Blog

Dům za zdí. Na starých kamenných základech vyrostlo moderní bydlení

„Odvážný a také trochu riskantní plán vyšel a dnes bydlí klienti v krásném domě, který si uchoval kousek historické duše svého předchůdce opepřený severskou estetikou s lehkým dotekem industriálu. Co si budeme povídat, cesta k dobrému výsledku nebývá vždy úplně jednoduchá, ale pro skvělý výsledek se vyplatí vynaložit o trochu více úsilí a nervů,“ vzpomínají na projekt autoři.

Pozemek sousedí s rušnou komunikací, která je hojně využívána jako odrazový můstek turistů směřujících do Jizerských hor. „Proto jsme na místě původní obvodové zdi starého domu navrhli betonovou zeď. Tento prvek nejen snižuje množství hluku ze silnice, ale také vymezuje venkovní vstupní prostory do domu. Za zdí se nachází dvorek s výhledem na Ještěd, který je rozcestníkem mezi vchodem do rodinného domu, výminku a schody do níže položené zahrady,“ dodávají architekti z ateliéru Mjölk.

Také se podívejte: Dům jako pocta žule, horám a překližce

Na starém kamenném sklepě stojí za betonovou zdí vlastně domy dva – rodinný dům a malý výminek pro mladého mořeplavce, syna klientů, který po většinu roku brázdí oceány za kormidlem zaoceánských lodí. Dům rodičů je složitější, jeho stavební program musel absorbovat potřeby hned tří lidí – manželů a jejich dcery. Konstrukce nové části domu je dřevěná. Střecha z asfaltových pásů společně s černou, térem natřenou fasádou nechává vzpomenout na objekt šupny, která na tomto místě v minulosti stávala.

Ve dřevěné nástavbě nad stropem původních sklepů jsou situovány ložnice, pracovna, koupelny s toaletou a venkovní dvorek se saunou. Saunování je příjemným zpestřením krutých severských zim, a tak klienti saunu téměř nenechají vychladnout.

Obytný prostor domu z obou stran vymezují velká okna. Okno na jihozápadní fasádě otevírá výhled do údolí Harcovského potoka a směrem na Ještěd, zatímco okno severní nabízí pohled do již zmíněného saunovacího dvorku. O několik schodů níže je obýváková podesta s krbovými kamny a široké schodiště do kuchyně s jídelnou, které jsou napojeny na dolní, obytnou část zahrady. Zbytek prostorů sklepa je užíván jako technické prostory a sklady.

„Navrhování interiérů jsme si užili. V domě je mnoho na míru navržených prvků. V koupelnách jsou/nejsou vodovodní baterie, některé nahradilo měděné vedení a zahradní kohouty. V ložnici visí ze stropu skříně, které nezabírají tolik místa a nechávají prostor ložnice, šatny a koupelny propojený. V kuchyni jsme zase pro změnu navrhli linku tak, aby nezmizely žulové bloky, z nichž je postavena celá dolní stavba,“ podotýkají autoři.

Zahrada je skromná, ale krásná. Několik vzrostlých stromů dává domu kulisu horského lesa. Na zahrádce ještě přibylo pár květináčů pro bylinky.

Technické údaje:

Autoři: Mjölk architekti – Jan Mach, Jan Vondrák, Lukáš Holub, spolupráce: Michal Hejzlar, Jan Nikendey
Realizace: 2018
Užitná plocha: 188,1 m2
Zastavěná plocha: 271,5 m2
Plocha pozemku: asi 1130 m2
Střecha: sedlová, pultová, asfaltové pásy
Stěny: kamenné základy, nová dřevostavba
Okna: hliníková
Dveře: dřevo, hliník
Podlahy: leštěný beton
Schodiště: monolitický beton
Vytápění a ohřev vody: elektrokotel

Tento článek byl publikován na webu stavbaweb.cz
Foto: BoysPlayNice

Mohlo by se vám líbit:
Bungalov bez zbytečných překážek a s přírodou přímo v obýváku

Pořiďte si nový domácí spotřebič a vyhrajte párty se Zdeňkem Pohlreichem!

Není náhodou, že značku Miele v České republice využívá řada renomovaných šéfkuchařů. Jedním z nich je i nekompromisní ambasador kvalitní české gastronomie, Zdeněk Pohlreich. „Značka Miele je pro mě synonymem kvality. Potřebuji mít 100% jistotu v tom, že spotřebiče, které používám, budou plnit svoji funkci na 200 a více procent. Nemám čas na polovičatá řešení. Chci vařit tak, jak nejlépe umím a k tomu potřebuji nejlepší spotřebiče. Nic víc,“ nechal se slyšet šéfkuchař Zdeněk Pohlreich.

A právě nyní můžete vyhrát vstupenku pro dvě osoby na soukromou párty se Zdeňkem Pohlreichem, zeptat se ho na všechno, co byste chtěli o vaření vědět, i na to, co to znamená, mít doma Miele.

Stačí si do 30. listopadu zakoupit jakýkoliv model pračky, sušičky, pračky se sušičkou, volně stojícího kávovaru nebo vysavače, svůj nový spotřebič zaregistrovat na www.soutezmiele.cz a zúčastnit se slosování. Vedle stylové VIP párty v Praze nebo v Brně jsou navíc v soutěži i další hodnotné ceny, a to vouchery na nákup výrobků Miele nebo novinka v podobě tyčového aku vysavače Miele Triflex HX1.

Podrobná pravidla a průběh konání soutěže najdete na uvedené stránce, stejně tak i adresy Miele Experience Center a autorizovaných prodejců. Pokud upřednostňujete online nákup, k dispozici vám je také e-shop Miele. Jediné, co musíte udělat, je pořídit si svého nového pomocníka v termínu konání soutěže. Vedle domácího spotřebiče na dlouhá léta můžete totiž získat i zážitek na celý život, a to už stojí za zvážení.

Více na www.soutezmiele.cz

Na betonových taškách je lákavá špičková technologie i design

Předním českým výrobcem a dodavatelem střešních krytin a doplňků je firma Bramac. Komplexní řešení střešního pláště, které má v nabídce pod názvem Inteligentní střešní systém BMI BRAMAC, se v České republice stalo synonymem té nejvyšší kvality a spolehlivosti. Kromě tradičních modelů střešních tašek jsou v portfoliu zastoupeny i modely, vyráběné inovativními technologiemi, jako je STAR nebo AERLOX. Střešní tašky STAR mají do povrchu integrované speciální pigmenty, které odrážejí část infračerveného záření a omezují přehřívání střechy. Model střešní tašky Classic AERLOX ULTRA má zase díky speciální výrobní technologii o 30 % lehčí váhu než srovnatelné modely. Díky tomu je vhodný i pro střechy s limitovanou nosností krovu.

Klasika nade vše

K nejžádanějším modelům z portfolia značky BMI Bramac se řadí střešní taška Classic Protector PLUS. Tento model má klasický profil se symetrickým zvlněním a nachází uplatnění nejen u novostaveb, ale i u rekonstrukcí. Střešní krytina disponuje velmi vyspělou povrchovou technologií Protector PLUS. Zatímco povrch standardních tašek tvoří pouze několik vrstev barvy, u tašek s povrchem Protector PLUS je navíc aplikována vrstva vysoce probarveného jemnozrnného betonu, která zaplní všechny nerovnosti a vytvoří dokonale hladký povrch. Toto vše zvyšuje ochranou schopnost krytiny před usazováním mechů, nečistot a řas a zajišťuje dlouhodobou stabilitu její původní barevnosti.

Pro milovníky minimalistického stylu

Betonová taška Tegalit STAR je charakteristická rovným tvarem a čistými liniemi, které korespondují s minimalismem současné architektury. Exkluzivní vzhled dodává krytině sametově hladký povrch tašek, ale také výjimečné barevné odstíny. Kromě decentního odstínu terracotty jsou k dispozici i metalické odstíny granit metalic a mocca metalic. Tyto betonové tašky disponují špičkovou povrchovou technologií STAR, která zvyšuje ochranou schopnost a odolnost krytiny před extrémními vlivy počasí a zajišťuje dlouhodobou stabilitu její původní barevnosti. Střešní tašky mají navíc do povrchu integrované speciální pigmenty, které odráží třikrát více infračerveného záření než běžné tašky a snižují teplotu na spodní straně tašek až o deset stupňů. Krytina tak přispívá k omezení přehřívání střechy a podkroví.

Střecha s dotekem staleté tradice

K tradici českého venkova neodmyslitelně patří střešní taška bobrovka. Právě z této historické krytiny čerpá inspiraci model betonové tašky Reviva. Na první pohled je od bobrovky k nerozeznání – má půlkulatý tvar a rovný profil. Na rozdíl od ní jde ale o moderní velkoformátovou tašku, která se skládá vedle sebe do zámků s drážkou.

Historické prejzy naopak připomíná Římská taška. Ta je specifická výrazným profilem s mohutným obloukem, který na střeše působí velmi živě a plasticky. Římská taška vtiskne novostavbě nezaměnitelný ráz.

Nezapomeňte na doplňky!

To, co dělá moderní střechu v pravém slova smyslu moderní, je sladěné střešní příslušenství a doplňky. Ke každému modelu střešních tašek nabízí Bramac kompletní program originálních střešních doplňků pro vyřešení každého detailu střechy. Nabídku doplňuje nadkrokevní tepelná izolace BramacTherm, solární kolektory či okapový systém. Všechny komponenty do sebe dokonale zapadají a dohromady vytvářejí Inteligentní střešní systém BMI BRAMAC. Na prověřená řešení střešního pláště se vztahují i nadstandardní záruky. Společnost BRAMAC nabízí 30letou záruku na kvalitu všech nabízených typů krytin. Dle vybraného příslušenství pak mohou zákazníci získat další 10 nebo 15letou záruku na funkčnost střešního systému. Kompletní nabídku završuje profesionální servis a poradenství.

Zdroj: Marketingové sdělení

Dům jako pocta žule, horám a překližce

Navštívili jsme zajímavý dům, který vznikl náročnou přestavbou sto padesát let starého žulového domu. Promyšlený architektonický koncept vychází vstříc požadavkům na přísné regulativy CHKO i na nejnáročnější kritéria současného bydlení.

Majitel této výjimečné stavby pochází z Jizerských hor, kde prožil část života, ale ve vesnici, kde zmíněný dům stojí, nikdy předtím nebyl.

„Na to místo jsme narazili před šesti lety na základě inzerátu, kdy jsme pátrali po vhodné nemovitosti. Dům, kvůli kterému jsme tam tenkrát byli, se nám nelíbil, ale mně doslova učarovala obec jako taková. A když jsem uviděl v kopci ten náš budoucí dům, ke kterému nevedla ani silnice, řekl jsem si, kdo mohl postavit dům na tak blbém místě? Po dlouhých peripetiích se ukázalo, že objekt není vůbec na prodej, nicméně jsme dva roky přemlouvali majitele k prodeji, protože se nám to místo nakonec velmi zalíbilo. A nakonec se nám je podařilo přemluvit, a tak jsme dům koupili,“ vzpomíná majitel na okolnosti, za kterých dům objevil.

Rozhodla statika

Původní stavba prakticky neměla žádné základy a stála jen na mělkých žulových pasech, v podstatě na jílu. Vnitřní omítky byly „nacucané“ vodou jako houba a byly plesnivé. Dům byl značně staticky narušený a extrémně složitě izolovatelný. Když majitel povolal na místo dva statiky, jejich verdikt zněl, že se dům musí zbourat, protože je natolik narušený, že je neopravitelný.

„Když jsme otloukli omítku, zjistili jsme, že pod ní je samá žula. Kdybych chtěl zachovat žulový exteriér, museli bychom izolovat směrem dovnitř, což by ubralo místo v obytném prostoru. Tak jsme se rozhodli, že postavíme kopii původního domu, ale o metr vyšší, aby šlo obývat i podkroví, což předtím nebylo možné. A že se vrátíme do původního půdorysu, protože dům byl z jedné čtvrtiny zbořený. Prakticky jsme ho vystavěli znovu na původních základech,“ pokračuje majitel. „Od začátku bylo jasné, že dům budou projektovat architekti ze studia A1 Architects. Líbí se mi jejich styl, který se navíc absolutně hodí k architektonické interpretaci původního horského domu pro 21. století.“

Žulová předstěna

Výrazným prvkem a reminiscencí na původní podobu domu je žulová předstěna o hmotnosti 36 tun, která byla postavena z původního materiálu z rozebraného domu. Žula byla rovněž použita na překlady a parapety. Předstěna má vzhledem ke své hmotnosti samostatné základy o metr a půl větší hloubce, které jsou armaturami a ocelovými lany v betonu provázány se základy dřevostavby. Toto technologicky i finančně náročné řešení zaručuje, že za sto let bude možné dřevostavbu zbourat a k žulové zdi postavit zcela nový dům.

Nepřehlédněte: Navštívili jsem moderní dům v podhůří Beskyd, který působí v typicky horské řídce roztroušené zástavbě zcela přirozeně

Terénní úpravy

Ještě než započala výstavba, bylo třeba zabezpečit svah a základy proti posunům. Nejprve bylo nutné vystavět opěrnou zeď ze žuly a zajistit odvodnění terénu. Nakonec bylo na pozemku postaveno 80 metrů skládaného suchého zdiva ze žuly o výšce 1,2 až 3,5 metru se sklonem 5° a za touto zdí je vybagrováno do stráně 1,5 metru široké lůžko z makadamu, v němž jsou ve dvou výškových úrovních umístěny odvodňovací roury.

V horách natrvalo

V domě byly použity čtyři základní materiály, a to dřevo, žula, plech a překližka. Plech je vidět na střeše a kolem oken, překližka vévodí v interiéru. Původně byla stavba zamýšlena jako víkendové sídlo, ale dnes je to jinak. „Po dokončení domu jsem rychle zjistil, že v Praze už neumím žít. Že už se nechci budit uprostřed hluku tramvají a usínat u diskotéky z parníků na nábřeží. Moje srdce odešlo do hor, tak jsem ho následoval a odstěhoval se do nového domu natrvalo. Pochopil jsem, že tady chci vstávat a usínat. Dům i místo mají neuvěřitelnou atmosféru. Každý, kdo sem zavítá, si to zde zamiluje,“ svěřil se majitel.

Dispozice a interiér

Dům byl dostavěn na původní půdorys do původních rozměrů. Vznikl tak dvoupodlažní prostor o celkové ploše 2 x 70 metrů čtverečných. Je koncipován tak, aby rodiče, až zestárnou, nemuseli vůbec chodit do patra. Celý život se může odehrávat v přízemí, kde se nachází hlavní velká obytná místnost, která je rozdělena na část jídelní, část pracovní a část společenskou. Odtud se skrytými dveřmi vchází do ložnice, k níž náleží velkoryse pojatá koupelna. Nahoře jsou pokoje dětí, studovna s pracovnou a velká místnost uprostřed, které rodina říká lebedín. Zde si děti hrají, hrají se zde společenské hry, je tu houpací křeslo – je to místnost pro odpočinek.

Podstatnou součástí domu je stodola, kterou majitelé znovu přistavěli na místě původní zbourané, a vrátili se tak do původního půdorysu. Má dvě části. Přízemí je kamenné, s žulovou stěnou a žulovou podlahou, zde se nachází „parádní“ sezení. Stodola umožňuje žít venku, i když prší, protože les začíná metr za zády, což je obrovská devíza. V horní, půdní části stodoly, která je otevřená do lesa, lze spát pod širákem, aniž by na vás pršelo. Zde je ještě v plánu postavit malou saunu. Stodola má široká, trvale otevřená vrata a celý objekt má působit tak, jak byl původně vymyšlen a postaven: v polovině domu žili lidé a ve druhé části hospodářská zvířata. „Při stavbě tohoto domu jsem se naučil, že když máte skvěle vymyšlený průnik interiéru a exteriéru, tak vnímáte prostor úplně jinak,“ říká majitel.

Jediné, co se z původního stavení podařilo zachránit, je dvě stě až dvě stě padesát let starý nadzemní žulový sklípek s klenbou. K němu je v podstatě přistavěno vše nové. Ve sklepě tak zůstala skrytá duše původního domu.

Také jsme navštívili: Pasivní dům v horách s charakterem venkovského stavení

Konstrukční detaily

Jde o lehkou dřevostavbu na betonových základech, s žulovou předstěnou na vlastním masivním základu. Dřevostavbu tvoří lehký, difuzně otevřený skelet ze systému od společnosti TFH. Ta podle výkresů architektů vyrobila na míru čtyři obvodové stěny, dvě štítové a jednu velkou příčku doprostřed. Zbytek už je truhlařina a minimální podíl sádrokartonu.

Stavba má parametry pasivního domu, ale záměrně nebyla stavěna jako pasivní dům, protože majitel podle svých slov není velký příznivec rekuperace a řízeného větrání.

Byť se jedná o dřevostavbu, z důvodu akustického komfortu a celkové pevnosti má dům litý betonový strop. Podkroví je otevřeno až ke krokvím, střecha je pokryta černým hliníkovým falcovaným plechem. Majitel si nechal poradit a nechal do střechy nainstalovat ještě jednu fólii, která odráží tepelné záření. Díky tomu je v domě i v pětatřicetistupňových vedrech velmi příjemné klima.

Nejlepší televize

„Žijeme tak, jak se na horách vždycky žilo, to znamená, že celé léto jsou všechna francouzská okna dokořán a vy volně přecházíte mezi zahradou a interiérem. A to je další podstatná věc pro dům. Okolí, zahrada a les, který začíná hned za opěrnou žulovou zdí, to je součást našeho obydlí. V obytné části najdete ohromné čtvercové neotvíratelné okno, které slouží místo televize. Dnes ráno jsem vstával v půl šesté a pozoroval dvě srnky, které stály metr od okna a pásly se na zahradě. A na to se chodí o víkendu dívat i moje děti a já tvrdím, že je to nejlepší televize na světě.“

Vytápění a ohřev vody

Vzhledem k absenci jiných zdrojů energie v dané lokalitě je hlavním zdrojem tepla elektrický kotel o výkonu 8 kW, který vytápí podlahové topení v přízemí (kromě ložnice). Nahoru do patra je vyvedeno pět radiátorů. Skutečným tepelným srdcem domu je však těžká šamotová pec s betonovou stěrkou na povrchu. Postavil ji kamnář Tomáš Jířa a její tepelný výkon je spočítán na celý spodní prostor domu. O kvalitě pece svědčí skutečnost, že i v zimních měsících jsou dny, kdy se elektrický kotel vůbec nesepne, protože silně akumulační pec s přehledem udrží teplo v celém domě po celý den.

Náklady na elektřinu na celý provoz domácnosti pro čtyři osoby (ohřev vody v bojleru, svícení, vytápění a vaření) dosahují cca 30 000 Kč za rok. Největší podíl na tom má skladba stěn. V domě je příprava na tepelné čerpadlo, které by mělo v budoucnosti nahradit elektrický kotel. Majitel je přesvědčen, že se díky tomu dostane pod 20 000 Kč ročně.

Mohlo by se vám také líbit: Dům obklopený horami, který si s přírodou rozumí

Interiér

Majitel domu se mimo jiné zabývá dovozem a prodejem designového překližjového nábytku němeké firmy Nils Holger Moormann a tato láska k překližce se logicky odrazila i v interiéru jeho domu.

„Překližka je mi sympatická už od dětství. Potom jsem někdy v roce 2010 v magazínu Wallpaper zahlédl regál FNP, který navrhl Axel Kufus, a když jsem zjistil, že ten unikátní nábytek navrhuje a vyrábí Nils Holger Moormann jen 80 km od Mnichova, vyrazil jsem do Bavorska na úpatí Alp na výlet. Vrátil jsem se s regálem ELSE, a designu a filozofii značky Nils Holger Moormann jsem propadl navždy. Nakonec mě po osmi letech lidé od Moormanna oslovili s překvapivou zprávou, že jsem jejich největší privátní zákazník v Evropě. A zda se nechci stát jejich dealerem v České republice. To jsem s radostí přijal.“

„Už ve svém předchozím bytě jsem měl všechen nábytek z překližky, židle, skříně, postele. A v novém domě to není jinak, navíc architekti z ateliéru A1 architects s překližkou také rádi pracují, takže jsme si velmi rozuměli v tom, že oni z velké části navrhnou vybavení interiéru na míru z překližky a doplníme jej solitérními kusy z produkce Nils Holger Moormann.“

Zkušenosti pána domu

Dům je zcela unikátní a každý, kdo sem přijde, je zcela unesen tím, jak dobře se tam cítí. „Moje zadání architektům byl skromný luxus. Chtěl jsem, aby dům působil skromně a neokázale navenek, ale uvnitř aby byl naprosto precizně provedený, ať už v materiálech nebo v detailech. Zde jsem nechtěl dělat kompromisy. Navenek to na lidi působí jako hezká chalupa s kamennou stěnou – a takhle jsem si to přesně představoval. Kdokoliv pak vejde dovnitř, zůstane stát v údivu a říká, tak to je promyšlené a dotažené do posledního detailu. Myslím si, že tohle dotahování a domýšlení do sebemenších detailů je výsada A1 architects. Mnoho mých známých utratilo spoustu peněz za architekty a měli zvenku parádní dům, ale interiér si museli dodělat sami. A to je smutné.

Ateliér A1 architects jsme dva měsíce navštěvovali a oni se jen vyptávali. A pak předložili první studii a první půdorys a všechno dokonale sedělo, včetně světel a členění prostoru. Byla tam jen jedna nepatrná změna – odstranil jsem vanu z koupelny, protože se raději sprchujeme, a místo vany jsem tam dal dvě umyvadla pro děti. Architekti jen přesně vycházeli z toho, jak jako rodina žijeme. Toto by měla být povinnost pro architekta, ale jsem stoprocentně přesvědčen, že to bohužel běžné není.“

Text: Adam Krejčík | Foto: Jiří Hurt

Technické údaje

Technické údaje a kontakty:

Dvoupodlažní lehká dřevostavba s výraznou kamennou fasádou na štítové stěně
Skladba stěn: Konstrukční systém TFH – interiérová sádrokartonová deska, instalační předstěna s minerální tepelnou izolací, 15mm OSB deska, KVH hranoly s minerální izolací, hydrofobizovaná dřevovláknitá izolační deska, difuzní fólie, dřevěný fasádní obklad a tenkovrstvá difuzní omítka.
Střecha: plechová krytina Ruuki
Zdroj tepla: Elektrokotel Protherm 8 kW
Solitérní nábytek: Nils Holger Moormann
Kontakty: www.a1architects.cz, www.tfh.cz, www.preklizka.com, www.tomasjira.cz, www.hnt.cz

Ideální kuchyně? Klíčem jsou správné rozměry a uspořádání pracovního prostoru

Zdolat sto jarních kilometrů do kuchyňských prací nenáleží, výsledkem správného naplánování kuchyně je proto smysluplné rozvržení pěti nejdůležitějších zón vycházejících z návaznosti jednotlivých činností, kdy plynule přejdete od ukládání potravin až k jejich konzumaci.

S nákupní taškou jako první navštívíte zónu zásob, sem patří potraviny, které jsou uloženy v lednici, mrazáku nebo spížní skříni. Objem pro uložení potravin bývá nezřídka podceněn, proto si při plánování sepište, co a v jakém množství skladujete a zda vám bude vyhrazený prostor stačit.

Následuje zóna ukládání, v této sekci je umístěna téměř třetina používaných předmětů – nádobí, příbory, skleničky, ale také často užívané potraviny, jako je mouka a cukr v dózách, sůl, koření a jiné. Protože je potřebujete často, měly by být stále pohodlně po ruce, například ve výsuvech spodních skříněk.

Čtěte také: Trendy 2020: Kuchyně na celý život

Uspořádání úložných prostor

Jste neustále na kolenou a s ohnutými zády hledáte potřebný předmět v útrobách dolních skříněk nebo balancujete na špičkách ve snaze sundat talíř z horní police? Pak je očividně něco špatně.

Nejčastěji používané předměty náleží do středního pásma, výškové úrovně, ve které jsou snadno a rychle dostupné. Ideální výška pro často používané věci je mezi 40 až 170 cm. Výsuvy pod pracovní deskou a první úrovně v oblasti horních skříněk by měly pojmout nejfrekventovanější pomůcky, méně používané se ukládají nad a pod tuto oblast a do nejnižší a nejvyšší úrovně náleží ty, které upotřebíte občas. Horní skříňky zavěšujeme 50-55 cm nad pracovní desku. Pokud jsou skříňky výklopné, zvýšíme mezeru na 60-70 cm.

Kam to všechno dáte?

„Při plánování nové kuchyně je dobré přemýšlet nejenom o tom, z jakého materiálu kuchyň bude nebo jaké funkce požadujete od kuchyňských spotřebičů, ale také o tom, kam to všechno uložíte,“ radí Štěpán Vondrášek z JN Interier a dodává: „Základním omezením je prostor, který je pro kuchyň k dispozici, a dále jsou to instalace energií, které ne vždy lze změnit. Pak následuje úvaha nad skladbou kuchyňských skříněk. Tu navrhujeme podle průběhu prací s ohledem na co nejmenší pohyb v kuchyni a na jednotlivé fáze přípravy jídla.“

Výškové úrovně pracovní desky

Výška pracovní plochy kuchyňské desky by měla vycházet z výšky osoby, která kuchyň nejvíc používá. V domácnosti, kde je rozdíl ve vzrůstu partnerů větší, nelze docílit ideálního stavu pro všechny. Výška pracovní desky na přípravu jídla na ploše je stanovena průměrně na cca 90 cm. Varnou desku naopak snižujeme oproti pracovní ploše na výšku 80 cm a dřez zvyšujeme na 100 cm, abychom se při mytí nádobí nemuseli příliš hrbit. Z vizuálního hlediska se však mnohdy přistupuje k jednotné výšce desky 90 cm. Pro stanovení individuální výšky odpovídající vašemu vzrůstu se používá základní pravidlo: při pokrčených rukách musí být prostor mezi lokty a pracovní plochou 10-15 cm.

Mohlo by vás zajímat: Nejlepší materiály pro vaši kuchyni

Abyste umyté předměty mohli ukládat zpět do skříněk bez přecházení po kuchyni, navazuje na zónu ukládání zóna mytí se zabudovanou myčkou na nádobí a dřezem s odkládací plochou. Spodní skříňka pod dřezem představuje vhodné místo k uložení nádob na odpad, čisticích prostředků a pomůcek.

Než umyté potraviny přesunete v hrnci na varnou desku, musí se nejdřív náležitě oloupat, nakrájet. K tomu slouží zóna přípravy, úsek s největším nárokem na velikost pracovní desky vyžaduje nejméně 90 cm pracovní šířky a dobré osvětlení. Výsuvy a horní skříňky obsahují krájecí nože, prkénka, váhu, pracovní misky, kořenky a jiné nutné pomůcky pro přípravu pokrmů.

Poslední zastavení v pomyslné řadě náleží zóně vaření a pečení. Najdete zde varnou desku, pečicí troubu, odsavač par, mikrovlnku a nezbytnosti, jako jsou hrnce, pánve, plechy, vařečky, chňapky či kuchařky.

Rozvody v kuchyni

Odpad a přívod vody – přívod vody neosazujeme za spotřebičem, odpad je třeba umístit 45 cm nad podlahu, odpad pro myčku a pračku vyústit do sifonu
Lednice, myčka, pračka, sušička – zásuvku 220 V/16 A umístit mimo obrys spotřebiče, minimálně 25 cm nad podlahu
Elektrický varný panel – zásuvku 380 V/16 A umístit za nebo mimo obrys spotřebiče, min. 25 cm nad podlahu
Elektrická trouba – zásuvku 220 V/16 A umístit mimo obrys spotřebiče, min. 25 cm nad podlahu, připojovací kabel má být dlouhý min. 1,5 m
Plynové varné panely – plynový kohout umístit mimo obrys spotřebiče do max. vzdálenosti 1 m od varné desky, max. délka plynové hadice je 1,5 m
Vestavné odsavače par – zásuvku 220 V/16 A umístit asymetricky od středu spotřebiče vlevo nebo vpravo, řiďte se podle dokumentace odsavače
Mikrovlnné trouby – zásuvku 220 V/16 A umístit za nebo mimo obrys spotřebiče, min. 25 cm nad podlahu
Osvětlení kuchyně – zásuvku umístit nad horní skříňku, případně kabel za horní skříňkou
Elektrické spotřebiče – zásuvky umístit ve výšce 115-135 cm a mimo oblast varné desky a tzv. nulové zóny dřezu

Elektrické zásuvky, které se objeví na pracovní ploše pouze tehdy, když je potřebujete, a jinak zůstávají diskrétně skryté, napomáhají udržování pořádku v kuchyni

Text: Helena Marková, foto: archiv

Nechte se inspirovat: 4x nová kuchyň: dřevo, romantika, jasné barvy a nadčasová bílá

Nebojte se ovládat domácnost bezdrátově

Bezdrátové technologie SOMFY jsou naprosto spolehlivé a bezpečné, a kromě toho nabízejí mnohem širší možnosti, než kabelové instalace.

Spolehlivost rádiového přenosu

Nedůvěru k bezdrátovým technologiím často vzbuzují zkušenosti uživatelů s domácími WI-FI sítěmi, u nichž se signál ztrácí, či je rušen. „Toto srovnání však není na místě,“ vysvětluje Jan Hrnčíř, produktový manažer SOMFY.

„Spolehlivost přenosu spočívá v používaných kmitočtech. WI-FI sítě pracují s vysokými frekvencemi, v řádu gigahertzů. Dokáží sice posílat velké objemy dat, ale tím se zkracuje dosah, snižuje schopnost prostupovat materiály, kvalitu přenosu ovlivňuje počasí, rušivým elementem je i hustota okolních Wi-Fi sítí. Oproti tomu bezdrátové technologie SOMFY pracují v nižší ověřené frekvenci v řádu megahertzů. Navíc k ovládání zařízení v domácnosti postačí jen malý objem dat, který rádiové vlny spolehlivě přenesou bez potíží, třeba i skrze betonové zdi. Není divu, že přes všechny technické vymoženosti je rádio dodnes jedním z nejspolehlivějších prostředků komunikace.“

Proč se nebát

Rádiové technologie mohou vzbuzovat obavy ze zachycení a zneužití signálu. V principu je tato obava na místě, proto musí být bezdrátová komunikace vždy dostatečně zabezpečena. SOMFY pracuje v rámci systémů pro ovládání domácnosti se dvěma technologiemi – RTS a io-homecontrol®. První funguje na principu jednosměrného rádiového protokolu, kdy jsou zařízení ovládána rádiovými povely, které vysílá ovladač do přijímače v příslušném pohonu. Bezpečnost je zaručena šifrovanou komunikací ovladačů s motory pomocí bezpečnostního klíče, pro představu ho můžeme přirovnat k otisku prstu na mobilu.

Technologie io-homecontrol® je založená na obousměrném bezdrátovém přenosu, tedy dokáže poskytnout v reálném čase zpětnou vazbu o provedeném příkazu i stavu daného zařízení. Úroveň zabezpečení je srovnatelná s běžnými on-line bankovními systémy – stejně jako ony je při použití obousměrných ovladačů zajištěna 128 bitovým kódem, tedy vysoce odolná proti prolomení hackery.

Úspory a variabilita

Kabelové technologie vyžadují propojení motoru a ovladače kabelem. Aby bylo možné ovládat více prvků najednou, je třeba souběžně vést i slaboproudý – sběrnicový kabel. Oproti tomu u bezdrátových technologií stačí jediný kabel, který zajistí napájení motorů. O ovládání se postarají bezdrátová tlačítka, ovladače, mobil, tablet… Výhoda je nasnadě – finanční úspora za materiál i práci elektrikáře.

Největší výhodou je však možnost cokoliv kdykoliv změnit bez jakéhokoliv zásahu do zdí, a to nejen umístění tlačítek, ale i to, které a kolik prvků budou ovládat. „Je pak velice snadné nově rozmístit nábytek, umístění tlačítek se mu snadno přizpůsobí, nástěnné ovladače stačí jen přilepit oboustrannou lepicí páskou. Často se stává, že až časem si uživatelé uvědomí, co vše by se dalo usnadnit zmáčknutím jediného tlačítka, a díky bezdrátové technologii je to možné snadno napravit,“ říká Jan Hrnčíř.

„Chybět by například nemělo centrální tlačítko u vchodových dveří. Mně například vyhovuje tlačítko přímo na pelesti postele, které ovládá žaluzie a světla podle mnou předem nastavených scénářů.“

Chytře nebo ještě chytřeji

Bezdrátové technologie SOMFY umožňují automatizovat domácnost přesně podle potřeb jejích uživatelů. Někomu stačí jednoduché dálkové ovládání jednoduchých prvků, pak ale denně opakuje rutinní úkony – rozsvítit, zhasnout, zatáhnout roletu, roztáhnout žaluzii… Kolik tlačítek je třeba stisknout, kolik ovladačů vzít do ruky? Kolikrát zapomeneme při odchodu zhasnout, nebo se vracíme zkontrolovat, zda jsme zavřeli okna, nezůstala zapnutá žehlička? Chytré ovladače dokáží dát povel více zařízením najednou, díky mikromodulu Izymo i světlům a zásuvkám. Pak je snadné si pro rutinně se opakující situace připravit scénáře, co vše se má provést. Jedním kliknutím se třeba při příchodu domů vytáhnou rolety v obýváku a kuchyni, rozsvítí v předsíni, může se i spustit hudba.

Bezdrátové technologie však dokáží mnohem více. Dokonalé využití všech možností, které nabízejí, zajistí až centrálně řízená spolupráce všech prvků v domácnosti od stínicích prvků, vrat a brán, přes osvětlení, bezpečnostní systém či vytápění.

O takovou spolupráci s dokáže postarat řídicí jednotka TaHoma, která umožňuje ovládat všechna zařízení v domácnosti prostřednictvím internetového připojení přímo z domova nebo vzdáleně odkudkoliv pomocí aplikace pro mobilní telefon, tablet a webového rozhraní v počítači. Zvládne tak nejen rutinní situace, ale třeba reagovat na počasí díky zapojení slunečních či větrných čidel, regulovat vytápění… Díky této spolupráci nabídne maximální komfort, ale i nemalé úspory v provozu domácnosti.

Tak i tak

„Kouzlo TaHomy je v možnosti jakýchkoliv kombinací. Provádí rutinní věci, které mohu kdykoliv na dálku zkontrolovat v mobilu, stejně tak mohu dát na dálku i aktuální příkaz. Třeba přijde-li z TaHomy hlášení, že jsem nechal otevřenou kliku na terasu, můžu na dálku zatáhnout roletu,“ popisuje Jan Hrnčíř.

„Doma však mám raději tlačítka pěkně na zdi, abych nemusel vždy sahat po mobilu. Ale přitom mám svobodu, kam je umístím a co budou konkrétně dělat. Troufnu si říci, že tuto obrovskou variabilitu nenabízí žádný jiný systém. A to při bezkonkurenčně nízké ceně. Výhodou je, že není nutné pořídit celý systém najednou, ale je možné ho doplňovat podle potřeby i finanční situace. Nestane se tedy, že koupíte něco, co pak nevyužijete. A možný je i opačný postup – nejdříve si zakoupit jednotlivé aplikace pro konkrétní oblasti nebo skupiny zařízení – a až později je sdružit pomocí centrálního mozku – TaHomy.“

Zdroj: Marketingové sdělení

Dům zničila exploze, nový postavili za šest měsíců

Příčinou exploze, která v září roku 2018 otřásla malou obcí na Prostějovsku, byla neodborná manipulace s takzvanými složemi pro tajnou výrobu zábavní pyrotechniky. Výbuch poničil přes padesát domů v okolí, tři objekty v těsném sousedství byly zničeny natolik, že musely být strženy. Jedním z nich byl i dvoupodlažní rodinný dům z 80. let, v němž žili manželé Skřivánkovi. Než došlo ke zmíněnému neštěstí, plánovali jeho částečnou rekonstrukci.

„Když dům opustily naše dospělé děti, začal být pro nás dva příliš velký. Uvažovali jsme, že bychom v přízemí, které z větší části zabíralo technické zázemí, vybudovali garsoniéru a čtyřpokojový byt v patře ponechali pro děti s rodinami, když přijedou na návštěvu. Než jsme ale stačili záměr uskutečnit, přišla exploze,“ popisuje paní Ivana Skřivánková.

Na tragickou událost nevzpomíná ráda, s manželem vyvázli bez zranění opravdu jen souhrou šťastných náhod, navíc jí exploze vzala domov, ke kterému měla silné citové pouto – dům stavěli její rodiče dlouhé roky a sama v něm strávila mnoho šťastných let s nimi i s vlastní rodinou. Dnes už ale umí na neštěstí nahlížet i z druhé strany a vzpomíná mimo jiné na neocenitelnou pomoc blízkých, přátel, známých, ale i cizích lidí, kteří je podporovali materiálně či finančně. „Díky“ neštěstí mají dnes s manželem také nový, moderní domov, který je ideální jak velikostí, tak svými vlastnostmi.

Pomoc z rodiny

Zní to až neuvěřitelně, ale manželé Skřivánkovi se do nového domu nastěhovali už za necelých šest měsíců od pohromy. Projekt od Ing. arch. Venduly Cimala ze společnosti Progessproject měli v ruce už v listopadu, v červnu následujícího roku se stěhovali. V návrhu nebylo třeba žádných úprav, hned na počátku přesně odpovídal potřebám i přáním obou z páru. Důvod byl prozaický – veškeré požadavky investorů detailně zformuloval jejich zeť, stavitel David Musil, a společně s architektkou projekt vytvořili.

„Nebyli jsme vystavení žádnému složitému rozhodování, vybírání typu domu či stavebních materiálů a technologií. David Musil nás a náš způsob života velmi dobře zná, byl tak schopen zásadní věci rozhodovat za nás a my jsme neměli důvod návrhy nijak rozporovat,“ říká investorka.

Prostor a pohodlí

A jaké požadavky investorů byly pro projekt důležité? „Jelikož majitelům už všechny tři děti vylétly z hnízda, záměrem bylo vytvořit na stávajících základech pouze jednopodlažní dům s dispozicí 4+kk, který by splňoval požadavky manželů na velký obytný prostor, aby se celá rodina mohla scházet u stolu a zároveň každý pár měl vlastní místnost pro své soukromí. Dům je koncipován tak, aby splňoval parametry nízkoenergetického standardu. Byl volen kompaktní a jednoduchý tvar s kvalitní dispozicí a účelovou kompozicí okenních otvorů,“ popisuje základní charakteristiku David Musil.

V dispozici je důraz kladen na hlavní pobytovou místnost tak, aby byla její plocha v rámci domu co možná největší. Vstup do domu je přes zádveří, ze kterého je přímo přístupná technická místnost. Na zádveří navazuje chodba, z níž se vchází do ostatních místností v domě. Po pravé straně se nachází samostatná toaleta, koupelna a šatna, která ale může sloužit i jako pokoj pro hosty. Po levé straně je pak ložnice manželů a vstup do obytného prostoru s kuchyňským koutem. Na konci chodby je situován poslední pokoj.

„Kompozice oken vychází z dispozičního řešení objektu a umístění domu na nároží. Vzhledem k tomu, že severní fasáda kopíruje uliční čáru, jsou okna umístěna pouze na fasádách orientovaných do zahrady. Z obytného prostoru a ložnice vedou velká francouzská okna na jižní terasu,“ dodává David Musil.

Právě úzký kontakt interiéru se zahradou si manželé velmi pochvalují. „David věděl, jak ráda pobývám na zahradě. V předchozím domě jsme měli výhled na zahradu omezený, okna z kuchyně v patře vedla do ulice, směrem, odkud přišel výbuch. V novém domě je tato strana téměř celá uzavřená a v podstatě ze všech oken hledíme do zahrady. Vidím na ni i z kuchyňského okénka u dřezu a také z pokoje orientovaného západním směrem je vidět kus zahrady. Pořád jsme vlastně v kontaktu s přírodou,“ chválí si investorka a dodává, že další výhodou, kterou s manželem oceňují, je bezbariérovost jejich nového domova: „Žádné schody, které je třeba zdolávat, bezbariérový přístup je i na zahradu, prostě nádhera!“

Jedině zděný

Konstrukci jednopodlažní stavby tvoří základy a základová deska původního objektu. Střecha je valbová s dřevěnou nosnou konstrukcí. „Stavba je vyzděná z keramických bloků HELUZ FAMILY. Obvodové zdivo tvoří zároveň svislé nosné konstrukce budovy a je zakončeno železobetonovým obvodovým věncem. Strop je tvořen sádrokartonovým podhledem. Příčky jsou rovněž navrženy ze systému HELUZ,“ popisuje stavitel David Musil.

Volba systému HELUZ FAMILY 50 byla záměrná, nabízí totiž nejlepší tepelněizolační vlastnosti na trhu v porovnání s ostatními materiály pro jednovrstvé zdivo bez vyplněných dutin. Součinitel prostupu tepla je u tohoto systému na úrovni pasivních domů (U = 0,14 W/m2K) a tyto hodnoty dosahují cihly HELUZ FAMILY i bez potřeby dodatečného vnějšího zateplení.

Výstavba tak probíhá rychleji a výsledkem je i zdravější a dýchající konstrukce s dlouhou životností a nižšími náklady na energie. „Projekt nového domu byl díky panu Musilovi a paní architektce nachystán velmi rychle a výstavba byla rovněž velice rychlá,“ pochvaluje si investorka a po roce bydlení v novém dodává: „Život v současném domě je v porovnání s předešlým lepší v mnoha ohledech. Ve starém domě v zimě zdmi prostupoval chlad, v novém domě je v zimě i v létě příjemné klima. Dříve jsme také nepřetržitě slyšeli zvuky z blízké silnice a křižovatky, dnes k nám i při otevřených oknech doléhají nejvýš jakoby z dálky.“

A proč investoři zvolili zděný dům? „Vždycky jsem věřila cihlám, můj tatínek kdysi pracoval v cihelnách… Cihlový dům je cihlový dům. Také jsem dala na dobré zkušenosti Davida Musila, který konkrétní zdivo vybral, a jsme s jeho volbou opravdu spokojeni.“

Moderní vzhled

Objekt je omítnutý bílou omítkou. Pro podpoření architektonického výrazu jsou použity okenní rámy v barvě antracit, jak v exteriéru, tak i v interiéru, a betonové střešní tašky Tegalit v černé barvě. Venkovní garáž a oplocení je provedeno z opalovaného dřeva, které je rovněž nezanedbatelným prvkem dotvářejícím architekturu domu. „Pořád zbývá dokončit určité detaily, zejména v zahradě, kde nicméně máme to nejhorší za sebou – byla hodně poškozená jak výbuchem, tak demolicí starého domu i stavbou nového. Už loni jsme založili nový trávník, obnovili záhony, hotová je i nová pergola, takže zbývají opravdu jen drobnosti,“ líčí paní Skřivánková.

Komfortní bydlení v novém domě si s manželem pochvalují. „Máme moderní dům, energeticky nenáročný, bez větších nároků na údržbu, bezbariérový. Nejvíc si užíváme pohodlí, vstup na zahradu a výhled. Jsme za to strašně šťastní,“ říká paní Skřivánková a dodává, že je nejvyšší čas hodit všechno špatné za hlavu a s novým domem začít i novou etapu života. Nezbývá než popřát do této další kapitoly jen to dobré.

Rodinný dům Mostkovice

Projekt: Ing. arch. Vendula Cimala, Progessproject s. r. o.
Výměra pozemku: 299 m2
Realizace: 2019
Zastavěná plocha: 118 m2
Nosné zdivo: HELUZ FAMILY 50
Fasádní obklad: opalované dřevo inspirované japonskou technikou Shou Sugi Ban
Okna a dveře: kompozitová
Střecha: betonová střešní taška Bramac Tegalit
Garážová vrata: sekční
Vytápění: kondenzační plynový kotel, podlahové vytápění ve všech místnostech, v koupelně elektrický otopný žebřík
Ohřev teplé vody: plynový kotel v kombinaci s fotovoltaickými panely

Zdroj: HELUZ

Nová dominanta poskytuje výhledy na Alpy

Spojení vzhledu a funkčnosti je vedle energetické efektivity v současnosti základním předpokladem realizace moderních obvodových plášťů. S novým oknem Schüco AWS 75 PD.SI Panorama Design nabízí Schüco poprvé otvíravý element s minimalizovanou vnitřní i venkovní pohledovou šířkou profilů, jenž optimálně a komplexně splňuje tyto architektonické požadavky.

Základem jsou vzájemně perfektně sladěné systémové vlastnosti: plošně integrovaný vnitřní vzhled profilu křídla a minimalizované šířky těsnění, maximální transparentnost daná štíhlými pohledovými šířkami profilů z vnitřku i vnějšku, harmonizované pohledové šířky v pevném poli a otvíravý element pro vytvoření jednotného obrazu rámu.

Okenní systém Schüco AWS 75 PD.SI Panorama Design se navíc může pochlubit neviditelným odvodněním a čistým designem daným úzkými profily. Součástí řešení je rovněž uchycení speciálních uzamykatelných klik bez rozet. Konstrukce okna nabízí odolnost proti vniknutí až do třídy RC 2.

Dokonale sladěné architektonické řešení systémů Schüco nabízí například integraci vysoce tepelně izolovaného otvíravého elementu Schüco AWS 75 PD.SI do sloupko-příčkových fasád Schüco FWS 35 (pohledová šířka profilů 35 mm) či možnost kombinace s úzkým neprůhledným ventilačním křídlem Schüco AWS 75 PD VV.SI. Vlastnosti systému a design obou elementů jsou navzájem dokonale uzpůsobeny a vytvářejí tak jednolitý vzhled fasády.

Nová dominanta Gersthofenu s okny Schüco AWS 75 PD.SI a výhledy na Alpy

Jednou z prvních budov s novými okny Schüco AWS 75 PD.SI Panorama Design je nové sídlo skupiny Roschmann (www.roschmann.group). Dvanáctipodlažní prosklená výšková budova v Gersthofenu na dálnici A8 je vidět na kilometry daleko. Zevnitř pak její průhledná dvouplášťová fasáda nabízí působivý panoramatický výhled na Augsburg a Alpy.

Snahou investora bylo minimalizovat narušení tohoto výjimečného výhledu, u celoskleněné konstrukce bez sloupků proto zvolil otvíravý element s minimální pohledovou šířkou vnitřních i venkovních profilů. „Okno Panorama Design společnosti Schüco představovalo jasnou volbu díky mnoha výhodám, zejména energetické účinnosti,“ vysvětluje rozhodnutí pro dané řešení Carolin Roschmann.

Vnější rám si nechala společnost Roschmann upravit tak, aby v okolním izolačním skle takříkajíc „plaval“. Okenní křídla v průhledné fasádě díky tomu vynikají atraktivní a štíhlou pohledovou šířkou a zdůrazňují moderní architektonické řešení výškové budovy. Novou dominantu Gersthofenu navrhla architektonická kancelář Wunderle + Partner Architekten v úzké spolupráci s výrobcem fasády.

Okenní systém Schüco AWS 75 PD.SI nabízí výhody při zpracování

Panoramatické okno Schüco AWS 75 PD.SI nabízí mnoho výhod při zpracování, například maximální využití stejných dílů v rámci systémové stavebnice Schüco AWS a dále ekonomický proces výroby Schüco SimplySmart díky rozsáhlému portfoliu nástrojů pro usnadnění lepení. Proces lepení pomocí pásky je jednoduchý, efektivní a spolehlivý, probíhá bez jakýchkoli prodlev a používá se při něm běžné izolační sklo. Zpracování je pak mimořádně efektivní díky integraci funkcí, jako je rohový kus s integrovaným odvodněním. Důležitým technologickým prvkem, který umožňuje kombinovat vysokou hmotnost skla s minimální pohledovou šířkou, je použití rohových úchytů skla z nerezové oceli.

Zdroj: Marketingové sdělení

Vzorkovna FAKRO na nové adrese

Vzorkovnu FAKRO najdete nově na adrese: Za Strašnickou vozovnou 3438/20, Praha 10.

Jaké výrobky si zde můžete prohlédnout?

Ve vzorkovně naleznete následující expozice střešních oken:

výklopně-kyvné okno PPP-V/PI U3,
super energeticky úsporné okno FTT U6,
kyvné okno FTU-V U4 Z-Wave s elektrickým ovládáním a cenově výhodným trojsklem,
okno se zvýšenou osou otáčením FYP-V U5 vybavené energeticky úsporným trojsklem,
designové okno do plochých střech s inovativním plochým zasklením DEF DU6.

Vyzkoušet si můžete rovněž různé typy stínicích doplňků ke střešním oknům:

vnější markýzu s elektrickým ovládáním AMZ Z-Wave,
předokenní roletu s elektrickým ovládáním ARZ Z-Wave,
plisovanou roletu APF a APS,
zastiňovací roletu ARP,
zatemňující roletu ARF s pohádkovým motivem.

K vidění jsou zde také super termoizolační půdní schody LWT, skládací schody LML Lux a stahovací schody LSZ.

Provozní doba:
Po – Čt: 8:00 – 18:00
Pá: 8:00 – 16:00
So: dle dohody
Ne: zavřeno

Zdroj: Marketingové sdělení

Jak správně založit kompost a co do něj dávat a nedávat

Někteří majitelé zahrad se stále ještě k založení kompostu neodhodlali. Důvody mohou být různé: obavy, že kompostéry budou působit neesteticky, že kompost bude páchnout, že zabere v zahradě příliš mnoho místa, nebo že s ním bude moc práce. Dobře založený kompost ale nezapáchá, naopak příjemně voní po tlejícím lesním listí.

Kompostérů je na trhu velký výběr včetně pohledných dřevěných a dobrá zpráva je, že i když se o kompost nebudete starat vůbec, také se po čase rozloží na pěkný humus. A je přece ohromná škoda připravovat zahradu o zdroje biomasy, které vyprodukuje buď sama, nebo které do ní mohou proudit z naší kuchyně!

Vermikompost

Vermikompostér Zvláštní kapitolou je dnes velice oblíbený vermikompost, který se zakládá v nádobách určených pro vnitřní prostory, slouží ke zužitkování odpadů z domácnosti a práci v něm odvádějí kalifornské žížaly. Ty jsou žravější než naše domácí žížaly a proměňují kuchyňský odpad v úrodný substrát do květináčů velice rychle, ale také jsou vybíravější, do nádoby by například vůbec neměla přijít zemina. Také nesnesou mráz, takže je nemůžeme nechávat celoročně venku. Tento typ kompostu poskytuje výborné hnojivo – žížalí čaj, který z nádoby vytéká naspodu a před použitím se zhruba desetkrát ředí.

Co do kompostu dávat a nedávat?

Do kompostu určitě patří rostlinné zbytky ze zahrady, tužší stonky a větvičky jen musíme nastříhat na kousky, jinak se budou rozkládat velmi dlouho. Delší větve do kompostu nedáváme vůbec, protože se nerozloží ani po roce nebo dvou a budou nám znemožňovat jakoukoli manipulaci s ostatní zralou hmotou kompostu. Dřevní štěpka je naopak skvělá. Problémy mohou nastat se semínky a oddenky plevelů, nebo s nemocnými částmi rostlin – ty uplatníme v horkém kompostu (viz dále), protože při 60 °C většina živých organismů zahyne.

Co se týče kuchyňských odpadů, zbytky zeleniny a ovoce jsou také v pořádku, jen u slupek ošetřených přípravky proti houbám pozor: mohou nám zahubit i užitecné houby, které v kompostu pracují pro nás. Obecně se „chemie“ v kompostu rozloží, pokud jde o látky existující v přírode, protože si je najdou příslušné bakterie, které je umí zpracovat. Syntetické látky, které v přírode neexistují, se ale nerozloží, a stejně tak zustanou nedotčené težké kovy, ale „chemie“ tohoto typu se může navázat na humus a tím zneškodnit. Pokud ale nechcete riskovat, tyto věci do kompostu nedávejte. Zcela v pořádku je i kávová sedlina a pytlíky vylouhovaného čaje.

Také si přečtěte: Zásady správného kompostování

Další kuchyňské odpady jsou už problematičtější. Olej můžete nasáknout do pilin nebo kousků papíru, živočišné zbytky se dávají jen do uzavřených bubnových kompostérů (otočné typy) kvůli hlodavcům. Kosti můžete dát do běžného zahradního kompostu, pokud je předtím rozemelete. Z jiných odpadů můžete do kompostu přidávat dřevěný popel, kousky nasákavého papíru (typu papírových kapesníčků, kuchyňských utěrek apod.), piliny nebo hobliny, a samozřejmě i příměs zeminy, kterou někde na pozemku vyryjete.

Jak kompost správně připravit?

Naším cílem je příjemný a prospěšný aerobní typ rozkladu, probíhající za přístupu kyslíku. Toho dosáhnete rovnováhou vlhkosti a provzdušněnosti v kompostové hmotě. Znamená to, že budete střídat šťavnatější složky (kuchyňské zbytky, opadané ovoce, posekaná tráva, plevel) se složkami suššími (spadané listí, dřevěná štěpka, piliny, kousky papíru, dřevěný popel). Výsledná směs by měla být mírně vlhká, ale provzdušněná a obvykle je potřeba do kompostu spíš přidávat vodu – záleží ovšem na tom, jak moc prodyšná a „děravá“ je vaše kompostovací nádoba. Celý kompost by neměl být příliš malý, protože pak bude snadno vysychat a nebudou v něm probíhat správné mikrobiální procesy, nejmenší půdorys by měl být asi 80 × 80 a výška 60 cm.

Pokud nemáte moc času řešit vlhkost kompostu, bývá obvykle sušší, než by byl ideál, a rozkládá se déle. Ale zhruba po roce získáte i z tohoto studeného kompostu pěkně rozložený substrát.

Náš tip:

Posekanou trávu a drobné větvičky můžeme používat k mulčování, to jest k zakrývání půdy kolem rostlin. Organický mulč zadržuje vláhu, stíní povrch půdy před slunečními paprsky, (což je dobře, protože slunce hubí prospěšné mikroorganismy), potlačuje růst plevelů a poskytuje rostlinám výživu z rozkládajícího se organického materiálu. Je ovšem pravda, že někdy se v mulči ubytují i nevítaní plzáci, pak ho raději na čas odstraníme.

Posekanou trávu a drobné větvičky můžeme používat k mulčování, to jest k zakrývání půdy kolem rostlin

Horký kompost

Pokud si ale můžete s kompostem pohrát, připravte si horký kompost, v němž se všechno rozloží velmi rychle. Docílíte toho tak, že do směsi dáte víc šťavnatých složek, zvlhčíte ji natolik, aby byla téměř na hranici anaerobnosti, a proložíte nějakým materiálem, kde je hodně mikrobů, třeba zetlelým listím. Můžete přidat i zakoupený urychlovač kompostu (prášek se „spícími“ mikroby, který rozmícháte ve vodě a tou kompost pokropíte).

Mohlo by vás zajímat: Jak na kompost v bytě

Kompost pak často přehazujte a dovlhčujte, můžete to dělat i každý třetí den. Když dovnitř vsunete půdní teploměr nebo jen ruku, ověříte si, že jeho teplota dosahuje 50–60 °C. Zhruba po 2–3 týdnech se teplota sníží, protože termofilní (teplomilné) bakterie už zkonzumovaly nejšťavnatější kousky potravy, a nyní nastupují houby a začínají rozkládat celulózu a lignin, tedy pevnější složky rostlinných tkání. Takový kompost můžete využít hned, anebo ho můžete dál přehazovat a vlhčit, a v tom případě podpoříte vznik velice trvanlivého humusu. Tak se označuje produkt humifikace, což jsou zvláštní velké a chemicky netečné molekuly, huminy, huminové a fulvonové kyseliny, uhlíkaté řetězce, které svou strukturou připomínají rašelinu a vydrží v nezměněném stavu stovky a tisíce let.

Humifikace se nedá uspěchat, a chcete-li získat tento trvanlivý humus, který bude půdu zlepšovat dlouhodobě, musíte kompost opečovávat a udržovat v provlhčeném a zároveň provzdušněném stavu ještě několik měsíců. Že jste byli úspěšní, poznáte podle toho, že se z půdy organická složka nebude časem ztrácet.

Jak se obejít bez kompostu

Pokud máte zahrádku příliš malou a kompost by se u vás „neuživil“, můžete zahradní i kuchyňské odpady ukládat rovnou do záhonu, aby z nich rostliny mohly postupně čerpat živiny.

V zásadě existují dva základní typy kompostových záhonů – takzvaný africký, kdy je kompost v jámě nebo v zakopaném koši uprostřed, přikrytý víkem, a rostliny jsou nasázené kolem dokola, a pak Rozumův, pojmenovaný podle ukrajinského profesora, který tento typ záhonů dovádí k dokonalosti – princip je, že kompost ukládáte do vykopaného příkopu, přikrýváte ho posekanou trávou a rostliny sázíte po stranách příkopu.

Text: Eva Hauserová, foto: Shutterstock, archiv autorky

Klasika nade vše

Pro milovníky minimalistického stylu

Střecha s dotekem staleté tradice

Nezapomeňte na doplňky!

Rozhodla statika

Žulová předstěna

Terénní úpravy

V horách natrvalo

Dispozice a interiér

Konstrukční detaily

Nejlepší televize

Vytápění a ohřev vody

Interiér

Zkušenosti pána domu

Technické údaje

Uspořádání úložných prostor

Výškové úrovně pracovní desky

Spolehlivost rádiového přenosu

Proč se nebát

Úspory a variabilita

Tak i tak

Pomoc z rodiny

Prostor a pohodlí

Jedině zděný

Moderní vzhled

Nová dominanta Gersthofenu s okny Schüco AWS 75 PD.SI a výhledy na Alpy

Okenní systém Schüco AWS 75 PD.SI nabízí výhody při zpracování

Co do kompostu dávat a nedávat?

Jak kompost správně připravit?

Horký kompost

PARTNEŘI WEBU