Skip to content

Blog

Kámen, voda a design

Přinášíme vám novinky z mezinárodního veletrhu Marmomac, který je věnován mramoru a přírodnímu kameni. Využití mramoru dnes sahá od obkladů a dlažeb přes běžný nábytek až po svítidla a doplňky.

Nevýhodou přírodního mramoru je choulostivý povrch. Výrobci proto vyvíjejí stále nové způsoby, jak zvýšit jeho odolnost a rozšířit možnosti použití. Letošní novinka – povrchová úprava Azerocare (Antolini) chrání povrch kamene před kyselinami, barvivy, tekutinami a tuky, je zdravotně nezávadná. Přitom zachovává přirozenou barevnost a strukturu. Není tedy třeba se bát například kamenných pracovních desek v kuchyni.

Designéři se snaží všemi prostředky zvýraznit přirozené vlastnosti tohoto ušlechtilého materiálu, jeho exkluzivní vzhled, tvárnost, transparentnost, a především jeho individualitu. Barevná škála sahá od sněhobílé přes šedou, modrou, růžovou až po zelenou, hnědou a černou.

Žádné dva bloky nemají stejnou barvu ani strukturu, každá deska, dlaždice či jiný výrobek je jedinečný. Nepravidelné žilkování, drobné dutiny, dokonce i praskliny a poruchy již nejsou defektem či nevýhodou, ale předností, stávají se „puncem“ krásy a originality.

Bílý italský mramor „Vena Oro“, brazilský kvarcit Corteccia s výraznými odstíny hnědé, šedé a oranžové a povrchy z bronzu jsou základní elementy této luxusní koupelny. Více na www.antolini.com.

Technologie v souladu s přírodou

Využití moderních automaticky řízených fréz, laseru či vodního paprsku umožňuje vytvářet krajkové struktury, plastické útvary a dosud nevídané kreace, z nichž se tají dech. Ústřední inspirací posledního ročníku veletrhu bylo vzájemné působení vody, která je věčně v pohybu, a kamene, pevného a navěky trvalého elementu.

Přední italští designéři ve spolupráci s renomovanými zpracovateli kamene vytvořili originální umyvadla, vany a fontánky inspirované přirozenými vlastnostmi a působením vody v přírodě, historickými tvary fontán a kašen i úsilím o ochranu životního prostředí.

Designérka a umělkyně Elena Salmistraro spojila materiál Arabescato Orobico s plastickým reliéfem tak, aby přírodní kresba byla ještě působivější (Vincentina Marmi)

Velkou pozornost vzbudila expozice Brand & Stone, v níž se přední zpracovatelé mramoru spojili s renomovanými výrobci nábytku a interiérového vybavení a jejich designéry. Z odvážné výpravy ze světa dřeva na pole kamene vznikla řada neobvyklých solitérů. Mohli jsme obdivovat, jak si s kamenem poradily takové ikony světového designu, jako například Carlo Colombo, Paola Navone, Tonino Lamborghini, Toan Nguyen či Stefano Giovannoni.

Toan Nguyen a společnost Luxury Living Group představili model stolu Serengeti, kde dřevo nahradil kvarcit Santorini. Efektní je nejen struktura kamene, ale i vzhled monolitu.

K nejoslnivějším „kouskům“ bezesporu patřil světelný exponát s podnoží vyřezanou z růžového onyxu (design Steven Holl), Paola Navone zase dokázala dát křesílku, které navrhla pro Gervasoni, měkký ženský půvab, i když bylo místo z mahagonu vyrobeno z masivního černého kamene.

Carve 7 je křesílko vyráběné ručně z tropického dřeva. Ve verzi z černého mramoru, kterou navrhla Paola Navone, neztrácí nic ze své jemnosti a lehkosti (Gervasoni)

Technologie nejen usnadňují práci, ale také se samy stávají zdrojem inspirace. Jeden z návrhů se zrodil přímo v lomu. Designéři nahráli zvuky, které vznikají při řezání kamenných desek, a počítač vygeneroval křivky tohoto vlnění. Ty se staly základem plastického povrchového reliéfu Marble Wave, který zdobí mramorové desky. Další dekor, mramorová intarzie, byl rovněž vygenerován počítačem. Algoritmus vytvořil různé tvary, které vznikají, když kamenné bloky padají, narážejí do sebe a řetězovitě se tříští na malé kousky.

Plastická krajková struktura je ukázkou vrcholných možností moderních frézovacích strojů ve spojení s uměním. Design Jon Isherwood, realizace Garfagnana Innovazione.

Zaujalo nás

Nevýhodou přírodního mramoru je choulostivý povrch. Výrobci proto vyvíjejí stále nové způsoby, jak zvýšit jeho odolnost a rozšířit možnosti použití. Letošní novinka – povrchová úprava Azerocare (Antolini) chrání povrch kamene před kyselinami, barvivy, tekutinami a tuky, je zdravotně nezávadná. Přitom zachovává přirozenou barevnost a strukturu. Není tedy třeba se bát například kamenných pracovních desek v kuchyni.

Více na Marmomac.it

Text: Jitka Pálková, Foto: Archiv Marmomac

Třikrát ocenění iF Design Award pro posuvné a okenní systémy Schüco

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

iF Design Award 2019 v kategorii Produkt: 

Posuvné systémy Schüco ASE 60/80 s kováním TipTronic nastavují nové standardy

iF Design Award 2019 – logo (Zdroj: Schüco)Hliníkové posuvné systémy Schüco ASE (Aluminium Sliding Element, stavební hloubka 60 a 80 mm) s kováním TipTronic pro automatické ovládání nastavují nové standardy pro mechatronické posuvné systémy. Systém nabízí širokou škálu možností otevírání a komfortního ovládání v závislosti na požadavcích na estetiku a design, křídla mohou být posuvná nebo posuvná se zdvihem.

iF Design Award 2019 v kategorii Produkt: Schüco posuvný systém ASE 80 (Zdroj: Schüco CZ)

Systém Schüco ASE 80 pro terasy či zimní zahrady s osazovacím rámem s 1, 2 nebo 3 kolejnicemi umožňuje realizaci prosklených ploch s výškou až 3,5 metrů a do hmotnosti křídla až 350 kg. Úzké pohledové šířky profilů s puristickým designem poskytují maximální transparentnost. O velmi snadný a bezpečný pohyb křídel se starají technologie Schüco SmartStop a Schüco SmartClose. Technologie Schüco SmartStop měkce, ale efektivně dobrzďuje pohyblivé křídlo posuvných dveří se zdvihem a následným zatažením do osazovacího rámu zvyšuje jejich bezpečnost. Schüco SmartStop lze alternativně použít u posuvných systémů se zdvihem, kde je vyžadována větší úroveň bezpečnosti.

iF Design Award 2019 v kategorii Produkt: 

Panoramatický posuvný systém Schüco ASE 67 PD s nulovým prahem

iF Design Award 2019 v kategorii Produkt: Panoramatický posuvný systém Schüco ASE 67 PD s nulovým prahem (Zdroj: Schüco)

iF Design Award 2019 – logo (Zdroj: Schüco)Posuvný systém Schüco ASE 67 ve variantě Panorama Design dovoluje plně integrovat okenní profil do stěn budovy pro opravdu maximální výhledy. Křídla mohou mít rozměry až 3,2 x 3 metry s hmotností do 400 kg, pohodlí umocňují nulové prahy.

iF Design Award 2019 v kategorii Produkt:

Panoramatický okenní systém Schüco AWS 75 PD.SI v čistém designu lícujících profilů

iF Design Award 2019 v kategorii Produkt: Panoramatický okenní systém Schüco AWS 75 PD.SI v čistém designu lícujících profilů (Zdroj: Schüco)

iF Design Award 2019 – logo (Zdroj: Schüco)Panoramatický systém tepelněizolačních hliníkových oken Schüco AWS 75 PD.SI (základní stavební hloubka 75 mm, Panorama Design, Super Insulated) vytváří impozantní okenní plochy, štíhlé profilové šířky umožňují maximální výhledy a světelnost. Na luxusním  vzhledu se podílejí plošně lícující profily ve spojení s elegantní spárou, uchycení kliky bez rozety a designové kliky. Okenní systém AWS 75 PD.SI může být integrován i do sloupko příčkových fasád jako vložená nebo i pásová okna.

Více na Schueco.cz

Zdroj: Marketingové sdělení

Jarní nabídka k nakousnutí

Logo BRAMAC (Zdroj: BRAMAC)Spolehlivou ochranu poskytne vašemu domu krytina Classic Protector PLUS i díky kompletní nabídce originálních střešních doplňků a příslušenství. Všechny komponenty do sebe dokonale zapadají a dohromady vytvářejí Inteligentní střešní systém BMI BRAMAC. Na prověřená řešení střešního pláště se vztahují i nadstandardní záruky. BRAMAC nabízí 30letou záruku na kvalitu všech nabízených typů krytin. Dle vybraného příslušenství pak mohou zákazníci získat i 10letou nebo 15letou záruku na funkčnost střešního systému.

Více na Bramac.cz

Zdroj: Marketingové sdělení

Dům nejen pro Vysočinu

Stodola se stala takřka nepostradatelnou součástí obrazu českého venkova a patří k našim nejtypičtějším archetypům. Dům na louce nedaleko Humpolce vypadá, jako by mu z oka vypadl a jako by tu stál odjakživa. Ale jde o moderní novostavbu v duchu tradice.

Pozemek se původně nacházel ve volné krajině, dnes v okolí začíná vyrůstat nová zástavba. „Nejedná se o chráněnou krajinnou oblast, žádný územní plán nám nic nenařizoval, řešení bylo čistě naším osobním rozhodnutím, prostě jsme to tak cítili,“ vysvětluje architekt Radek Hadrbolec, autor návrhu stavby.

Dům se staré stodole podobá opravdu dokonale. Protáhlý kompaktní tvar, sedlová střecha, krytina z hladkých tmavých tašek podobná břidlici. Vnější kamenná přizdívka nepravidelně vyzděná z kamene z okolních polí, nechybí ani typická velká dřevěná vrata. Stodoly bývaly příčně průjezdné, povozy projížděly z pole či louky přes stodolu do dvora a naopak.

A právě tento prvek tvoří nejzajímavější součást této novostavby, byť povozům samozřejmě neslouží. Má funkci kryté terasy, je zastřešena horním podlažím. Rozděluje přízemí domu na sklad zahradních potřeb a společnou obývací část s jídelnou, kuchyní a obývacím pokojem. Slouží jako ochrana hlavního vstupu do domu, k venkovnímu posezení a stolování, případně jako krytá pracovní plocha nebo k zaparkování auta. Interiér se zde prolíná s exteriérem.

Dvoje posuvná vrata, která tento prostor uzavírají, zvyšují bezpečnost a soukromí, umožňují regulovat osvětlení, chrání před větrem a deštěm a také mění vzhled domu během dne. Posuvný princip se opakuje i na oknech, opatřených posuvnými okenicemi a žaluziemi.

Dispozice domu odpovídá současnému modernímu standardu: přízemí je bezbariérové, společný obývací prostor bohatě osvětlený prosklenou plochou se otevírá do galerie v podkroví, odkud vede přístup do hlavní ložnice, dvou dětských pokojů, šaten a koupelny. Vysoký krov umožnil vytvořit ke každému z dětských pokojů další vložené patro, sloužící také k odpočinku a na spaní. Nachází se nad šatnami a zčásti nad dětskými pokoji.

„Kamenem úrazu“ byl kámen

Vnitřní uspořádání je zcela moderní. Dřevěný trámový strop a galerie nad společnou obývací částí jako by se volně vznášely v prostoru. Střešními okny i oknem ve štítě sem proniká hodně světla.Pod zdánlivě „starým kabátem“ se ukrývají moderní, precizně promyšlená řešení a energeticky úsporné technologie.

„Nejobtížnější na celé stavbě bylo docílit toho, aby kamenná přizdívka vypadala jako stará zeď. Vystřídali jsme několik kameníků,“ vzpomíná Radek Hadrbolec. Přizdívka ze směsi ruly a žuly byla pracně vyskládána z nepravidelných kusů, aby vypadala autenticky „nahodile“, za ní probíhá větraná vzduchová mezera a zdivo systému Heluz Family.

Okna (hliníková s izolačními trojskly) jsou osazena až za kamennou přizdívkou. Hluboké ostění lemuje antracitový hliníkový plech, který představuje ryze současný moderní prvek.

„Kámen dodává fasádě nejen charakter, ale i odolnost a přispívá i svou tepelněakumulační funkcí. Přes den zabraňuje přehřívání, večer ale energie vyzařující ze zahřátého kamene příjemně ohřívá krytou terasu,“ dodává Radek Hadrbolec.

Stavba dosahuje energeticky úsporných parametrů (třída A – velmi úsporná stavba), k vytápění slouží podlahové elektrické vytápění a krb s krbovou vložkou. „V zimě ani nezavíráme okenice a využíváme pasivní solární efekt velkých oken, dům se příjemně temperuje.“

Autor Ing. Radek Hadrbolec (1974)

Autorizovaný architekt, vystudoval ČVUT Praha. Pracoval v několika pražských ateliérech, od r. 2002 se věnuje vlastní architektonické praxi – návrhům bytových a občanských staveb, včetně rekonstrukcí, řešení interiérů, interiérového a zahradního designu.

Kontakt: www.arch.cz/hadrbolec

Text: Jitka Pálková, Foto: Tomáš Augusta, Martin Jaroš

Technické údaje

Technické údaje:

Zastavěná plocha: 123 m2

Užitná plocha: 146 m2 (+ krytá terasa 30 m2)

Konstrukce: betonové základové pasy a základová deska, zdicí systém Heluz, obvodové zdivo Heluz Family + větraná vzduch. mezera + kamenná přizdívka, schodiště železobetonové, stropy dřevěné trámové, dřevěný krov, střešní krytina hladká pálená keramická taška

Výplně otvorů: okna hliníková s izolačními trojskly, vnitřní dveře dřevěné obložkové (typové) a hliníkové plně prosklené atypické, oplechování z hliníkového plechu

Technické vybavení: podlahové elektrické (celoplošná uhlíková fólie), krb s krbovou vložkou, vrtaná studna + septik + napojení na veřejný vodovod

Open House Praha opět otevře budovy

Cílem festivalu je přiblížit pražskou architekturu různých historických epoch a období co nejširší laické veřejnosti. „Poznávání budov, jejich architektury i příběhů je prvním krokem k tomu, abychom v lidech probouzeli zájem o město a jeho veřejný prostor,“ říká ředitelka festivalu Andrea Šenkyříková. Na realizaci akce se podílí přes 300 dobrovolníků a ani letos se festival bez jejich pomoci neobejde.

5 let festivalu

Organizátoři festivalu Open House Praha v uplynulých čtyřech letech zpřístupnili celkem 192 budov, které zaznamenaly dohromady přes 185 000 návštěv. Festival láká každým rokem desítky tisíc návštěvníků, a to nejen z řad obyvatel hlavního města, ale lidí z celé České republiky a zahraničí. Open House je největší světovou architektonickou akcí.

Stálice i novinky

Kromě budov, které se zapojily již v předchozích letech a stále jsou mezi návštěvníky značně oblíbené (např. Invalidovna, hotel International nebo Ústřední telekomunikační budova), se tento rok otevře 38 naprostých novinek. K nahlédnutí budou reprezentativní prostory budov Hrzánského a Lichtenštejnského paláce v majetku státu, a také Trauttmannsdorfský palác na Hradčanech, který sloužil až do začátku 20. století jako věznice a v současné době se dokončuje jeho rekonstrukce pro potřeby Ministerstva zahraničních věcí ČR.

V programu jsou zastoupeny i realizace předních českých architektů – Štencův dům na Starém Městě od Otakara Novotného, Dům zemědělské osvěty u Náměstí Míru od Josefa Gočára, nebo Laichterův dům na Vinohradech od Jana Kotěry. Lidé mohou také navštívit i běžně nepřístupné prostory některých významných kulturních objektů – středověká sklepení v domě U Kamenného zvonu, věž a konírnu Trojského zámku, střechu a technické prostory Veletržního paláce Národní galerie Praha nebo nedávno zrekonstruovanou technickou památku Vodárenské věže na Letné. Festival letos nabídne v programu na 39 kulturních památek.

Tematické sekce

Organizátoři festivalu připravili pro návštěvníky rovněž dvě tematické sekce. „V kontextu současné globální ekologické krize jsme se rozhodli ukázat, jakým způsobem může architektura přispět do debaty o ekologické udržitelnosti,“ říká ředitelka festivalu a dodává: „Ve spolupráci s Českou radou pro šetrné budovy jsme vytvořili výběr ze současných realizací, které představují různé způsoby jak ve stavebnictví hospodárně využívat zdroje s minimálním dopadem na životní prostředí.“ Sekce šetrných budov zahrnuje například novou administrativní stavbu Visionary v Holešovicích, která získala mezinárodní certifikaci LEED Platinum, což je nejvyšší možný stupeň hodnocení. Dále pak kancelářskou a obchodní budovu DOCK IN TWO, která vyrostla v okolí slepých ramen Vltavy v Libni v místech, kde se původně nacházela libeňská loděnice. Tato šestipodlažní budova pokrytá zelení byla projektována tak, aby využila předností nových materiálů a ekologických technických řešení. „Česká rada pro šetrné budovy slaví tento rok 10 let od svého založení a jsem proto ráda, že se letošní ročník Open House Praha věnuje právě tomuto tématu. Rádi bychom ukázali, že budovy mohou být udržitelné, ale současně realizované podle posledních architektonických trendů,“  doplňuje k programovému výběru Simona Kalvoda, ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Samostatnou tematickou sekci představují budovy v majetku města, které v současnosti hledají své budoucí využití. „Prázdné domy v Praze představují velký problém. A pokud chce nová politická reprezentace problém řešit, musí si nejprve zamést před vlastním prahem. Je potřeba všechny prázdné a chátrající domy v majetku města začít využívat,“ říká Petr Zeman, zakladatel spolupracujícího spolku Prázdné domy a současný pražský politik.

Své brány otevře pro návštěvníky největší stadion na světě. Velký strahovský stadion připadl po vleklých sporech v roce 2014 městu, které nyní zpracovává studie na jeho další podobu. Poprvé bude zpřístupněn i renesanční dům Pážat pánů z Martinic na Hradčanech a pro velký zájem veřejnosti organizátoři otevřou podruhé i objekt Desfourského paláce na Florenci. Zajímavý osud mají také bývalé radniční domy na Starém Městě – některé z nich již využití našly (Pražské kreativní centrum), jiné stále na svou příležitost čekají. „Mojí snahou při správě městského majetku je, aby prázdných budov a objektů bylo co nejméně a většina takových nemovitostí mohla sloužit potřebám občanů hlavního města Prahy,“ doplňuje ke spolupráci s hlavním městem Praha Jan Chabr, radní pro oblast správy majetku a majetkových podílů.

Dobrovolníci vítáni

Na organizaci festivalu se podílí přes 300 dobrovolníků. Andrea Šenkyříková říká: „Těší mě, že se podílíme na pěstování dobrovolnické kultury. Propojujeme lidi mezigeneračně, profesně, odborníky s laiky. V průběhu roku zveme naše dobrovolníky na speciální prohlídky běžně nepřístupných budov nebo prostor, které nemohou být v rámci festivalu pro velké množství lidí zpřístupněny.“ Přihlášky do dobrovolnického programu přijímají organizátoři po celý rok. Více informací na stránkách Open House Praha – Staňte se dobrovolníkem.

Zdroj: Tisková zpráva

Holistický přístup architektky při renovaci rodinného domu v Německu

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Architektka Erika Werresová se na první pohled zamilovala nejen do lokality a pozemku v Severním Porýní-Vestfálsku, ale také do samotného objektu, který se na něm nacházel. Půdorys, materiál budovy, výška pokojů i rozdělení prostoru se zdály ideální pro potřeby její pětičlenné rodiny, a proto se rozhodla pro renovaci namísto novostavby. I když pojem „renovace“ úplně nevystihuje rozsah prací, které bylo nakonec třeba provést. Spíše to byla kompletní rekonstrukce: Architektka přidala a zvětšila okenní plochy a zároveň osadila celý obvodový plášť kompozitním, tepelněizolačním systémem; kompletně vyměnila rozvody elektřiny, vytápění i vzduchotechniky; přestavěla střechu a také ve všech třech podlažích domu upravila rozdělení prostor tak, aby vyhovovaly požadavkům jeho obyvatel. Zvýšené náklady spojené s úpravou stávajícího objektu se však vyplatily.

Dvoje posuvné dveře se zdvihem o rozměrech 4,0 m x 2,34 m vedou z obytného a jídelního prostoru v přízemí domu na dvě terasy (Schüco ASS 70). (Zdroj: Schüco CZ, foto: Christian Eblenkamp)

Na třech podlažích o celkové ploše 240 m² vznikl moderní, funkční a prosluněný obytný prostor, který si s novostavbou rozhodně nezadá. To vše ještě umocňuje osobité kouzlo budovy – při renovaci se podařilo zachovat tradiční styl, který je pro tuto oblast typický a díky kterému je objekt pod částečnou památkovou ochranou.

Hliníkové profilové systémy Schüco: Více světla, lepší výhledy, výborná tepelná izolace

Řešení fasády i interiéru těží z práce se světlem, výhledy a také z různorodosti použitých materiálů. Při respektování původního architektonického stylu budovy došlo k přidání a významnému rozšíření prosklených otvorů tak, aby měly veškeré obytné i užitné prostory dostatek denního světla a umožňovaly řadu různých výhledů do zahrady i okolní krajiny. Veškerá okna i posuvné dveře vynikají tou nejkvalitnější konstrukcí – hliníkové profilové systémy Schüco se vyznačují výbornými tepelněizolačními vlastnostmi a navíc jsou osazeny trojitým izolačním sklem.

Dvoje posuvné dveře se zdvihem o rozměrech 4,0 m x 2,34 m vedou z obytného a jídelního prostoru v přízemí domu na dvě terasy (Schüco ASS 70). (Zdroj: Schüco CZ, foto: Christian Eblenkamp)

Jako architektka již Erika Werres při své práci na velkých komerčních projektech poznala širokou škálu provedení a technických možností, které nabízejí okenní, dveřní a fasádní systémy od společnosti Schüco. Její projekt proto zahrnoval systémová řešení, která přesně splňovala její požadavky, například úzká, vertikálně orientovaná dvoukřídlá okna, neotvíravé prosklené plochy v kombinaci s dvoukřídlými okny a také neotvíravé prosklené stěny v kombinaci s velkoformátovými posuvně-zdvižnými systémy Schüco. Po stranách vchodových dveří bylo navíc možné integrovat neotvíravé prosklené plochy v rámci zvolené systémové řady, konkrétně model Schüco ADS 75 SI.

Barva profilů jako určující a opakující se motiv

Během plánování projektu věnovala Erika Werresová zvláštní pozornost barvám, texturám a materiálům. Inspirací pro základní barevné schéma se stal zvolený práškový nátěr okenních profilů Schüco – metalická povrchová úprava s jemnou texturou v šedohnědém odstínu „Tiger greybrown“. Ta byla použita na rámové profily všech konstrukcí a také na některé krycí profily vyrobené na míru.

Barevné schéma podlahy i ostatních povrchů je přizpůsobeno práškovému nátěru okenních profilů v odstínu „Tiger greybrown“. (Zdroj: Schüco CZ, foto: Christian Eblenkamp)

V interiéru i exteriéru architektka využila barevné a materiálové spektrum, které umocňuje jednoduchou eleganci stavebních materiálů – někde prostřednictvím jemných nuancí, jinde zase pomocí kontrastů. Variace na černobílé spektrum zaujmou již zvenku, kde na světlé silikátové omítce vynikají metalické šedohnědé okenní profily a obložení, zatímco matně černé engobované střešní tašky zase kontrastují se světlými betonovými deskami obklopenými rýnským štěrkopískem. Okenní špalety vzniklé po instalaci kompozitního, tepelněizolačního systému na fasádě jsou osazeny zapuštěným exteriérovým stíněním a ochranou proti oslnění. Barvě profilů navíc odpovídá i barva žaluzií.

Přechod mezi zahradou a domem tvoří betonové desky a rýnský štěrkopísek. Tmavé rámové profily prosklených ploch kontrastují se světlými povrchy. (Zdroj: Schüco CZ, foto: Christian Eblenkamp)

Interiéru vévodí kombinace bílých zdí, stropů a užitných ploch s podlahami s cementově šedými kameninovými dlaždicemi, šedavými parapety z jurského vápence a (v mokrých prostorech) se skleněnými mozaikovými kachličkami v teple šedém odstínu s perleťovým efektem. Toto barevné schéma oživuje přírodní dřevo v podobě kašmírově šedé dubové podlahy na schodištích a také v horních podlažích. Při takové úrovni péče a pozornosti věnované výběru materiálů a barev není žádným překvapením, že tato promyšlená hra barev pokračuje i na čalounění nábytku a v dalších dekoračních prvcích.

Systémové možnosti a komfortní řešení

Okenní systémy vytvářejí kontrast mezi vertikálně členěnými dvoukřídlými okny, které se opakují na všech podlažích, a čistou horizontální linií prosklených ploch, které v přízemí otevírají výhled do zahrady na výšku celého patra. Dvoje snadno ovladatelné posuvné dveře se zdvihem (Schüco ASS 70), každé o rozměrech 4 metry na šířku a 2,34 metru na výšku, vedou z obytného prostoru ven na terasy. Mezi nimi se nachází 6 metrů široká neotvíravá prosklená stěna, která odstraňuje vizuální hranici mezi obytným prostorem a zahradou. Všechna otvíravá okna jsou osazena kompletně skrytým kováním Schüco AvanTec SimplySmart a jejich elegantní a zároveň funkční zaklapávací kliky mají blokovací tlačítko. Další speciální prvek se nachází na vstupních dveřích ve formě biometrické kontroly vstupu Schüco Fingerprint s čtečkou otisků prstů – její pohodlné ovládání a bezpečnost ocení všichni členové domácnosti.

Biometrický systém kontroly vstupu Schüco se zabudovanou čtečkou otisků prstů se v praxi výborně osvědčil (Schüco ADS 75.SI se systémem Fingerprint). (Zdroj: Schüco CZ, foto: Christian Eblenkamp)

Všechny okenní i dveřní systémy vyrobila a instalovala společnost Metallbau Udo Eichwald & Co. GmbH, Sankt Augustin. Partnerská společnost pak zajistila práškový nátěr profilů a krycích lišt v charakteristickém odstínu „Tiger greybrown“.

Informace o projektu

Název projektu: Renovace rodinného domu, Bergisch Gladbach

Architekt: Erika Werres, Bergisch Gladbach (projekt, schválení a plánování realizace; vedení stavby)

Výroba/instalace okenních a dveřních systémů: Metallbau Udo Eichwald & Co. GmbH, Sankt Augustin

Dokončení: 2016

Výrobky Schüco použité v objektu

Schüco AWS 75.SI – dvoukřídlá okna

Schüco AWS 75.SI – otvíravě-sklopná okna

Schüco AWS 75.SI – kombinace neotvíravých prosklených ploch a oken

Schüco ASS 70 – posuvné dveře se zdvihem

Schüco ADS 75.SI – vchodové dveře v kombinaci s neotvíravými prosklenými prvky

Schüco biometrická kontrola vstupu s čtečkou otisků prstů

Schüco AvanTec SimplySmart – systém skrytého kování, kliky uzamykatelné nebo s tlačítkem

Speciální prvky: Trojitá izolační skla s tepelněizolační povrchovou úpravou a bezpečnostním sklem; jemný metalický práškový nátěr všech rámových konstrukcí v odstínu „Tiger greybrown“ (interiér/exteriér).

Pro více informací navštivte Schueco.cz

Zdroj: Marketingové sdělení

Novinky RAKO 2019: Série ALBA

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Série ALBA

Novinky RAKO 2019: Série ALBA (Zdroj: RAKO)Design dlaždic Alba je založený na jednoduchosti a jedinečnosti přírodního travertinu. U série Alba 30 x 60 cm a 60 x 60 cm působí věrohodně jemná hra matných a lesklých povrchů, které vznikají zaleštěním technikou lappato. Přirozená a precizní kresba kamene vynikne díky digitálnímu tisku jak na podlaze, tak v koupelně na stěně. Obklady této série vykazují záměrně velké a zcela nahodilé odchylky (V4), nepravidelnost designu je zcela originální. NOVINKOU 2019 je formát 60 x 120 cm ve standardním i lapovaném povrchu.

Více na RAKO.cz

Zdroj: Marketingové sdělení

Architekt David Kraus: Mějte radost ze stavění!

Můžete nám představit svou tvůrčí filozofii, svůj přístup k architektuře?

Ing. arch. David KrausNáš ateliér pracuje takřka živočišně, důležitá je pro mě hlavně radost ze stavění. Každá zakázka je pro nás nový příběh, nové zadání, nová architektura, ideální je, když se i my na každé další zakázce něco nového naučíme.

Nemáme vyhraněný styl, navrhujeme domy s rovnými střechami, ale i sedlové střechy, snažíme se pokaždé hledat nový koncept, i když samozřejmě nelze překročit svůj stín a určitý rukopis je na stavbách patrný.

Baví mě být u celého procesu, tedy rozhodně netvořit jen studie „do šuplíku“, ale domy také stavět. Snažím se v každém projektu zohledňovat požadavky současného světa, a zároveň hledat určitou jednoduchost.

Myslím, že současný svět je velmi překombinovaný, i domy, stejně jako například automobily, jsou příliš sofistikované, mají velmi složitou skladbu obvodových stěn, je v nich mnoho technologií atd. Jestliže vynecháte nebo přehodíte jednu vrstvu, celek nefunguje, jak má. To podle mě není ideální. Naši předkové stavěli jednoduše, a ty stavby jsou dodnes funkční.

Vaše realizace se vyznačují poměrně výrazným výtvarným projevem, což jistě klade nároky na technické řešení, kvalitu provedení, případně cenu… Kde hledáte rovnováhu mezi výtvarnou a technickou stránkou projektu? Mají klienti smysl pro určitý experiment?

Čerpám právě ze zkušeností ze stavby. Pokud možno se snažím si všechno sám vyzkoušet, abych si ověřil takové provedení, které bude správné, bude realizovatelné, nenaruší provoz domácnosti, či nebude obtěžovat uživatele domu atd. Myslím, že náš ateliér oslovují stavebníci, kteří znají naši práci, takže k překvapením nebo nedorozuměním dochází jen výjimečně.

Přejděme k bydlení. Někteří architekti říkají, že navrhovat rodinný dům je obtížnější než třeba administrativní objekt. Myslíte si to také? (A v čem spočívá ta obtížnost?)

Ano, z určitého úhlu pohledu s tím lze souhlasit. Po technologické stránce jde o jednoduché zadání, ale rodinný dům vyžaduje od architekta relativně značné nasazení vzhledem k malé velikosti stavby, hlavně náročnou práci s detailem. Práce na rodinném domě je srovnatelná s prací na několikapodlažním bytovém domě. Liší se i přístup investora: u velkých projektů se rozhoduje většinou na základě technických a věcných argumentů, zatímco rodinný dům je velmi osobní záležitost, roli hraje citový vztah a někdy do rozhodování zasahují i iracionální faktory.

Měli by architekti navrhovat také interiér domu, případně i zahradu, jak to kdysi dělávali např. autoři prvorepublikových vil?

Igelitová věž, návrh obytné věže pro výstavu Nadace Vize 1997Ano i ne, obě cesty jsou možné a správné. Navrhování stavby spolu s interiérem vytváří určitou kulturu, udržuje schopnost architekta vnímat a navrhovat od celku po detail, až do nejmenšího měřítka, jako je třeba židle, zábradlí, svítidlo… Umožňuje dojít k maximální funkčnosti a harmonii. Předpokladem je vzájemná důvěra a shoda mezi architektem a klientem od počátku až do konce.

Na druhou stranu interiér domu je velmi intimní otázka, architekt však do návrhu promítá své vlastní emoce, svou psychiku, svůj životní styl… Já osobně jako klient bych si do určitých věcí nenechal mluvit. Ideální je, když architekt navrhne určitý základní koncept a lidé si pak dům přirozeně zabydlí sami.

Někdy se stavebníci po kolaudaci rozloučí s architektem a povolají interiérového designéra. Ten ale nemusí chápat technické souvislosti architektury, základní ideu domu, nosné konstrukce, parametry osvětlení, způsob vytápění… řešení, kdy po mně přijde designér a dům „dodělá“, nepovažuji za šťastné. Uvědomuji si sílící specializaci v mém oboru a respektuji interiérové designéry, často mají více informací o nových materiálech, detailech, cenách, tedy i více zkušeností oproti nám „technickým“ architektům, stavbařům (za což sám sebe považuji). Jako optimální se mi jeví přirozené vzájemné propojení. Pokud interiér dělá někdo jiný, je důležité, abychom byli sladěni a netvořili odděleně.

Považujete za důležité neustálé zapojení architekta do realizace domu – včetně autorského dozoru?

Pro mě to je naprosto klíčové a bez přítomnosti na stavbě si nedovedu svou práci vůbec představit. Baví mě spolupracovat s řemeslníky, velmi si jejich práce vážím a stále se něco učím. Na stavbě se také mnoho věcí dá vylepšit.

Když jsem vyučoval na fakultě, doporučoval jsem studentům o prázdninách praxi přímo na stavbě, třeba i trochu na úkor stáže v renomované architektonické kanceláři. Reálné zkušenosti jsou k nezaplacení a dávají architektovi jistotu při dohadování s řemeslníky a s realizační firmou, že „to takhle nejde“ apod.

Architekt „bonviván“, který nemá žádné praktické znalosti, je na stavbě pro legraci. Usiluji o to, být spíše stavitel, jakýsi univerzální voják, samotná architektura je jen část znalosti. Zároveň bych rád tvořil jednoduše, ovšem na základě bohatých, různorodých a hlavně osobních zkušeností.

Pokud se porozhlédneme po dnešní nové rodinné zástavbě, ta je v podstatě redukována na několik základních typů, které bychom mohli zjednodušeně nazvat „stodola“ – se sedlovou střechou, případně „stodola“ s přístavkem, bungalov či „kostka“ s plochou střechou. Nechybí nám trocha fantazie?

Určitě ano, a podle mě to není vina stavební regulace. Myslím, že jde o celkové zpovrchnění společnosti, kdy se přijímají určité krátkozraké a nesmyslné módní trendy. Například tzv. minimalismus způsobuje řadu složitostí na stavbě, vizuálně je krásný až na konci, pro mě je to pouze jedna z cest, někdy vhodná, někdy ne, může být obtížný pro bydlení. Ale u nás je stále médii a reklamou prezentován jako „ta moderní architektura“. Jde o stejné klišé, jako jsou námi architekty vysmívané domečky se sedlovými střechami a vikýřky. Vnější forma je jiná, ale podobné zákony – co je možné, co ne. Bydlení je složitá a široká problematika, která dává mnoho příležitostí k nápadům, originalitě a stálému hledání výrazu. Každý obor, nejen architektura, si časem vytvoří pravidla, co je dobré a co ne.

Estetickým ideálem dneška se stal tzv. „čistý tvar“. Občas vidíme velmi strohé domy, někdy skoro není poznat, kde je vlastně vstup, chybí třeba závětří, správně řešený odvod vody, zastínění fasády… Vizualizace vypadá skvěle, ale ve jménu „čistého tvaru“ byly obětovány některé prvky, které jsou funkční. Jako se na to díváte?

Snažíme se nepodřizovat funkčnost designu, ale když jste architekt, dovedete si představit, jak je to těžké. Čím jsem starší, tím více mi jde o spokojenost „protihráče“, pro kterého pracuji. Přesahující střechy mě neurážejí, pracovat se dá se vším, je to pak i větší zábava. Důležitý je smysl správného použití a svoboda v rámci profese. Tvořím z radosti a (své) nedokonalosti.

Dnešní svět má mnoho poloh a hladká bílá kostka může působit stejně směšně a nevhodně jako křiklavě barevný domek s apsidou a vikýři. Pokud stojí na místě, kam nepatří, pokud neslouží dobře svým majitelům, pokud obtěžuje okolí. Znám mnoho příkladů moderních staveb, které architekti oceňují, ale pro život jsou podle mě trochu obtížné. Obětovat svůj způsob života vizi o estetice považuji za zbytečné, ale nechť to každý cítí po svém. Nemá smysl nosit nepohodlný model bot jen proto, že jsou „in“. Na druhou stranu některé na první pohled nenositelné šaty jsou krásné a chápu, proč byly navrženy.

Architekt David Kraus, kterého majitelé oslovili, aby vypracoval architektonickou studii domu, vzpomíná: „Stavebník mě překvapil svými znalostmi ze stavebního oboru a řešení domu vycházelo z velké míry z jeho poměrně jasných představ a velkého osobního nasazení.“

Jeden z domů navržený Davidem Krausem si můžete prohlédnout zde.

Zdá se, že stavebníci se dnes čím dál více zaměřují na technologie, energetiku, zatímco výtvarná stránka zůstává poněkud v pozadí. Čím je to způsobeno? Jde o finanční náklady, nedostatek odvahy odlišit se od průměru, přestala být krása považována za hodnotu?

Je to dnešní obecný trend. Upouští se od individuality, a zejména od emocí a osobních pocitů a prožitků. Reklama a marketing s nimi sice intenzivně pracují, ale jsou to jen náhražky, falešné iluze, které jsou nám vnucovány jako ideál krásy, ideální způsob života. Ve skutečnosti nemají s naším životem nic společného. Společnost se také čím dál více technokratizuje, narůstají složité společenské struktury, byrokracie.

S tím souvisí i mimořádně složitý způsob stavění. Zaměstnávám řadu lidí a věnuji mnoho energie a času záležitostem, které by se daly jednoduše a rychle zvládnout s pomocí zdravého rozumu. Chci se naučit stavět a myslet jednoduchým způsobem, ovšem s respektem a schopností používat i složité technologie. Mnoho lidí se rozhoduje podle svého vnitřního hlasu, nikoliv dle hlasu společnosti, a jejich názory hledám. Myslím, že čím více zjednodušíme své produkty, ať jde o domy, auta, nářadí nebo výživu, tím se budeme cítit lépe, usazeněji a přitom volněji.

Přemýšlím obecně o zjednodušování celý svůj život, je to takové moje osobní téma, snažím se to (občas úspěšně, občas neúspěšně) aplikovat na vše, co dělám, čím žiju. Když koukám na dceřiny psy, jak se honí po zahradě, nebo pozoruji mraky na obloze, závidím Vesmíru, jak dokonale a jednoduše to vytvořil.

Získal jste Českou cenu za architekturu za administrativní objekt z lehčeného betonu. Jaké je uplatnění tohoto materiálu? Je vhodný i pro obytné stavby?

Lehčený beton má výborné fyzikální vlastnosti, vytváří přirozené klima. V létě chladí, v zimě brání tepelným ztrátám, je prodyšný. Stavby tohoto typu je ale třeba otestovat, a to u rodinného domu z finančního i časového hlediska nebývá možné, takže zřejmě půjde o zcela individuální využití. Ale právě masivní stavby se silnými stěnami považuji za výbornou alternativu k složitým sendvičovým konstrukcím, které kladou velké nároky na správnou skladbu a precizní provedení. Nevýhodou masivní stavby je množství materiálu, nejsou recyklovatelné ani rekonstruovatelné, takže se domnívám, že v budoucnu se budou rozvíjet obě technologie.

A jakým směrem se podle vás budou vyvíjet stavby pro bydlení v budoucnosti?

Domy budou čím dál soběstačnější, budou se více uplatňovat ostrovní systémy, myslím, že stavebníci se budou navracet ke zjednodušování, více než ochlazování v zimě se bude řešit přehřívání domů v létě. Horko a sucho budou fenomény příštích let, takže bude zřejmě ubývat domů s plně prosklenou jižní fasádou a také předimenzovaných staveb. Vzhledem k cenám pozemků a energií budeme asi více šetřit místem. Pak vznikne prostor jinde – fyzicky i duševně.

Ing. arch. David Kraus

Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze (1989–1996). Studoval u profesora Miroslava Šika, od roku 2002 vlastní ateliér Architektura, s. r. o. Jeho realizace jsou v ČR, USA, Německu, Ománu a SR. Při své práci rozvíjí vlastní, osobitou, alternativní cestu moderního pojetí architektury, pracuje s neobvyklými zdroji inspirací a s obrazy a principy současného světa. Jeho experimentální tvorba byla prezentována na výstavě VIZE 1997. Byl o něm natočen dokument Bílé vrány (ČT). Přednáší, hostoval na VŠUP a FA ČVUT, publikuje, jeho práce byla oceněna řadou cen, je zastoupena v Národní galerii a prezentována v odborných i laických médiích.

Kontakt: Archi.cz

Text: Jitka Pálková, Foto: Jiří Hurt a archiv Davida Krause

Střešní okna Roto – kvalitní a úsporné prosvětlení

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Platí to i pro pořizovací cenu, která vám vyjde mnohem zajímavěji pro střešní okno. Jen pozor na porovnání s fasádním oknem, zde je řada věcí jinak. Střešní okno je třeba brát jako předsazenou konstrukci před střešní plášť. Je tedy v zásadně jiné pozici oproti fasádním oknům, co se týká odvodu vody, namáhání větrem, sněhem a ledem. V dnešní době nic nestandardního, používají se osvědčená řešení. Hlavním problémem je nesprávný výběr typu střešního okna s nevhodnými parametry, který může následně způsobit nemalé komplikace při užívání. Důležitá je také bezchybná montáž i  odpovídající tvar ostění. Při správné volbě se však není čeho bát, rádi vám pomůžeme.

Nová dimenze pro výsuvně-kyvné střešní okno Designo R7

Výsuvně-kyvné střešní okno Designo R7 (Zdroj: Roto)Uživatelsky nejoblíbenější výrobek firmy Roto, výsuvně-kyvné střešní okno Designo R7, je specifické zejména způsobem otevírání. Ve zjednodušeném principu funguje tak, že se osa otáčení dostane pomocí pístů do horní čtvrtiny rámu, otevřené křídlo se vysouvá nad rovinu střechy a ovládáno je klikou na spodní hraně křídla. Najednou máte k dispozici větší prostor, lepší přístup k oknu i lepší výhled z něj. Jednoduché. Osvědčené. Fungující. Kvalitně provedený rám vybavený zateplovacím blokem a límcem parozábrany, doplněný vhodným zasklením s trojsklem, představuje luxusní výrobek se skvělým poměrem cena/výkon. Toto střešní okno najde uplatnění v mnoha nízkoenergetických stavbách, nejen těch nových, ale rovněž ve stávajících. Výměna starého okna za okno s lepšími parametry a současně komfortnějším způsobem otevírání nadchne nejednoho uživatele. Vybírat můžete z dřevěných nebo plastových profilů, z vnější strany je střešní okno vždy oplechováno a odvod vody na krytinu zajistí správné lemování. Několik technických parametrů na závěr: určeno pro sklony střech 20-65⁰, Uw = 1,1 W/m2K, Ug = 0,7 W/m2K, Rw = 32 dB. Bezpečí, klid a pohodlí s Roto zárukou 15 let, to vše lze mít se střešním oknem Designo R7.

RotoQ zvedá laťku střešních oken

Střešní okno RotoQ v elektrickém provedení (Zdroj: Roto)Střešní okno RotoQ svým vstupem na trh odkrylo možnosti technického posunu v oblasti vývoje těchto produktů. Nabízí skvělé tepelně-technické parametry ve spojení s promyšlenou konstrukcí, nezbytnou návazností všech komponentů a dlouhou životností. Řada RotoQ, s ovládacím madlem na horní hraně křídla, se nabízí v historicky nejčastěji používaném způsobu otevírání – kyvném provedení, tedy s osou otevírání ve středu rámu. K dispozici jsou dřevěné nebo plastové profily a z možností výběru zasklení a celkových parametrů této řady oken se vám pak může zatočit hlava. Samozřejmostí je také Roto záruka 15 let. Pokud by to přesto nestačilo, přidáme elektrické ovládání. Firma Roto patří dlouhodobě ke špičce výrobců a ve vývoji konstrukcí střešních oken myslí také na minimalizaci chyb při provádění montáže, proto i zde najdete přímo z výroby na okně namontované vnitřní a vnější zateplovací bloky, límec parozábrany a montážní úhelníky. Vnější oplechování a lemování bez jediného šroubku představuje „Klik“ systém. Správnou polohu křídla vůči rámu je možno kdykoliv upravit díky patentovanému seřiditelnému kování.

Výsledkem celkového technického řešení jsou výborné tepelně-technické hodnoty celého prvku, zejména díky vynikajícím parametrům rámu střešního okna. Minimální rozdíl mezi součinitelem tepelného prostupu tepla samotného zasklení Ug a součinitelem tepelného prostupu tepla celého okna Uw ukazuje na mimořádnou vyváženost celého produktu. Střešní okno RotoQ lze použít v nízkoenergetických i v pasivních stavbách a je také maximálně připraveno na výměnu stávajících střešních oken v rámci renovačního programu. Technické parametry na závěr: určeno pro sklony střech 15–90⁰, hodnoty dalších veličin jsou závislé na použitém provedení, materiálu a zasklení (Uw = 1,1 až 0,77 W/m2K, Ug = 1,0 až 0,5 W/m2K, Rw = 31 až 44 dB).

Zdroj: Marketingové sdělení

Estetika střechy aneb Stylová vyhraněnost koruny stavění

Střecha se stará o sucho, teplo a někdy i denní světlo v budově, zvyšuje užitnou hodnotu i životnost nemovitosti. Univerzální typ neexistuje, každému domu „sedne“ jiná. Tvar, rozměry a členění střechy se odvíjejí od architektonického stylu domu, od rozměrů a konstrukce stavby (především rozponu nosných stěn), od lokality, kde stavba stojí (stavební regulace v místě stavby často udává tvar i sklon střechy). V praktických řešeních se odrážejí i představy stavebníka a schopnosti a invence projektanta. Kdosi v této souvislosti pravil, že „jde velmi často o obraz bezradnosti nad rozkošatělým půdorysem objektu, který vznikl nekontrolovatelným přistavováním a přestavováním původně nijak komplikovaného domu“.

Žádanou novinkou je betonová střešní taška Classic AERLOX, která  je o 30 % lehčí než srovnatelná betonová taška. Proto je vhodná pro krovy s limitovanou nosností (BRAMAC)

Základní typy

Řeč je především o střeše ploché a šikmé. O ploché hovoříme při sklonu do 10°. Je zde podstatně nižší investice do konstrukce krovu, nespornou výhodou je i menší plocha, kterou je nutno izolovat. V městské zástavbě s menšími pozemky kolem domů se postupně zažil trend přeměny plochých (rovných) střech na tzv. zelené střechy. K plochým střechám se někdy (nesprávně) řadí i střechy pultové, které však mají větší sklon.

Druhý typ, střecha šikmá, patří k nejběžnějšímu způsobu zastřešení. Šikmé střechy mají sklon od 10° do 55° (střechy se sklonem větším než 45° se označují jako strmé). Nejčastější tvarové varianty zahrnují střechu pultovou, sedlovou a valbovou. Hlavní výhodou šikmých střech je jednoduchý odvod srážek a větší odolnost vůči povětrnostním vlivům. Díky tvaru je střecha méně vystavena nepřízni počasí, plášť je méně namáhaný, realizace však znamená zvýšené náklady spojené s montáží krovu. Výhodou je i možnost zvětšení užitné plochy domu o prostory v podkroví.

Ke stálicím skládaných krytin se právem řadí i keramické tašky. Na snímku střecha krytá taškami Tondach Figaro 11 Engoba černá s klidnou rovnou hladkou strukturou (TONDACH)

Střešní skládanky

Tradičním materiálem nosné konstrukce šikmých střech, tedy krovu, je dobře vysušené kvalitní dřevo, chráněné proti dřevokazným houbám, mikroorganismům a škůdcům. Používají se i lepené dřevěné profily. Alternativou, zejména na nízké střechy, jsou příhradové vazníky (PV), jejichž výhodou jsou velké rozpony a poměrně jednoduchá výroba.

Mezi další střešní konstrukce patří lehký ocelový konstrukční systém nebo masivní střešní konstrukce, stavebnice z keramobetonových nebo pórobetonových prvků, které výrazně zjednodušují výstavbu. Kupříkladu Ytong nabízí montovaný konstrukční systém pro stropy a střechy (strop Ytong Ekonom, střechu Ytong Komfort a strop Ytong Klasik), společnost Heluz má ve svém portfoliu konstrukci těžké šikmé střechy z keramobetonových panelů.

Pevné krovky střešního pláště

Střešní krytina určuje funkčnost, životnost a velmi výrazně ovlivňuje celkový vzhled střechy i budovy. Nesporný prim hraje skládaná střešní krytina (především betonové a keramické tašky), která se standardně používá od sklonu 15°. Existují však systémy, které lze pokládat od sklonu 7°.

Pálené keramické střešní tašky se řadí k těžkým krytinám, kladou zvýšené nároky na kvalitu krovu. Jde o stále moderní materiál s úctyhodnou tradicí (Tondach, BRAMAC, Röben…). Vyrábějí se z čistě přírodních komponentů a vypalují se za vysokých teplot. Škála barevných možností, engob a glazur vzniká nanášením jílových kalů s různým obsahem oxidů kovů a křemičitých přísad na vysušenou tašku s následným výpalem.

Dekorativní vlastnosti si pálená taška udrží po celou dobu své životnosti, tedy asi 80–100 let.
K předním výrobcům betonové krytiny patří BRAMAC, KM Beta, Betonpres, KB Blok, Mediterran aj. Tašky se většinou vyrábějí z portlandského cementu, písku, vody a speciálních příměsí. Díky vlastnostem suroviny mají tašky velmi malou nasákavost a extrémní mrazuvzdornost. Materiál v průběhu času zraje, čímž se zvyšuje jeho pevnost a odolnost, životnost může přesáhnout i 100 let.

K nejoblíbenějším a také nejpoužívanějším odstínům střešních tašek už tradičně patří cihlově červená. Jako v případě tašek Classic Protector PLUS (BRAMAC)

Kvalita kovových materiálů

Různé falcované plechy, tašky a šablony patří mezi tzv. lehké krytiny, vyznačující se malou tloušťkou a malou hmotností. Nesporným pozitivem hliníkových výrobků Prefa je dlouhověkost, což výrobce garantuje 40letou zárukou proti rozbití, korozi a poškození mrazem v přirozených podmínkách a při odborné pokládce. Falcované tašky patří k nejlehčím, ale také nejstabilnějším krytinám vůbec, falcované šindele disponují moderními vlastnostmi high-tech materiálu. Falcovaná šablona představuje klempířskou techniku falc na falc, zajišťující perfektní integraci komponentů do střešního systému.

Ocelová střešní krytina se vyrábí z vysoce kvalitního ocelového plechu s velmi odolnou a barevnou povrchovou úpravou (např. aluzinkem). Prvky se profilují do tvaru klasických střešních tašek s různou výškou vlny, formátu a barevného provedení (Lindab). Nabízí se i osvědčené výrobky finské kvality Ruukki nebo skandinávské oceli Satjam (také střešní prvky z norské slitiny hliníku) a některé další značky.

Vláknocement, bitumen, plast

Sortiment střešních prvků doplňuje vláknocementová krytina – např. Eternit (cement, voda, mletý vápenec a celulózová vlákna) s nízkou hmotností, dlouhou životností a vysokou funkčností. Bitumenové šindele (Dehtochema, Tegola, IKO) na bázi asfaltových pásů se lepí na pevný podklad (některé typy jsou samolepicí). Plastové krytiny se dodávají ve formě šablon, desek nebo rolí, surovinou jsou recyklované plasty nebo moderní materiály (PVC, polykarbonát, polyester, polyetylen atd.).

Iko asfaltové šindele jsou tradiční a oblíbenou krytinou s nízkou plošnou hmotností, extrémní odolností, variabilním vzhledem a rychlou aplikací (IKO)

Tradiční přírodní materiály

Břidlice s různou strukturou a v různých barevných odstínech může být štípaná (nepravidelné tvary) a řezaná (pravidelné tvary). Známy jsou komponenty Dekslate, Richter – Pizarras, Assulo aj. Slaměné a rákosové došky s výbornými izolačními vlastnostmi brání rychlému střídání teplot v interiéru. Dobře zhotovená došková střecha z rákosu vydrží 40 i více let, pokládá se na laťování a tloušťka se pohybuje okolo 30 cm. Variantou jsou dřevěné šindele, vhodné i pro soudobé dřevostavby, roubenky či sruby. Na výrobu šindelů (štípáním či řezáním) se používá smrkové a modřínové dřevo s velkým obsahem silic.

Kvalitní šindele z řady Cambridge (jako IKO Cambridge Xtreme 9,5°) se používají na střechy především v podhorských a horských oblastech a všude tam, kde je potřeba lehkou střešní krytinou zajistit maximální ochranu střechy před extrémními výkyvy počasí (Česká republika IKO Sales International NV)

Co šikmá střecha neumí

Plochá střecha nabízí možnost rozšíření celkové užitné plochy objektu či zahrady (střešní terasa či zahrada) i bez nároku na pozemek.

Plochá (zejména pak rovná) střecha je také naprosto ideálním místem k instalaci nejrůznějších zařízení. Ať už jde o fotovoltaiku, solární panely, klimatizační jednotky či tepelné čerpadlo, zásobník vody apod. Oblíbeným řešením jsou rovněž tzv. vegetační střechy, které napomáhají regulaci teploty, působí jako termostat konstantní denní a noční teploty, dokážou zadržet 50 až 70 % přirozených vodních srážek, zabraňují průniku ultrafialového a elektromagnetického záření, ovlivňují mikroklima v okolí domu. Rostliny také fungují jako čistička vzduchu a lapač prachu, souvrství se chová jako zvuková a protipožární izolace.

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2026