Blog

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Navýšení finančních prostředků o 1,5 mld. Kč je reakcí na obrovský zájem, který vzbudily všechny tři vlny kotlíkových dotací. Tyto příspěvky, jež krajům poskytne Státní fond životního prostředí alokací peněz z podprogramu Nové zelené úsporám – tzv. Adaptačního a mitigačního opatření, budou využity na proplacení dotací u dosud neuspokojených žádostí. Podle Ministerstva životního prostředí přitom v Praze, Kraji Vysočina a Královehradeckém kraji ještě nejsou zcela vyčerpány původní prostředky z oficiálních výzev kotlíkových dotací.

„Již od 1. září 2022 bude platit zákaz provozu kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy a jejich využívání po tomto datu bude pokutováno. Zájemci o nové ekologické zdroje tepla, včetně tepelných čerpadel, by si proto měli pospíšit a seznámit se se situací ve svém kraji i s výhodami, které jim nová environmentálně šetrná zařízení nabízejí. Například tepelná čerpadla NIBE, jejichž prodej stoupl od zahájení programu kotlíkových dotací v r. 2015 o 160 %, neslouží jen jako ekologický a energeticky úsporný zdroj vytápění, ale také jako efektivní systém pro chlazení, větrání nebo ohřev vody. Jejich využití tak přispívá ke zdravějšímu životnímu prostředí i vnitřnímu mikroklimatu a v neposlední řadě k výrazné úspoře provozních nákladů,” vysvětluje Jiří Sedláček, ředitel prodeje NIBE Energy Systems CZ, divize skupiny NIBE. 

Zdroj: Marketingové sdělení

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Fáze 27: Parotěsná zábrana

U hotové stavby nejsou Izolace vidět, ale jsou rozhodující pro její kvalitu a životnost.

V podkroví, v místech již realizovaného zateplovacího izolantu, se prováděla parotěsná zábrana. K tomuto účelu se používá parotěsná fólie a speciální lepicí páska na spojení jednotlivých dílů fólie a oblepení detailů například kolem kleštin. Fólie slouží k tomu, aby páry uvolňující se z interiéru při běžném užívání domu neprostupovaly do tepelné izolace mezi krokvemi a tím ji neznehodnocovaly. Páry se mohou v minerální tepelné izolaci hromadit a změnou tepelných podmínek pak kondenzovat. Tím se sníží její účinnost. Kondenzát ale zároveň může nastartovat destrukční procesy v dřevěné konstrukci střechy a v namáhaných spojích. Kromě tepelných mostů, snížené funkci izolace a její nerovnoměrné účinnosti se časem mohou vyskytnout i dřevokazné houby, koroze spojovacího materiálu apod. Proto se provádění těchto prací musí dělat s co největší pečlivostí a přesností včetně zalepování a oblepování drobných detailů u krokví a kleštin speciální páskou.

Tyto postupy a kvalita jejich provedení pak zaručují maximální izolaci a teplotní stabilitu po celý rok. Koncept je navržen jako nZEB, tomu vyhovují navržené cihly pro obvodové zdivo a ostatní materiály, které mají vysoký tepelný komfort a velmi dobrou akumulaci tepla.

Text: Stojan Černodrinski s využitím podkladů firmy Wienerberger 

Pět ódy na tohoto pomocníka netřeba. Základem systému centrálního vysávání je výkonný agregát, umístěný v garáži, ve sklepě, v technické místnosti nebo v kotelně.
od něj se domem větví skryté potrubí k zásuvkám a k zahájení vysávání stačí připojit dostatečně dlouhou hadici. Zkušenosti dokazují, že v interiéru i v okolí domu se centrální pomocníci osvědčili.

Prostě super pracant

Princip centrálního vysavače (cv) vychází z poznatků praktického luxování, vývoj systému přesto znamenal revoluci v pojetí moderního úklidu. Jestliže běžný přenosný vysavač, jak vyplývá z názvu, musíte chtě nechtě přenášet, centrální se nikdy „nemotá“ pod nohama, manipulujete pouze s lehkou, pružnou hadicí, přístroj netřeba tahat po schodech, přeskakovat zvýšené prahy a jiné překážky a po skončení práce ho „někam zaparkovat“. Přenosný vysavač (navzdory účinným hepa filtrům i dalšímu příslušenství) vždy vyfukuje vzduch zpět do uklízené místnosti, zatímco centrální vysavač odvádí všechny nečistoty mimo obytný prostor a přefiltrovaný vzduch pak vyžene ven do exteriéru. V interiéru nedochází k víření prachu, jako je tomu u přenosných vysavačů, což ulehčuje život nejen alergikům. Oceníte i ticho při vysávání, protože motor centrálního sání si své nezbytné sólo odzpívá někde za zdí. Všechny typy přenosných vysavačů musí řešit poměr výkonu motoru k hmotnosti spotřebiče, u centrálního vysavače hmotnost nehraje naprosto žádnou roli. Díky vysokému výkonu průmyslového motoru vysajete veškeré nečistoty rychle a účinně. U vybraných modelů je navíc unikátní záruka 25 let!
A konečně – přenosné přístroje je nutné pravidelně udržovat (vyměňovat filtry a sáčky), u centrálního vysavače stačí několikrát do roka vysypat odpadní nádobu. Nesporným plusem pak je možnost zapojení přístroje do úklidu mimo dům a také sortiment doplňků, který umožňuje dokonalé vyčištění různých povrchů.

Návrh, montáž a instalace

Centrální vysavač se nejčastěji instaluje do novostaveb nebo při rekonstrukci. Možná je i dodatečná montáž do stávajícího objektu, nicméně doporučujeme myslet na rozvody pro centrální vysávání již při stavbě.
Před samotnou instalací rozvodů potrubí je nutné provést návrh rozmístění vysavačových zásuvek a chytrých doplňků, jako např.štěrbinové zásuvky, která se umisťuje do soklu kuchyňských linek, vestavěných skříní apod. V návrhu se vyznačí i umístění centrální vysavačové jednotky a předpokládané trasy trubních rozvodů se stoupačkami. Projekt doporučujeme nechat zpracovat proškoleným projektantům nebo specializovaným firmám.
Pro zpracování je nutný půdorys objektu, kam se zakreslí jednotlivé zásuvky tak, aby bylo možné z jednoho místa obsáhnout co největší plochu pro úklid. Obvykle jsou to 1–2 zásuvky na patro. Lze je instalovat do výšky, která vám bude vyhovovat, ideální je však poloha ve stejné výšce, jako jsou ostatní zásuvky elektroinstalace. Vlastní vysavačový agregát umístěte nejlépe mimo obytné prostory tak, aby byl zvuk motoru slyšet co nejméně a aby výfukové potrubí bylo co nejkratší. Bývá to nejčastěji sklep, garáž, technická místnost či dílna.

Rozhoduje výkon

Nejdůležitějším parametrem vysavače je sací výkon. Uváděné hodnoty někdy matou, prodejci totiž inzerují pouze výkon motoru neboli příkon spotřebiče, což ovšem není nic jiného než spotřeba elektrického proudu.
Sací výkon závisí na příkonu a odporu filtrů. U jednomotorových agregátů se pohybuje okolo 500 airwattů, u dvoumotorových od 900 do zhruba 1 100 airwattů.
Turboventilátorový agregát má příkon 1,2– 2,4 kW. Čím vyšší výkon, tím účinnější vysávání, ale i vyšší spotřeba energie. Sací výkon zpravidla představuje 1/4–1/5 příkonu vysavače. (Údaj sacího výkonu je ovšem spíše orientační, neexistuje totiž předpis, který by určoval, kde má být sací výkon změřen – zda na výstupu nebo na konci hubice.) Moderní vysavače mají elektronickou regulaci příkonu motoru a sacího výkonu, což vede k optimálnímu nastavení hodnot podle druhu a znečištění povrchu a zároveň se tak šetří motor.

Kam umístit zásuvky

Středně velký rodinný dům (užitná plocha asi 120 až 160 m²) potřebuje kolem 20 m sacího potrubí o průměru 50 mm, tři až 4 zásuvky (obývák, ložnicová část, garáž) a jednu stoupačku k rozvodu do patra (má-li dům obytné horní podlaží). Zásuvky se umisťují s ohledem na délku hadice (asi 9 m, jsou však i „smršťovací“ hadice od 3 do 11 m), jedna zásuvka obsáhne maximálně 70 m² podlahové plochy. A jak najít správnou polohu jednotlivých zásuvek? Pomocí kružítka narýsujte na plánku domu kružnice tak, že jejich středy umístíte do rohů místností, nejvzdálenějších od středu domu. Například pro hadici 9 m narýsujte oblouky o poloměru 9 cm (při měřítku plánu 1 : 100). Sací zásuvka se musí nacházet v bodě, kde se tyto kruhy překrývají. Pokud se kruhy nepřekrývají, budete potřebovat více než jednu vysavačovou zásuvku. Snažte se zásuvky umísťovat vždy do komunikačních prostor, jako jsou chodby a schodiště. Zde je menší pravděpodobnost umístění nábytku. Dávejte pozor také na směry otevírání dveří. Stěna pro umístění zásuvky by měla být silnější než 100 mm, avšak klasická sádrokartonová příčka o tl. 100 mm instalaci umožňuje.

Vysávání v číslech

Hnací jednotka centrálního vysavače by měla být umístěna pokud možno v nejnižším místě objektu, neboť pak nemusí překonávat odpor zemské tíže a prach se v potrubí pohybuje vysokou rychlostí, až 120 km/h. Množství vzduchu procházejícího hubicí (i vysavačem) se udává v litrech za sekundu (l/s) a pohybuje se v rozmezí 20 až 45 l/s. Filtrační schopnost vysavače se podle příslušné normy udává jako tzv. emise prachu v mg/m³ protékajícího nasátého vzduchu. U méně výkonných vysavačů skrz filtry a netěsnostmi uniká do místnosti kolem 0,25 mg/m³, u výkonnějších vysavačů s několikanásobnou filtrací to je pouze 0,025 mg/m³ a méně.

Text: Petr Saulich/Foto: archiv firem

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Deskové otopné těleso do prostředí s vysokými požadavky na hygienu a čistotu s hladkou čelní deskou to je RADIK HYGIENE. Jedná se o deskové otopné těleso v provedení KLASIK, které umožňuje levé nebo pravé boční připojení na rozvod otopné soustavy. Svou konstrukcí je určeno pro otopné soustavy s nuceným nebo samotížným oběhem. V provedení VENTIL KOMPAKT, které umožňuje pravé spodní připojení na rozvod otopné soustavy, je určeno pro otopné soustavy s nuceným oběhem.

RADIK HYGIENE je upraven pro instalaci a provoz v místnostech s vysokými požadavky na hygienu a čistotu. Všechny typy jsou bez přídavné plochy mezi deskami, takže zde nedochází k usazování prachu ve srovnání s běžným provedením radiátorů. Mají hladkou čelní desku, snadno omyvatelnou a švové svary desek jsou zakryty speciální hladkou lištou. U typu 20S je větší vzdálenost mezi deskami (hloubka tělesa B = 102 mm) ve srovnání s klasickým řešením typu 20 (B = 66 mm). Radiátor nemá bočnice ani horní mřížku. V základní výbavě i potřebný počet navrtávacích konzol, které umožňují upevnit otopné těleso standardně až 65 mm od stěny. Radiátor lze tedy jednoduše omýt ze všech stran a to i ve vnitřním prostoru mezi deskami či za tělesem jako takovým. Lakování je hladké a na celé těleso je výrobce poskytována záruka 10 let. Je tedy ideálním řešením do místností, kde je potřeba zachovat čistotu, od prostor nemocnic až např. po dětské pokoje běžných domácností.

V případě modelu RADIK CLEAN se jedná o provedení KLASIK i VENTIL KOMPAKT. Všechny typy jsou bez přídavné plochy, bez mřížky a bočních krytů. Čelní deska oproti modelu HYGIENE není hladká, ale má standardní prolisy. Švové svary nejsou zakryté lištou, nicméně i tak toto těleso najde ideální využití i v domácnostech, kde je vyšší požadavek na čistotu prostředí a snadnou údržbu, což ocení např. alergici. Jeho výhodou je i podstatně nižší cena.

Více na Korado.cz

Zdroj: Marketingové sdělení

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Zdění cihel na cementové malty má být prováděno při teplotě od +5°C výše a naopak za mrazů nižších než -5°C je zakázáno.  Ale co dělat v mírné zimě, kdy lze očekávat průměrné teploty mezi nulou a +5°C ? Pro zdění v zimním období (tj. zpravidla mezi 1. listopadem a 31. březnem) nabízí společnost HELUZ tzv. zimní malty – jedná se o zimní varianty všech maltových směsí HELUZ, tj. tenkovrstvé celoplošné malty typu SBC, tenkovrstvé malty typu SB, dále malty zakládací, malty TREND i klasické zdicí malty M5. Pytle s maltou se zimní úpravou se dodávají ve stejném obalu jako běžné malty, jen jsou na čelní straně označeny piktogramy sněhové vločky s popisem ZIMNÍ VARIANTA a teploměrem znázorňujícím použití do -5 °C.  

Další možností je využít v zimním období zdění na systémovou zdicí pěna HELUZ, při které nedochází k přenášení vlhkosti z pojiva do cihel, neboť na rozdíl od klasických vápenocementových malt pěna neobsahuje vodu. Zdivo vyzděné na PUR pěnu dosahuje menších pevností zdiva, proto nelze bez konzultace s projektantem zaměnit tenkovrstvé malty za pěnu.

V uzavřené stavbě lze pokračovat uvnitř

„Pokud je to na stavbách jen trochu možné, doporučujeme počkat se zednickými pracemi, jako je zdění obvodových stěn, vnější omítky nebo betonování stropu až na jaro. Pracovat lze na stavbách, které jsou temperované,“ doporučuje Ing. Zuzana Hejlová, autorizovaná statička ze společnosti HELUZ. „Je-li stavba na zimu již „uzavřená“, to znamená, že jsou vyzděné obvodové stěny, je hotový strop a jsou zakryté stavební otvory, pak teplota uvnitř objektu zpravidla neklesá pod +8°C a lze tudíž pokračovat ve stavebních pracích uvnitř objektu. Ze zednických prací lze provádět např. zdění příček, vnitřní omítky apod.,“ dodává Ing. Zuzana Hejlová.   

Při zdění v zimním období je nutné dodržet tyto zásady:

• Materiál se musí chránit proti nepříznivým povětrnostním vlivům. Rozbalené palety cihel, jednotlivé výrobky komínů a pytle s maltou musí být uskladněny v suchu za teploty nad -5 °C, tzn. v krytých skladech. Zdicí pěna HELUZ se musí skladovat alespoň v temperované stavební buňce, neboť teplota samotné dózy s pěnou musí být nad +10°C (ale zároveň méně než +30°C).
• Při zdění nesmějí být na cihlách zbytky námrazy nebo sněhu ani nesmějí být zaprášené či jinak znečištěné. Veškerý zdicí materiál musí být suchý a při zdění se cihly nesmějí namáčet (doporučuje se cihly namáčet od teploty +10°).
• Teplota vzduchu v průběhu zpracování a tuhnutí malty nesmí klesnout pod -5°C. Pokud se zimní malty zpracovávají při teplotách nad 0°C, není nutné záměsovou vodu předehřívat, při zdění pod bodem mrazu (tzn. od 0°C do -5°C) musí být pro přípravu zimních malt ohřátá i záměsová voda na cca 30°C. Zároveň platí u zimních malt omezení, že je lze zpracovávat do teploty +15°C (na tzv. zimní malty není možné zase zdít v létě).
• Čerstvě vyzděné zdivo musí být chráněno před povětrnostními vlivy (deštěm, sněžením apod.) nepromokavou fólií a teplota nesmí klesnout v průběhu 14 dní po vyzdění pod -5°C. Pokud se pod ochrannou folii naskládá beze spár kolem celé zdi polystyrén v min. tl. 5 cm, může teplota krátkodobě klesnout až na -10°C. Z toho vyplývá, že při očekávaných nižších teplotách než -5°C se již nemá vyzdívat zdivo na cementové malty a je třeba počkat na příznivější předpověď.
• Období teplot pod +5°C se nezapočítává do nutné technologické přestávky před statickým zatížením zdiva nebo před omítáním (čili o tuto dobu se musí prodloužit technologická přestávka). 
• Pokud je stavba na zimu již „uzavřená“, to znamená, že jsou vyzděné obvodové stěny, je hotový strop a zakryté stavební otvory, pak teplota uvnitř objektu zpravidla neklesá pod +8°C a lze tudíž pokračovat ve stavebních pracích uvnitř objektu. Ze zednických prací lze provádět např. zdění příček, vnitřní omítky apod.
• Jakékoliv podcenění zimních teplot může vést k dodatečným vícenákladům. Při práci v zimě nejen že jde práce pomaleji, je také obtížnější dodržet kvalitu stavebních prací a i to má dopad na finální velikost deformace konstrukcí vlivem objemových změn (jako je smršťování, roztažnost, dotvarování). Zvláště pro velikost přetvoření v důsledku změn teploty je rozhodující počáteční teplota při vlastním provádění zdiva nebo stropu. Čím je teplota při provádění nižší, tím se zvyšuje pravděpodobnost vzniku nějakých trhlin, ať už potom v omítkách nebo i v samotné nosné konstrukci.

Zdroj: Marketingové sdělení