Blog

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Společně pak Electrolux a BEAM suverénně vládnou globálnímu trhu s centrálními vysavači. Patří jim aktuálně dohromady 35 procent všech uskutečňovaných prodejů!

Jako všechny geniální záležitosti, je i centrální vysavač zařízením v podstatě velmi jednoduchým. A přitom má úžasnou užitnou hodnotu! Jen málo věcí funguje natolik spolehlivě a efektivně. A když někdo hovoří o spolehlivosti a efektivitě, měl by se určitě zastavit u detailů, které k takovému konstatování opravňují. Učiňme to tedy. Nejlépe taková tvrzení vyniknou, když budeme konfrontovat centrální vysavač se standardním vysavačem klasickým.

Klasika zviřuje

Zvětšeniny odpudivých roztočů hrozících užuž zaútočit na člověka, patří k nejpůsobivějším obrázkům provázejících reklamní kampaně výrobců vysavačů. Centrálních, i těch klasických. Obě strany se pak předhánějí ve způsobech, jak s těmito škůdci, ale samozřejmě především s prachem všemožného původu a dalšími nečistotami, přesvědčivě zatočit.

Obecně se argumentuje silným výkonem motoru vysavače i vysokým dosahovaným podtlakem. A hlavně vynalézavými procesy filtrace! Jenomže totálně účinný filtr zatím bohužel nikdo nevyrobil a praktickou podobu procesu vysávání také v případě používání klasického vysavače hned tak nikdo nezmění. Problém, kdy vzduch z výfukového potrubí při vysávání podlahy zvedne rovněž prach z povrchu nábytku, stěn místnosti, parapetů a třeba záclon, tady zůstává. Zvířené nečistoty určitý čas setrvávají v ovzduší a po nějaké době se hladce usadí na povrchu všech ploch, které po úklidu přece měly zůstat příkladně čisté. To je zásadní nedokonalost!

Ať chceme či nechceme, při fungování klasického vysavače dochází k nepřetržitému zviřování prachu. Použitý vzduch je vyfukován zase jen do prostoru, v němž byl nasátý. S tím nikdo nehne, tak to prostě je. Ano, ten vzduch prošel očistným procesem filtrování. A ven vychází relativně čistý. Vždycky však v něm nějaké zbytky nečistot zůstávají. Podstatou jejich konání, jde v případě klasických vysavačů, opravdu pouze o jakési zviřovače. Část prachu různého původu se v místnosti vždy na vysátá místa vrací.

Centrál odvádí

Jedinou obranou je prostě zviřování nedopustit! Silný výkon motoru, vysoký podtlak a perfektní filtraci samozřejmě ano, ale vzduch z výfukového potrubí agregátu se do místnosti za žádných okolností nesmí dostat. Musí být expedován zcela mimo dům.

Jak jednoduché, jak převratné a jak účinné! Právě na tomto principu pracují centrální vysavače.

Výfukové potrubí centrálního vysávacího systému zásadně ústí na střeše či fasádě budovy. Zkrátka mimo prostor, v němž se pohybují lidé a kde vyžadujeme dokonalou čistotu. Agregát spojený se sběrnou nádobou najde místo v garáži či ve sklepě. Nesmí překážet a nesmí se stát, že by při občasné nutné manipulaci s nečistotami, na jejich cestě do popelnice, došlo ke znečištění obytného prostoru.

Alfou i omegou efektivity práce centrálního vysavače je kvalita filtrace. Bývá udáváno, že dobré centrální vysavače dokážou pohlcovat s účinností 97 % dokonce i částice velikosti pouhé desetiny mikronu. Tedy desetitisíciny milimetru! O větších vůbec nemluvě. Ale i těch pár zbývajících procent nezachycených částic velikosti zlomků mikronu, je vždy odváděno z domu ven.

Samotné vysávání centrálním systémem začíná pouhým připojením hadice na speciální zásuvku se spínačem. Hadice je lehká a snadno ohebná, bývá vybavena otočnou rukojetí s vypínačem, který umožňuje sací jednotku kdykoli z každého místa ovládat. Další výhodou je, že uklízející osoba nemusí přenášet těleso vysavače, jako je tomu v případě vysávací klasického. Centrální vysavač nepoškodí podlahu ani nábytek, obsluhujícího neohrozí elektrický proud. A provoz je mimořádně hygienický.

Ani těm, kteří zaměstnávají uklízečku, nemůže být lhostejné, jaký přístroj ke své práci používá. Pouze centrální vysavač zbaví všechny místnosti kromě prachu také alergenů a bakterií.

Více informací na Beam.cz a Smartvac.cz

Zdroj: Marketingové sdělení

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Fáze 12: Vyzdívky štítů

Vyzdívky štítů se provádí opětovným založením první vrstvy cihel na zmonolitněnou stropní konstrukci. Předklady nad okny ve štítě je možné řešit atypicky zvýšenou vrstvou polystyrénu, a to z toho důvodu, že uložení překladu PTH7 (Porotherm překlad 7) nad roletovou schránkou není technicky možné. Překlad PTH7 se rozměrově do štítu nad oknem nevejde, což je dobře porovnatelné i prostým okem, když na fotografii porovnáte tento atypický detail s konstrukčním řešením dolního okna. Atypický detail je možné v tomto případě použít především proto, že zatížení překladu ve štítě není tak vysoké jako ve spodním patře. Jedná se o minimální ukončení štítu, které by v případě tohoto atypického detailu nemělo mít negativní dopad na statiku. Ve štítové stěně se tvarovky seřezávají podle sklonu střechy a připravují se na následný štítový věnec.

I v této fázi je velmi důležité dohlížet na popsané detaily, jelikož tepelné mosty jsou nejenom příčinou zvýšených ztrát energie, ale také časem mohou také ohrozit kvalitu výsledného zdiva a urychlit jeho lokální degradaci. Vzniklé poruchy se pak pod vrstvou malty navíc špatně hledají. V tomto smyslu si není nutné dělat starosti, protože vše zajistí certifikovaný projektant a plnění ohlídá stavební e4 dozor.

Text: Stojan Černodrinski s využitím podkladů firmy Wienerberger 

Podle odborníků tento typ bydlení nabízí nejlepší tepelný komfort včetně vynikající akustiky. Multikomfortní stavby disponují kvalitní výměnou vnitřního vzduchu (tzv. účinné větrání bez prachu, pylů a aerosolu), garantují optimální průměrnou teplotu ve všech místnostech domu v rozmezí 20 až 23 °C při 75% úsporách energie v porovnání s klasickými stavbami, k samozřejmostem patří dokonalá akustika, požární ochrana, bezpečí a dlouhá životnost bez nutnosti údržby, to vše při zachování vysoké flexibility designu stavby.

Z hlediska stavebnětechnických a architektonických parametrů jsou základními charakteristikami pasivního domu tvar budovy (kompaktní, bez zbytečného členění), správná orientace ke světovým stranám (využití pasivního solárního efektu), úsporná a vhodně uspořádaná vnitřní dispozice, dokonale tepelně izolovaná obálka domu bez tepelných mostů, pečlivý návrh a kvalitní osazení oken s účinným stíněním, efektivně regulované vytápění, správně navržený ventilační systém (řízené větrání s rekuperací odpadního tepla).

Prověrka vzduchotěsnosti

Jedním z nejnáročnějších požadavků u pasivních domů je vzduchotěsnost obálky budovy, vzduch nesmí pronikat do domu spárami ve stěnách, okolo oken, dveří, střechou apod. V určitém stadiu výstavby se těsnost ověřuje tzv. BlowerDoor testem, při němž se v budově vytvoří podtlak přibližně 50 Pa. Při měření se pak zkoumají trhliny v budově při běžné síle větru (tj. 15–35 km/h). Pasivní dům má jednoznačně a velmi přísně stanovený objem vzduchu, který může při testu netěsnostmi uniknout. Pokud není výsledek dodržen, je potřeba najít místa úniku a opravit, přesněji odstranit je.

Z čeho lze stavět…

Dům v pasivním energetickém standardu můžete vyzdít z cihelných bloků či z vápenopískových komponentů a staviv z lehkých betonů, může mít konstrukci ze dřeva – montovanou na stavbě, prefabrikovanou ze sendvičových panelů. Existují i stavby z betonových konstrukcí atd., musí však splňovat určitá kritéria a parametry. Soudobým trendem jsou aplikace jednovrstvých konstrukcí z pálených cihel Porotherm nebo Heluz, za keramikou v tomto smyslu nezaostávají ani tvárnice Liapor, kvádry KMB Sendwix nebo Thermoblock, lehké pórobetonové tvárnice Ytong (Xella) a další. Opomenout určitě nelze ani dutinové tvarovky z expandovaného polystyrenu vylévané betonem (ztracené bednění s oboustrannou tepelnou izolací), technologii dřevoštěpových či štěpkocementových tvarovek a desek s vloženou izolací (systém Velox) a tak lze pokračovat. Projektant však musí najít nákladově optimální energetické řešení.

Stavba a pozemek

Zárukou nízké spotřeby energie rozhodně není jen silná vrstva izolace, kvalitní okna a rekuperace odpadního vzduchu. Na malých tepelných ztrátách a vysokých pasivních tepelných ziscích se podílí výrazně víc faktorů, které je potřeba při návrhu domu zohlednit. Od pozemku přes tvar domu až po celkové rozvržení interiéru.

Za ideální tvar odborníci považují kvádr, delší stranou obrácený k jihu. Toto řešení totiž umožňuje ideální umístění pobytových místností s větší potřebou oken směrem na jih, k severu jsou orientovány pomocné prostory jako chodba, schodiště, hygienické zázemí nebo technická místnost, tedy prostory s malými nároky na přirozené osvětlení. Vnitřní uspořádání místností se volí s ohledem na teplotní režim a jeho regulaci, na míru denního osvětlení (oslunění) atd.

Při snaze zabezpečit optimální solární zisky se však budovy mnohdy dostávají do rizika letního přehřívání. Platí jednoduchá zásada, že velikost prosklení je rozumné do 40 % plochy jižní fasády. Větší plocha způsobuje výrazné letní přehřívání a potřebu drahého stínění či chlazení.

Teplo – základ komfortu

Jestliže běžný dům potřebuje k vytápění asi 90–120 kWh/m2 obytné plochy za rok, pak pro pasivní dům (PD) je za stejné období stanovena hranice do 15 kWh/m2. Toho lze v našich klimatických podmínkách dosáhnout při spojení: dokonalé tepelné izolace obálky bez tepelných mostů + využití pasivních solárních zisků + zpětné získávání vnitřního tepla – větrání s rekuperací. Energetická potřeba pasivního domu je díky dokonalé izolaci sama o sobě tak nízká, že se v podstatě můžete vzdát konvenční topné soustavy, ovšem musí ji zastoupit tzv. zbytkové vytápění (přitápění), schopné pokrýt nezbytnou minimální spotřebu tepla. Více energie v praxi vynaložíte na ohřev užitkové vody pro domácnost než na samotné vytápění. 

Slunce jako priorita

Na území ČR dopadne celkem 940 až asi 1150 kWh/m2 ročně, v závislosti na oblačnosti a samozřejmě i na lokalitě, jehož potenciál je využitelný při výrobě tepla, elektrické energie i chladu. Děje se tak pomocí nejrůznějších technologických zařízení, přesto je člověk schopen využít pro svoji potřebu jen určitou část. Energie se využívá aktivně – fototermální teplovodní, přesněji horkovodní kolektory a vzduchové kolektory k přípravě teplé vody k provozu domácnosti, případně bazénu, a také pasivně – zmíněnou orientací stavby, velikostí prosklených ploch atd. Systém vyžaduje účinnou regulaci nadměrných tepelných zisků, bez níž by se stavby zbytečně přehřívaly. Za tímto účelem si majitelé domů pořizují např. klimatizační jednotky atd.

Okna a prosklení

Pro zasklení se používají izolační trojskla nebo systém, kde je prostřední sklo nahrazeno fólií. Součinitel prostupu tepla je zde 0,6 až 0,8 W/m2.K. To je až dvakrát lepší než u nejkvalitnějších oken s izolačním dvojsklem. Běžný okenní rám také izoluje hůře než trojsklo, proto se používají dřevěné i plastové rámy doplněné izolací (obvykle polyuretanovou). Vždy je třeba sledovat součinitel prostupu okna pro celé okno, ne jen pro vlastní zasklení, jak jej uvádí někteří výrobci. Vliv na kvalitu okna má i distanční rámeček mezi skly – používají se nerezové nebo plastové, které jsou výrazně lepší než dříve používané hliníkové.

Vzhledem k tomu, že jedním ze základních požadavků je těsnost domu, a také kvůli využití řízeného větrání nemusí být všechna okna otevíravá. To jednak sníží jejich cenu a jednak zvětší plochu prosklení (pevný rám je užší). Z psychologických důvodů i pro případ výpadku vzduchotechniky se však v každé místnosti nechává nejméně jedno okno otevíravé.

Vytápění a větrání

O pasivních domech se obecně hovoří jako o stavbách, v nichž prakticky netřeba topit. V tuzemských klimatických podmínkách to pochopitelně platí jen v uvozovkách – tyto domy se sice mohou obejít bez klasické otopné soustavy, ale nikoliv bez vytápění. Tepelnou pohodu je třeba řešit jako vyvážený systém – spojenou nádobu vytápění a větrání. Zčásti je zajištěna systémem řízeného větrání s rekuperací tepla, bez něhož se v pasivním domě (otázkou je, zda v běžném ano) neobejdete. Vydýchaný, ale ohřátý vzduch je z interiéru domu pomocí vzduchotechnického systému centrálně odváděn ven a předává ve výměníku teplo čerstvému chladnému vzduchu přiváděnému zvenčí. Využít tak lze až 80 % tepla odpadního vzduchu. Tzv. aktivní rekuperace může kromě efektivního větrání také dodávat energii k ohřevu teplé vody (v zásobníku) pro domácnost nebo topný systém.

Samotné vytápění musí být navrženo s ohledem na velmi nízkou tepelnou ztrátu pasivního domu. Vždy jde o individuální řešení, záleží na velikosti domu, způsobu využití atd. Pokud chcete použít třeba interiérová kamna nebo krb, narazíte na problém s přebytkem tepla. Nejsou-li venku velké mrazy, stačí nesrovnatelně menší výkon než u běžného domu, jinak hrozí přehřívání a zbytečné plýtvání energií. Řešením jsou krby a kamna určená pro pasivní domy (včetně speciálního komína pro pasivní domy), případně akumulační nádrž, do níž se odvádí část výkonu kamen. Někdy se může ukázat jako ekonomické řešení např. vytápění na elektřinu nebo tepelné čerpadlo.

Stavby s podporou státu

Pro ty, kteří staví nebo se do roku 2021 chystají stavět, se stále nabízí možnost čerpání finačního „příspěvku“ z programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Za dobu trvání programu sice došlo k řadě změn, nicméně na novostavbu lze stále získat tři na sobě nezávislé dotace.

První je dotace na kompletní stavbu při splnění parametrů pasivního domu, druhá je na solární kolektory a třetí na fotovoltaiku, přičemž u kolektorů a fotovoltaiky nemusí být novostavba nutně pasivní a o dotaci lze žádat i v případě rekonstrukce domu.

„S dotacemi na novostavby se i nadále počítá, stavby však budou muset splnit přísnější kritéria, která budou podobná měřítkům pro pasivní domy tak, jak je známe z původního programu Zelená úsporám,“ donedávna tvrdili specialisté ze Státního fondu životního prostředí ČR.

Zásadní změny ovšem přinesl až loňský stavební veletrh For Arch, kde byly představeny novinky v programu. Zatímco doposud bylo možné čerpat dotaci pouze na novostavby v pasivním standardu, nyní se to týká i nízkoenergetických domů. Jedinou podmínkou je instalace systému řízeného větrání, rekuperace. Od října se tedy přispívá částkou 150 tisíc korun na stavbu nízkoenergetického domu s rekuperací, nadále zůstává příspěvek ve výši 300 tisíc korun na novostavbu v pasivním standardu nebo 450 tisíc, pokud majitelé novostavbu doplní o další systémy využívající obnovitelné zdroje energie. Například instalují fotovoltaické panely. Nabízí se i možnost získat dotaci 150 tisíc korun na kombinaci fotovoltaického systému s tepelným čerpadlem.

Zeptali jsme se…

Ing. Libora Hrubého, odborného poradce Centra pasivního domu:

Je nějaký zásadní rozdíl mezi zděnou, řekněme konstrukčně těžkou, masivní stavbou a lehkou dřevostavbou (v pasivním standardu) a která miska pomyslných vah výhod či nevýhod se případně musí zhoupnout u té či oné varianty, aby dosáhla požadovaných, srovnatelných parametrů?

Každý typ konstrukce i druh materiálu má svá pro a proti. Pro pasivní domy jsou nejvhodnější konstrukce, které dokážou zabezpečit velmi kvalitní izolační schopnost při co nejmenší tloušťce stěn.

Volba konstrukčního materiálu bývá jednak ovlivněna náklady na stavbu, ale především přímo užitnými vlastnostmi či jinými výhodami daného typu konstrukce. U dřevostaveb jsou nosné prvky skryty uvnitř stěny a výsledkem je pak její menší tloušťka než u masivních staveb.

U masivních staveb bychom měli volit materiály s větší objemovou hmotností i pevností, které zabezpečí v co nejmenší tloušťce statickou únosnost, a zvenčí pak zateplovat materiály s velkou tepelněizolační schopností. Právě volba konstrukce s ohledem na výslednou tloušťku umožňuje snížit celkovou cenu domu.

Jaké jsou další argumenty hovořící ve prospěch pasivní stavby?

Nároky na pohodu vnitřního prostředí se zvyšují – příjemná teplota v horkých letních dnech i v těch největších mrazech, stálý pocit čerstvého vzduchu, ale bez průvanu, který vzniká při větrání otevřenými okny. Tento komfortní způsob života je skutečně možný v pasivním domě, který lze postavit za téměř stejné náklady jako běžnou novostavbu. Na rozdíl od běžných novostaveb je ale možné uspořit až 90 % nákladů na vytápění. Princip je naprosto jednoduchý. Nevyužívá žádné technicky náročné nebo nákladné zařízení a na uživatele neklade vyšší požadavky na obsluhu.

Existují nějaká prokazatelná zdravotní rizika pasivních domů? Dočetl jsem se kupříkladu o problémech se špatnou výměnou (cirkulací) vzduchu a komplikovaném nastavení teplot, o častém přehřívání domu, zvýšeném hluku v interiéru v důsledku dokonalé izolace proti hluku venkovnímu, o biologických zdravotních rizicích (spousta technologií – ventilátory, filtry atd.). Tak jak je to ve skutečnosti?

Většinou je to právě naopak, pasivní domy mají ve svém standardu požadavky jak na zimní, tak na letní teploty, na řešení detailů a tepelných mostů, tak řešeno řízené větrání zabezpečující neustálý přísun čerstvého vzduchu a naopak odvod toho znehodnoceného. Komfortem, zdravým prostředím, finanční a energetickou úsporou jsou pasivní domy daleko před „běžnými“ domy. Samozřejmě i v této oblasti lze najít pár příkladů, kde se něco nepovedlo, tak jako u ostatních staveb. Abychom se jim vyhnuli, je nutný precizně zpracovaný projekt, kvalitní realizace a dobrá údržba. Nejjednodušším způsobem, jak tyto pochyby vyvrátit, je některý pasivní dům a jeho obyvatele navštívit a zeptat se jich na osobní zkušenosti (například v rámci otevřených Dnů pasivních domů, 8.–10. listopadu 2019).

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce, Veronika Mannová

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Klíčové vlastnosti centrálních vysávacích systémů musíme totiž připomenout tak jako tak. Současná špičková zařízení tohoto druhu už přestala být pouhým pomocníkem v úklidu, tato kvalita je dávno považována za samozřejmost. Centrální vysavač je dnes navíc účinným pomocníkem v úsilí vedeném za zdravé obytné prostředí, bez nadsázky bourá obvykle žádané hygienické limity. Užívání dobrého centrálního vysavače v domě či bytě totiž přispívá rovněž ke zlepšení kvality vzduchu, který obyvatelé domu dýchají, zlepšuje se zdravotní stav případných astmaticky či alergicky postižených osob. Tato svého druhu přidaná hodnota centrálního vysavače je už prokázána lékařskými pozorováními, i obhájena vědeckými studiemi.

Měřítko kvality

Řekněme hned, že pokud má rekonstrukce domu či bytu zvýšit jejich užitnou hodnotu a modernizovat je, pak jen máloco přispěje k dosažení takového cíle natolik jednoznačně, jako právě centrální vysávací systém!

Zájemce o centrální vysavač instalovaný v rámci rekonstrukce, by měl vědět, že zcela zásadním měřítkem kvality tohoto zařízení je vedle parametrů sacího agregátu především úroveň filtrace. To možná někoho překvapí. Vždyť přece použitý vzduch je v případě každého centrálního vysávání tak jako tak odváděn mimo objekt… Proč tedy brát ohledy na případnou špetku zůstatkových nečistot, řekne si možná laik. Ale bude mít pravdu jen do jisté míry.

Téměř sto procent všech vysátých prachových částic ulpívá ve filtru centrálního systému a absolutně nedovolí zpětné proniknutí nečistot do místnosti. Ovšem další kvalita se uplatní teprve při procesu manuální likvidace odpadu. A v té hraje rozhodující roli třeba takový detail, že goretexový filtr se chová jako samočistící a svou povahou a vlastnostmi zkrátka nedovolí rozptyl nečistot při nutné manipulaci s nimi.

Je v tuto chvíli namístě dodat, že filtry tohoto druhu, vedle plejády dalších výjimečností, včetně vzpomínaného klinickým výzkumem ověřeného příspěvku centrálního vysavače kvalitě dýchaného vzduchu, užívá výhradně světová jednička v této kategorii – Electrolux. Tento globálně působící gigant pod svými křídly zaštiťuje i největší a nejvýznamnější dodavatele centrálních vysavačů značek BEAM a SMART, které se řadí do prestižního seskupení Member of Electrolux Group.

Bez kompromisů!

Praktická stránka instalace centrálního vysavače v rámci rekonstrukce domu či bytu má svoje nezbytné zásady. Stavebník by si měl především uvědomit, že si pořizuje zařízení pevně zabudované do konstrukce domu, které bude sloužit po dlouhé desítky roků. Z tohoto důvodu musí prvořadě pečlivě porovnávat parametry všech komponentů. A nepřipustit kompromisy!

Potrubní i kabelové rozvody se realizují převážně do podlah a do stěn, ale v případě rekonstrukce stojí za úvahu, zda například nepoužít starý nefunkční komínový průduch. Potrubní díly jsou obecně instalovány tak, aby docházelo k co nejmenšímu odporu proudění vzduchu. Pokud je to možné, dodržuje se gravitační spád. Trubky jsou dvoupalcového průměru a zásuvky se rozmisťují tak, aby se pomocí devítimetrové hadice dosáhlo do každého koutu bytu. Zásadně používejme speciální tvrzené trubky se silnější stěnou od značkových výrobců. Nedoporučují se zejména levná tenkostěnná potrubí východoevropského původu. Ušetří se tak sice nepatrné částky, ale ty nemůžou kompenzovat pozdější problémy. Dlouhou životnost zaručí výhradně značkové systémy.

Za zásuvkou se osazuje vždy ostré bezpečnostní koleno. To zamezí případnému vniknutí delšího předmětu do potrubí. K jeho montáži se používají speciální nástroje, například prstencová vrtačka. V případě, že bude při jiné stavební činnosti potrubí nešťastně poškozeno, lze ho bez problémů opravit.

Bohatě návratná investice

Sací jednotku centrálního vysavače je nejvhodnější umístit do nejnižší části objektu, výfukové potrubí musí směřovat mimo budovu. Celý systém je uzavřený a samozřejmě hygienicky nezávadný. Potrubní rozvod lze zrevidovat kamerou a těsnost se kontroluje tlakovou zkouškou. Ke spínání centrálního vysavače slouží desetivoltový kabelový rozvod.

Popsaný mechanizmus instalace by měl sloužit k získání základního přehledu o fungování celého zařízení, nemá být návodem pro svépomoc. Jednoznačně se vyplatí angažovat odborného dodavatele, zase se jednoznačně nabízí odkaz Electrolux a BEAM. Proces zakoupení a instalace centrálního vysavače lze úspěšně absolvovat s celkovými výdaji už od zhruba 30 tisíc korun. Což v rozpočtu generální rekonstrukce jakéhokoli obydlí zřejmě nebude částka úplně podstatná, zato však bohatě návratná.  

Více informací na Beam.cz a Smartvac.cz

Zdroj: Marketingové sdělení

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Je dobré začít rozhodnutím, ze kterého materiálu mají být vyrobeny okenní profily (zda hliník, plast nebo dřevo). Porovnání najdete např. zde: Rychlý rádce pro výběr oken

Pokud už máte vybraný materiál profilu, je čas zamyslet se nad tím, o jakou stavbu se jedná nebo bude jednat – zda má být nízkoenergetická nebo přímo pasivní, kde je situovaná, kam jsou orientovaná okna a co od nich vlastně očekáváte. Hodně přitom záleží na typu zasklení, které dokáže všechny možné parametry výrazně ovlivnit, stejně jako na kvalitě montáže (článek o montáži podle posledních doporučení: Montáž oken).

Typ stavby

Pokud stavíte RD v pasivním standardu, musíte zvolit profil i zasklení, které bude odpovídat zákonné normě. Ta uvádí minimální součinitel tepelné prostupnosti u oken Uw = 0,8 W/m².K a u dveří (oddělujících vytápěný prostor od venkovního prostředí, bez tzv. zádveří) Ud = 0,9 W/m².K. Plastové okenní profily Eforte s trojsklem splňují tyto požadavky s rezervou.

Naopak pokud se chystáte na rekonstrukci staršího domu a hledáte spíše levnější řešení, bude dostačující profil s Uf = 1,2 W/m².K (např. plastové profily Arcade) a dvojsklo. I tak splníte zákonný požadavek na maximální výši tepelné prostupnosti.

Poloha domu

Pokud žijete ve městě u frekventované silnice, budete pravděpodobně od oken očekávat nejen ochranu před zimou/teplem, ale také před hlukem. „Projektantovi či dodavateli oken je potřeba sdělit, o jaký typ hlukové zátěže se jedná. Jinou frekvenci totiž má kolejová a jinou silniční doprava a podle toho se dá zvolit vhodný typ skla (resp. jeho tloušťka a materiál případné meziskelní fólie),“ uvádí Petr Sýs, technický manažer společnosti Deceuninck.

Standardní zvukový útlum běžného okna je asi 35 dB. Pokud chcete ochranu před hlukem zvýšit, je potřeba silnější zasklení. Můžete se reálně dostat až na hodnotu
Rw = 46 dB, ale musíte být připraveni si připlatit. Na tom, jaká je intenzita hluku přicházejícího zvenčí, má mj. vliv i vybavení místnosti (závěsy a koberce šíření zvuku tlumí) nebo stínění. Více o hluku zjistíte zde: Braňte se před hlukem

Orientace oken

S tím, na jakou světovou stranu máte okna, souvisí i to, zda např. chcete v zimě interiér „dovytápět“ pomocí velkých prosklených ploch orientovaných na jih či západ. V takovém případě volte sklo, které má vyšší tepelnou prostupnost. V létě pak ale bude nezbytné taková velkoformátová okna zastínit, nejlépe předokenním stíněním, aby se prostor zase zbytečně nezahříval. Venkovní stínění je vhodné zahrnout už do projektu. Pokud do něj investovat nechcete, musíte pro jižní a západní strany naopak volit zasklení s co nejnižší tepelnou prostupností.

Okna orientovaná na sever budou jistě vyžadovat lepší tepelněizolační vlastnosti (a tedy co nejnižší součinitel tepelné prostupnosti Uw).

Bezpečnost

Zejména pokud máte malé děti nebo bydlíte ve vyšších patrech, je dobré myslet i na bezpečnost, např. aby nedošlo k propadnutí dítěte oknem nebo pořezání. „Tomu může zabránit tzv. bezpečné sklo – lepené ze dvou skel, mezi nimiž je fólie, podobně jako u autoskla. Takové sklo je zároveň odolnější proti vloupání, a pokud se zkombinuje s lepším kováním, hned máte nadstandardně zabezpečený dům. Samozřejmě i zvukový útlum takového skla je výrazně lepší,“ dodává Petr Sýs ze společnosti Deceuninck.

Hudba blízké budoucnosti

Od oken, resp. zasklení můžete očekávat i další funkce. Např. ochranu soukromí – už dnes existují skla, která se dokážou sama zabarvit podle intenzity slunečního záření nebo zavedením elektrického proudu vytvořit matný efekt tak, aby dovnitř nebylo vidět.

Probíhá také vývoj tzv. chytrých oken, jejichž sklo je pokryté tenkou vrstvou chemické látky, která dokáže reagovat na teplotu. Když je venku pod 25 °C, pouští teplo dovnitř do místnosti, když je teplota vyšší, odráží ho naopak pryč. V době, kdy se v našich zeměpisných šířkách budeme muset smířit s nárůstem teplot, budou podobné technologie nutností.

Zdroj: Marketingové sdělení