektko, já vám děkuji mockrát za vaši účast a někdy zase na shledanou.
Na shledanou.
Může vás také zajímat:
- Do jaké míry může zkomplikovat stavbu blízkost chráněné krajinné oblasti?
Při plánování výstavby nového domu vezměte v úvahu také to, zda nehodláte stavět v chráněné krajinné oblasti. Pokud tomu tak je, budete muset – vedle získání klasického stavebního povolení – také absolvovat schvalovací proces ohledně urbanistické vhodnosti svého projektu v kontextu konkrétní chráněné lokality. Kvalitní architekt vám samozřejmě zpracuje projekt tak, aby odpovídal místnímu koloritu.
- Optimální vytápění a ohřev teplé užitkové vody v pasivním domě
Pro výrobu tepla pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody (TUV) je možno použít téměř jakékoli známé zdroje tepla nebo jejich kombinace. Díky mnohonásobně nižší potřebě tepla oproti běžnému domu postačují i zdroje o velmi malém výkonu.
Pro provoz domu upřednostňujeme využití úsporných a obnovitelných zdrojů energie (solární kolektory, tepelná čerpadla, krbová a peletková kamna apod.). Využití úsporných zdrojů se projevuje dalším snížením nákladů na provoz domu a zmenšením závislosti na dodavatelích energií. Zdroj, případně kombinace zdrojů ohřívá vodu v integrovaném zásobníku tepla (IZT). Ze zásobníku je odebíráno teplo pro vytápění a ohřev TUV.
Pro vytápění domů ATREA je možné volit mezi teplovzdušným vytápěním (slučuje vytápění a větrání, případně i chlazení) nebo klasickou otopnou soustavou (oddělený systém vytápění a větrání).
- Jaké jsou výhody dřevostaveb v porovnání se zděným domem?
Doba výstavby: Dům může být předán k bydlení třeba již za tři týdny – zejména při použití panelové konstrukce. Dřevostavby se stavějí v podstatě celoročně – u zděných staveb je potřeba stavební práce v zimě přerušit. Navíc zde i v jiných ročních obdobích probíhají technologické přestávky, během nichž je třeba nechat použité materiály vyschnout.
Více prostoru: Dřevostavby bývají konstruovány tak, aby se jednalo o energeticky úsporný dům. Zděné domy využívají k dosažení stejného efektu izolanty a stěna bývá až dvakrát širší než u dřevostaveb, což zvyšuje nároky na prostor. Právě výrazně tenčí stěny dřevostaveb dokážou „vykouzlit“ až 10 % prostoru navíc oproti zděným stavbám.
Životnost: U dřevostaveb bývá ve srovnání s domy zděnými nižší, třebaže vždy záleží na konkrétních podmínkách.
Akumulace tepla: V dřevěném domě dosáhneme rychle vnitřní teploty, ale když topení vypneme, stavba rychleji vychládá. Zděný dům teplo akumuluje na delší dobu.
Ekologie: Porovnáme-li ekologičnost staveb, u dřevostavby je oproti zděným stavbám mnohem větší podíl materiálu z přírodně obnovitelných zdrojů. Dřevo zde může být zastoupeno i více než z 95 % procent.
